Zdroje

Konzultanti

Táto práce by nikdy nemohla vzniknout bez přispění následujících konzultantů z místních komunit, kterým patří velký dík.

Sylvano Kapalu (Ipai), Noël Yeru (Lowanatom), Josephine Pesai (Lowaneai), Gilain Pesai (Lowaneai), Marie-Rose Nako (Lowanatom), Celine Nako (Lowanatom), Nalaké Nalin (Lowkupas), Eddy Willy (Imailone), Simon Iawilu (Lowkweria), Iawilu Naumusapen (Lowkweria), Nausien (Lamlu), Pascal Nipo (Ituga), Louis Kapalu (Ipai), Clément Kapalu (Lowanatom), Jérémy Nako (Lowanatom), Sera Ialitan (Lowanatom), Mary Aupan (Lowlipag), Kasékasé (Imapul), Pierre Chanel Iamai (Lownipaku), Jimmy Napip (Ikumhala), Lomai Tain (Ielkes), Bernard Iaukélo (Lowanatom), Pierrot Nako Yaru (Lowanatom), Iako Kapalu (Ipai), Christian Niluan (Lowanatom), Timothe Kauia (Lowanatom), Vincent Nako (Lowanatom), Jack Iawia (Lowkweria), Sylvie Kiko (Lowanatom), Joe Natuman (Lowkweria), Nasak (Lowtaliko), Kuwaw (Lowtaliko), Joe Nasak (Lowtaliko), Alain Iawulé (Ituga), Jimmy Noawit (Lownahuru), Camille Nalao (Lowanatom)

Statistiky

Sestaveno: 9. 1. 2017

Počet výrazů: 1915
Počet frází: 387

Poznámky k výslovnosti

Tato práce vznikla na základě mého studia jazyka Netwar v době mého pobytu na Tanna. Postupem času se z ní vyvinul dlouhodobý projekt dokumentace tohoto jazyka s cílem pomoci místním komunitám uchovat si svůj drahocenný jazyk a kulturu. Netwar (občas označovaný jako "jazyk Lénakel") nemá oficiálně standardizovanou psanou formu. Pokud jej zapisují místní, používají k tomu fonetický zápis subjektivně nejbližší psanému jazyku, který znají (francouzštině, angličtině). Před nedávnem vyšla práce A Comprehensive Comparison of Lexemes in the Major Languages of Tanna, Vanuatu, která se snaží zavést jednotný systém zápisu pro všechny jazyky Tanna. Ačkoli je navrhovaný systém přesný z hlediska fonetiky a pro jazykovědce jistě hodnotný, pro ne-experta může být matoucí a využívá akcentů, které se běžně nevyskytují na anglické ani francouzské klávesnici. Navíc pro netwar tato práce zapisuje slova v jiném dialektu, než můj slovník. Proto jej zde nepřejímám. Pro účely následujícího slovníku používám pro zápis konvence sepsané v následující tabulce. Znaky neuvedené v tabulce mají přibližně svou obvyklou hodnotu podle IPA. U samohlásky e a méně často a, i existuje přední a střední varianta. Pro zjednodušení zápisu je nicméně v textu rozlišena pouze varianta e / ə. Účelem tohoto systému není fonetická věrnost, ale forma srozumitelná ne-expertům včetně rodilých mluvčích. Přesnější ponětí o výslovnosti lze získat z nahrávek. Je důležité poznamenat, že netwar má mnoho dialektů. Slovník byl vytvořen na základě toho, který je používaný v okolí vesnic Lowanatom, Lowaneai, Ipai a Lokweria.

