In English  En français


Wallissko – český slovník




Stáhnout kompletní slovník wallisštiny k tisku

Chcete si slovník vytisknout? Stáhněte si kompletní verzi ve formátu PDF pro tisk. Vysvětlivky a další informace o slovníku najdete na úvodní stránce slovníku.

Tip: K vyhledávání ve slovníku použijte Ctrl+F. Informace o autorských právech naleznete na konci stránky.

Pomohl vám tento slovník?

Vy je máte k dispozici zdarma, ale jeho vytvoření mě stálo velmi mnoho práce. Pokud chcete ocenit tuto práci a podpořit ji, můžete mi stisknutím tlačítka 'Donate' darovat přes PayPal jakoukoli částku.


Faka'uvea

A

'a znak 2. p. ve vztazích, kdy vlastník sám objekt vytvořil nebo je iniciátorem Ex.: Te kofu 'a Malia. ~ Maliino oblečení.

ā táz. záj. Ex.: koteā ~ co je to

ohrada, zídka • 'ā maka ohrada kamenná

'a'ahi navštívit někoho

a'alo veslovat

'a'anu plivanec • plivat

'a'au rozbalit, rozvinout něco zabaleného • vysvětlit fig., vyprávět fig.

'aē ten, tento

'aele vzduch

'aenā tamten

'aenī tento, tenhle

afā cyklon, bouře

afe 1'000

'afea kdy pro bud. č. • který

'afeā starý, dávný

afega křižovatka, zatáčka

afe'i zatočit na cestě, odbočit

Afekanisitā Afganistan

Afelika Afrika • Afelika 'i Saute Jihoafrická republika

afi oheň

afiafi večer

'afio Veličenstvo resp. Ex.: Tau 'Afio ~ Vaše Veličenstvo • vznešenost resp., důstojnost resp.

'afio'aga trůn, království

'afioi bydlet resp. • kralovat, vládnout

'afionā Vaše Veličenstvo resp.

'afu zapálit umu

'afū spálený, převařený, připálený

'afua písčina v moři • stávka

afuafu déšť slabý, mrholení

afugia zalévat květiny a pod., pokropit

aga povaha, způsob, zvyk, přirozenost

'aga žralok

-'aga suf. značící místo Ex.: moe - moe'aga, kai - kai'aga ~ spát - lůžko, jíst - jídelna

agā věrný Ex.: věrný Bohu, věřící

aga 'i fenua obyčej, zvyk

agahala hřešit Ex.: kua 'au agahala ki te 'Atua ~ zhřešil jsem proti Bohu • hřích

agakoloa bohatý člověk, majetný

agakovi zlý, špatný povahou

agakovi'i odmítnout službu a pod.

agalelei dobrý povahou, hodný, milý člověk

aga'ofa laskavý, vlídný, štědrý

agatonu pravý, správný, spravedlivý

agavaivai skromný, prostý

age zn. vztahu s osobou nebo vzdáleným místem Ex.: 'E lahi 'Uvea age Futuna. ~ 'Uvea je větší než Futuna. • část. srovnávání Ex.: 'e malohi age te kuli 'i te kuma ~ pes je silnější než krysa

agi foukat vítr

agina rozbouřený být, větrem, vystavený být, větru

ago kurkuma (Curcuma domestica) z kořene se vyrábí lega, oranžový prášek

'ago prázdný ohledně kapalin

Agola Angola

'ahi'ahi návštěva • navštívit někoho Ex.: 'ahi'ahi ki te mahaki ~ navštívit nemocného • zkoušet něco, pokusit se

'āhiohio vír vzdušný a pod.

'aho den • 'aho fakafiafia svátek • 'aho mālōlō prázdniny, dovolená, svátek • 'Aho Sinele Popeleční středa

'aho'aho světlá barva

'ahoia bdít přes noc

'ahotapu neděle

'ahotupu narozeniny, výročí

'ahu kouř • kouřit

'ahuia zakouřený být

ai záj. zastupující věc o které se mluvilo v předchozí větě • kdo Ex.: ko ai te tagata 'ae? ~ Kdo je ten muž? • který o osobách • tam Ex.: 'e 'i ai ~ tam je ...

'ai dát něco někam, položit

'aia tento

'ai'aki dát k, dát s

aipe stále

Aisilani Island

'aka'aka fotbal

'akahi kopnout

akapeau pták

akasi kořen rostliny

'akau strom, keř, dřevo, rostlina

ake část. srovnávání Ex.: 'E ma'oluga ake te fu'u niu 'i te fale. ~ Kokosová palma je větší než dům. • nahoru • vyzdvihovat se, stoupat

akeno beránek

'aki s někým, něčím, zn. 7. p.

akilaloa přemožený být, zbitý být

ako učit se, studovat • ako tāfito základní vzdělání

akonaki učení, doktrína • vyučovat

'akoutou vaši 2. per. plur. vás všech, plur.

'aku moji 1. per. sing. plur.

ala cesta, pěšina

'ala bdění se zesnulým před pohřbem • vzbudit se, bdít

alaala dotýkat se, hmatat

'ala'ala bdít celou noc

'alafoufou pěšina

alaga stehno

alagā charakter nějaké věci, vlastnosti něčeho

alaga 'i puaka šunka

ala'i jít po cestě, jet po cestě

alani pomeranč

Alapia Sautite Saúdská Arábie

Alasatine Argentina

alasi vytrhnout, utrhnout • alasi te mahaki vyléčit expr., uzdravit expr.

alasia zasažený být

alatike člen v gramatice

'alelo jazyk

Alepania Albánie

Aleselia Alžírsko

'alesō most

'aletale oltář

'aliki představený, stařešina, urozený, pán urozený • 'aliki hau král

'aliki'aga urozenost

alikole alkohol

'alo břicho resp. • dcera resp., syn resp.

'aloa drahý o osobě

'alo'alo pádlovat • vzhled • 'alo'alo maliē laskavý být

'alofa buď zdráv

'alofi 'i nima dlaň

'alofi 'i va'e chodidlo

alokasio podpora sociální a pod., přídavky

alopo'ou syn prvorozený

alu jít sing. • alu ake stoupat, jít nahoru • alu ifo klesat, jít dolů • alu la na shledanou říká se těm, kdo odcházejí

'alua vaši 2. per. dual vás dvou, plur.

aluga vyvýšení, výšina, vrch

ama vahadlo pirogy

'amā naši 1. per. dual excl. moji a jeho, plur.

'amanaki počítat s něčím, doufat v něco

'amatou naši 1. per. plur. excl. moji a jejich, plur.

Amelika Amerika

amo masáž • masírovat, mazat krém a pod.

'amo nést na ramenou

'amoa přenosný

'amusia chtít, přát si, toužit po něčem • záviděníhodný

'ana jeho 3. per. sing. plur. • jeskyně

'anā jejich 3. per. dual více věcí jich dvou, plur.

'anafea kdy v minulosti

'anāfi včera

'anaheafi předevčírem

ānai zn. bud. č., brzy

'ananai před chvílí

'anapō noc minulá

'anatou jejich 3. per. plur. více věcí jich všech, plur.

anaukolo bolest břicha

Anetola Andorra

anofaikehe fádní, mdlý

anoiha pozítří

anokona kyselý

'anuhi plivat

'ao mrak

'aoai užitečný, dobrý k něčemu

'ao'aoa zamračeno obloha

aofi strop

'aofi přikrýt, zakrýt, obsáhnout vědění a pod

'aoga cena, užitek • užitečný být

'apa'apa čestné místo při obřadu kava, respekt

'apai nést v rukách

'apē možná, zhruba, přibližně

apeletife aperitiv

apelili duben

'api dům

'api! haló používá se, když se vchází, k přivolání těch, kteří jsou v domě

'apo jablko

'apō večer nadcházející

apogipogi zítra • apogipogi 'uhu zítra ráno

apuipui obklopit

'aselo anděl

aseniolo inženýr

'Asesione Nanebevzetí svátek

Asia Asie

'āsia kvůli Ex.: 'āsia ia ko koe ~ kvůli tobě • protože

'āsili zvětšit se, zhoršit se

'asili'aki protože

asino osel

ata dobrý k, připravený k něčemu

'ata červánky, stín • vzhled

'atā naši 1. per. dual incl. moji a tvoji, plur.

atali čekat, počkat

'atamai inteligence, rozum

'atatou naši 1. per. plur. incl. nás všech, plur.

'ate 'i nima biceps

'ate 'i va'e lýtko

'atea odhrnutý být, čistý být, např. obloha • prázdný • světlina

'āteaina svoboda

'atefēfē plíce

atelenā internát

atelenatele alternátor

'atemaka játra

'atepili slinivka

'ato střecha • zastřešit dům • 'ato lau střecha z pandánového listí

atu zn. akci vzhledem k osobě o které se mluví, psaná za sloveso Ex.: 'e 'au 'ofa atu ~ miluji tě

'atu hodit • řada, pořadí • seřadit, vyrovnat věci v řadě a pod. • 'Atu Emilate Alapia Spojené arabské emiráty • 'Atu Fenua 'o Amelika Spojené státy americké

'atua božstvo tradiční božstva před příchodem křesťanství

'Atua Bůh

'atufi hodit silou

'atulaulau svět, kosmos

a'u přijít

'au sing. nepřízv. • sing. přízv. • tvoji 2. per. sing. plur.

'aua zn. negativní rozkaz Ex.: 'aua na'a ke moe! ~ nespi! • skončit, dojít na konec

'au'au křičet na někoho, hubovat

'augale plakat

'auha ničit, zničit

'auhia odplavený být, proudem, odnesený být, proudem

'aukai půst

'aukau otrávit ryby, způsob lovu • vřed, hnis

'aukusito srpen

aulo zlato

'aumai přinést

'aupito mnoho, hodně • velmi Ex.: lelei 'aupito ~ velmi dobrý

'autalu plít z futunštiny

ava otvor, průliv • volný být, otevřený být

'avage odnést

avahi otevřít

avahitini otvírák na konzervy

avaifo pohřbít člověka • pohřeb

'avake nést vysoko, vyvýšit

'avatu odnést

'ave nést, odnést

'ave'ave dělat si legraci z někoho, smát se někomu

aveloloa chlebovník (Artocarpus altilis) druh sloužící k výrobě pekepeke

avosi záloha část platby

E

e zn. podmětu ve větách s přechodným slovesem

'e zn. přít. a bud. č. sloves • 'e 'i ai je tady, tam

'ea! no tedy!

