Wallissko – český slovník
Chcete si slovník vytisknout? Stáhněte si kompletní verzi ve formátu PDF pro tisk. Vysvětlivky a další informace o slovníku najdete na úvodní stránce slovníku.
Tip: K vyhledávání ve slovníku použijte Ctrl+F. Informace o autorských právech naleznete na konci stránky.
Pomohl vám tento slovník?
Vy je máte k dispozici zdarma, ale jeho vytvoření mě stálo velmi mnoho práce. Pokud chcete ocenit tuto práci a podpořit ji, můžete mi stisknutím tlačítka 'Donate' darovat přes PayPal jakoukoli částku.
Faka'uvea
A
'a znak 2. p. ve vztazích, kdy vlastník sám objekt vytvořil nebo je iniciátorem Ex.: Te kofu 'a Malia. ~ Maliino oblečení.
ā táz. záj. Ex.: koteā ~ co je to
'ā ohrada, zídka • 'ā maka
ohrada kamenná
'a'ahi navštívit někoho
a'alo veslovat
'a'anu plivanec •
plivat
'a'au rozbalit, rozvinout něco zabaleného •
vysvětlit fig., vyprávět fig.
'aē ten, tento
'aele vzduch
'aenā tamten
'aenī tento, tenhle
afā cyklon, bouře
afe 1'000
'afea kdy pro bud. č. •
který
'afeā starý, dávný
afega křižovatka, zatáčka
afe'i zatočit na cestě, odbočit
Afekanisitā Afganistan
Afelika Afrika • Afelika 'i Saute
Jihoafrická republika
afi oheň
afiafi večer
'afio Veličenstvo resp. Ex.: Tau 'Afio ~ Vaše Veličenstvo •
vznešenost resp., důstojnost resp.
'afio'aga trůn, království
'afioi bydlet resp. •
kralovat, vládnout
'afionā Vaše Veličenstvo resp.
'afu zapálit umu
'afū spálený, převařený, připálený
'afua písčina v moři •
stávka
afuafu déšť slabý, mrholení
afugia zalévat květiny a pod., pokropit
aga povaha, způsob, zvyk, přirozenost
'aga žralok
-'aga suf. značící místo Ex.: moe - moe'aga, kai - kai'aga ~ spát - lůžko, jíst - jídelna
agā věrný Ex.: věrný Bohu, věřící
aga 'i fenua obyčej, zvyk
agahala hřešit Ex.: kua 'au agahala ki te 'Atua ~ zhřešil jsem proti Bohu •
hřích
agakoloa bohatý člověk, majetný
agakovi zlý, špatný povahou
agakovi'i odmítnout službu a pod.
agalelei dobrý povahou, hodný, milý člověk
aga'ofa laskavý, vlídný, štědrý
agatonu pravý, správný, spravedlivý
agavaivai skromný, prostý
age zn. vztahu s osobou nebo vzdáleným místem Ex.: 'E lahi 'Uvea age Futuna. ~ 'Uvea je větší než Futuna. •
část. srovnávání Ex.: 'e malohi age te kuli 'i te kuma ~ pes je silnější než krysa
agi foukat vítr
agina rozbouřený být, větrem, vystavený být, větru
ago kurkuma (Curcuma domestica) z kořene se vyrábí lega, oranžový prášek
'ago prázdný ohledně kapalin
Agola Angola
'ahi'ahi návštěva •
navštívit někoho Ex.: 'ahi'ahi ki te mahaki ~ navštívit nemocného •
zkoušet něco, pokusit se
'āhiohio vír vzdušný a pod.
'aho den • 'aho fakafiafia
svátek • 'aho mālōlō
prázdniny, dovolená, svátek • 'Aho Sinele
Popeleční středa
'aho'aho světlá barva
'ahoia bdít přes noc
'ahotapu neděle
'ahotupu narozeniny, výročí
'ahu kouř •
kouřit
'ahuia zakouřený být
ai záj. zastupující věc o které se mluvilo v předchozí větě •
kdo Ex.: ko ai te tagata 'ae? ~ Kdo je ten muž? •
který o osobách •
tam Ex.: 'e 'i ai ~ tam je ...
'ai dát něco někam, položit
'aia tento
'ai'aki dát k, dát s
aipe stále
Aisilani Island
'aka'aka fotbal
'akahi kopnout
akapeau pták
akasi kořen rostliny
'akau strom, keř, dřevo, rostlina
ake část. srovnávání Ex.: 'E ma'oluga ake te fu'u niu 'i te fale. ~ Kokosová palma je větší než dům. •
nahoru •
vyzdvihovat se, stoupat
akeno beránek
'aki s někým, něčím, zn. 7. p.
akilaloa přemožený být, zbitý být
ako učit se, studovat • ako tāfito
základní vzdělání
akonaki učení, doktrína •
vyučovat
'akoutou vaši 2. per. plur. vás všech, plur.
'aku moji 1. per. sing. plur.
ala cesta, pěšina
'ala bdění se zesnulým před pohřbem •
vzbudit se, bdít
alaala dotýkat se, hmatat
'ala'ala bdít celou noc
'alafoufou pěšina
alaga stehno
alagā charakter nějaké věci, vlastnosti něčeho
alaga 'i puaka šunka
ala'i jít po cestě, jet po cestě
alani pomeranč
Alapia Sautite Saúdská Arábie
Alasatine Argentina
alasi vytrhnout, utrhnout • alasi te mahaki
vyléčit expr., uzdravit expr.
alasia zasažený být
alatike člen v gramatice
'alelo jazyk
Alepania Albánie
Aleselia Alžírsko
'alesō most
'aletale oltář
'aliki představený, stařešina, urozený, pán urozený • 'aliki hau
král
'aliki'aga urozenost
alikole alkohol
'alo břicho resp. •
dcera resp., syn resp.
'aloa drahý o osobě
'alo'alo pádlovat •
vzhled • 'alo'alo maliē
laskavý být
'alofa buď zdráv
'alofi 'i nima dlaň
'alofi 'i va'e chodidlo
alokasio podpora sociální a pod., přídavky
alopo'ou syn prvorozený
alu jít sing. • alu ake
stoupat, jít nahoru • alu ifo
klesat, jít dolů • alu la
na shledanou říká se těm, kdo odcházejí
'alua vaši 2. per. dual vás dvou, plur.
aluga vyvýšení, výšina, vrch
ama vahadlo pirogy
'amā naši 1. per. dual excl. moji a jeho, plur.
'amanaki počítat s něčím, doufat v něco
'amatou naši 1. per. plur. excl. moji a jejich, plur.
Amelika Amerika
amo masáž •
masírovat, mazat krém a pod.
'amo nést na ramenou
'amoa přenosný
'amusia chtít, přát si, toužit po něčem •
záviděníhodný
'ana jeho 3. per. sing. plur. •
jeskyně
'anā jejich 3. per. dual více věcí jich dvou, plur.
'anafea kdy v minulosti
'anāfi včera
'anaheafi předevčírem
ānai zn. bud. č., brzy
'ananai před chvílí
'anapō noc minulá
'anatou jejich 3. per. plur. více věcí jich všech, plur.
anaukolo bolest břicha
Anetola Andorra
anofaikehe fádní, mdlý
anoiha pozítří
anokona kyselý
'anuhi plivat
'ao mrak
'aoai užitečný, dobrý k něčemu
'ao'aoa zamračeno obloha
aofi strop
'aofi přikrýt, zakrýt, obsáhnout vědění a pod
'aoga cena, užitek •
užitečný být
'apa'apa čestné místo při obřadu kava, respekt
'apai nést v rukách
'apē možná, zhruba, přibližně
apeletife aperitiv
apelili duben
'api dům
'api! haló používá se, když se vchází, k přivolání těch, kteří jsou v domě
'apo jablko
'apō večer nadcházející
apogipogi zítra • apogipogi 'uhu
zítra ráno
apuipui obklopit
'aselo anděl
aseniolo inženýr
'Asesione Nanebevzetí svátek
Asia Asie
'āsia kvůli Ex.: 'āsia ia ko koe ~ kvůli tobě •
protože
'āsili zvětšit se, zhoršit se
'asili'aki protože
asino osel
ata dobrý k, připravený k něčemu
'ata červánky, stín •
vzhled
'atā naši 1. per. dual incl. moji a tvoji, plur.
atali čekat, počkat
'atamai inteligence, rozum
'atatou naši 1. per. plur. incl. nás všech, plur.
'ate 'i nima biceps
'ate 'i va'e lýtko
'atea odhrnutý být, čistý být, např. obloha •
prázdný •
světlina
'āteaina svoboda
'atefēfē plíce
atelenā internát
atelenatele alternátor
'atemaka játra
'atepili slinivka
'ato střecha •
zastřešit dům • 'ato lau
střecha z pandánového listí
atu zn. akci vzhledem k osobě o které se mluví, psaná za sloveso Ex.: 'e 'au 'ofa atu ~ miluji tě
'atu hodit •
řada, pořadí •
seřadit, vyrovnat věci v řadě a pod. • 'Atu Emilate Alapia
Spojené arabské emiráty • 'Atu Fenua 'o Amelika
Spojené státy americké
'atua božstvo tradiční božstva před příchodem křesťanství
'Atua Bůh
'atufi hodit silou
'atulaulau svět, kosmos
a'u přijít
'au já sing. nepřízv. •
já sing. přízv. •
tvoji 2. per. sing. plur.
'aua zn. negativní rozkaz Ex.: 'aua na'a ke moe! ~ nespi! •
skončit, dojít na konec
'au'au křičet na někoho, hubovat
'augale plakat
'auha ničit, zničit
'auhia odplavený být, proudem, odnesený být, proudem
'aukai půst
'aukau otrávit ryby, způsob lovu •
vřed, hnis
'aukusito srpen
aulo zlato
'aumai přinést
'aupito mnoho, hodně •
velmi Ex.: lelei 'aupito ~ velmi dobrý
'autalu plít z futunštiny
ava otvor, průliv •
volný být, otevřený být
'avage odnést
avahi otevřít
avahitini otvírák na konzervy
avaifo pohřbít člověka •
pohřeb
'avake nést vysoko, vyvýšit
'avatu odnést
'ave nést, odnést
'ave'ave dělat si legraci z někoho, smát se někomu
aveloloa chlebovník (Artocarpus altilis) druh sloužící k výrobě pekepeke
avosi záloha část platby
E
e zn. podmětu ve větách s přechodným slovesem
'e zn. přít. a bud. č. sloves • 'e 'i ai
je tady, tam
'ea! no tedy!
