Křesťanské modlitby z celého světa s nahrávkami

Zobrazit jazyky seřazené podle



Příběhy a setkání

To, co začalo v roce 2008 s první nahrávkou modliteb ve rwandštině s jednou mou známou řeholní sestrou, se postupem let rozvinulo v rozsáhlou databázi nahrávek ze všech pěti kontinentů. V tomto projektu se moje láska k jazykům setkává s hlubokým smyslem pro víru. Modlitby jsem nahrával během svých cest, na místech, kde jsem pomáhal jako dobrovolník nebo pracoval jako laický misionář ... ve chvílích sdílených s místními křesťanskými komunitami. Po čase už jsem to nebyl jen já, kdo nahrávky pořizoval a do projektu se zapojili i mí další přátelé, laici i zasvěcené osoby, kteří mi pomohli tento projekt rozšířit zasíláním záznamů z komunit, se kterými se setkali. Více než o pouhém nahrávání a dokumentaci je pro mě tento projekt o příbězích křesťanů po celém světě. Tím, že pocházím ze země, kde po 40 let být křesťanem znamenalo vyloučení a pronásledování, znamená to pro mě hodně moci nahrávat a mluvit s lidmi jiných národů o jejich víře, zejména v zemích, kde svoboda náboženství není běžnou věcí. Na jiných místech se možnost modlit se ve svém vlastním jazyce setkává s bojem o zachování své mateřštiny nebo o zachování své kultury a identity. Práce na tomto projektu občas přináší velmi silné momenty a setkání. Co takhle vydat se hledat katolický kostel v městečku Kyaukme, (Šanský stát, Myanmar)? V převážně buddhistické zemi to není nic jednoduchého ... hlavně když jediným vodítkem je hrubá, ručně kreslená mapa. Nakonec jsme se přece jen dostali na místo ... schované v úzkých uličkách na okraji města. Byli jsme uvítáni přívětivým knězem a řádovou sestrou, kteří nás nechali nahrát modlitby v barmštině a vyprávěli o tom, jaké je to žít jako katolická menšina a jejich dobrých vztazích s buddhistickou většinou. Roky jsem se snažil získat nahrávky modliteb v gàidhlig (skotské gaelštině), ale nemohl jsem najít žádné katolické rodilé mluvčí. Pak se mi na mou žádost na jednom internetovém fóru gàidhlig ozval Daibhidh s tím, že pro mě nahrávky udělá. K mému velkému překvapení nebyl z Skotska, ale z Kanady. Jeho rodina si svůj rodný jazyk předávala a zachovala od konce osmnáctého století, kdy připlula do Kanady z Hebrid. Člověk si může jen přát, aby i jiné jazykové komunity v diaspoře měly stejnou vazbu na svůj jazyk. V katedrále v Bertoua ve východním Kamerunu jsem měl velké štěstí a možnost setkat se s mluvčími jazyků z kamerunského severu, míst, kam jsem se nemohl sám vydat kvůli povstání Boko Haram. Byla to komunita složena převážně z žen žijících v Bertoua z bezpečnostních důvodů, protože jejich manželé sloužili jako vojáci a bojovali proti Boko Haram na severu. Pro mne z tohoto setkání zůstaly krásné nahrávky modliteb v Tupuri (poslechněte si zvláště vyznání víry), ale ještě důležitější byly jejich hluboce lidské příběhy utrpení a naději na snad jednou znovu pokojný život v jejich domovském regionu. Za roky služby jako laický misionář na Vanuatu v jižním Pacifiku jsem měl možnost setkat se s mnoha komunitami v této jazykově nejrozmanitější zemi světa. Kromě smutných příběhů o postupném odumírání místních jazyků, které přinesla globalizace, jsem prožil i mnoho krásných okamžiků a silných svědectví. Jeden z nich rozhodně bylo setkání s katechetou Donatienem, mluvčím jazyka daakaka (Sesivi). Několik kroků od jeho domu leží hrob Jeana Baptiste Kaynase, prvního katolíka tehdejších Nových Hebrid, pokřtěného v roce 1894. Donatien je jeho vnuk. S hrdostí mi ukázal černobílou fotografii svého dědečka a podělil se o jeho životní příběh. Opravdu se nestává každý den, že člověk uslyší modlitby v místním jazyce právě od vnuka prvního katolíka země.

Licence

Neváhejte kopírovat a používat texty zde zobrazených modliteb, pod podmínkou že uvedete dominicweb.eu jako zdroj. Před použitím zvukových nahrávek pro jiné účely než osobní studium musíte nejprve získat moje písemné povolení.