'e'ehi konejšit, bránit

'e'ela degradovaný vzhled a pod., poničený vzhled

efe piliny • efe 'i kava kava rozdrcené kořeny k přípravě nápoje • efe 'i niu kokos strouhaný

'efi nést na rukou

'efihi omotat, tisknout něco k něčemu

efihia zavalený být, zaseknutý být

efu prach

efuefu'i poprášit, posypat

'efuhia prašný být

'ehi zabránit, zakázat

'ehu kalit vodu a pod., znepokojit

eke tanec tradiční, s dřevěnými tyčemi

'eke vyptávat se

'ēkelesia církev

'ekenaki opřít se rukama, povzbuzovat

ekonomi ekonomie, úspora peněz

'elekihi cvrček, cikáda

'elelū šváb

'elo hnít, zapáchat • velmi zesiluje negativní adj. Ex.: kovi 'elo ~ velmi špatný

'emo lízat

'ene lechtat, šimrat

'ēpikopō biskup

'epo lízat

'eposi houba na mytí

esi kupa, hromada • nakupit, oloupat ovoce

'esia násada sekery, rukojeť mačety

Esipito Egypt

Etiopia Etiopie

Eulopa Evropa

'eva'eva procházet se

'evanoa procházet se bez cíle

eve drobek jídla a pod. • eve 'i pane drobek chleba, strouhanka

evesi rozbít, rozdrtit

F

4 • pandán • fā geau 400

fa'a příliš zn. velkého množství, velmi

fa'afai schopný, možný

fa'afoaki štědrý

fa'ahi část, bok, strana nějaké věci

fa'ahiga druh, skupina, rasa, rodina rodová linie • fa'ahiga hau rodina královská linie • fa'ahiga tapu posvátná hierarchie v církvi

fa'akai jedlík přílišný

fa'ao osobovat si, uzurpovat

fa'apuhi pijan

fa'e matka • teta z matčiny strany

fa'ele'i porodit první dítě

fa'emi žralok ž. lagunový

fa'etagata strýc z matčiny strany

fafa nosit na zádech • ohnout

fafā dotýkat se, hmatat

fafaga sytit, krmit

fafagu probudit, vzbudit

fa'fa'itaki'aga vzor příklad

fafao rozložit něco složeného, roztáhnout, natáhnout

fafa'o nabít, naplnit

fafie dřevo suché, na spálení

fafine samice • žena • fafine faifānau porodní asistentka • fafine 'ohoana žena vdaná • fafine takape žena svobodná

fafo venek Ex.: alu ki fafo ~ jít ven

faga skupina, hejno, smečka

fagafaga připraven k něčemu

fāgai živit, krmit

fagana příběh, vyprávění, legenda

fagatua bít se s někým, bojovat • zápas

fagofulu 40

fāgogo miska z poloviny kokosového ořechu

fagona odejít, cestovat • zemřít fig

fagono slyšet, poslouchat

fagonogono oznámit • zpráva, novinka

fagu otírat se

faha pandán

fahola pandán

fai dělat něco • rejnok • zdolat něco • zemřít resp. • fai 'akau stýkat se s někým Ex.: 'E fai 'akau Petelo mo Soana. ~ Petelo a Soana se scházejí (chodí spolu). • fai fo prát prádlo • fai ta tetovat

faia dělat

fai'aki platí souhlasit, souhlasím

faiako učit, vyučovat • učitel, profesor

faifaiga'i zkusit

fa'ifa'itaki napodobovat

faifaito'o ošetřovatel

faifekau vyslanec, posel

faiga příležitost • usilovat o něco, namáhat se pro něco • faiga noape namáhat se marně

faigafua dovolený • jednoduchý

faigamalie mít štěstí

faigao'i pasikete basketbal

faigata'a těžký, obtížný, nesnadný

faihala klamat, podvádět

faikai wallisské jídlo připravované v umu z kokosového mléka a maniokové mouky, případně taro nebo papáje

faikākā klamat • podvod

faikava připravovat kavu

faikehe divný, zvláštní

faikole modlit se • modlitba

failā rozvinout plachty na lodi

failaulau oběť pohanská

failauloa plakat velmi

faimahaki starat se o nemocného

faimo rychle

faimohe'a překvapení

faipepa zkouška

faipule starší představený jednoho ze tří okresů na Wallisu - Hahake, Hihifo a Mu'a

fa'italiha jednat svobodně • nezávislý • svoboda

faitama těhotenství • těhotná být

faitohi psát

faitoka hřbitov

faito'o lék, zákrok lékařský, medicína • starat se o nemocného, ošetřovat

faitotonu spravedlnost

faitutuku prokletí • proklínat, zlořečit

faiva obratný, schopný, zručný • povolání práce

faka- préf. zn. způsob nebo příčinu

fakaa kdy Ex.: Ne'e mate fakaa? ~ Kdy zemřel?

faka'a'ata sledovat, dívat se na

fakaafe pozvání • pozvat, přitahovat někoho

fakaāfiāfi večerní

fakaafio poslouchat resp., dávat pozor resp.

faka'āga kritika

faka'āga'i kritizovat

fakaagavaivai pokorný, prostý

fakaāgiāgi dát na vzduch, sušit prádlo a pod.

faka'ago vyprázdnit

faka'ahu zakouřit, udit

fakaāke vzbudit se

fakaakiakimuli schovávat, zatajovat

faka'ako učit, vyučovat

faka'aliki přivlastňovat si, brát si silou • vznešený, královský

faka'alo ostřit, brousit nůž a pod.

faka'alofa zdravit, vítat

faka'amu návrh • přát si, toužit po něčem

fakaāo pronásledovat, lovit

faka'aoga použít, využít • využití

faka'apa'apa respektovat • uctivý, zdvořilý

faka'apē možná, snad

fakaapelua nejistý být

faka'apulu dělat navzdory námaze a pod.

faka'aselo andělský

faka'asi zjevit myšlenku a pod.

faka'ata přemýšlet

faka'ātea sklidit, čistit

faka'atua božský

fakaau sbírat, shromáždit co je rozptýlené • zanedbávat

faka'au stát se nějakým, dorazit

fakaauau zničit

faka'au'au směřovat k něčemu, vyvíjet se směrem k něčemu

faka'au'auganoa klidný, přívětivý

fakaaugafa upadnout do zapomnění a pod., zaniknout

faka'auha vniknout, napadnout vojensky a pod.

fakaefihi mačkat

fakaeho nudný

fakaene šimrat

faka'ete jednat opatrně • opatrný

fakafafine ženský

fakafagonogono oznámit

fakafalala opřít se o něco, spoléhat se na někoho

fakafalani francouzský

fakafālō natáhnout, rozprostřít

fakafana ohřát jídlo

fakafānau asistovat při porodu

fakafanoa krvácet silně

fakafefeka ztvrdnout, zatvrdit se

fakafehu'i ptát se, klást otázky

fakafekita líbat se

fakafekovi'aki znepřátelený být, neshody mít

fakafenua národní • pohřbít mrtvého

fakafeta'i děkovat, vzdávat chválu, modlit se • modlitba společná • uznalý, vděčný

fakafiafia radost • radostný • radovat se

fakafifihi odporovat, proti být

fakafihi odporovat

fakafimālie utěšovat, tišit

fakafinegalo vyslyšet resp., mít na zřeteli resp.

fakafinenonofo žárlivost, závist • žárlivý, závistivý

fakafiofio míchat • směs

fakafisi popřít, zapírat, odmítat

fakafita'a namáhavý, obtížný

fakafiu nesnesitelný, obtěžující • obtěžovat, znechucovat

fakafofoga diplomat, ambasador • zastupovat zemi a pod.

fakafokifā náhle, najednou z ničeho nic

fakafonu naplnit

fakafo'ou obnovit • fakafo'ou te loto obrátit na víru

fakafotu synovec, neteř

fakafuafua odhad • odhadnout, posoudit

fakafūfū skrývat, ukrýt, tajit • tajně

fakafufula otéct, opuchnout • otok, nádor

fakafuhiga svázat dohromady, spojit dohromady

fakafutuna futunský

fakaga'ega'e oslabit • slabě

fakagafua oprávnit někoho, povolit něco někomu

fakagakau vyvrhnout vnitřnosti

fakagao'i dělat si legraci, bavit, rozptylovat někoho

fakagaūeūe třást

fakagoto potopit

fakahā oznámit, ukázat, dát najevo

fakaha'ele nést resp. Nejsv. Svátost, v procesí

fakahagahaganoa nepozorný být

fakahaha'i osídlení • zalidnit, osídlit

fakahala pokoušet, klamat, svést • pokušení

fakahalaga obtěžovat někoho

fakahāo zachránit, osvobodit

fakahau náročný, panovačný • utiskovat, tyranizovat

fakahe přání

fakahehema porušit co bylo dobré, zkazit člověka a pod.