'e'ehi konejšit, bránit
'e'ela degradovaný vzhled a pod., poničený vzhled
efe piliny • efe 'i kava
kava rozdrcené kořeny k přípravě nápoje • efe 'i niu
kokos strouhaný
'efi nést na rukou
'efihi omotat, tisknout něco k něčemu
efihia zavalený být, zaseknutý být
efu prach
efuefu'i poprášit, posypat
'efuhia prašný být
'ehi zabránit, zakázat
'ehu kalit vodu a pod., znepokojit
eke tanec tradiční, s dřevěnými tyčemi
'eke vyptávat se
'ēkelesia církev
'ekenaki opřít se rukama, povzbuzovat
ekonomi ekonomie, úspora peněz
'elekihi cvrček, cikáda
'elelū šváb
'elo hnít, zapáchat •
velmi zesiluje negativní adj. Ex.: kovi 'elo ~ velmi špatný
'emo lízat
'ene lechtat, šimrat
'ēpikopō biskup
'epo lízat
'eposi houba na mytí
esi kupa, hromada •
nakupit, oloupat ovoce
'esia násada sekery, rukojeť mačety
Esipito Egypt
Etiopia Etiopie
Eulopa Evropa
'eva'eva procházet se
'evanoa procházet se bez cíle
eve drobek jídla a pod. • eve 'i pane
drobek chleba, strouhanka
evesi rozbít, rozdrtit
F
fā 4 •
pandán • fā geau
400
fa'a příliš zn. velkého množství, velmi
fa'afai schopný, možný
fa'afoaki štědrý
fa'ahi část, bok, strana nějaké věci
fa'ahiga druh, skupina, rasa, rodina rodová linie • fa'ahiga hau
rodina královská linie • fa'ahiga tapu
posvátná hierarchie v církvi
fa'akai jedlík přílišný
fa'ao osobovat si, uzurpovat
fa'apuhi pijan
fa'e matka •
teta z matčiny strany
fa'ele'i porodit první dítě
fa'emi žralok ž. lagunový
fa'etagata strýc z matčiny strany
fafa nosit na zádech •
ohnout
fafā dotýkat se, hmatat
fafaga sytit, krmit
fafagu probudit, vzbudit
fa'fa'itaki'aga vzor příklad
fafao rozložit něco složeného, roztáhnout, natáhnout
fafa'o nabít, naplnit
fafie dřevo suché, na spálení
fafine samice •
žena • fafine faifānau
porodní asistentka • fafine 'ohoana
žena vdaná • fafine takape
žena svobodná
fafo venek Ex.: alu ki fafo ~ jít ven
faga skupina, hejno, smečka
fagafaga připraven k něčemu
fāgai živit, krmit
fagana příběh, vyprávění, legenda
fagatua bít se s někým, bojovat •
zápas
fagofulu 40
fāgogo miska z poloviny kokosového ořechu
fagona odejít, cestovat •
zemřít fig
fagono slyšet, poslouchat
fagonogono oznámit •
zpráva, novinka
fagu otírat se
faha pandán
fahola pandán
fai dělat něco •
rejnok •
zdolat něco •
zemřít resp. • fai 'akau
stýkat se s někým Ex.: 'E fai 'akau Petelo mo Soana. ~ Petelo a Soana se scházejí (chodí spolu). • fai fo
prát prádlo • fai ta
tetovat
faia dělat
fai'aki platí souhlasit, souhlasím
faiako učit, vyučovat •
učitel, profesor
faifaiga'i zkusit
fa'ifa'itaki napodobovat
faifaito'o ošetřovatel
faifekau vyslanec, posel
faiga příležitost •
usilovat o něco, namáhat se pro něco • faiga noape
namáhat se marně
faigafua dovolený •
jednoduchý
faigamalie mít štěstí
faigao'i pasikete basketbal
faigata'a těžký, obtížný, nesnadný
faihala klamat, podvádět
faikai wallisské jídlo připravované v umu z kokosového mléka a maniokové mouky, případně taro nebo papáje
faikākā klamat •
podvod
faikava připravovat kavu
faikehe divný, zvláštní
faikole modlit se •
modlitba
failā rozvinout plachty na lodi
failaulau oběť pohanská
failauloa plakat velmi
faimahaki starat se o nemocného
faimo rychle
faimohe'a překvapení
faipepa zkouška
faipule starší představený jednoho ze tří okresů na Wallisu - Hahake, Hihifo a Mu'a
fa'italiha jednat svobodně •
nezávislý •
svoboda
faitama těhotenství •
těhotná být
faitohi psát
faitoka hřbitov
faito'o lék, zákrok lékařský, medicína •
starat se o nemocného, ošetřovat
faitotonu spravedlnost
faitutuku prokletí •
proklínat, zlořečit
faiva obratný, schopný, zručný •
povolání práce
faka- préf. zn. způsob nebo příčinu
fakaa kdy Ex.: Ne'e mate fakaa? ~ Kdy zemřel?
faka'a'ata sledovat, dívat se na
fakaafe pozvání •
pozvat, přitahovat někoho
fakaāfiāfi večerní
fakaafio poslouchat resp., dávat pozor resp.
faka'āga kritika
faka'āga'i kritizovat
fakaagavaivai pokorný, prostý
fakaāgiāgi dát na vzduch, sušit prádlo a pod.
faka'ago vyprázdnit
faka'ahu zakouřit, udit
fakaāke vzbudit se
fakaakiakimuli schovávat, zatajovat
faka'ako učit, vyučovat
faka'aliki přivlastňovat si, brát si silou •
vznešený, královský
faka'alo ostřit, brousit nůž a pod.
faka'alofa zdravit, vítat
faka'amu návrh •
přát si, toužit po něčem
fakaāo pronásledovat, lovit
faka'aoga použít, využít •
využití
faka'apa'apa respektovat •
uctivý, zdvořilý
faka'apē možná, snad
fakaapelua nejistý být
faka'apulu dělat navzdory námaze a pod.
faka'aselo andělský
faka'asi zjevit myšlenku a pod.
faka'ata přemýšlet
faka'ātea sklidit, čistit
faka'atua božský
fakaau sbírat, shromáždit co je rozptýlené •
zanedbávat
faka'au stát se nějakým, dorazit
fakaauau zničit
faka'au'au směřovat k něčemu, vyvíjet se směrem k něčemu
faka'au'auganoa klidný, přívětivý
fakaaugafa upadnout do zapomnění a pod., zaniknout
faka'auha vniknout, napadnout vojensky a pod.
fakaefihi mačkat
fakaeho nudný
fakaene šimrat
faka'ete jednat opatrně •
opatrný
fakafafine ženský
fakafagonogono oznámit
fakafalala opřít se o něco, spoléhat se na někoho
fakafalani francouzský
fakafālō natáhnout, rozprostřít
fakafana ohřát jídlo
fakafānau asistovat při porodu
fakafanoa krvácet silně
fakafefeka ztvrdnout, zatvrdit se
fakafehu'i ptát se, klást otázky
fakafekita líbat se
fakafekovi'aki znepřátelený být, neshody mít
fakafenua národní •
pohřbít mrtvého
fakafeta'i děkovat, vzdávat chválu, modlit se •
modlitba společná •
uznalý, vděčný
fakafiafia radost •
radostný •
radovat se
fakafifihi odporovat, proti být
fakafihi odporovat
fakafimālie utěšovat, tišit
fakafinegalo vyslyšet resp., mít na zřeteli resp.
fakafinenonofo žárlivost, závist •
žárlivý, závistivý
fakafiofio míchat •
směs
fakafisi popřít, zapírat, odmítat
fakafita'a namáhavý, obtížný
fakafiu nesnesitelný, obtěžující •
obtěžovat, znechucovat
fakafofoga diplomat, ambasador •
zastupovat zemi a pod.
fakafokifā náhle, najednou z ničeho nic
fakafonu naplnit
fakafo'ou obnovit • fakafo'ou te loto
obrátit na víru
fakafotu synovec, neteř
fakafuafua odhad •
odhadnout, posoudit
fakafūfū skrývat, ukrýt, tajit •
tajně
fakafufula otéct, opuchnout •
otok, nádor
fakafuhiga svázat dohromady, spojit dohromady
fakafutuna futunský
fakaga'ega'e oslabit •
slabě
fakagafua oprávnit někoho, povolit něco někomu
fakagakau vyvrhnout vnitřnosti
fakagao'i dělat si legraci, bavit, rozptylovat někoho
fakagaūeūe třást
fakagoto potopit
fakahā oznámit, ukázat, dát najevo
fakaha'ele nést resp. Nejsv. Svátost, v procesí
fakahagahaganoa nepozorný být
fakahaha'i osídlení •
zalidnit, osídlit
fakahala pokoušet, klamat, svést •
pokušení
fakahalaga obtěžovat někoho
fakahāo zachránit, osvobodit
fakahau náročný, panovačný •
utiskovat, tyranizovat
fakahe přání
fakahehema porušit co bylo dobré, zkazit člověka a pod.
