In English  En français


Malgašská gramatika




Obsah:


Výslovnost malgaštiny

Výslovnost malgaštiny není komplikovaná. Slova se vyslovují převážně tak, jak se píší s několika málo výjimkami, shrnutými v tabulce níže. Koncová samohláska a a některé koncové slabiky se ve výslovnosti téměř ztrácejí. Koncové e a o se ale vyslovují vždy. V psané formě se koncové i píše jako y, ve složených slovech se ale opět mění na i, jako v marary - mararin-teny. V tabulce je výslovnost jednotlivých hlásek naznačena formálně fonetickou abecedou IPA v hranatých závorkách. V příkladech pak tam, kde je to možné, je zapsaná neformálně přibližnými ekvivalenty v češtině.

Slova, i jednoslabičná, mají daný přízvuk. Ten je obvykle na předposlední slabice. Pokud slovo končí na dvě samohlásky (ex. mahay), má přízvuk na poslední slabice. U slov, která končí koncovkou -na, -ka nebo -tra se přesouvá na třetí slabiku od konce. Slova převzatá z cizích jazyků mohou mít přízvuk nepravidelný. V následujících příkladech podtržení značí přízvuk.

h ⇒ [h] téměř němé, ex: ahy ⇒ /ahj/
j ⇒ [dz], ex: mijery ⇒ /midzeri/
ô ⇒ [o], ex: tely ⇒ /hoteli/
o ⇒ [u], ex: folo ⇒ /fulʷ/
s ⇒ [ʃ], mezi /s/ a /š/, ex: saka ⇒ /ʃakə/
ao ⇒ [o], ex: taona ⇒ /tonə/
ao ⇒ [au] na konci slov, ex: manao ⇒ /manau/
oa ⇒ [o], ex: toaka ⇒ /tokə/
oa ⇒ [uə] na konci slov, ex: roa ⇒ /ruə/
ts ⇒ [ʈʂ] /c/, ex: betsaka ⇒ /betsakə/
tr ⇒ [ʈʳ] /tř/, /tž/, ex: trano ⇒ /třanu/
dr ⇒ [ɖʳ] /dř/, /dž/, ex: andro ⇒ /andřu/
ñ, n̈ ⇒ [ɲ], /ň/ v nářečních slovech, ex: mañelo ⇒ /maňelu/

Poznámky ke gramatice

Malgaština je velmi krásný a bohatý a také velmi tvárný jazyk. Následující řádky poslouží tedy jen jako velmi hrubé shrnutí jejích základních prvků, nutně neúplné a zjednodušené. K dokonalejšímu pochopení malgaštiny je třeba nejen mnohem hlubší studium, ale především delší pobyt na Madagaskaru a kontakt s živým jazykem.

Změny prvních písmen ve složených slovech

f ⇒ p, ex: foam-po (srdce - v srdci)
h ⇒ k, ex: honkoalan-konko (mangrovník - mangrovy)
l ⇒ d, ex: lohaan-doha (hlava - v hlavě)
r ⇒ dr, ex: ranovakin-drano (voda - vodě propustný)
s ⇒ ts, ex: sainamisara-tsaina (mysl - mít různé názory)
v ⇒ b, ex: Volanatakonam-bolana (Měsíc - zatmění Měsíce)
z ⇒ j, ex: zazaafa-jaza (dítě - mít potrat)

Slovosled

Malgaština má pevný, i když pro Evropana poněkud neobvyklý pořádek slov ve větách. Jde o jazyk typu VOS, z anglického Verb-Object-Subject, tedy přísudek-předmět-podmět. Pouze asi 3% světových jazyků mají tento specifický slovosled, mezi nimi i některé další austronéské jazyky, jako fidžijština a některé mayské jazyky.

Základní pořádek slov

Kvůli zmíněnému řazení slov, jednoduché neutrální věty začínají obvykle přísudkem (což může být sloveso, ale i například přídavné jméno), pak pokračuje předmět (který rozvíjí přísudek) a teprve nakonec dojde na podmět. Jednoduchá věta tedy vypadá v malgaštině například takto: Mamaky boky ny mpianatra."Číst knížka ten žák" - Žák čte knížku. V rozvinutějších větách se příslovečné určení místa a času píše za podmět: Miandry ny taratasinao aho isan'andro."Čekat ten dopis-tvůj já každý den." - Každý den čekám na tvůj dopis.