fakaheke podnítit k něčemu

fakahelehele rozptýlit pozornost

fakahema vlevo

fakahemala lítost • litovat, kát se

fakahi'ahi'aga blbec, hlupák

fakahifo sejít, snížit • sesadit např. krále

fakahigoa jmenovat

fakahili položit na něco, navrstvit

fakahina bílit

fakaho'ata polední • v poledne

fakahoha'a trápit, zneklidňovat

fakaho'ikele upřímně, opravdově

fakahoko dokončit • překlad • přeložit jazyk, interpretovat

fakaholo následovat • postupně, dědičně

fakahu uvést někam

fakahua vtip, legrace

fakahuahua dělat si legraci z někoho, vysmívat se

fakahuhulu zářit

fakahulu kojit

faka'ī potlouct, praštit

fakailiili uchovat

faka'ilo oznamovat, rozhlašovat

fakailoga označit • značka, znak

fakainasi rozdělit se

faka'ita rozhněvat, rozzlobit

fakakafu přikrývka

fakakakaha zapálit, podpálit

fakakata legrační, směšný

fakakatoa docílit něčeho, seskupit, dokončit, shromáždit • všeobecný

fakakau zúčastnit se

fakakaugana zotročit

fakakaukau přemýšlet o něčem • uvažování

fakakikite prorok • prorokovat

fakakinakina obtěžovat, unavovat, trápit

fakakinakina'i otravovat obtěžovat

fakakivi oslepit

fakakofu obléci někoho, zabalit

fakakoloa obohatit

fakakololia oslavovat, vzdávat slávu

fakala'a dát na slunce

fakalafalafa plochý • zploštit

fakalahi zvětšit, rozšířit

fakalaīlaī rozbít, rozdrtit

fakalainoa ponížení, potupa

fakalaka překročit

fakalākilua váhat

fakalapulapu pochlebovat, lichotit někomu

fakalāvaki opustit místo

fakalave poptat se • zkusit něco

fakalele průjem

fakalelei odpuštění, omluva • omluvit se

fakale'o hlídat

fakalialia nechutný, hnusný • nevolnost, znechucení • znechutit

fakaliliu překlad • přeložit jazyk, vrátit

fakalogo poslouchat něco, někoho, poslušný být

fakalogologo ticho • zticha být, mlčet

fakaloto rozhodnout, přemluvit

fakalotu náboženský

fakamāfana ohřát

fakamagoni navonět, vonět • voňavý

fakamahalo myslet, předpokládat

fakamahalohalo podezírat

fakamāhani zvykat si

fakamahina měsíční

fakamahino vysvětlit

fakama'iloga označit • znak, označení

fakamakalūlū změkčit

fakamākona nabít zbraň • nakrmit

fakamālama osvětlit, vysvětlit • světský

fakamalō děkovat, zdravit, gratulovat, blahopřát

fakamālohi silně • upevnit

fakamālohi'i nutit

fakamalotoloto vážně

fakamalu deštník, slunečník

fakamamahi meditace duchovní, dostiučinění

fakamama'o oddálit

fakamanatu vzpomenout si, připomenout si

fakamanu zvířecký, brutální

fakama'oni'oni ctnostný

fakamāopo'opo svolat, shromáždit

fakamata ostřit, brousit, zašpičatit

fakamataku vystrašit, vyděsit

fakamatala vysvětlit

fakamāu soud něčí, rozsudek

fakama'ua nutit někoho

fakama'uli vykoupit člověka, zachránit život • Vykupitel

fakamele pošpinit, pomluvit někoho

fakamoamoa sušit

fakamoga ráz fonologický, zvláštní souhláska značená ' (apostrof, okina)

fakamoho vařit

fakamole ničit, zničit, zpustošit

fakamolemole odpustit

fakamo'oni důkaz, svědectví, svědek • svědčit, dokázat • upřímně

fakamū rozpálit, planout

fakamuli následovat • poslední

fakanāu váhat

fakana'una'u rychle dělat něco

fakanima ručně

fakanoanoa tichý být, mlčet

fakanofo ustanovit, jmenovat krále a pod., založit • vysvětit kněze

fakanounou shrnout myšlenku a pod., zkrátit

fakaofo udivující, překvapující

faka'osi konec • skončit, dokončit • faka'osi vaha'a víkend

fakaōvi přiblížit se

fakapaku smažit, péct na rožni a pod.

fakapale odměnit, dát peníze tanečníkům, tradice při veřejných tancích na Wallisu

fakapapau slíbit, přísahat, určit

fakapiki přilepit, připojit, spojit, svázat

fakapō vražda, masakr, zabití, zabít • zavraždit, pobít

fakapoto moudře, obezřetně, opatrně

fakapō'uli stín, temnota • temný, tmavý • zastínit, zatemnit

fakapuli schovat

fakapuna ma'uli překvapit, udivit

fakasilou odpuštění žádat

fakasiosio dívat se, navštívit, sledovat

fakataga vyhnat, pronásledovat, utlačovat

fakatahi setkání, jednota, společenství • sjednotit • spolu

fakatapu posvětit, zasvětit • zasvěcený, posvěcený • fakatapu 'ohoana manželství, svátost manželství

fakatātā socha, obraz, zpodobnění

fakatau nákup • prodat, směnit

fakatau'aga trh

fakataupo'ou zůstat pannou

fakatautehina bratrství, bratrstvo

fakatauvele urazit někoho

fakateka valit něco

fakatemonio ďábelský • pohanství

fakato'a statečně

fakatokatoka urovnat, uspořádat věci, vztahy, usmířit

fakatōki shodit, nechat spadnout

fakatomu'a předejít, předběhnout

fakatu'ā potrestat, ztrestat, odsoudit

fakatulituli pískat

fakatupu vytvořit, vyrobit, produkovat

fakatu'u postavit např. dům, vztyčit

faka'uli začernit, zašpinit

faka'uvea wallisský

fakavalevale přehánět

fakavela ohřívat

fakavili rychle dělat něco, pospíšit si, spěchat

faki sbírat např. ovoce, obírat

fala rohož pandánová

falā peníze

falala doufat, důvěřovat

falanaki opřít se o něco

falani francouzský

Falani Francie • Francouz

falaoa mouka

fale dům • fale ako škola • fale fakamamahi dům pro duchovní cvičení Faith • fale fono dům pro porady kde se scházejí starší vesnice • fale hau palác sídlo krále, královské sídlo • fale kava bar, diskotéka • fale koloa obchod prodejní místo • fale kuka kuchyně • fale lā stan • fale le'o věž strážní a pod. • fale mahaki nemocnice, ošetřovna • dům kamenný • fale maka hrob • fale manu stáj • fale meli pošta budova • fale pele zvonice, věž se zvonem • fale pilisoni vězení • fale tapu kostel • fale tohi knihovna • fale u'ō dům mladých fale sloužící k setkáním mladých z vesnice • fale vao toalety, záchod

falena mouka

famili rodina v evropském smyslu

fana puška • střílet z pušky • fana fenua granát zbraň • kanón

fana'i střílet z pušky

fana'ika rybařit za pomocí dynamitu

fānake stoupat o přílivu

fānau dítě • fānau siakina sirotek

fanau'i porodit, přivést na svět

fanofano mýt si ruce

fao přibít

fa'o hřebík

fasi zlomenina • zlomit, rozlomit

fasitu'u pomlouvat, hanobit • pomluva

fata nést na nosítkách • nosítka

fatafata hruď

fāta'i hnízdo ptačí

fatu břicho • cítit, myslet

fatuliki blesk, hrom

fau příliš následuje slovo kterého se týká

fā'ufua obejmout pažemi

fea který Ex.: Ko te fale fea? ~ Který je to dům?

feafea'i jak Ex.: Ne'e mate feafea'i te fafine? ~ Jak ta žena umřela?

feala možný být, schopný být

fe'alu'aki chodit sem a tam, potulovat se • pohyblivý

fe'eke'aki ptát se, poptávat se, informovat se

fefeka tvrdý charakter, neústupný, paličatý

fefe'u dělat grimasy, dělat obličeje

fehi'a odpor k někomu, nenávist • odsuzovat, hněvat se na někoho, nenávidět

feholaki utéct plur., uprchnout plur.

fehu'i ptát se, otázky klást

feiā tak, takto

fekai kanibalský, divoký nezkrotný

fekata'i smát se plur.

fekau příkaz, posel, přikázání, zpráva • přikázat, poslat

fekaufafine služka, dělnice

fekautagata sluha, dělník

feke chobotnice

fekinau'aki hádat se

fekita líbat, políbit • polibek

fekumi hledat plur.

felāve'i setkání • setkat se • felāve'i 'anai na shledanou brzy

felea'i mluvit

felela bratr řádový, mnich

felele'i běžet plur. ve skupině, utíkat plur. ve skupině • letět plur.

feleu povídat si, konverzovat

feliafā středa

felianima čtvrtek

feliaono pátek

feliatolu úterý

feliliu'aki chodit sem a tam

feliliufaki změna

felōgo'i rozumět si dobře, s někým, vycházet dobře, s někým

femāte'i zemřít plur.

fenā tak, takto

fēnei tak, takto

fenua země

Fenua Wallis fig.

feo korál • rybina zápach, zápach z ryb • zapáchat rybami

fepualio únor

fetapā Anděl Páně modlitba • poledne • vzývat

feti slavnost, svátek, oslava

fetogi nahradit, vyměnit

feto'o'aki vyměnit

fetu'u hvězda, planeta

fevau škrábat

kudrnatý vlasy • zaplétat, plést rohož, vlasy a pod.

fia chtít, potřebovat, toužit po něčem, chuť mít, něco dělat • kolik pro počítání věcí Ex.: ko fale 'e fia? ~ kolik domů? • fia alu ki ... chtít jít někam • fia ilo'i me'a fuli zvědavý expr. být • fia inu žízeň mít • fia kai mít hlad • fia moe ospalý být

fiafafine koketa, parádivá žena

fiafia radost, štěstí spokojenost • spokojený být, šťastný být, radovat se

fiame'alahi marnivý, ješitný

fiatagata pyšný muž, nafoukaný muž

figota mušle, ulita

fihifihi kudrnatý vlasy

fiho pěna • pěnit • pěnivý

fiku fík

fili nepřátelský 'e mole 'au fili mo koe být, vůči někomu, nepřítel 'e mole 'au fili mo koe být, něčí • volba, výběr • zvolit si, výběr mít na, rozhodnout se mezi několika možnostmi

Filipine Filipíny

filo nit, vlákno

fīmālie klid, mír vnitřní a pod., pokoj stav • šťastný, spokojený, klidný

finegalo chtít resp. • vůle resp.

finegalo'ofa dobrota vlastnost, milosrdnost

finematu'a žena starší, stařena

finemui dívka před. krásná, žena mladá, před. krásná

finetaka vdova, matka svobodná

fio míchat • směs

fisi květ, květina • fisi 'i 'one zrnko písku

fitu 7 • fitu geau 700

fitugofulu 70

fiu dost mít něčeho, znechucený být něčím

fiva horečka

fo klasifikátor pro kulaté a kompaktní objekty

mýt prádlo a pod., bělit • praní prádla

fo 'i akau lék, pilulka

fo 'i gao'i družstvo sportovní

fo 'i hina láhev

fo 'i huhu prso

fo 'i moa vejce slepičí

fo 'i moli pomeranč

fo 'i niu kokosový ořech

fo 'i pa talíř

fo 'i pola polštář

fo 'i solia armáda, vojsko

fo 'i tau armáda, vojsko

fo 'i teka kolo

fo 'i tuke pěst

fo 'i tuli koleno

fo 'i vite hroznové víno

foa'i rozbít

foaki dar, dárek • darovat • foaki fakatemi půjčit

foe řídit auto, veslovat • veslo

fofoga tvář resp., vzhled resp., hlava resp.