fakaheke podnítit k něčemu
fakahelehele rozptýlit pozornost
fakahema vlevo
fakahemala lítost •
litovat, kát se
fakahi'ahi'aga blbec, hlupák
fakahifo sejít, snížit •
sesadit např. krále
fakahigoa jmenovat
fakahili položit na něco, navrstvit
fakahina bílit
fakaho'ata polední •
v poledne
fakahoha'a trápit, zneklidňovat
fakaho'ikele upřímně, opravdově
fakahoko dokončit •
překlad •
přeložit jazyk, interpretovat
fakaholo následovat •
postupně, dědičně
fakahu uvést někam
fakahua vtip, legrace
fakahuahua dělat si legraci z někoho, vysmívat se
fakahuhulu zářit
fakahulu kojit
faka'ī potlouct, praštit
fakailiili uchovat
faka'ilo oznamovat, rozhlašovat
fakailoga označit •
značka, znak
fakainasi rozdělit se
faka'ita rozhněvat, rozzlobit
fakakafu přikrývka
fakakakaha zapálit, podpálit
fakakata legrační, směšný
fakakatoa docílit něčeho, seskupit, dokončit, shromáždit •
všeobecný
fakakau zúčastnit se
fakakaugana zotročit
fakakaukau přemýšlet o něčem •
uvažování
fakakikite prorok •
prorokovat
fakakinakina obtěžovat, unavovat, trápit
fakakinakina'i otravovat obtěžovat
fakakivi oslepit
fakakofu obléci někoho, zabalit
fakakoloa obohatit
fakakololia oslavovat, vzdávat slávu
fakala'a dát na slunce
fakalafalafa plochý •
zploštit
fakalahi zvětšit, rozšířit
fakalaīlaī rozbít, rozdrtit
fakalainoa ponížení, potupa
fakalaka překročit
fakalākilua váhat
fakalapulapu pochlebovat, lichotit někomu
fakalāvaki opustit místo
fakalave poptat se •
zkusit něco
fakalele průjem
fakalelei odpuštění, omluva •
omluvit se
fakale'o hlídat
fakalialia nechutný, hnusný •
nevolnost, znechucení •
znechutit
fakaliliu překlad •
přeložit jazyk, vrátit
fakalogo poslouchat něco, někoho, poslušný být
fakalogologo ticho •
zticha být, mlčet
fakaloto rozhodnout, přemluvit
fakalotu náboženský
fakamāfana ohřát
fakamagoni navonět, vonět •
voňavý
fakamahalo myslet, předpokládat
fakamahalohalo podezírat
fakamāhani zvykat si
fakamahina měsíční
fakamahino vysvětlit
fakama'iloga označit •
znak, označení
fakamakalūlū změkčit
fakamākona nabít zbraň •
nakrmit
fakamālama osvětlit, vysvětlit •
světský
fakamalō děkovat, zdravit, gratulovat, blahopřát
fakamālohi silně •
upevnit
fakamālohi'i nutit
fakamalotoloto vážně
fakamalu deštník, slunečník
fakamamahi meditace duchovní, dostiučinění
fakamama'o oddálit
fakamanatu vzpomenout si, připomenout si
fakamanu zvířecký, brutální
fakama'oni'oni ctnostný
fakamāopo'opo svolat, shromáždit
fakamata ostřit, brousit, zašpičatit
fakamataku vystrašit, vyděsit
fakamatala vysvětlit
fakamāu soud něčí, rozsudek
fakama'ua nutit někoho
fakama'uli vykoupit člověka, zachránit život •
Vykupitel
fakamele pošpinit, pomluvit někoho
fakamoamoa sušit
fakamoga ráz fonologický, zvláštní souhláska značená ' (apostrof, okina)
fakamoho vařit
fakamole ničit, zničit, zpustošit
fakamolemole odpustit
fakamo'oni důkaz, svědectví, svědek •
svědčit, dokázat •
upřímně
fakamū rozpálit, planout
fakamuli následovat •
poslední
fakanāu váhat
fakana'una'u rychle dělat něco
fakanima ručně
fakanoanoa tichý být, mlčet
fakanofo ustanovit, jmenovat krále a pod., založit •
vysvětit kněze
fakanounou shrnout myšlenku a pod., zkrátit
fakaofo udivující, překvapující
faka'osi konec •
skončit, dokončit • faka'osi vaha'a
víkend
fakaōvi přiblížit se
fakapaku smažit, péct na rožni a pod.
fakapale odměnit, dát peníze tanečníkům, tradice při veřejných tancích na Wallisu
fakapapau slíbit, přísahat, určit
fakapiki přilepit, připojit, spojit, svázat
fakapō vražda, masakr, zabití, zabít •
zavraždit, pobít
fakapoto moudře, obezřetně, opatrně
fakapō'uli stín, temnota •
temný, tmavý •
zastínit, zatemnit
fakapuli schovat
fakapuna ma'uli překvapit, udivit
fakasilou odpuštění žádat
fakasiosio dívat se, navštívit, sledovat
fakataga vyhnat, pronásledovat, utlačovat
fakatahi setkání, jednota, společenství •
sjednotit •
spolu
fakatapu posvětit, zasvětit •
zasvěcený, posvěcený • fakatapu 'ohoana
manželství, svátost manželství
fakatātā socha, obraz, zpodobnění
fakatau nákup •
prodat, směnit
fakatau'aga trh
fakataupo'ou zůstat pannou
fakatautehina bratrství, bratrstvo
fakatauvele urazit někoho
fakateka valit něco
fakatemonio ďábelský •
pohanství
fakato'a statečně
fakatokatoka urovnat, uspořádat věci, vztahy, usmířit
fakatōki shodit, nechat spadnout
fakatomu'a předejít, předběhnout
fakatu'ā potrestat, ztrestat, odsoudit
fakatulituli pískat
fakatupu vytvořit, vyrobit, produkovat
fakatu'u postavit např. dům, vztyčit
faka'uli začernit, zašpinit
faka'uvea wallisský
fakavalevale přehánět
fakavela ohřívat
fakavili rychle dělat něco, pospíšit si, spěchat
faki sbírat např. ovoce, obírat
fala rohož pandánová
falā peníze
falala doufat, důvěřovat
falanaki opřít se o něco
falani francouzský
Falani Francie •
Francouz
falaoa mouka
fale dům • fale ako
škola • fale fakamamahi
dům pro duchovní cvičení Faith • fale fono
dům pro porady kde se scházejí starší vesnice • fale hau
palác sídlo krále, královské sídlo • fale kava
bar, diskotéka • fale koloa
obchod prodejní místo • fale kuka
kuchyně • fale lā
stan • fale le'o
věž strážní a pod. • fale mahaki
nemocnice, ošetřovna •
dům kamenný • fale maka
hrob • fale manu
stáj • fale meli
pošta budova • fale pele
zvonice, věž se zvonem • fale pilisoni
vězení • fale tapu
kostel • fale tohi
knihovna • fale u'ō
dům mladých fale sloužící k setkáním mladých z vesnice • fale vao
toalety, záchod
falena mouka
famili rodina v evropském smyslu
fana puška •
střílet z pušky • fana fenua
granát zbraň •
kanón
fana'i střílet z pušky
fana'ika rybařit za pomocí dynamitu
fānake stoupat o přílivu
fānau dítě • fānau siakina
sirotek
fanau'i porodit, přivést na svět
fanofano mýt si ruce
fao přibít
fa'o hřebík
fasi zlomenina •
zlomit, rozlomit
fasitu'u pomlouvat, hanobit •
pomluva
fata nést na nosítkách •
nosítka
fatafata hruď
fāta'i hnízdo ptačí
fatu břicho •
cítit, myslet
fatuliki blesk, hrom
fau příliš následuje slovo kterého se týká
fā'ufua obejmout pažemi
fea který Ex.: Ko te fale fea? ~ Který je to dům?
feafea'i jak Ex.: Ne'e mate feafea'i te fafine? ~ Jak ta žena umřela?
feala možný být, schopný být
fe'alu'aki chodit sem a tam, potulovat se •
pohyblivý
fe'eke'aki ptát se, poptávat se, informovat se
fefeka tvrdý charakter, neústupný, paličatý
fefe'u dělat grimasy, dělat obličeje
fehi'a odpor k někomu, nenávist •
odsuzovat, hněvat se na někoho, nenávidět
feholaki utéct plur., uprchnout plur.
fehu'i ptát se, otázky klást
feiā tak, takto
fekai kanibalský, divoký nezkrotný
fekata'i smát se plur.
fekau příkaz, posel, přikázání, zpráva •
přikázat, poslat
fekaufafine služka, dělnice
fekautagata sluha, dělník
feke chobotnice
fekinau'aki hádat se
fekita líbat, políbit •
polibek
fekumi hledat plur.
felāve'i setkání •
setkat se • felāve'i 'anai
na shledanou brzy
felea'i mluvit
felela bratr řádový, mnich
felele'i běžet plur. ve skupině, utíkat plur. ve skupině •
letět plur.
feleu povídat si, konverzovat
feliafā středa
felianima čtvrtek
feliaono pátek
feliatolu úterý
feliliu'aki chodit sem a tam
feliliufaki změna
felōgo'i rozumět si dobře, s někým, vycházet dobře, s někým
femāte'i zemřít plur.
fenā tak, takto
fēnei tak, takto
fenua země
Fenua Wallis fig.
feo korál •
rybina zápach, zápach z ryb •
zapáchat rybami
fepualio únor
fetapā Anděl Páně modlitba •
poledne •
vzývat
feti slavnost, svátek, oslava
fetogi nahradit, vyměnit
feto'o'aki vyměnit
fetu'u hvězda, planeta
fevau škrábat
fī kudrnatý vlasy •
zaplétat, plést rohož, vlasy a pod.
fia chtít, potřebovat, toužit po něčem, chuť mít, něco dělat •
kolik pro počítání věcí Ex.: ko fale 'e fia? ~ kolik domů? • fia alu ki ...
chtít jít někam • fia ilo'i me'a fuli
zvědavý expr. být • fia inu
žízeň mít • fia kai
mít hlad • fia moe
ospalý být
fiafafine koketa, parádivá žena
fiafia radost, štěstí spokojenost •
spokojený být, šťastný být, radovat se
fiame'alahi marnivý, ješitný
fiatagata pyšný muž, nafoukaný muž
figota mušle, ulita
fihifihi kudrnatý vlasy
fiho pěna •
pěnit •
pěnivý
fiku fík
fili nepřátelský 'e mole 'au fili mo koe být, vůči někomu, nepřítel 'e mole 'au fili mo koe být, něčí •
volba, výběr •
zvolit si, výběr mít na, rozhodnout se mezi několika možnostmi
Filipine Filipíny
filo nit, vlákno
fīmālie klid, mír vnitřní a pod., pokoj stav •
šťastný, spokojený, klidný
finegalo chtít resp. •
vůle resp.
finegalo'ofa dobrota vlastnost, milosrdnost
finematu'a žena starší, stařena
finemui dívka před. krásná, žena mladá, před. krásná
finetaka vdova, matka svobodná
fio míchat •
směs
fisi květ, květina • fisi 'i 'one
zrnko písku
fitu 7 • fitu geau
700
fitugofulu 70
fiu dost mít něčeho, znechucený být něčím
fiva horečka
fo klasifikátor pro kulaté a kompaktní objekty
fō mýt prádlo a pod., bělit •
praní prádla
fo 'i akau lék, pilulka
fo 'i gao'i družstvo sportovní
fo 'i hina láhev
fo 'i huhu prso
fo 'i moa vejce slepičí
fo 'i moli pomeranč
fo 'i niu kokosový ořech
fo 'i pa talíř
fo 'i pola polštář
fo 'i solia armáda, vojsko
fo 'i tau armáda, vojsko
fo 'i teka kolo
fo 'i tuke pěst
fo 'i tuli koleno
fo 'i vite hroznové víno
foa'i rozbít
foaki dar, dárek •
darovat • foaki fakatemi
půjčit
foe řídit auto, veslovat •
veslo
fofoga tvář resp., vzhled resp., hlava resp.