Přízvuk je kladen obvykle na druhou, výjimečně na třetí samohlásku od konce.

i před samohláskou ~ [j], ex: iélu ~ /jelu/
y ~ [y], zvuk podle IPA, jako německé ü, nikoli jako české ypsilon, ex: ky ~ /ky/
e ~ [ə], ex: nem ~ /nəm/
é ~ [e], ex: neté ~ /nəte/
g ~ [ŋ], nosovka, ex: nauga ~ /nauŋa/
h ~ [h], poněkud němé, ex: nihin ~ /ni^hin/
r ~ [ɾ], jako ve španělštině, ex: naru ~ /naɾu/
w ~ [w], ex: kasawar ~ /kasawaɾ/

Poznámky ke gramatice

Vyjma několika akademických prací, jazyková literatura o netwaru prakticky chybí. Počet textů (knih, časopisů a pod.) tištěných v tomto jazyce je zcela zanedbatelný. V následujícím textu nejde tedy ani tak o systematické shrnutí principů gramatiky, jako spíše o ukázky některých běžně se vyskytujících jevů, na které jsem při vlastním studiu narazil. Jako takový je text nutně nekompletní a může obsahovat nepřesnosti či chybné závěry. Zdá se, že některé jevy, jako například vzdálený minulý čas (viz Capell), nebo číslovky vyšší, než 5, ustupují z běžné řeči, především v pobřežních oblastech, kde je jazyk stále více a více míchán s bislamštinou.

Podstatná a přídavná jména

Jména nemají v netwaru určen rod. Pokud je třeba specifikovat, že se jedná o samce/samici, použije se určující slovo iarman / parawen. Ze slovesných kořenů je možné odvodit jména použitím nominalizačního prefixu a sufixu n-...-an, jako v olkeikei - nolkeikeian ~ milovat - láska. Některá jména jsou "nezcizitelná". Nemohou existovat bez přivlastňovacího sufixu. Ve slovníku jsou označeny ve formě kořene s pomlčkou na konci, například pia- - piak ~ bratr (kořen slova) - můj bratr, ale nikdy se nevyskytují samostatně, například ve formě "pia", bez definovaného vlastníka. Ze členů existuje pouze neurčitý ker ~ jeden, nějaký. Určitý se neuvádí.

Pro vytvoření množného čísla se za jméno přidává příslovce min, například menek - menek min ~ pták - ptáci.

Slova, která jinak fungují jako přídavná jména, například apen ~ černý, mohou připojením předpon záskat význam sloves. Například předpona 3. osoby j. č. ra- vytvoří slovo rapen ~ (on) je černý. Jiný příklad: ut - rawut ~ dobrý - (on) je dobrý.

Zájmena

Netwar rozeznává u zájmen jednotné (Sg.), dvojné (Du.), trojné (Tr.) a množné (Pl.) číslo, ale ne rod. U první osoby jiného, než jednotného čísla (my), se rozlišuje exkluzivní (exc.) a inkluzivní (inc.) forma. Exkluzivní forma nezahrnuje do "my" osobu, ke které se obracíme, například ve větě Zdravíme vás., kdy se skupina mluvčích obrací na příchozí. Inkluzivní forma naopak do "my" osobu, ke které se obracíme, zahrnuje, jako ve větě Zítra odjíždíme.", kdy vedoucí skupiny mluví ke svým spolucestujícím.

V následujících tabulkách jsou pro použity pomlčky. Ty zde slouží pouze oddělení a zvýraznění opakujících se celků a v psaném ani mluveném jazyce se neprojevují.

Osobní samostatná

Stojí ve větě samostatně. K vyjádření osoby při časování sloves se používá předpon (viz Slovesa). Srovnej Iamamnum nu. ~ Piju vodu. vs. Io iamamnum nu. ~ Já piju vodu. Rozlišení tykání a vykání neexistuje.

Sg.
io - já
ik - ty
in - on/ona
Du.
kat-lau - já a ty
kam-lau - já a on(a)
kami-lau - vy dva
il-lau - oni dva/ony dvě
Tr.
kat-hel - já a vy dva
kam-hel - já a oni dva
kami-hel - vy tři
il-hel - oni tři/ony tři
Pl.
kat-ar - my a ty
kam-ar - my bez tebe
kami-ar - vy
il-ar - oni

Přivlastňovací přípony

Následující přípony značí osobu při přivlastňování, například taha- - tahak ~ benefaktivní prefix - můj a v "nezcizitelných" slovech, jako například pia- - piam ~ bratr (kořen slova) - tvůj bratr.