foha syn ve vztahu k otci

fohi oškrábat slupku, očistit zeleninu a pod., oloupat

foki také, nápodobně • vrátit se, otočit se

fokifā náhle, z ničeho nic, najednou

fola roztáhnout, rozložit

folafola říct resp., mluvit resp. • slovo, promluva • folafola fakatātā podobenství • folafola o te 'Atua Slovo Boží

folau cesta někam • cestovat

foli obíhat, obejít okolo

folo spolknout, zhltnout

fono konference, porada

fonu plný • želva

fo'ou nový

fou přejít někudy

fua hmota, těleso • nést ovoce, dávat výsledky • ovoce i v přen. smyslu • produkt, výsledek

fua'ā žárlivost

fualoa dlouho

fuape všechno

fufu'i namáčet, máchat • skrýt, tajit

fufulu mýt, čistit

fuga povrch • fuga 'uma rameno

fuhu bít se pěstmi • bitka, rvačka

fuka vlajka

fuli obrátit, převrátit, točit • všechno, všichni

fulu chlup, vlas, péro • chlupatý • mýt • fulu 'i manu peří • fulu 'i mata řasa oční • fulu 'i ulu vlasy • fulu pa mýt nádobí

fulufulu mýt se tvář

fulufulua plesnivý • plíseň

fusi banán

fu'u klasifikátor pro stromy • fu'u akau strom • fu'u fiku fíkovník • fu'u fusi banánovník • fu'u mei chlebovník (Artocarpus altilis) • fu'u niu kokosová palma • fu'u to cukrová třtina

G

ga'ega'e unavený být, vyčerpaný být • zéva

gaholo plout rychle • rychlý loď

gakāu vnitřnosti, střeva

gako mastný, tučný • tuk • gako 'i pipi máslo

gali zdát se, vypadat jako

galo zapomenutý být

galu vlna

galulu třást něčím, zmítat něčím, otřásat něčím, zmítaný být

gao stolička zub

gaohi vytvářet, vyrábět, připravovat

gao'i bavit se, hrát si • hra

gata had • končit • konec, cíl

gata'a obtížný k udělání, píše se za sloveso

gata'aga konec, cíl, hranice

gatu tapa netkaná textilie vyráběná tradičně z kůry stromu tutu, představuje značnou hodnotu a může sloužit do určité míry jako platidlo

gau žvýkat • gau nifo skřípat na zubech

gāue dílo, práce, zaměstnání • pracovat

gāue'aga pole, pracoviště

geau sto značí násobky sta od 200

geli opice

gelu rybolov, rybaření

gigila okouzlující být, zářit, jiskřit

šeptat, mluvit potichu

gulu bručet, hrčet

gutu otvor, zobák • ústa, pusa • gutu kovi nactiutrhač, pomlouvač

H

ukázat se, objevit se

Ha'amoa Samoa

hae trhat

ha'ele chodit sing., procházet se sing.

hā'ele chodit plur, procházet se plur

hafekasi míšenec

haga dát se do něčeho, přičinit se o něco

haganoa nezajímat se, nestarat se

hagatonu naproti

haha bít, udeřit, šlehat něčím, mrskat někoho, něco

haha'i klasifikátor skupin lidí Ex.: haha'i lotu ~ věřící (lidé) • lidé, národ, dav • početný být Ex.: 'e haha'i 'i Mala'etoli ~ v Mala'etoli je hodně lidí • haha'i lotu věřící katolíci a pod. • haha'i mahani klientela

hahau růžová

ha'i svázat, připevnit

ha'isia neštěstí mít

hake stoupat, pokračovat, postupovat

hakō linie rodová, rasa, potomstvo ve smyslu rodu • hakō hau královská linie, královský rod

hakoutou váš 2. per. plur. vás všech, indef.

haku můj 1. per. sing. indef.

hāla chyba, omyl • mýlit se, chybovat, postrádat něco, nemít něco • nepravý, vinný člověk

hali odtok, vytékání • téct, vytékat, kapat

haliloto krvácet

hālofia vyhladovělý být, hladový být

halua váš 2. per. dual vás dvou, indef.

hamā náš 1. per. dual excl. můj a jeho, indef.

hāmale kladivo

hamatou náš 1. per. plur. excl. můj a jejich, indef.

hana jeho 3. per. sing. indef.

hanā jejich 3. per. dual jedna věc jich dvou, indef.

hanatou jejich 3. per. plur. jedna věc jich všech, indef.

ha'o obklopit, posadit se v kruhu

hāo zachránit se, utéct

haohaoa nedotčený být, zdravý být, bezchybný být • ušetřený být, něčeho

hatā náš 1. per. dual incl. můj a tvůj, indef.

hatatou náš 1. per. plur. incl. nás všech, indef.

hau král • tvůj 2. per. sing. indef. • vládnout

ha'u přijít

hāūhāū hněv resp., zlost resp. • rozzlobený resp. být

havili bríza, vánek, vítr slabý • foukat vítr

he nějaký, neurčitý člen

protože

he tahi někdo

hea Parinarum insularum strom s ovocem používaným pro svou vůni v náhrdelnících a pod.

he'e bez • kobylka • přerušit někoho v řeči • vyhánět, hnát pryč

he'egata věčný Ex.: ofa he'egata ~ věčná láska

he'ehi zabránit, zakázat

he'eki ještě ne, zatím ne

hega papoušek

heinaka kapesník

heka posadit se, usadit se

heka'aga židle, sedadlo, lavice

heke klouzat, smýkat po zemi • kluzký

hele nůž • řezat, sekat • hele kuma past na myši

helekosi nůžky

Heleni Řecko

heletā meč, šavle

heletiko heretický • heretik, odpadlík od víry

helu česat vlasy • hřeben na vlasy

hema neohrabaný, nešikovný

henī tady

hifi řezat, sekat

hifo sestoupit

hifokovi chutnat špatně

hifoleli chutnat dobře

higoa jméno

hihi loupat ovoce a pod.

hiki přeložit jazyk, zkopírovat, opsat • zvednout, přenést, nést něco někam

hiko sbírat po zemi, zametat

hiku ocas

hila blesk • elektřina, světlo umělé, elektrické

hili konec • po časově • položit na něco • povrch horní část, vršek nějaké věci • skončený být, dokončený být

hilifaki pověšený být, na hřebíku a pod

hina bílá • láhev

hisitolia historie, dějiny

hiva 9 • zpěv, píseň • zpívat • hiva geau 900

hivagofulu 90

ho'atā poledne

hogofulu 10

hoha nejistota • obávat se, ustrašený být

hoha'a ustrašený být, velmi, obávat se velmi

hoko přijít, dorazit někam, dojít někam

hokoutou váš 2. per. plur. vás všech, indef.

hoku můj 1. per. sing. indef.

hola hodina • utéct sing., uprchnout sing. • útěk

Holani Nizozemí

holi touha • toužit

holo spokojený být, klidný být • utřít

holoki shodit, převrhnout

holomuli couvat

holua váš 2. per. dual vás dvou, indef.

homā náš 1. per. dual excl. můj a jeho, indef.

homatou náš 1. per. plur. excl. můj a jejich, indef.

homi cítit vůni a pod., nasávat vzduch, čichat

homo klíčit, rašit, růst rostlina

hona jeho 3. per. sing. indef.

honā jejich 3. per. dual jedna věc jich dvou, indef.

honatou jejich 3. per. plur. jedna věc jich všech, indef.

hopo vyskočit, vyjít slunce, hvězdy a pod.

hōpū ústřice

hōsi kůň

hotā náš 1. per. dual incl. můj a tvůj, indef.

hotatou náš 1. per. plur. incl. nás všech, indef.

hou tvůj 2. per. sing. indef.

hu pokleknutí • vstoupit, žádat o odpuštění

hu'a klasifikátor tekutin, tekutina • hu'a niu kokosová voda tekutina uvnitř kokosu • hu'a piele pivo • hu'a pipi mléko

huafa jméno resp.

hua'i nalévat, lít tekutinu

hūfaki prosit za někoho, něco, orodovat za někoho, něco, modlit se za někoho, něco

hufia modlit se za někoho, něco • vstoupit

huhulu světlo, záře • svítit, osvětlovat světlem

hui jehla, jehlička, špendlík • kost

huke otevřít umu, vykopat, vyhrabat

huki bodnutí • píchat, nabodnout • vidlička

huki'i probodnout

humaki navléci do něčeho, dát do něčeho, natáhnout kalhoty a pod.

humuki shodit

huo lopatka, motyčka • plít • huo hoka niu špičatá tyč používaní k odstranění slupky kokosu

I

'i zn. 2. p., z něčeho, kvůli něčeho • podvrtnutí • pohmožděný být, vyvrtnutý být • v, do, k • z značí příslušnost části k celku Ex.: alaga 'i puaka ~ prasečí kýta • 'i fafo venku • 'i foki nápodobně • 'i hē tam • 'i he 'aho některý den • 'i he temi mo he temi čas od času • 'i lalo dole, na zemi • 'i loto uprostřed • 'i 'oluga nahoře, navrchu, nad • 'i 'ona 'aho kdysi • 'i te 'aho fuli každý den • 'i te 'aho nei dnes • 'i te lolotoga 'o mezitím než, po čas • 'i te temi nei nyní

ia on sing. přízv. • ona sing. přízv.

'ifea kde

'ifeli peklo

ifo dolů Ex.: alu ifo ~ sestoupit • chuť, příchuť • ifo kovi chutnat špatně • ifo lelei chutnat dobře

'īfoki jistě

ihu nos • ihu pe'e rýma, chřipka

i'ihi temi občas

iinu pít plur.

ika ryba

ili vějíř

iloa pozoruhodný, známý něčím • známý být, fakt a pod.

'iloga značka, znak

'ilo'i znát, chápat, vědět

ilo'i fakapapau jistý být si

ina on sing. nepřízv. • ona sing. nepřízv. • rozsvítit, rozžehnout

Initia Indie

inu pít sing.