foha syn ve vztahu k otci
fohi oškrábat slupku, očistit zeleninu a pod., oloupat
foki také, nápodobně •
vrátit se, otočit se
fokifā náhle, z ničeho nic, najednou
fola roztáhnout, rozložit
folafola říct resp., mluvit resp. •
slovo, promluva • folafola fakatātā
podobenství • folafola o te 'Atua
Slovo Boží
folau cesta někam •
cestovat
foli obíhat, obejít okolo
folo spolknout, zhltnout
fono konference, porada
fonu plný •
želva
fo'ou nový
fou přejít někudy
fua hmota, těleso •
nést ovoce, dávat výsledky •
ovoce i v přen. smyslu •
produkt, výsledek
fua'ā žárlivost
fualoa dlouho
fuape všechno
fufu'i namáčet, máchat •
skrýt, tajit
fufulu mýt, čistit
fuga povrch • fuga 'uma
rameno
fuhu bít se pěstmi •
bitka, rvačka
fuka vlajka
fuli obrátit, převrátit, točit •
všechno, všichni
fulu chlup, vlas, péro •
chlupatý •
mýt • fulu 'i manu
peří • fulu 'i mata
řasa oční • fulu 'i ulu
vlasy • fulu pa
mýt nádobí
fulufulu mýt se tvář
fulufulua plesnivý •
plíseň
fusi banán
fu'u klasifikátor pro stromy • fu'u akau
strom • fu'u fiku
fíkovník • fu'u fusi
banánovník • fu'u mei
chlebovník (Artocarpus altilis) • fu'u niu
kokosová palma • fu'u to
cukrová třtina
G
ga'ega'e unavený být, vyčerpaný být •
zéva
gaholo plout rychle •
rychlý loď
gakāu vnitřnosti, střeva
gako mastný, tučný •
tuk • gako 'i pipi
máslo
gali zdát se, vypadat jako
galo zapomenutý být
galu vlna
galulu třást něčím, zmítat něčím, otřásat něčím, zmítaný být
gao stolička zub
gaohi vytvářet, vyrábět, připravovat
gao'i bavit se, hrát si •
hra
gata had •
končit •
konec, cíl
gata'a obtížný k udělání, píše se za sloveso
gata'aga konec, cíl, hranice
gatu tapa netkaná textilie vyráběná tradičně z kůry stromu tutu, představuje značnou hodnotu a může sloužit do určité míry jako platidlo
gau žvýkat • gau nifo
skřípat na zubech
gāue dílo, práce, zaměstnání •
pracovat
gāue'aga pole, pracoviště
geau sto značí násobky sta od 200
geli opice
gelu rybolov, rybaření
gigila okouzlující být, zářit, jiskřit
gū šeptat, mluvit potichu
gulu bručet, hrčet
gutu otvor, zobák •
ústa, pusa • gutu kovi
nactiutrhač, pomlouvač
H
hā ukázat se, objevit se
Ha'amoa Samoa
hae trhat
ha'ele chodit sing., procházet se sing.
hā'ele chodit plur, procházet se plur
hafekasi míšenec
haga dát se do něčeho, přičinit se o něco
haganoa nezajímat se, nestarat se
hagatonu naproti
haha bít, udeřit, šlehat něčím, mrskat někoho, něco
haha'i klasifikátor skupin lidí Ex.: haha'i lotu ~ věřící (lidé) •
lidé, národ, dav •
početný být Ex.: 'e haha'i 'i Mala'etoli ~ v Mala'etoli je hodně lidí • haha'i lotu
věřící katolíci a pod. • haha'i mahani
klientela
hahau růžová
ha'i svázat, připevnit
ha'isia neštěstí mít
hake stoupat, pokračovat, postupovat
hakō linie rodová, rasa, potomstvo ve smyslu rodu • hakō hau
královská linie, královský rod
hakoutou váš 2. per. plur. vás všech, indef.
haku můj 1. per. sing. indef.
hāla chyba, omyl •
mýlit se, chybovat, postrádat něco, nemít něco •
nepravý, vinný člověk
hali odtok, vytékání •
téct, vytékat, kapat
haliloto krvácet
hālofia vyhladovělý být, hladový být
halua váš 2. per. dual vás dvou, indef.
hamā náš 1. per. dual excl. můj a jeho, indef.
hāmale kladivo
hamatou náš 1. per. plur. excl. můj a jejich, indef.
hana jeho 3. per. sing. indef.
hanā jejich 3. per. dual jedna věc jich dvou, indef.
hanatou jejich 3. per. plur. jedna věc jich všech, indef.
ha'o obklopit, posadit se v kruhu
hāo zachránit se, utéct
haohaoa nedotčený být, zdravý být, bezchybný být •
ušetřený být, něčeho
hatā náš 1. per. dual incl. můj a tvůj, indef.
hatatou náš 1. per. plur. incl. nás všech, indef.
hau král •
tvůj 2. per. sing. indef. •
vládnout
ha'u přijít
hāūhāū hněv resp., zlost resp. •
rozzlobený resp. být
havili bríza, vánek, vítr slabý •
foukat vítr
he nějaký, neurčitý člen
hē protože
he tahi někdo
hea Parinarum insularum strom s ovocem používaným pro svou vůni v náhrdelnících a pod.
he'e bez •
kobylka •
přerušit někoho v řeči •
vyhánět, hnát pryč
he'egata věčný Ex.: ofa he'egata ~ věčná láska
he'ehi zabránit, zakázat
he'eki ještě ne, zatím ne
hega papoušek
heinaka kapesník
heka posadit se, usadit se
heka'aga židle, sedadlo, lavice
heke klouzat, smýkat po zemi •
kluzký
hele nůž •
řezat, sekat • hele kuma
past na myši
helekosi nůžky
Heleni Řecko
heletā meč, šavle
heletiko heretický •
heretik, odpadlík od víry
helu česat vlasy •
hřeben na vlasy
hema neohrabaný, nešikovný
henī tady
hifi řezat, sekat
hifo sestoupit
hifokovi chutnat špatně
hifoleli chutnat dobře
higoa jméno
hihi loupat ovoce a pod.
hiki přeložit jazyk, zkopírovat, opsat •
zvednout, přenést, nést něco někam
hiko sbírat po zemi, zametat
hiku ocas
hila blesk •
elektřina, světlo umělé, elektrické
hili konec •
po časově •
položit na něco •
povrch horní část, vršek nějaké věci •
skončený být, dokončený být
hilifaki pověšený být, na hřebíku a pod
hina bílá •
láhev
hisitolia historie, dějiny
hiva 9 •
zpěv, píseň •
zpívat • hiva geau
900
hivagofulu 90
ho'atā poledne
hogofulu 10
hoha nejistota •
obávat se, ustrašený být
hoha'a ustrašený být, velmi, obávat se velmi
hoko přijít, dorazit někam, dojít někam
hokoutou váš 2. per. plur. vás všech, indef.
hoku můj 1. per. sing. indef.
hola hodina •
utéct sing., uprchnout sing. •
útěk
Holani Nizozemí
holi touha •
toužit
holo spokojený být, klidný být •
utřít
holoki shodit, převrhnout
holomuli couvat
holua váš 2. per. dual vás dvou, indef.
homā náš 1. per. dual excl. můj a jeho, indef.
homatou náš 1. per. plur. excl. můj a jejich, indef.
homi cítit vůni a pod., nasávat vzduch, čichat
homo klíčit, rašit, růst rostlina
hona jeho 3. per. sing. indef.
honā jejich 3. per. dual jedna věc jich dvou, indef.
honatou jejich 3. per. plur. jedna věc jich všech, indef.
hopo vyskočit, vyjít slunce, hvězdy a pod.
hōpū ústřice
hōsi kůň
hotā náš 1. per. dual incl. můj a tvůj, indef.
hotatou náš 1. per. plur. incl. nás všech, indef.
hou tvůj 2. per. sing. indef.
hu pokleknutí •
vstoupit, žádat o odpuštění
hu'a klasifikátor tekutin, tekutina • hu'a niu
kokosová voda tekutina uvnitř kokosu • hu'a piele
pivo • hu'a pipi
mléko
huafa jméno resp.
hua'i nalévat, lít tekutinu
hūfaki prosit za někoho, něco, orodovat za někoho, něco, modlit se za někoho, něco
hufia modlit se za někoho, něco •
vstoupit
huhulu světlo, záře •
svítit, osvětlovat světlem
hui jehla, jehlička, špendlík •
kost
huke otevřít umu, vykopat, vyhrabat
huki bodnutí •
píchat, nabodnout •
vidlička
huki'i probodnout
humaki navléci do něčeho, dát do něčeho, natáhnout kalhoty a pod.
humuki shodit
huo lopatka, motyčka •
plít • huo hoka niu
špičatá tyč používaní k odstranění slupky kokosu
I
'i zn. 2. p., z něčeho, kvůli něčeho •
podvrtnutí •
pohmožděný být, vyvrtnutý být •
v, do, k •
z značí příslušnost části k celku Ex.: alaga 'i puaka ~ prasečí kýta • 'i fafo
venku • 'i foki
nápodobně • 'i hē
tam • 'i he 'aho
některý den • 'i he temi mo he temi
čas od času • 'i lalo
dole, na zemi • 'i loto
uprostřed • 'i 'oluga
nahoře, navrchu, nad • 'i 'ona 'aho
kdysi • 'i te 'aho fuli
každý den • 'i te 'aho nei
dnes • 'i te lolotoga 'o
mezitím než, po čas • 'i te temi nei
nyní
ia on sing. přízv. •
ona sing. přízv.
'ifea kde
'ifeli peklo
ifo dolů Ex.: alu ifo ~ sestoupit •
chuť, příchuť • ifo kovi
chutnat špatně • ifo lelei
chutnat dobře
'īfoki jistě
ihu nos • ihu pe'e
rýma, chřipka
i'ihi temi občas
iinu pít plur.
ika ryba
ili vějíř
iloa pozoruhodný, známý něčím •
známý být, fakt a pod.
'iloga značka, znak
'ilo'i znát, chápat, vědět
ilo'i fakapapau jistý být si
ina on sing. nepřízv. •
ona sing. nepřízv. •
rozsvítit, rozžehnout
Initia Indie
inu pít sing.