Sg.
-k - můj
-m - tvůj
-n - jeho/její
Du.
-t-lau - můj a tvůj
-m-lau - můj a jeho/její
-mi-lau - vás dvou
-nil-lau - jich dvou
Tr.
-t-hel - můj a vás dvou
-m-hel - můj a jich dvou
-mi-hel - vás tří
-nil-hel - jich tří
Pl.
-t-ar - nás s tebou
-m-ar - nás bez tebe
-mi-ar - vás
-nil-ar - jich

Číslovky

Základní

Číslovky běžně používané zahrnují pouze čísla od jedné do pěti a jejich kombinace. Vyšší čísla byly nahrazeny výrazy z bislamštiny.

reka ~ nic (ekvivalent pro 0)
karéna ~ 1
kiu ~ 2
kesel ~ 3
kyer ~ 4
katilum ~ 5
katilum ma kérena ~ 6
katilum ma kiu ~ 7
katilum ma kesel ~ 8
katilum ma kyer ~ 9
katilum ma katilum ~ 10
...
katilum ma katilum ma kyer ~ 14

Řadové

Vznikají ze slovesného kořenu ol ~ dělat a příslušné číslovky. ol karéna ~ první
ol kiu ~ druhý

karéna ma karéna ~ po jednom
kiu ma kiu ~ po dvou
kesel ma kesel ~ po třech

Podílné

Tvoří se duplikací základních číslovek a spojkou ma.

karéna ma karéna ~ po jednom
kiu ma kiu ~ po dvou
kesel ma kesel ~ po třech

Slovesa

Funkci přísudku v netwaru plní slovesný kořen (případně přídavné jméno) s prefixy a sufixy, které určují osobu, číslo, slovesný čas, negaci, směr akce a další. Pozice jednotlivých prefixů je následující: osoba-čas-(negace)-číslo-kořen-(negace).

Rozkazovací způsob

Kořeny sloves jsou zároveň rozkazovacím způsobem jednotného čísla: ol je tedy kořen pro odvození sloves s významem dělat, zároveň ale také znamená dělej!.

Prefix osoby

Prefixy slovesných kořenů značící osoby rozlišují pouze jednotné a množné číslo. Třetí osoba množného čísla se používá i k vytváření obecného trpného rodu kamhareg la nima ~ dům je zavřený.

Sg.
i- - já
n- - ty
r- - on/ona
Pl.
k- - já/my a ty
i- - já/my bez tebe
nek- - vy
k- - oni
Zvláštní
m- -značí, že podmět vztahující se ke slovesu je stejný, jako u předcházejícího slovesa, například Tanakaike molkeikei taham parawen. ~ Je třeba, abys měl rád svou ženu.
Sg. (budoucí čas)
s- - já
tan- - ty
tar- - on/ona
Pl. (budoucí čas
s- - já/my a ty
s- - já/my bez tebe
tan- - vy
tak- - oni

Čas a vid

Vid se v různých časech značí následujícími infixy. Základem je punktuál (stavovost, stav věcí). Z něj se přidáním infixu -am- dá odvodit durativ (průběhový vid, popisující nějakou probíhající akci).

vzdálená minulost: punktuál net-, durativ netam- (pomalu ustupující z běžného jazyka):
netiak(am)arek ~ kdysi jsem bydlel
obecná minulost: punktuál -n-, durativ -nam-:
ikan(am)arek ~ bydlel jsem (a už nebydlím)
minulost přesahující do přítomnosti: punktuál -, durativ -amam-:
i(amam)arek ~ bydlel jsem
přítomnost: punktuál -, durativ -am-:
(i/iak)(am)arek ~ bydlím
blízká budoucnost: punktuál -, durativ -am-:
(s/sak)(am)arek ~ brzy budu bydlet
obecná budoucnost: punktuál -ap-, durativ tapam-:
sap(am)arek ~ budu bydlet
záměr (přání ohledně budoucnosti):-iap-:
sakiaparek ~ hodlám/chci bydlet

Zápor

slovesný:as-...-an:
rasmatakan ~ (3.OS.JČ)-(NEG)-péct-(NEG) - je nedopečený
existenční: pomocí příslovcí ka, neka a pod.:
nauga reka ~ není (tu) maso
nauga reneka ~ maso už není