'io ano

ipu hrnek, sklenice, váza • meloun • ipu sioata sklenice • ipu tapu kalich ke mši

Iselaele Izrael

iseso kadidlo

'ita rozhněvat se, rozzlobit se • zloba, hněv

Ītonesia Indonésie

ivi nerv, šlacha • vlasec rybářský

K

ka zn. bud. č. některých sloves Ex.: 'i te vaha'a ka ha'u ~ příští týden (týden, který příjde) • ale • pokud podm. v přít. č. nebo bud. č. • ka ha'u příští, budoucí

kafa vlákno kokosové

kafē káva

kaho rákos

kahoa náhrdelník • kahoa fau náhrdelník z květů ibišku • kahoa figota náhrdelník z mušlí • kahoa kakala náhrdelník z květin • kahoa lopa náhrdelník z perel

kahoa'i dát náhrdelník

kai bod ve hře • jíst sing., bodnout sing. hmyz • kai 'uhu snídaně

kai'aga jídelna

kāiga příbuzný, rodina širší, příbuzenstvo

kaiha'a krádež • krást

kailoa ne resp.

kaito'a kéž,

kakā chytrák, podvodník • lhát, obelstít, zradit • zrada, lest

kakai jíst plur.

kakala květina příjemně vonící • voňavý

kakano maso, tělo, dužnina

kakava pot • potit se

kake šplhat, jít nahoru, vyjít nahoru

kalaga křičet, volat • křik

kalaga'i ohlašovat, oznamovat

kalasia milost

kalavi klíč

kaletalio kalendář

kalokalo kývat hlavou

kaloni parfém, voňavka

kamata začít

kamata'aga začátek, počátek

kamelo velbloud

kamiō kamion, dodávka auto, auto terénní

kana houba mořská

Kanata Kanada

kanivao divoký • kanibal

kano maso

kapau pokud podmínka v budoucím čase

kape Alocasia macrorhiza rostlina vytvářející velké jedlé hlízy

kape'i vytáhnout, vyvést

kapu pronásledovat, vyhodit někoho

kata smát se sing., legrace sing. dělat si • úsměv

kātaki odvaha, trpělivost, výdrž

kātaki'i snášet obtíže a pod.

katekismo katechismus, náboženství výuka

katiko chvalozpěv

kato taška, koš, košík

katoa sejít se • všechno, celý

kātoaga svátek zvláštní slavnost spojená s rozdáváním jídla

kau zn. skupiny nebo plur. • účastnit se • kau 'aliki starší představení vesnice nebo království • kau hopa trs banánů • kau 'i nima prsty • kau 'i va'e prsty na noze

kau'ā stěna kamenná

kau'ahe líce

kaufafine přítelkyně

kaufana luk

kaufolau cestující, pasažéři

kaugā plavat • skupina, porada

kaugana služebník, otrok

kaugao stoličky zuby

kaugāue skupina pracovní, dělníci

kauhiva sbor zpívající

kaukava vousy, knír • zarostlý vousy, vousatý

kaukovi nepřátelé, bandité

kaulotu křesťané, věřící v Boha

kaume'a přítel

kaupepa sešit

kausu guma, kaučuk

kautagata přítel chlapec

kautau armáda, vojsko

kaute ibišek, čínská růže

kauvaka námořníci, plavčíci

kauveliveli tenký, hubený

kava alkohol • kava rostlina a stejnojmenný nápoj důležitý v kultuře Pacifiku • vousy

kavele přeháňka

kavelevele pavouk velký

ke Ex.: ke fai tou finegalo ~ buď vůle tvá • hádat se • hádka • proč • ty sing. nepřízv.

kehe jinak • jiný, rozdílný, zvláštní, podivný

kei ještě

keke koláč

kele země, pozemek, půda země

kelekele svět, země

kelenui žába

keleti dluh

keletupu štěrk

keli hloubit, kopat do země

kesi bedna, krabice

kete žaludek, břicho

ketuketu kulhat

ki part. 3. p. • zn. pohybu k místu nebo osobě Ex.: alu ki Sofala ~ jít do Sofala • ki loto dovnitř • ki mu'a nejdříve, před • později, pak • ki muli za • ki 'oluga nahoru, vysoko, na výsostech • ki tafa vedle, mimo, ven

kia zn. 3. p. osob a vlastních jmen Ex.: kia te koe ~ tobě • krk, hrdlo

kie látka na šaty a pod., manu mužské oblečení nahrazující kalhoty, paréo, tkanina • kie kafu povlečení na postel

kifea kam ve smyslu pohybu

kihi zakrslý, malý vzrůstem

ki'i malý

kikite předpovědět, prorokovat

kili kůže, slupka, skořápka • kili 'i teka pneumatika, kolo vozidla

kilia lepra, malomocenství • malomocný

kilisitiano křesťan • křesťanský

kina ježovka

kinakina monotónní, nudný, obtěžující • obtěžovaný být • obtíž, únava fyzická

kinau odporovat, popírat

kini udeřit klackem a pod.

kita pokorná forma

kiu bekasina

Kivalu první ministr krále na Wallisu

kivi slepý

ko to je • ko ai kdo je to • ko 'e proč • ko te 'uhi kvůli • protože

koe ty sing. přízv.

koē ano resp.

ko'ena tenhle, podívej sem expr.

ko'eni tento

kofe bambus

kōfesiō zpověď

kofu košile, oblečení, halena • oblékat • kofu mafana svetr • kofu sino úplet • kofu tagata košile mužská • kofu tuhi rukavice

kofu'i oblékat se

kofukofu balíček • zabalit balíček a pod.

koga kousek, část • koga fale pokoj domu, sál, místnost • koga fale huaga vstup domu • koga fale moe ložnice • koga me'a místo, pozemek • koga puaka část prasete

kohu kouř, dým • kouřit se z něčeho

kole modlitba, žádost • žádat

kolesio škola fr. collège

kolo pevnost, vesnice, město

koloā blahobyt, bohatství, zboží

koloa'ia bohatý, zámožný

kolona koruna

kolua vy dual nepřízv., vy dva

koluse kříž

kolusifiko ukřižovat

kona jed • otrávený jedem

konahia opilý

koteā co

kotou vy plur. nepřízv., vy všichni

koulua vy dual přízv., vy dva

koutou vy plur. přízv., vy všichni

kovana vláda, vládce

kovi špatný, zlý • zlo

kua zn. dokončené akce, minulý čas, píše se před slovesem • kua fai a je to • hotovo, uděláno • kua osi minulý, skončený

kui fafine babička

kui tagata dědeček

kuka kuchyň, kuchař

kukumi obejmout, držet pevně

kula červená

kulī pes

kulo hrnec, kastrol

kulukulu vlaštovka, hrdlička

kumā krysa

kumāfafine myš

kumala sladký brambor

kumete mísa

kumi hledat, prohledávat • kumi logo zpravodaj, reportér

kupega lovit ryby, se sítí • síť rybářská

kupu slovo, verš • kupu hiva píseň text

kutu veš, blecha

L

la plachta lodi • tedy

la'ā slunce

la'e čelo

lafi tapa

laga konstruovat, stavět

lagā plést košík, rohož a pod.

lagakali Aglaia psilopetala strom se žlutými květy příjemné vůně sloužící k výrobě květinových náhrdelníků

lagavaka mstít se

lagi nebe, obloha • zdát se

lagiaki vést, řídit, rozkazovat

lago moucha

lahi hodně, velmi, mnoho • velký, rozměrný

laisi rýže

lakaga moment, čas, okamžik

laku hodit • laku ki tu'a hodit ven, vyhodit

laliki rozdrtit

lalo spodek • spodní

lalolagi svět, země celá

lama číhat, sledovat

lamataki hlídat, střežit

lanu máchat ve sladké vodě • rasa • světlý být, průsvitný být, průhledný být

lanumata zelená

lao zákon, právo zákon

lapalasi místo

latio rádio

lau list rostliny • počítat

la'u pinzeta, kleštičky

lau 'i akau list stromu

lau'atea vyklizený

laugutu rty

lauhakau útes korálový

lau'ia známý něčím

laulahi šířka

lāulelei hezký den, počasí

laumālie duše, duch • žít • laumālie ma'oni'oni Duch Svatý

launima dlaň

laupapa deska, stůl

lautohi číst

lava zn. moci nebo schopnosti něco udělat • také

lavakī opuštěný být, prázdný být, dům a pod. • samota, osamělost

lavaki'i zklamat, zradit

lave pochopit, porozumět něčemu • překvapení dobré

lavea zranění

lea jazyk, řeč, mluva • mluvit • lea fakafalani francouzština • lea fakafutuna futunština • lea fakatātā podobenství • lea faka'uvea wallisština

lefulefu popel

legalega žlutá

leka zakrslý, trpaslík

lele běh, let • běžet sing., letět sing.

lelei dobrý, krásný • dobrý být • krása, klid • lelei 'aupito skvělý, vynikající, krásný velmi • lelei osi vynikající

le'o hlas • strážit, hlídat

leosi papája

lepupilika republika

leta rozházený být, rozprostřený být

leva pak • tedy, a tak, pak

hodit, vrhnout hodit

liakī odmítnout, opustit

liligi lít pomalu, nalévat po kapkách

liliu přeložit jazyk • změnit, vrátit něco, vrátit se, obrátit

lilo schovaný, tajný, skrytý • ukrýt, schovat

limu řasy mořské

liuga náklad • opakování

līvai moč resp. • močit resp.