'io ano
ipu hrnek, sklenice, váza •
meloun • ipu sioata
sklenice • ipu tapu
kalich ke mši
Iselaele Izrael
iseso kadidlo
'ita rozhněvat se, rozzlobit se •
zloba, hněv
Ītonesia Indonésie
ivi nerv, šlacha •
vlasec rybářský
K
ka zn. bud. č. některých sloves Ex.: 'i te vaha'a ka ha'u ~ příští týden (týden, který příjde) •
ale •
pokud podm. v přít. č. nebo bud. č. • ka ha'u
příští, budoucí
kafa vlákno kokosové
kafē káva
kaho rákos
kahoa náhrdelník • kahoa fau
náhrdelník z květů ibišku • kahoa figota
náhrdelník z mušlí • kahoa kakala
náhrdelník z květin • kahoa lopa
náhrdelník z perel
kahoa'i dát náhrdelník
kai bod ve hře •
jíst sing., bodnout sing. hmyz • kai 'uhu
snídaně
kai'aga jídelna
kāiga příbuzný, rodina širší, příbuzenstvo
kaiha'a krádež •
krást
kailoa ne resp.
kaito'a kéž, ať
kakā chytrák, podvodník •
lhát, obelstít, zradit •
zrada, lest
kakai jíst plur.
kakala květina příjemně vonící •
voňavý
kakano maso, tělo, dužnina
kakava pot •
potit se
kake šplhat, jít nahoru, vyjít nahoru
kalaga křičet, volat •
křik
kalaga'i ohlašovat, oznamovat
kalasia milost
kalavi klíč
kaletalio kalendář
kalokalo kývat hlavou
kaloni parfém, voňavka
kamata začít
kamata'aga začátek, počátek
kamelo velbloud
kamiō kamion, dodávka auto, auto terénní
kana houba mořská
Kanata Kanada
kanivao divoký •
kanibal
kano maso
kapau pokud podmínka v budoucím čase
kape Alocasia macrorhiza rostlina vytvářející velké jedlé hlízy
kape'i vytáhnout, vyvést
kapu pronásledovat, vyhodit někoho
kata smát se sing., legrace sing. dělat si •
úsměv
kātaki odvaha, trpělivost, výdrž
kātaki'i snášet obtíže a pod.
katekismo katechismus, náboženství výuka
katiko chvalozpěv
kato taška, koš, košík
katoa sejít se •
všechno, celý
kātoaga svátek zvláštní slavnost spojená s rozdáváním jídla
kau zn. skupiny nebo plur. •
účastnit se • kau 'aliki
starší představení vesnice nebo království • kau hopa
trs banánů • kau 'i nima
prsty • kau 'i va'e
prsty na noze
kau'ā stěna kamenná
kau'ahe líce
kaufafine přítelkyně
kaufana luk
kaufolau cestující, pasažéři
kaugā plavat •
skupina, porada
kaugana služebník, otrok
kaugao stoličky zuby
kaugāue skupina pracovní, dělníci
kauhiva sbor zpívající
kaukava vousy, knír •
zarostlý vousy, vousatý
kaukovi nepřátelé, bandité
kaulotu křesťané, věřící v Boha
kaume'a přítel
kaupepa sešit
kausu guma, kaučuk
kautagata přítel chlapec
kautau armáda, vojsko
kaute ibišek, čínská růže
kauvaka námořníci, plavčíci
kauveliveli tenký, hubený
kava alkohol •
kava rostlina a stejnojmenný nápoj důležitý v kultuře Pacifiku •
vousy
kavele přeháňka
kavelevele pavouk velký
ke ať Ex.: ke fai tou finegalo ~ buď vůle tvá •
hádat se •
hádka •
proč •
ty sing. nepřízv.
kehe jinak •
jiný, rozdílný, zvláštní, podivný
kei ještě
keke koláč
kele země, pozemek, půda země
kelekele svět, země
kelenui žába
keleti dluh
keletupu štěrk
keli hloubit, kopat do země
kesi bedna, krabice
kete žaludek, břicho
ketuketu kulhat
ki part. 3. p. •
zn. pohybu k místu nebo osobě Ex.: alu ki Sofala ~ jít do Sofala • ki loto
dovnitř • ki mu'a
nejdříve, před •
později, pak • ki muli
za • ki 'oluga
nahoru, vysoko, na výsostech • ki tafa
vedle, mimo, ven
kia zn. 3. p. osob a vlastních jmen Ex.: kia te koe ~ tobě •
krk, hrdlo
kie látka na šaty a pod., manu mužské oblečení nahrazující kalhoty, paréo, tkanina • kie kafu
povlečení na postel
kifea kam ve smyslu pohybu
kihi zakrslý, malý vzrůstem
ki'i malý
kikite předpovědět, prorokovat
kili kůže, slupka, skořápka • kili 'i teka
pneumatika, kolo vozidla
kilia lepra, malomocenství •
malomocný
kilisitiano křesťan •
křesťanský
kina ježovka
kinakina monotónní, nudný, obtěžující •
obtěžovaný být •
obtíž, únava fyzická
kinau odporovat, popírat
kini udeřit klackem a pod.
kita já pokorná forma
kiu bekasina
Kivalu první ministr krále na Wallisu
kivi slepý
ko to je • ko ai
kdo je to • ko 'e
proč • ko te 'uhi
kvůli •
protože
koe ty sing. přízv.
koē ano resp.
ko'ena tenhle, podívej sem expr.
ko'eni tento
kofe bambus
kōfesiō zpověď
kofu košile, oblečení, halena •
oblékat • kofu mafana
svetr • kofu sino
úplet • kofu tagata
košile mužská • kofu tuhi
rukavice
kofu'i oblékat se
kofukofu balíček •
zabalit balíček a pod.
koga kousek, část • koga fale
pokoj domu, sál, místnost • koga fale huaga
vstup domu • koga fale moe
ložnice • koga me'a
místo, pozemek • koga puaka
část prasete
kohu kouř, dým •
kouřit se z něčeho
kole modlitba, žádost •
žádat
kolesio škola fr. collège
kolo pevnost, vesnice, město
koloā blahobyt, bohatství, zboží
koloa'ia bohatý, zámožný
kolona koruna
kolua vy dual nepřízv., vy dva
koluse kříž
kolusifiko ukřižovat
kona jed •
otrávený jedem
konahia opilý
koteā co
kotou vy plur. nepřízv., vy všichni
koulua vy dual přízv., vy dva
koutou vy plur. přízv., vy všichni
kovana vláda, vládce
kovi špatný, zlý •
zlo
kua zn. dokončené akce, minulý čas, píše se před slovesem • kua fai
a je to •
hotovo, uděláno • kua osi
minulý, skončený
kui fafine babička
kui tagata dědeček
kuka kuchyň, kuchař
kukumi obejmout, držet pevně
kula červená
kulī pes
kulo hrnec, kastrol
kulukulu vlaštovka, hrdlička
kumā krysa
kumāfafine myš
kumala sladký brambor
kumete mísa
kumi hledat, prohledávat • kumi logo
zpravodaj, reportér
kupega lovit ryby, se sítí •
síť rybářská
kupu slovo, verš • kupu hiva
píseň text
kutu veš, blecha
L
la plachta lodi •
tedy
la'ā slunce
la'e čelo
lafi tapa
laga konstruovat, stavět
lagā plést košík, rohož a pod.
lagakali Aglaia psilopetala strom se žlutými květy příjemné vůně sloužící k výrobě květinových náhrdelníků
lagavaka mstít se
lagi nebe, obloha •
zdát se
lagiaki vést, řídit, rozkazovat
lago moucha
lahi hodně, velmi, mnoho •
velký, rozměrný
laisi rýže
lakaga moment, čas, okamžik
laku hodit • laku ki tu'a
hodit ven, vyhodit
laliki rozdrtit
lalo spodek •
spodní
lalolagi svět, země celá
lama číhat, sledovat
lamataki hlídat, střežit
lanu máchat ve sladké vodě •
rasa •
světlý být, průsvitný být, průhledný být
lanumata zelená
lao zákon, právo zákon
lapalasi místo
latio rádio
lau list rostliny •
počítat
la'u pinzeta, kleštičky
lau 'i akau list stromu
lau'atea vyklizený
laugutu rty
lauhakau útes korálový
lau'ia známý něčím
laulahi šířka
lāulelei hezký den, počasí
laumālie duše, duch •
žít • laumālie ma'oni'oni
Duch Svatý
launima dlaň
laupapa deska, stůl
lautohi číst
lava zn. moci nebo schopnosti něco udělat •
také
lavakī opuštěný být, prázdný být, dům a pod. •
samota, osamělost
lavaki'i zklamat, zradit
lave pochopit, porozumět něčemu •
překvapení dobré
lavea zranění
lea jazyk, řeč, mluva •
mluvit • lea fakafalani
francouzština • lea fakafutuna
futunština • lea fakatātā
podobenství • lea faka'uvea
wallisština
lefulefu popel
legalega žlutá
leka zakrslý, trpaslík
lele běh, let •
běžet sing., letět sing.
lelei dobrý, krásný •
dobrý být •
krása, klid • lelei 'aupito
skvělý, vynikající, krásný velmi • lelei osi
vynikající
le'o hlas •
strážit, hlídat
leosi papája
lepupilika republika
leta rozházený být, rozprostřený být
leva pak •
tedy, a tak, pak
lī hodit, vrhnout hodit
liakī odmítnout, opustit
liligi lít pomalu, nalévat po kapkách
liliu přeložit jazyk •
změnit, vrátit něco, vrátit se, obrátit
lilo schovaný, tajný, skrytý •
ukrýt, schovat
limu řasy mořské
liuga náklad •
opakování
līvai moč resp. •
močit resp.