krát Ex.: pětkrát • mravenec

loa délka • dlouhý

logo slyšet, poslouchat • zpráva, novina, výkaz

logope navzdory, i když, i přes

lohi lež • lhát

lo'imata slzy

loku zvednout, pozdvihnout

lolo olej

lolomi represe, tlak na někoho, pronásledování • zabránit

loloto hloubka • hluboký

lolotoga právě něco dělat • trvání, čas

lolue kolo bicykl

lōsalio růženec

loto duše, srdce, duch • střed, vnitřek • vůle

lotokovi zlý člověk, špatný

lotolahi domýšlivý

lotolotolua nejistý, nerozhodný, překvapený

lotomālohi odvážný, kurážný

lotomamahi smutný

lotomātala chytrý, moudrý

lotu náboženství

lua 2 • zvracet • lua afe 2'000 • lua geau 200

lulu sova, sýček

luluku kropení

luna tráva, trávník

luo děrovat, dělat díry • dutina, jáma, díra

lupe holub

Lusia Rusko

M

ma a pro čísla Ex.: uafulu ma tahi ~ dvacet jedna • my dual excl. nepřízv., on a já

ma- préf. zn. možnost u sloves Ex.: fai - mafai ~ dělat - moci udělat

ma'a čistý

ma'ā švagr ve vztahu k muži, švagrová ve vztahu k ženě

ma'ama'a lehký

ma'anu koupel, mytí • mýt se, koupat se, plavat

maea provaz, lano • maea 'ukamea řetěz

mafao růst, roztáhnout

mafatua kýchat

māfimāfi všemocný, všemohoucí

mafoa jiskra • rozbitý, zlomený

māfoatā červánky, svítání, ráno časné

mafola rozšířený být, ex. zpráva

mafu srdce

mafuike zemětřesení

mafuli změnit stranu, názor, obrátit se, otočit se

magisi jídlo, potraviny

mago mango

magoni vonět • vůně, parfém

mahaki nemoc, nemocný • nemocný • mahaki fakafafine měsíčky, menstruace • mahaki fatafata vaivai tuberkulóza • mahaki mafola nemoc nakažlivá • mahaki moa epilepsie • mahaki 'ulu bolest hlavy

mahalo možná

mahamahaki slabý zdraví, nemocný často

māhani obvykle, obyčejně • přizpůsobit se, zvyknout si • zvyk

maheka chuť na něco, závist • žárlivý

mahiki zvednout se

māhina měsíc • Měsíc • māhina fo'ou Měsíc nový • māhina lafalafa úplněk, Měsíc plný

mahino pochopitelný být, chápat, pochopit

mahua rozlitý být, přelévat se, rozšířený být

māhūhū vlhký

mai zn. vztahu s mluvčím n. první osobou • dej mi Ex.: mai te hina ~ dej mi tu láhev • z Ex.: 'Eke ha'u maifea? ~ Odkud přicházíš?

maifea odkud

maiheni odtud

mā'imoa postižený tělesně, invalidní

maio květen

maka kámen, oblázek

makalūlū měkký, jemný, hebký

makamaka kamenitý

make podepsat • podpis

makiki skřípat, ozývat se

makivakiva špičatý být

mako tančit • tanec

mākona nabitý puška • naplněný být, najedený být

mala'e náměstí místo schůzí a pod. • mala'e vakalele letiště

mala'eto trávník

mala'ia nešťastný • neštěstí, nehoda, katastrofa

mālalo dole • nízký, spodní

mālama svět, vesmír • světlo • světlý, jasný

malamanei svět, vesmír

malemo topit se

malesio březen

maletile mučedník

malie sladký

maliē dobře, skvěle!

malimali smát se, usmívat se

malō díky • dobrý den • odvahu, skvěle, dobrá práce • malō si'i kātaki dobré odpoledne • malō si'i 'ofa děkuji pěkně • malō te ma'uli dobré ráno, dobré dopoledne

mālohi síla • silně • silný, mocný, pevný, tvrdý

malolō prázdniny • zdraví dobré

malu poslouchat rozkaz a pod., respektovaný být • stín

malu'i hájit, chránit

mama prsten • žvýkat

mamafa těžký • váha

mamahi bolest, neštěstí, utrpení • bolestivý • trpět

mama'o daleko být, vzdálený být

mana hrom • mimořádný • znamení

manatu vzpomínat, myslet na • vzpomínka, myšlenka

manava břicho, žaludek

manavā bolet • popadnout dech, dýchat

manava'ofa dobrosrdečnost, laskavost, milosrdenství, soucit • milosrdný, laskavý

manavasi'i bát se, obávat se • strach

mānifi tenký, štíhlý

mānioka maniok, kasava

manu zatímco, než • zvíře • manu kai niu nosorožík (Oryctes rhinoceros) druh napadající kokosovou palmu • manu liliki hmyz • manu veliveli hmyz

manu'ia na zdraví • požehnaný • šťastný • štěstí

manuki opovržení • pohrdat

manulele pták

mā'oluga nahoře • vysoký

ma'oni'oni svatý, správný, pravdivý, spravedlivý

māpunu zazátkovaný být, ucpaný být, zavřený být

māsila špičatý, bodavý, ostrý

māsima sůl

masima'i solit

masini stroj, motor

māsisiva chudý

masiva chudoba

mata nezralý, zelený nedozrálý • tvář, postava, oko • vzhled • mata gafua pověst dobrá, jméno dobré • mata 'i tohi písmeno • mata la'a východ strana • mata sio'ata brýle • mata vai břeh

matafenua pobřeží, břeh

matagi vítr

Matakasika Madagaskar

matakomo mys

mataku bát se, strach mít, obávat se • strach

matalā kvést, rozkvétat • květ rozvitý

matalelei krásný, hezký

matapā brána, dveře, vstup domu a pod. • matapā sio 'ata okno

matāpule cizí

matapuna pramen vody, studna

matatai pobřeží

mata'u pravý

mate mrtvý • vypnutý proud a pod., zhaslý světlo a pod. • zemřít

matehi zastavit motor, zhasnout světlo, oheň, apod., zabít

mate'i zabít sing.

mātolu hustý

matou my plur. excl. nepřízv., já a oni

mātou my plur. excl. přízv., já a oni

matu'ā rodiče, starý člověk

mātu'aki mnoho, hodně, především

mau chytrý, inteligentní

ma'u mít, držet, získat, vlastnit

ma'ua dluh

māua my dual excl. přízv., on a já

ma'ugata'a vzácný

ma'uli bytí, život • žít • živý

maumau'i rozbít, poškodit, zničit

mā'upō půlnoc

mavae odejít, rozejít se, opustit

mavete rozvázat, rozdělit, rozebrat stroj a pod.

maveu nepořádek, revoluce, zkouška životní a pod.

me'a věc • me'a faipāki fotoaparát • me'a kai jídlo, potraviny • me'a malie dezert, zákusek • me'a ofa dárek, dar • me'a 'ofa dar, dárek

mea'i dělat

me'e tancovat • tanec

mei chlebovník plod

meimei téměř, skoro

mele skvrna, kaz, vada

meli pošta

meo nespokojený být, stěžovat si

milakulo zázrak

mimi močit

minuta minuta

misa mše, liturgie

misi snít sen

mo s, a

kousek malý, drobek, kus • tučný být, tlustý být • mō 'i akau klacek, dřevo kus

moa slepice • moa tagata kohout

moamoa suchý, usušený

moana oceán, hlubina oceánu

moe spánek • spát, odpočívat

moe'aga lůžko, postel

moeaki předvečer • sobota

moega lō citronela

moemisi sen • snít, zdát se sen

moho uvařený • vařit

mohokoi Canaga odorata strom s vonnými květy, ze kterých se dělají květinové náhrdelníky

mokā zatímco, když

moko ještěrka (Hemidactylus frenatus), gekon východní (Hemidactylus frenatus)

mokomoko čerstvý, chladný

mokopuna vnuk

mokosia studený • zima být

mōlaga dar, dárek

mole zápor • mole 'aupito vůbec ne • mole ilo'i neznat, nevědět • mole palalau tichý být, mlčet

molehi smazat

moli citrón, pomeranč

momoho zralý

momoko studený, chladný • zima, chlad

momole uhlazený, hladký

momoli poslat

mōnite pondělí

mono opravit, utěsnit

mo'o pro, kvůli • mo'o ā proč

mo'oni opravdu, doopravdy • správný, jistý, opravdový

motokā automobil, vůz

motu ostrov, ostrůvek

mo'uga hora, kopec

mu'a prvorozený • před, dříve než • předcházet

mui málo • mladý

muimui mladý velmi

muli následovat • nejmladší sourozenec • zadek • zadní část

mumu bzučet, hučet

muna nespokojenost • reptat

muna'i křičet na někoho, kárat někoho

musika hudba, muzika

musuala kapesník

mutate hořčice

N

na oni dual nepřízv., oni dva • ony dual nepřízv., ony dvě

na'a být někde, nacházet se někde • uschovat • ztichnout

na'i plur. zn. náklonnost, nahrazuje členy "te" a "he"

nāpolo ananas

natou oni plur. nepřízv., oni všichni • ony plur. nepřízv., ony všechny

nātou oni plur. přízv., oni všichni • ony plur. přízv., ony všechny

natu mísit, hníst, míchat

nāua oni dual přízv., oni dva • ony dual přízv., ony dvě

ne'e zn. min. č. sloves Ex.: Ne'e 'au alu ki fale. ~ Šel jsem domů.

nei tento

ni množný neurčitý člen před přivl. záj., nějací

nia smát se velmi

nifo zub

ni'ihi ostatní, nějací jiní

nima 5 • ruka, paže • nima geau 500 • nima hema ruka levá • nima mata'u ruka pravá

nimagofulu 50

niu kokos, kokosová palma • Niu Kaletonia Nová Kaledonie • niu matu'u kokos suchý, slouží především ke krmení prasat nebo přípravě kokosového mléka

niua zarostlý kokosovými palmami být

Niumea Noumea hl. město N. Kaledonie

Niusila Nový Zéland

noa němý • neužitečný, nadarmo, zbytečný

nofo bydlet sing., pobývat sing., být sing. někde, zůstat sing. • nofo la na shledanou říká se těm, kdo zůstávají

noleto sever

nono žádat, vypůjčit si, žebrat

nonofo bydlet plur., pobývat plur., být plur. někde, zůstat plur.

nono'o spoj, uzel • spojit, zavázat

nou krátký

novepeli listopad

nuanua duha

nuki legrace dělat si • rozdrtit v rukách

Nuku Futuna fig.

nusi posypat, sít

nusipepa deník, noviny

O

o zn. důsledek nebo cíl akce, píše se po slovesu vyj. pohyb Ex.: 'E au alu o gauē. ~ Jdu pracovat

'o zn. 2. p. • od, pro • 'o ā proč • 'o a'u až do • 'o hage jako, stejně tak jako

'ofa litovat něčeho • milovat člověka, mít rád člověka, soucítit • přátelství, milosrdenství, láska, náklonnost

'ofafine dcera ve vztahu k otci

'ofaina milovaný být, drahý být, osoba

ōfo překvapení • udivovat, překvapený být • vzbudit se, probudit se

'ohai flamboyant (Delonix regia)

oho ne

'ohoana vdát se, oženit se • žena vdaná, manželka, manžel, svatba

'oiaue no tedy!, páni!

oketopeli říjen

'okoutou vaši 2. per. plur. vás všech, plur.

'oku moji 1. per. sing. plur.

olo jít plur.

'ōloto řád v církvi • zahrada

'olua vaši 2. per. dual vás dvou, plur.