lō krát Ex.: pětkrát •
mravenec
loa délka •
dlouhý
logo slyšet, poslouchat •
zpráva, novina, výkaz
logope navzdory, i když, i přes
lohi lež •
lhát
lo'imata slzy
loku zvednout, pozdvihnout
lolo olej
lolomi represe, tlak na někoho, pronásledování •
zabránit
loloto hloubka •
hluboký
lolotoga právě něco dělat •
trvání, čas
lolue kolo bicykl
lōsalio růženec
loto duše, srdce, duch •
střed, vnitřek •
vůle
lotokovi zlý člověk, špatný
lotolahi domýšlivý
lotolotolua nejistý, nerozhodný, překvapený
lotomālohi odvážný, kurážný
lotomamahi smutný
lotomātala chytrý, moudrý
lotu náboženství
lua 2 •
zvracet • lua afe
2'000 • lua geau
200
lulu sova, sýček
luluku kropení
luna tráva, trávník
luo děrovat, dělat díry •
dutina, jáma, díra
lupe holub
Lusia Rusko
M
ma a pro čísla Ex.: uafulu ma tahi ~ dvacet jedna •
my dual excl. nepřízv., on a já
ma- préf. zn. možnost u sloves Ex.: fai - mafai ~ dělat - moci udělat
ma'a čistý
ma'ā švagr ve vztahu k muži, švagrová ve vztahu k ženě
ma'ama'a lehký
ma'anu koupel, mytí •
mýt se, koupat se, plavat
maea provaz, lano • maea 'ukamea
řetěz
mafao růst, roztáhnout
mafatua kýchat
māfimāfi všemocný, všemohoucí
mafoa jiskra •
rozbitý, zlomený
māfoatā červánky, svítání, ráno časné
mafola rozšířený být, ex. zpráva
mafu srdce
mafuike zemětřesení
mafuli změnit stranu, názor, obrátit se, otočit se
magisi jídlo, potraviny
mago mango
magoni vonět •
vůně, parfém
mahaki nemoc, nemocný •
nemocný • mahaki fakafafine
měsíčky, menstruace • mahaki fatafata vaivai
tuberkulóza • mahaki mafola
nemoc nakažlivá • mahaki moa
epilepsie • mahaki 'ulu
bolest hlavy
mahalo možná
mahamahaki slabý zdraví, nemocný často
māhani obvykle, obyčejně •
přizpůsobit se, zvyknout si •
zvyk
maheka chuť na něco, závist •
žárlivý
mahiki zvednout se
māhina měsíc •
Měsíc • māhina fo'ou
Měsíc nový • māhina lafalafa
úplněk, Měsíc plný
mahino pochopitelný být, chápat, pochopit
mahua rozlitý být, přelévat se, rozšířený být
māhūhū vlhký
mai zn. vztahu s mluvčím n. první osobou •
dej mi Ex.: mai te hina ~ dej mi tu láhev •
z Ex.: 'Eke ha'u maifea? ~ Odkud přicházíš?
maifea odkud
maiheni odtud
mā'imoa postižený tělesně, invalidní
maio květen
maka kámen, oblázek
makalūlū měkký, jemný, hebký
makamaka kamenitý
make podepsat •
podpis
makiki skřípat, ozývat se
makivakiva špičatý být
mako tančit •
tanec
mākona nabitý puška •
naplněný být, najedený být
mala'e náměstí místo schůzí a pod. • mala'e vakalele
letiště
mala'eto trávník
mala'ia nešťastný •
neštěstí, nehoda, katastrofa
mālalo dole •
nízký, spodní
mālama svět, vesmír •
světlo •
světlý, jasný
malamanei svět, vesmír
malemo topit se
malesio březen
maletile mučedník
malie sladký
maliē dobře, skvěle!
malimali smát se, usmívat se
malō díky •
dobrý den •
odvahu, skvěle, dobrá práce • malō si'i kātaki
dobré odpoledne • malō si'i 'ofa
děkuji pěkně • malō te ma'uli
dobré ráno, dobré dopoledne
mālohi síla •
silně •
silný, mocný, pevný, tvrdý
malolō prázdniny •
zdraví dobré
malu poslouchat rozkaz a pod., respektovaný být •
stín
malu'i hájit, chránit
mama prsten •
žvýkat
mamafa těžký •
váha
mamahi bolest, neštěstí, utrpení •
bolestivý •
trpět
mama'o daleko být, vzdálený být
mana hrom •
mimořádný •
znamení
manatu vzpomínat, myslet na •
vzpomínka, myšlenka
manava břicho, žaludek
manavā bolet •
popadnout dech, dýchat
manava'ofa dobrosrdečnost, laskavost, milosrdenství, soucit •
milosrdný, laskavý
manavasi'i bát se, obávat se •
strach
mānifi tenký, štíhlý
mānioka maniok, kasava
manu zatímco, než •
zvíře • manu kai niu
nosorožík (Oryctes rhinoceros) druh napadající kokosovou palmu • manu liliki
hmyz • manu veliveli
hmyz
manu'ia na zdraví •
požehnaný •
šťastný •
štěstí
manuki opovržení •
pohrdat
manulele pták
mā'oluga nahoře •
vysoký
ma'oni'oni svatý, správný, pravdivý, spravedlivý
māpunu zazátkovaný být, ucpaný být, zavřený být
māsila špičatý, bodavý, ostrý
māsima sůl
masima'i solit
masini stroj, motor
māsisiva chudý
masiva chudoba
mata nezralý, zelený nedozrálý •
tvář, postava, oko •
vzhled • mata gafua
pověst dobrá, jméno dobré • mata 'i tohi
písmeno • mata la'a
východ strana • mata sio'ata
brýle • mata vai
břeh
matafenua pobřeží, břeh
matagi vítr
Matakasika Madagaskar
matakomo mys
mataku bát se, strach mít, obávat se •
strach
matalā kvést, rozkvétat •
květ rozvitý
matalelei krásný, hezký
matapā brána, dveře, vstup domu a pod. • matapā sio 'ata
okno
matāpule cizí
matapuna pramen vody, studna
matatai pobřeží
mata'u pravý
mate mrtvý •
vypnutý proud a pod., zhaslý světlo a pod. •
zemřít
matehi zastavit motor, zhasnout světlo, oheň, apod., zabít
mate'i zabít sing.
mātolu hustý
matou my plur. excl. nepřízv., já a oni
mātou my plur. excl. přízv., já a oni
matu'ā rodiče, starý člověk
mātu'aki mnoho, hodně, především
mau chytrý, inteligentní
ma'u mít, držet, získat, vlastnit
ma'ua dluh
māua my dual excl. přízv., on a já
ma'ugata'a vzácný
ma'uli bytí, život •
žít •
živý
maumau'i rozbít, poškodit, zničit
mā'upō půlnoc
mavae odejít, rozejít se, opustit
mavete rozvázat, rozdělit, rozebrat stroj a pod.
maveu nepořádek, revoluce, zkouška životní a pod.
me'a věc • me'a faipāki
fotoaparát • me'a kai
jídlo, potraviny • me'a malie
dezert, zákusek • me'a ofa
dárek, dar • me'a 'ofa
dar, dárek
mea'i dělat
me'e tancovat •
tanec
mei chlebovník plod
meimei téměř, skoro
mele skvrna, kaz, vada
meli pošta
meo nespokojený být, stěžovat si
milakulo zázrak
mimi močit
minuta minuta
misa mše, liturgie
misi snít sen
mo s, a
mō kousek malý, drobek, kus •
tučný být, tlustý být • mō 'i akau
klacek, dřevo kus
moa slepice • moa tagata
kohout
moamoa suchý, usušený
moana oceán, hlubina oceánu
moe spánek •
spát, odpočívat
moe'aga lůžko, postel
moeaki předvečer •
sobota
moega lō citronela
moemisi sen •
snít, zdát se sen
moho uvařený •
vařit
mohokoi Canaga odorata strom s vonnými květy, ze kterých se dělají květinové náhrdelníky
mokā zatímco, když
moko ještěrka (Hemidactylus frenatus), gekon východní (Hemidactylus frenatus)
mokomoko čerstvý, chladný
mokopuna vnuk
mokosia studený •
zima být
mōlaga dar, dárek
mole zápor • mole 'aupito
vůbec ne • mole ilo'i
neznat, nevědět • mole palalau
tichý být, mlčet
molehi smazat
moli citrón, pomeranč
momoho zralý
momoko studený, chladný •
zima, chlad
momole uhlazený, hladký
momoli poslat
mōnite pondělí
mono opravit, utěsnit
mo'o pro, kvůli • mo'o ā
proč
mo'oni opravdu, doopravdy •
správný, jistý, opravdový
motokā automobil, vůz
motu ostrov, ostrůvek
mo'uga hora, kopec
mu'a prvorozený •
před, dříve než •
předcházet
mui málo •
mladý
muimui mladý velmi
muli následovat •
nejmladší sourozenec •
zadek •
zadní část
mumu bzučet, hučet
muna nespokojenost •
reptat
muna'i křičet na někoho, kárat někoho
musika hudba, muzika
musuala kapesník
mutate hořčice
N
na oni dual nepřízv., oni dva •
ony dual nepřízv., ony dvě
na'a být někde, nacházet se někde •
uschovat •
ztichnout
na'i plur. zn. náklonnost, nahrazuje členy "te" a "he"
nāpolo ananas
natou oni plur. nepřízv., oni všichni •
ony plur. nepřízv., ony všechny
nātou oni plur. přízv., oni všichni •
ony plur. přízv., ony všechny
natu mísit, hníst, míchat
nāua oni dual přízv., oni dva •
ony dual přízv., ony dvě
ne'e zn. min. č. sloves Ex.: Ne'e 'au alu ki fale. ~ Šel jsem domů.
nei tento
ni množný neurčitý člen před přivl. záj., nějací
nia smát se velmi
nifo zub
ni'ihi ostatní, nějací jiní
nima 5 •
ruka, paže • nima geau
500 • nima hema
ruka levá • nima mata'u
ruka pravá
nimagofulu 50
niu kokos, kokosová palma • Niu Kaletonia
Nová Kaledonie • niu matu'u
kokos suchý, slouží především ke krmení prasat nebo přípravě kokosového mléka
niua zarostlý kokosovými palmami být
Niumea Noumea hl. město N. Kaledonie
Niusila Nový Zéland
noa němý •
neužitečný, nadarmo, zbytečný
nofo bydlet sing., pobývat sing., být sing. někde, zůstat sing. • nofo la
na shledanou říká se těm, kdo zůstávají
noleto sever
nono žádat, vypůjčit si, žebrat
nonofo bydlet plur., pobývat plur., být plur. někde, zůstat plur.
nono'o spoj, uzel •
spojit, zavázat
nou krátký
novepeli listopad
nuanua duha
nuki legrace dělat si •
rozdrtit v rukách
Nuku Futuna fig.
nusi posypat, sít
nusipepa deník, noviny
O
o zn. důsledek nebo cíl akce, píše se po slovesu vyj. pohyb Ex.: 'E au alu o gauē. ~ Jdu pracovat
'o zn. 2. p. •
od, pro • 'o ā
proč • 'o a'u
až do • 'o hage
jako, stejně tak jako
'ofa litovat něčeho •
milovat člověka, mít rád člověka, soucítit •
přátelství, milosrdenství, láska, náklonnost
'ofafine dcera ve vztahu k otci
'ofaina milovaný být, drahý být, osoba
ōfo překvapení •
udivovat, překvapený být •
vzbudit se, probudit se
'ohai flamboyant (Delonix regia)
oho ne
'ohoana vdát se, oženit se •
žena vdaná, manželka, manžel, svatba
'oiaue no tedy!, páni!
oketopeli říjen
'okoutou vaši 2. per. plur. vás všech, plur.
'oku moji 1. per. sing. plur.
olo jít plur.
'ōloto řád v církvi •
zahrada
'olua vaši 2. per. dual vás dvou, plur.
'omā naši 1. per. dual excl. moji a jeho, plur.
'ōmai přijít plur.
'omatou naši 1. per. plur. excl. moji a jejich, plur.
'ona jeho 3. per. sing. plur.
'onā jejich 3. per. dual více věcí jich dvou, plur.
'onatou jejich 3. per. plur. více věcí jich všech, plur.
'one písek
onioni cibule
ono 6 • ono geau
600
onogofulu 60
Oseania Oceánie
'osi silně, hodně, velmi •
zakončený být, dokončený být
'Ositalalia Austrálie
'otā naši 1. per. dual incl. moji a tvoji, plur.
'otatou naši 1. per. plur. incl. nás všech, plur.
'ou tvoji 2. per. sing. plur.
ōvi blízko být, nedaleko být •
ovce
P
pa a •
talíř
pa'a neplodný, sterilní žena
pa'aga platidlo, peníze • pa'aga tukuhau
daň
pa'ea sirotek
pagani pohan, nevěřící
pai sláma
paipa dýmka, fajka
paito přístřešek nad umu
paka krab
pakakau křídlo
pake balíček, balík
pakeke neoblomnost •
snažit se velmi
pākete vědro, kýbl
pakī fackovat, udeřit po tváři •
fotografovat •
obrázek, fotografie
pakipaki medúza
palalau mluvit
palapala namočený
palapalalau mluvit pomalu diskutovat, vyprávět
palasitike plast, taška plastová
Palesi Paříž
pamu pumpa, trubka, hadice
pane chleba
paninia nehet
paogo pandán
papa deska
papālagi Evropan, běloch
papitema křest
Papua Niu Kini Papua-Nová Guinea
pāsi tleskat
Pāsikate Velikonoce
pasio umučení Krista
pata tabák
patele otec kněz, kněz, páter
pato kačer • pato fafine
kačena
patu jizva
pe zesílení významu, píše se za slovo Ex.: lelei pe ~ (velmi) dobře •
nebo, pokud
pea pak, potom
peau vlna na moři
pe'ehi nechat, položit na zem
pe'i tedy
peka kaloň, netopýr
pekapeka ventilátor
pela bahno, bláto
pele milovaný, milý osoba, oblíbený, hýčkaný, rozmazlený •
zvon
pelepitelo kněz
pelesepeto přikázání
pena malba •
malovat
peni tužka, pero na psaní, propiska • peni 'emo
tužka
Penikosite Seslání Ducha Svatého, Letnice
pepa papír • pepa folau
jízdenka, letenka • pepa tupu
rodný list
pepe dítě •
motýl
pesalemo žalm
pesipesi spár ptačí
piele pivo
pikinini dítě
piko lenost •
líný
pikohi křivit, skládat, ohýbat
pili ještěrka • pili 'uli
ještěrka druh černého scinka žijící na Wallisu a Futuně
pilisoni vězení
Pilitania Anglie
pilitokē schovávaná hra
pipi býk, kráva
pipifaikosi nůžky
pipiki lepidlo
po noc • Po tapu
Vánoce
pogipogi ráno, dopoledne
polisi policie
polo zánět, vřed
polofeta prorok
popo zkažený, shnilý, zničený
potilo máslo
poto moudrost, věda •
schopný velmi, inteligentní
potu místo, bod • potu tokalelei
rovina, údolí
potumuli západ ostrova Wallisu
pou sloup, pilíř
pō'uli noc velmi temná •
temnota
pu díra, otvor
pua frangipanier strom s vonnými květy • pua hina
frangipanier s květy bílé barvy • pua kula
frangipanier s květy červené barvy • pua legalega
frangipanier s květy žluté barvy
puaka vepř, prase, vepřové maso • puaka vao
divočák
pu'aki říct otevřeně, vyslovit
puavolo paprika
puga korál
puha bedna, krabice • puha mate
rakev
puhi probodnout, propíchnout
puke atak nemoci, záchvat nemoci
pukea hněv, vztek •
rozhněvat se, rozčílit se
pulapula semeno, zrno
pule hruď •
modlit se •
modlitba •
pán něčeho, starší vesnice, náčelník •
přikázání •
řídit, vládnout, přikazovat •
vláda • pule gaue
šéf v zaměstnání
pule'aga vláda, národ, království
pulekatolio očistec
pulekolo náčelník vesnice, starší vesnice
puli nepřítomný být, ztracený být, ztratit se
puloga klobouk, poklička
pūlou přikrýt hlavu •
přikrývka chránící hlavu
pūluhia smrt resp., úmrtí resp.
pulupulu kabát
puna lžíce • puna vai
pramen vody, studna
punama'uli překvapení •
překvapit, překvapující být
punuga hnízdo ptačí
pupū helikoptéra, vrtulník •
vážka
pusi kočka
putaputa tučný, mastný, tlustý
putete brambor
putu smutek setkání pozůstalých po něčí smrti, tryzna
putuputu blízký být •
často
puvai bahnisko, močál
S
sagata svatá žena
sagato svatý muž
sagatualio svatyně
sakilifisio oběť
Salomo Šalomounovy ostrovy
sanualio leden
sapio šampión, schopný člověk
Saponia Japonsko
saute jih
sāvai slina
savate sandále
seini řetěz
seini'i upoutat na řetěz
sekelipa zákoník člověk
sekonite sekunda
Sekosolovakia Československo
sēkulō století
selo 0 •
nebe v náboženství
sepetepeli září
Sesu Kilisito Ježíš Kristus
sesunio půst
setimeta centimetr
si hodit
sia pahorek, návrší
siaina čínský
Siaina Čína
si'aki opustit, odmítnout
siale gardenia keř s bílými vonnými květy používanými pro výrobu květinových náhrdelníků
si'i sing. zn. náklonnost, nahrazuje členy "te" a "he" Ex.: si'i tamasi'i ~ drahé dítě
si'isi'i trochu, málo
sikaleti cigareta
sikapulalio škapulíř
sila obálka dopisní •
ocel
silou pardon!, omlouvám se!, promiňte!
simā cement
sino maso •
tělo • sino kovi
hubený člověk • sino lahi
tlustý člověk, obézní člověk • sino puta
tlustý člověk, obézní člověk
sio sledovat, pozorovat, dívat se, vidět • sio 'ata
zrcadlo
sio'ata sklo, brýle
sipa přecházet, kolísat, odklonit se, odbočit
sipanoa toulat se, procházet se bezcílně
sitapa známka poštovní
sitima parník
sivi zkoušet žáka a pod. •
zkouška ve škole a pod.
solia bojovník, vojín, voják
sōsiso salám
suka cukr
sūlie bota, podrážka • sūlie vagavaga
sandále
sūlio červenec
suluka cigareta z banánových listů •
kouřit
sūnio červen
supa polévka
Sutea Judsko
T
ta bít, udeřit •
my dual incl. nepřízv., ty a já •
tetování •
úder • ta pele
zvonit na zvon • ta ukalele
hrát na kytaru
ta'agā lea přísloví
ta'ahine dcera ve vztahu k matce
ta'ata'a krev resp.
ta'e výkal, exkrement, hovno
tafa bok, strana •
říznutí, operace chirurgická •
sekat
tafe proud vody, i mořský, potok
tafi oprašovat, mést, vymetat
tafito základ
tafitō důvod •
hlavní, nejdůležitější •
především
tafoki obrátit se
tafola rozšířit
taga taška, kapsa, kabelka
Tagaloa nejvyšší božstvo jméno starého polynéského božstva
tagata muž, člověk, manžel •
samčí • tagata agahala
hříšník • tagata akonaki
katecheta • tagata fa'afai
odvážný, vytrvalý člověk • tagata folau
turista, cestovatel • tagata gauehila
elektrikář • tagata kaiha'a
zloděj • tagata tamate vela
hasič, požárník • tagata taopane
pekař
tagi pláč, nářek, prosba snažná •
plakat, naříkat, prosit snažně
tahi 1 • tahi pe
sám, jediný
Tahisi Tahiti
Tahitolu Tapu Svatá Trojice
tai moře • tai loloto
příliv • tai mamaha
odliv
taika tygr
taka procházet se
takafalu končetiny resp. ruce, nohy
takafuafua kruhový, kulatý
takai točit, zatočit, zabalit
takapē svobodný muž, žena
takataka jít
takele dno lodi, kýl
takelē koupat se resp, mýt se resp
takele 'i tai hlubina moře
taki řídit, vést něco n. někam •
tvrdý dřevo
takoto jít spát, lehnout si do postele
takoutou váš 2. per. plur. vás všech, def.
taku můj 1. per. sing. def.
tala slovo, řeč veřejná a pod., projev •
trn •
vyprávět, říct
talagata'a neposlušnost •
neposlušný, tvrdohlavý
talanoa povídání, příběh, pohádka
talatala bodavý, trnitý
talatuku poslední vůle umírajícího •
tradice, příběh
talavou krásný muž •
mladý muž
tale kašlat •
rýma, kašel
tali příjem •
přijmout, vyslyšet, souhlasit s něčím
taliga ucho
talo taro (Colocasia esculents)
talolō přijít, dorazit někam
talu mai od doby
talua váš 2. per. dual vás dvou, def.
tama syn ve vztahu k matce, chlapec
tamā náš 1. per. dual excl. můj a jeho, def.
tama ako student, žák
tama 'aliki urozený
tāmai otec
tamaliki děti plur.
tamasi'i dítě sing., děťátko sing. • tamasi'i vavae
dítě adoptivní
tamate bít, udeřit, zabít
tāmate'i masakrovat, vraždit
tamatou náš 1. per. plur. excl. můj a jejich, def.
tana jeho 3. per. sing. def.
tanā jejich 3. per. dual jedna věc jich dvou, def.
tānaki sbírat, sjednotit, sebrat
tanatou jejich 3. per. plur. jedna věc jich všech, def.
tane nádrž, pumpa, kohoutek
tano hřbitov především z pohanských dob
tāno'a nádoba na kavu symbol království
tanu pohřbít, zakopat
tānuma hrob, hřbitov
tao koza •
oštěp
ta'o péct v 'umu
tao tagata kozel
tā'ofi ušetřit peníze a pod., zastavit, zabrzdit, zpomalit, znemožnit něco
ta'okete prvorozený, nejstarší dítě
ta'omia rozdrtit, zadusit, tlačit
ta'ovala opasek druh širokého opasku z přírodních vláken, který se nosí při různých příležitostech jako vyjádření respektu, např. při mších, návštěvě krále a pod.