'omā naši 1. per. dual excl. moji a jeho, plur.

'ōmai přijít plur.

'omatou naši 1. per. plur. excl. moji a jejich, plur.

'ona jeho 3. per. sing. plur.

'onā jejich 3. per. dual více věcí jich dvou, plur.

'onatou jejich 3. per. plur. více věcí jich všech, plur.

'one písek

onioni cibule

ono 6 • ono geau 600

onogofulu 60

Oseania Oceánie

'osi silně, hodně, velmi • zakončený být, dokončený být

'Ositalalia Austrálie

'otā naši 1. per. dual incl. moji a tvoji, plur.

'otatou naši 1. per. plur. incl. nás všech, plur.

'ou tvoji 2. per. sing. plur.

ōvi blízko být, nedaleko být • ovce

P

pa a • talíř

pa'a neplodný, sterilní žena

pa'aga platidlo, peníze • pa'aga tukuhau daň

pa'ea sirotek

pagani pohan, nevěřící

pai sláma

paipa dýmka, fajka

paito přístřešek nad umu

paka krab

pakakau křídlo

pake balíček, balík

pakeke neoblomnost • snažit se velmi

pākete vědro, kýbl

pakī fackovat, udeřit po tváři • fotografovat • obrázek, fotografie

pakipaki medúza

palalau mluvit

palapala namočený

palapalalau mluvit pomalu diskutovat, vyprávět

palasitike plast, taška plastová

Palesi Paříž

pamu pumpa, trubka, hadice

pane chleba

paninia nehet

paogo pandán

papa deska

papālagi Evropan, běloch

papitema křest

Papua Niu Kini Papua-Nová Guinea

pāsi tleskat

Pāsikate Velikonoce

pasio umučení Krista

pata tabák

patele otec kněz, kněz, páter

pato kačer • pato fafine kačena

patu jizva

pe zesílení významu, píše se za slovo Ex.: lelei pe ~ (velmi) dobře • nebo, pokud

pea pak, potom

peau vlna na moři

pe'ehi nechat, položit na zem

pe'i tedy

peka kaloň, netopýr

pekapeka ventilátor

pela bahno, bláto

pele milovaný, milý osoba, oblíbený, hýčkaný, rozmazlený • zvon

pelepitelo kněz

pelesepeto přikázání

pena malba • malovat

peni tužka, pero na psaní, propiska • peni 'emo tužka

Penikosite Seslání Ducha Svatého, Letnice

pepa papír • pepa folau jízdenka, letenka • pepa tupu rodný list

pepe dítě • motýl

pesalemo žalm

pesipesi spár ptačí

piele pivo

pikinini dítě

piko lenost • líný

pikohi křivit, skládat, ohýbat

pili ještěrka • pili 'uli ještěrka druh černého scinka žijící na Wallisu a Futuně

pilisoni vězení

Pilitania Anglie

pilitokē schovávaná hra

pipi býk, kráva

pipifaikosi nůžky

pipiki lepidlo

po noc • Po tapu Vánoce

pogipogi ráno, dopoledne

polisi policie

polo zánět, vřed

polofeta prorok

popo zkažený, shnilý, zničený

potilo máslo

poto moudrost, věda • schopný velmi, inteligentní

potu místo, bod • potu tokalelei rovina, údolí

potumuli západ ostrova Wallisu

pou sloup, pilíř

pō'uli noc velmi temná • temnota

pu díra, otvor

pua frangipanier strom s vonnými květy • pua hina frangipanier s květy bílé barvy • pua kula frangipanier s květy červené barvy • pua legalega frangipanier s květy žluté barvy

puaka vepř, prase, vepřové maso • puaka vao divočák

pu'aki říct otevřeně, vyslovit

puavolo paprika

puga korál

puha bedna, krabice • puha mate rakev

puhi probodnout, propíchnout

puke atak nemoci, záchvat nemoci

pukea hněv, vztek • rozhněvat se, rozčílit se

pulapula semeno, zrno

pule hruď • modlit se • modlitba • pán něčeho, starší vesnice, náčelník • přikázání • řídit, vládnout, přikazovat • vláda • pule gaue šéf v zaměstnání

pule'aga vláda, národ, království

pulekatolio očistec

pulekolo náčelník vesnice, starší vesnice

puli nepřítomný být, ztracený být, ztratit se

puloga klobouk, poklička

pūlou přikrýt hlavu • přikrývka chránící hlavu

pūluhia smrt resp., úmrtí resp.

pulupulu kabát

puna lžíce • puna vai pramen vody, studna

punama'uli překvapení • překvapit, překvapující být

punuga hnízdo ptačí

pupū helikoptéra, vrtulník • vážka

pusi kočka

putaputa tučný, mastný, tlustý

putete brambor

putu smutek setkání pozůstalých po něčí smrti, tryzna

putuputu blízký být • často

puvai bahnisko, močál

S

sagata svatá žena

sagato svatý muž

sagatualio svatyně

sakilifisio oběť

Salomo Šalomounovy ostrovy

sanualio leden

sapio šampión, schopný člověk

Saponia Japonsko

saute jih

sāvai slina

savate sandále

seini řetěz

seini'i upoutat na řetěz

sekelipa zákoník člověk

sekonite sekunda

Sekosolovakia Československo

sēkulō století

selo 0 • nebe v náboženství

sepetepeli září

Sesu Kilisito Ježíš Kristus

sesunio půst

setimeta centimetr

si hodit

sia pahorek, návrší

siaina čínský

Siaina Čína

si'aki opustit, odmítnout

siale gardenia keř s bílými vonnými květy používanými pro výrobu květinových náhrdelníků

si'i sing. zn. náklonnost, nahrazuje členy "te" a "he" Ex.: si'i tamasi'i ~ drahé dítě

si'isi'i trochu, málo

sikaleti cigareta

sikapulalio škapulíř

sila obálka dopisní • ocel

silou pardon!, omlouvám se!, promiňte!

simā cement

sino maso • tělo • sino kovi hubený člověk • sino lahi tlustý člověk, obézní člověk • sino puta tlustý člověk, obézní člověk

sio sledovat, pozorovat, dívat se, vidět • sio 'ata zrcadlo

sio'ata sklo, brýle

sipa přecházet, kolísat, odklonit se, odbočit

sipanoa toulat se, procházet se bezcílně

sitapa známka poštovní

sitima parník

sivi zkoušet žáka a pod. • zkouška ve škole a pod.

solia bojovník, vojín, voják

sōsiso salám

suka cukr

sūlie bota, podrážka • sūlie vagavaga sandále

sūlio červenec

suluka cigareta z banánových listů • kouřit

sūnio červen

supa polévka

Sutea Judsko

T

ta bít, udeřit • my dual incl. nepřízv., ty a já • tetování • úder • ta pele zvonit na zvon • ta ukalele hrát na kytaru

ta'agā lea přísloví

ta'ahine dcera ve vztahu k matce

ta'ata'a krev resp.

ta'e výkal, exkrement, hovno

tafa bok, strana • říznutí, operace chirurgická • sekat

tafe proud vody, i mořský, potok

tafi oprašovat, mést, vymetat

tafito základ

tafitō důvod • hlavní, nejdůležitější • především

tafoki obrátit se

tafola rozšířit

taga taška, kapsa, kabelka

Tagaloa nejvyšší božstvo jméno starého polynéského božstva

tagata muž, člověk, manžel • samčí • tagata agahala hříšník • tagata akonaki katecheta • tagata fa'afai odvážný, vytrvalý člověk • tagata folau turista, cestovatel • tagata gauehila elektrikář • tagata kaiha'a zloděj • tagata tamate vela hasič, požárník • tagata taopane pekař

tagi pláč, nářek, prosba snažná • plakat, naříkat, prosit snažně

tahi 1 • tahi pe sám, jediný

Tahisi Tahiti

Tahitolu Tapu Svatá Trojice

tai moře • tai loloto příliv • tai mamaha odliv

taika tygr

taka procházet se

takafalu končetiny resp. ruce, nohy

takafuafua kruhový, kulatý

takai točit, zatočit, zabalit

takapē svobodný muž, žena

takataka jít

takele dno lodi, kýl

takelē koupat se resp, mýt se resp

takele 'i tai hlubina moře

taki řídit, vést něco n. někam • tvrdý dřevo

takoto jít spát, lehnout si do postele

takoutou váš 2. per. plur. vás všech, def.

taku můj 1. per. sing. def.

tala slovo, řeč veřejná a pod., projev • trn • vyprávět, říct

talagata'a neposlušnost • neposlušný, tvrdohlavý

talanoa povídání, příběh, pohádka

talatala bodavý, trnitý

talatuku poslední vůle umírajícího • tradice, příběh

talavou krásný muž • mladý muž

tale kašlat • rýma, kašel

tali příjem • přijmout, vyslyšet, souhlasit s něčím

taliga ucho

talo taro (Colocasia esculents)

talolō přijít, dorazit někam

talu mai od doby

talua váš 2. per. dual vás dvou, def.

tama syn ve vztahu k matce, chlapec

tamā náš 1. per. dual excl. můj a jeho, def.

tama ako student, žák

tama 'aliki urozený

tāmai otec

tamaliki děti plur.

tamasi'i dítě sing., děťátko sing. • tamasi'i vavae dítě adoptivní

tamate bít, udeřit, zabít

tāmate'i masakrovat, vraždit

tamatou náš 1. per. plur. excl. můj a jejich, def.

tana jeho 3. per. sing. def.

tanā jejich 3. per. dual jedna věc jich dvou, def.

tānaki sbírat, sjednotit, sebrat

tanatou jejich 3. per. plur. jedna věc jich všech, def.

tane nádrž, pumpa, kohoutek

tano hřbitov především z pohanských dob

tāno'a nádoba na kavu symbol království

tanu pohřbít, zakopat

tānuma hrob, hřbitov

tao koza • oštěp

ta'o péct v 'umu

tao tagata kozel

tā'ofi ušetřit peníze a pod., zastavit, zabrzdit, zpomalit, znemožnit něco

ta'okete prvorozený, nejstarší dítě

ta'omia rozdrtit, zadusit, tlačit

ta'ovala opasek druh širokého opasku z přírodních vláken, který se nosí při různých příležitostech jako vyjádření respektu, např. při mších, návštěvě krále a pod.