tapaka tabák
tapenakulo svatostánek
tapu posvátný •
zakázaný, nedovolený
tapuaki požehnat
tapuakina požehnat
tapu'i zakázat
tāsini balík
tatā náš 1. per. dual incl. můj a tvůj, def.
tatatou náš 1. per. plur. incl. nás všech, def.
tātou my plur. incl. přízv., my všichni
tau bitva, válka •
pověsit, zavěsit •
přirazit, přijet, přijít, dorazit někam •
stejný být •
tvůj 2. per. sing. def.
ta'u rok, epocha
tāua my dual incl. přízv., ty a já
taufale koště, smeták
taugā zásoby jídla, svačina
tauhala opožděný •
pozdě příliš
tauhi náboženství •
sloužit, hlídat
ta'ukai úroda, sklizeň
taula kotva
taulaga kotviště, přístav
taulekaleka krásný, hezký, skvělý
taulua dvojitý •
pár, dvojice
taumafa pít resp., jíst resp.
taupau uchovat, hlídat, sledovat, starat se o něco, někoho
taupo'ou panna •
sestra řádová
tautai námořník, navigátor, rybář
tautama živitel, pěstoun
tautau pověsit
tautea potrestat, trestat
tauvele zranit, napadnout slovně, vynadat
te člen určitý
teau 100 pro 200 a více se používá při skládání geau
tega jádro, pecka •
varle, žláza
tehina bratr ve vztahu k muži, sestra ve vztahu k ženě
teitei téměř, skoro
teke tlačit
tekelili třást se, otřásat
tele břitva •
sekat, loupat
telefoni telefon •
telefonovat
telefua nahota •
nahý
telekava holit se
televisio televize
temi epocha, čas, chvíle
temonio démon, ďábel, duch před. zlý
tesepeli prosinec
tete třást se
tetē plavat
teu připravit, ozdobit, uklidit
tī čaj
tini konzerva
tipea máslo
tisipulo apoštol, učedník
to cukrová třtina •
spadnout •
zasadit
toafa písčina, pláž, poušť
toe dítě malé •
velký •
víc než dost, znovu, opět, ještě •
zůstat • toe tu'uake
oživit
toega dobrý •
zbytek • toega kai
zbytky jídla
tofi sekat na kousky, rozdělit, oddělit
tofi'a dědictví
tofu klidný být
toga jih
Toga Tonga
togi vyrýt nápis a pod.
tohi písmo, dopis, kniha •
psát • tohi hakō
rodokmen • Tohi tapu
Bible
toho táhnout, vléci
to'i kapka
tokaga pozorný být, pozor dávat, opatrovat, starat se o
tokakovi nesnášet se, nerozumět si •
rozdělení, přerušení
tokalelei klidný, mírný •
krásný počasí
tokelau sever
Tokelau Tokelau
tōketā doktor, lékař • tōketā to'o nifo
zubař
toki sekera
toko klacek, hůl
toko- préf. číslovek značící počet osob Ex.: fafine 'e tokotahi? ~ kolik žen?
tokofia kolik osob Ex.: 'E tokofia te kau solia? ~ Kolik je těch vojáků?
tokolahi dav, zástup •
mnoho lidí
tokolua bratr ve vztahu k sestře, sestra ve vztahu k bratrovi
tokonaki příprava, setkání, potraviny, schůze, shromáždění •
připravovat věci
tokoni pomáhat, radit •
pomoc, poradce, záchrana
tokotahi sám
tokoutou váš 2. per. plur. vás všech, def.
toku můj 1. per. sing. def.
toli sbírat, česat ovoce
tolo hodit •
kopí
tolu 3 • tolu geau
300
tolua váš 2. per. dual vás dvou, def.
tolugofulu 30
tomā náš 1. per. dual excl. můj a jeho, def.
tomato rajče
tomatou náš 1. per. plur. excl. můj a jejich, def.
tominika neděle
tona jeho 3. per. sing. def.
tonā jejich 3. per. dual jedna věc jich dvou, def.
tonatou jejich 3. per. plur. jedna věc jich všech, def.
tonu mít pravdu •
pravý, správný, přesný, precizní •
spravedlnost, právo
to'o sebrat, odnést, popadnout • to'o fakatemi
půjčit si, vypůjčit si
to'ohema levý směr
to'omata'u pravý směr
to'oto'oga ceremonie, oslava, slavení
topa mýdlo • topa kaloni
mýdlo voňavé
totā náš 1. per. dual incl. můj a tvůj, def.
totatou náš 1. per. plur. incl. nás všech, def.
toto krev •
krvácet
totogi koupit, platit •
platba, cena, hodnota, plat • totogi kovi
drahý cenou • totogi lelei
levný
totolo plazit se, lézt po čtyřech
totonu dobře řečený, přímý, dobře udělaný
tou my plur. incl. nepřízv., my všichni •
tvůj 2. per. sing. def.
tu'a krát Ex.: tu'a nima ~ pětkrát •
záda, ledviny
tu'ā potrestat •
trest
tu'a ivi páteř
tu'a lahi několikrát
tuaga'ane bratr ve vztahu k sestře
tuai opozdit se •
pomalu •
zpoždění
tu'atu'ani pokračovat, obnovit
tufaki dělit se, rozdělovat ostatním
tufuga dělník
tuhi prst •
ukazovat prstem
tui šití •
věřit •
víra
tu'i bůh, božstvo •
král • tu'i tapu
papež, Svatý Otec
tuke kořen
tuku opustit, zastavit se, nechat, položit, přestat • tuku ki lalo
snížit, položit na zem
tukua opuštěný být, ponechaný být
tule věž, zvonice
tuli hluchý •
koleno
tumutumu vrchol, kopec
tuna úhoř
tunu grilování •
grilovat, péct
tupa krab
tupenu ubrousek, pokrývka
tupu pučet, klíčit, rodit se •
zvětšení, narození, růst
tupu'aga původ, důvod
tūpulaga chlapec velký, muž mladý •
mladý muž, chlapec, dospívající chlapec
tutu zapálit, pálit dřevo a pod., podpálit
tutuku přát zlo, proklínat
tutu'u sekat, řezat
tu'tu'uni právo kanonické
tu'u nacházet se •
postavit se, zvednout se •
zastavit se
tu'uaga nakupený •
žebřík, schody, hromada
tu'uake zmrtvýchvstání
tu'uma'u nehybný •
stále, pořád
tu'utāmaki neštěstí, nehoda, havárie
tu'utuli pokleknout
Tuvalu Tuvalu
U
'u zn. plur.
ua žíla, tepna, nerv
'ua pršet •
přeháňka, déšť
'uafu přístav, nábřeží
'uafulu 20
uafulu ma fā 24
uafulu ma fitu 27
uafulu ma hiva 29
uafulu ma lua 22
uafulu ma nima 25
uafulu ma ono 26
uafulu ma tahi 21
uafulu ma tolu 23
uafulu ma valu 28
ue pohnout, třást něčím • ue mai!
tančit! signál vedoucího v tradičním tanci k začátku tance
'ue! dobře!, dobře uděláno!
uesite západ
'ufa zadek
'ufi jam, ignam
ufiufi ostuda, bojácnost •
stydět se
'uga krab poustevník, korýš
'ugaga červ
ugogo vosa
'uhi kvůli, protože •
mít mladé •
mládě •
tmavá téměř černá barva • 'uhi 'i moa
kuřátko
'uhiga motiv, důvod, smysl
uhu ráno
ui říct
'ui zelenomodrá
ukamea železo
uku potopit se
uli vést, řídit, vládnout
'uli černá •
špína •
špinavý
ulu vstoupit, proniknout
'ulu hlava •
šéf, vedoucí • 'ulu poko
lebka
'uluaki nejdříve •
první •
prvorozený
ulufaki vstoupit
uma rameno
'uma líbat, políbit
'umu jídlo připravené v umu, potraviny připravené v umu a rozdělované při svátcích •
pec tradiční zemní
unukele žížala
'uo langusta
uta zavazadla
utu vytrhnout ze země, sklidit, vykopat plodiny
'utu skaliska v moři, útesy
'ū'ū krab palmovýn (Birgus latro)
u'ua zpěv kohoutí
'u'ufi schovat, zakrýt
'u'ui modrá
u'usia kousnutý, pokousaný
u'utu nalít, naplnit
'uvea wallisský
'Uvea Wallis původní jméno ostrova
V
va smát se někomu, něčemu •
vtip, žert
va'a větev
vae čára •
oddělení •
rozdělit, podělit
va'e noha, chodidlo •
tlapa • va'e ala
okraj cesty • va'e vave
jít rychle, jet rychle
vaega část, kousek •
třída školní
vaelua hranice •
polovina, půlka
vaha vzdálenost, prostor
vāha'a týden
vahe část, kousek •
dělit, oddělit
vai lék •
voda sladká • vai mafana
čaj z bylin • vai magoni
parfém, voňavka • vai malie
voda sladká • vai puna
pramen sladké vody • vai tafe
řeka, potok • vai tapu
svěcená voda • vai tohi
inkoust • vai tufu
pramen sladké vody na břehu moře
Vaihi Havaj
vaivai nemocný vážně •
zbitý, slabý, zředěný nápoj, unavený
vaka loď, piroga
vakafoha vřed
vaka'i sledovat, pozorovat, dívat se
vakai e temonio Měsíc nový
vakalele letadlo • vakalele kohu
letadlo tryskové, tryskáč
valemuna noční můra
vali ušpinit, zašpinit, umazat
valo hlásat, rozhlašovat, oznámit •
oznámení
valu 8 • valu geau
800
valugofulu 80
vana ježovka
Vanuatu Vanuatu
vao džungle, les • vao mātu'a
prales
vaoa zarostlý být, rostlinami
vātau křik válečný
Vatikane Vatikán
vāvā křik silný
vavae kapok, bavlna •
oddělit dítě od rodičů
vāva'e loloa kalhoty
vāva'e loto trenýrky
vāva'e mumutu kraťasy, kalhotky
vave brzy •
rychle, rychlý
veka chřástal (Rallus pectoralis) pták vydávající písklavý zvuk, podle kterého dostal jméno •
pískat •
písknutí
velahia horko být
veliveli malý
vete přiznat, uznat, vyznat •
rozvázat, rozmotat
vevela horko •
horký velmi, pálivý •
pálit
vi guava (Spondias cytherea)
viki vlhký
vīkiga krásný velice, o zpěvu, písni
vikitima oběť něčeho
vikiviki oslavovat, uctívat, ctít
vinika ocet
vino víno
vite vinice
vitesi rychlost
vitua vdova
vote hlas volební •
hlasovat
vovo chutnat jídlo, dobrý být, jídlo
vovoi vzpomínat v dobrém