tapaka tabák

tapenakulo svatostánek

tapu posvátný • zakázaný, nedovolený

tapuaki požehnat

tapuakina požehnat

tapu'i zakázat

tāsini balík

tatā náš 1. per. dual incl. můj a tvůj, def.

tatatou náš 1. per. plur. incl. nás všech, def.

tātou my plur. incl. přízv., my všichni

tau bitva, válka • pověsit, zavěsit • přirazit, přijet, přijít, dorazit někam • stejný být • tvůj 2. per. sing. def.

ta'u rok, epocha

tāua my dual incl. přízv., ty a já

taufale koště, smeták

taugā zásoby jídla, svačina

tauhala opožděný • pozdě příliš

tauhi náboženství • sloužit, hlídat

ta'ukai úroda, sklizeň

taula kotva

taulaga kotviště, přístav

taulekaleka krásný, hezký, skvělý

taulua dvojitý • pár, dvojice

taumafa pít resp., jíst resp.

taupau uchovat, hlídat, sledovat, starat se o něco, někoho

taupo'ou panna • sestra řádová

tautai námořník, navigátor, rybář

tautama živitel, pěstoun

tautau pověsit

tautea potrestat, trestat

tauvele zranit, napadnout slovně, vynadat

te člen určitý

teau 100 pro 200 a více se používá při skládání geau

tega jádro, pecka • varle, žláza

tehina bratr ve vztahu k muži, sestra ve vztahu k ženě

teitei téměř, skoro

teke tlačit

tekelili třást se, otřásat

tele břitva • sekat, loupat

telefoni telefon • telefonovat

telefua nahota • nahý

telekava holit se

televisio televize

temi epocha, čas, chvíle

temonio démon, ďábel, duch před. zlý

tesepeli prosinec

tete třást se

tetē plavat

teu připravit, ozdobit, uklidit

čaj

tini konzerva

tipea máslo

tisipulo apoštol, učedník

to cukrová třtina • spadnout • zasadit

toafa písčina, pláž, poušť

toe dítě malé • velký • víc než dost, znovu, opět, ještě • zůstat • toe tu'uake oživit

toega dobrý • zbytek • toega kai zbytky jídla

tofi sekat na kousky, rozdělit, oddělit

tofi'a dědictví

tofu klidný být

toga jih

Toga Tonga

togi vyrýt nápis a pod.

tohi písmo, dopis, kniha • psát • tohi hakō rodokmen • Tohi tapu Bible

toho táhnout, vléci

to'i kapka

tokaga pozorný být, pozor dávat, opatrovat, starat se o

tokakovi nesnášet se, nerozumět si • rozdělení, přerušení

tokalelei klidný, mírný • krásný počasí

tokelau sever

Tokelau Tokelau

tōketā doktor, lékař • tōketā to'o nifo zubař

toki sekera

toko klacek, hůl

toko- préf. číslovek značící počet osob Ex.: fafine 'e tokotahi? ~ kolik žen?

tokofia kolik osob Ex.: 'E tokofia te kau solia? ~ Kolik je těch vojáků?

tokolahi dav, zástup • mnoho lidí

tokolua bratr ve vztahu k sestře, sestra ve vztahu k bratrovi

tokonaki příprava, setkání, potraviny, schůze, shromáždění • připravovat věci

tokoni pomáhat, radit • pomoc, poradce, záchrana

tokotahi sám

tokoutou váš 2. per. plur. vás všech, def.

toku můj 1. per. sing. def.

toli sbírat, česat ovoce

tolo hodit • kopí

tolu 3 • tolu geau 300

tolua váš 2. per. dual vás dvou, def.

tolugofulu 30

tomā náš 1. per. dual excl. můj a jeho, def.

tomato rajče

tomatou náš 1. per. plur. excl. můj a jejich, def.

tominika neděle

tona jeho 3. per. sing. def.

tonā jejich 3. per. dual jedna věc jich dvou, def.

tonatou jejich 3. per. plur. jedna věc jich všech, def.

tonu mít pravdu • pravý, správný, přesný, precizní • spravedlnost, právo

to'o sebrat, odnést, popadnout • to'o fakatemi půjčit si, vypůjčit si

to'ohema levý směr

to'omata'u pravý směr

to'oto'oga ceremonie, oslava, slavení

topa mýdlo • topa kaloni mýdlo voňavé

totā náš 1. per. dual incl. můj a tvůj, def.

totatou náš 1. per. plur. incl. nás všech, def.

toto krev • krvácet

totogi koupit, platit • platba, cena, hodnota, plat • totogi kovi drahý cenou • totogi lelei levný

totolo plazit se, lézt po čtyřech

totonu dobře řečený, přímý, dobře udělaný

tou my plur. incl. nepřízv., my všichni • tvůj 2. per. sing. def.

tu'a krát Ex.: tu'a nima ~ pětkrát • záda, ledviny

tu'ā potrestat • trest

tu'a ivi páteř

tu'a lahi několikrát

tuaga'ane bratr ve vztahu k sestře

tuai opozdit se • pomalu • zpoždění

tu'atu'ani pokračovat, obnovit

tufaki dělit se, rozdělovat ostatním

tufuga dělník

tuhi prst • ukazovat prstem

tui šití • věřit • víra

tu'i bůh, božstvo • král • tu'i tapu papež, Svatý Otec

tuke kořen

tuku opustit, zastavit se, nechat, položit, přestat • tuku ki lalo snížit, položit na zem

tukua opuštěný být, ponechaný být

tule věž, zvonice

tuli hluchý • koleno

tumutumu vrchol, kopec

tuna úhoř

tunu grilování • grilovat, péct

tupa krab

tupenu ubrousek, pokrývka

tupu pučet, klíčit, rodit se • zvětšení, narození, růst

tupu'aga původ, důvod

tūpulaga chlapec velký, muž mladý • mladý muž, chlapec, dospívající chlapec

tutu zapálit, pálit dřevo a pod., podpálit

tutuku přát zlo, proklínat

tutu'u sekat, řezat

tu'tu'uni právo kanonické

tu'u nacházet se • postavit se, zvednout se • zastavit se

tu'uaga nakupený • žebřík, schody, hromada

tu'uake zmrtvýchvstání

tu'uma'u nehybný • stále, pořád

tu'utāmaki neštěstí, nehoda, havárie

tu'utuli pokleknout

Tuvalu Tuvalu

U

'u zn. plur.

ua žíla, tepna, nerv

'ua pršet • přeháňka, déšť

'uafu přístav, nábřeží

'uafulu 20

uafulu ma fā 24

uafulu ma fitu 27

uafulu ma hiva 29

uafulu ma lua 22

uafulu ma nima 25

uafulu ma ono 26

uafulu ma tahi 21

uafulu ma tolu 23

uafulu ma valu 28

ue pohnout, třást něčím • ue mai! tančit! signál vedoucího v tradičním tanci k začátku tance

'ue! dobře!, dobře uděláno!

uesite západ

'ufa zadek

'ufi jam, ignam

ufiufi ostuda, bojácnost • stydět se

'uga krab poustevník, korýš

'ugaga červ

ugogo vosa

'uhi kvůli, protože • mít mladé • mládě • tmavá téměř černá barva • 'uhi 'i moa kuřátko

'uhiga motiv, důvod, smysl

uhu ráno

ui říct

'ui zelenomodrá

ukamea železo

uku potopit se

uli vést, řídit, vládnout

'uli černá • špína • špinavý

ulu vstoupit, proniknout

'ulu hlava • šéf, vedoucí • 'ulu poko lebka

'uluaki nejdříve • první • prvorozený

ulufaki vstoupit

uma rameno

'uma líbat, políbit

'umu jídlo připravené v umu, potraviny připravené v umu a rozdělované při svátcích • pec tradiční zemní

unukele žížala

'uo langusta

uta zavazadla

utu vytrhnout ze země, sklidit, vykopat plodiny

'utu skaliska v moři, útesy

'ū'ū krab palmovýn (Birgus latro)

u'ua zpěv kohoutí

'u'ufi schovat, zakrýt

'u'ui modrá

u'usia kousnutý, pokousaný

u'utu nalít, naplnit

'uvea wallisský

'Uvea Wallis původní jméno ostrova

V

va smát se někomu, něčemu • vtip, žert

va'a větev

vae čára • oddělení • rozdělit, podělit

va'e noha, chodidlo • tlapa • va'e ala okraj cesty • va'e vave jít rychle, jet rychle

vaega část, kousek • třída školní

vaelua hranice • polovina, půlka

vaha vzdálenost, prostor

vāha'a týden

vahe část, kousek • dělit, oddělit

vai lék • voda sladká • vai mafana čaj z bylin • vai magoni parfém, voňavka • vai malie voda sladká • vai puna pramen sladké vody • vai tafe řeka, potok • vai tapu svěcená voda • vai tohi inkoust • vai tufu pramen sladké vody na břehu moře

Vaihi Havaj

vaivai nemocný vážně • zbitý, slabý, zředěný nápoj, unavený

vaka loď, piroga

vakafoha vřed

vaka'i sledovat, pozorovat, dívat se

vakai e temonio Měsíc nový

vakalele letadlo • vakalele kohu letadlo tryskové, tryskáč

valemuna noční můra

vali ušpinit, zašpinit, umazat

valo hlásat, rozhlašovat, oznámit • oznámení

valu 8 • valu geau 800

valugofulu 80

vana ježovka

Vanuatu Vanuatu

vao džungle, les • vao mātu'a prales

vaoa zarostlý být, rostlinami

vātau křik válečný

Vatikane Vatikán

vāvā křik silný

vavae kapok, bavlna • oddělit dítě od rodičů

vāva'e loloa kalhoty

vāva'e loto trenýrky

vāva'e mumutu kraťasy, kalhotky

vave brzy • rychle, rychlý

veka chřástal (Rallus pectoralis) pták vydávající písklavý zvuk, podle kterého dostal jméno • pískat • písknutí

velahia horko být

veliveli malý

vete přiznat, uznat, vyznat • rozvázat, rozmotat

vevela horko • horký velmi, pálivý • pálit

vi guava (Spondias cytherea)

viki vlhký

vīkiga krásný velice, o zpěvu, písni

vikitima oběť něčeho

vikiviki oslavovat, uctívat, ctít

vinika ocet

vino víno

vite vinice

vitesi rychlost

vitua vdova

vote hlas volební • hlasovat

vovo chutnat jídlo, dobrý být, jídlo

vovoi vzpomínat v dobrém



Madagaskar