Pomocné sloveso být a mít

Malgaština nemá pomocná slovesa být a mít. Vlastnosti a stav věcí se vyjadřují přídavným jménem v pozici přísudku a členem ny, například Tsara ny andro."Hezký ten den." - Je hezký den., či Faly aho."Šťastný já." - Jsem šťastný., nebo Tanora ny raiko."Mladý ten otec-můj" - Můj otec je mladý. Do určité míry může pomocné sloveso "být" zastoupit výraz misyje tu / tam, například ve větě Aiza no misy ny tranonareo?"Kde tam-kde je-tam ten dům-váš?" - Kdepak se nachází váš dům? Záporná forma je tsy misynení tu / tam, obvykle stahovaná do podoby tsisy, jako ve větě Tsisy olana!"Není-tu problém!" - Žádný problém!

Jiný způsob tvorby vět, která obchází absenci pomocného slovesa "být", je inverze. Při ní je pořádek slov obrácený. Podmět je na prvním místě ve větě, následovaný částicí no, či dia a následně slovesem, nebo podstatným či přídavným jménem ve funkci předmětu. Smyslem takové konstrukce je zdůraznění podmětu, například ve větě Ianao no nanoratra ity taratasy ity."Ty ten-kdo min-čas-napsat tento dopis tento." - To ty jsi napsal tenhle dopis. Jiný příklad, kdy je částice no následovaná jménem ve funkci předmětu, je Izaho no mpiandry ondry tsara."Já ten-kdo pastýř ovce dobrý." - Já jsem dobrý pastýř. Obě částice se dají přeložit slovy "jenž" ("který", "ten, kdo", "co", a podobně). Existuje mezi nimi, nicméně, rozdíl. No má smysl výběru. V prvním příkladu lze tedy říct To ty (a nikdo jiný) jsi napsal tenhle dopis. Naopak dia má smysl exkluzivity, tedy, že o podmětu se nedá říct nic jiného, než to, co říká přísudek. Ianao dia nanoratra ity taratasy ity.Ty jsi napsal tenhle dopis (jen ten dopis, nic dalšího).

Je třeba podtrhnout, že ani ny, ani no či dia neznamená "být", ačkoli jejich pozice ve větách by mohla k takovému závěru svádět. V prvním případě jde o člen, v druhém o určující částici. Pro úplnost můžeme dodat, že je-li částice no následovaná jinou částicí, ho, dodává smysl pohybu směrem k něčemu, například no ho mianavaratrapohybovat se směrem na sever. Pozor na záměnu této konstrukce se spojkou noho, která znamená kvůli.

Věty s pasivními slovesy

Věty se slovesem v pasivu jsou v malgaštině velmi časté. Přísudek v pasivu v nich může nést přivlastňovací koncovku a značit akci, vykonávanou (například nějakou osobou) na podmětu, jako ve větě Vidiko ny trano."Být-koupený-mnou ten dům." - Koupil jsem dům., nebo komplexnější příklad Efa ela izay tsy nahitako azy intsony."Už dlouho co ne minulý-čas-být-viděný-mnou jej už-ne." - Už je to dlouho, co jsem ho neviděl. Přivlastňovací koncovky jsou rozepsány v sekci "Zájmena".

Okolnostní rod

Je-li hlavní důraz sdělení věty kladen na okolnost akce vyjadřované přísudkem, tedy její místo, čas, způsob provedení a podobně, používá se "okolnostní rod" slovesa (viz příslušnou sekci v části "Slovesa"). V češtině, kde takový rod neexistuje, se pak taková konstrukce překládá příslovečným určením, nebo vedlejší větou. Například:
Andidiana ny hena ny antsy."Krájet-okolnostní-rod to maso ten nůž." - Je to nůž, který je používaná ke krájení masa.
Any Fianarantsoa no ividianako trano."Tam-mimo-dohled Fianarantsoa tam-kde koupit-okolnostní-rod-mnou dům." - Je to ve Fianarantsoa, kde kupuji dům.

Další příklady slovosledu v různých typech vět jsou uvedeny v sekci "Slovesa".

Odvozování slov

Malgaština umožňuje velkou svobodu v odvozování slov. Zde jsou příklady některých běžně používaných afixů:

faha-: prefix vytvářející abstraktní podstatná jména ze slov začínajících na "maha-", může se vyskytnout i spolu se sufixem -na (mimoto také prefix číslovek, viz sekci "Číslovky")
ngeza - fahangeza(na)veliký - velikost
faha-: prefix značící dobu v minulosti
zaza - fahazazadítě - v dětství
fan-: prefix tvořící podstatná jména značící způsob z aktivních sloves začínajících na "man-"
soratra (manoratra) - fanoratrapísmo - způsob psaní
fan-...-ana: prefix a sufix tvořící podstatná jména slovesná z aktivních sloves začínajících na "man-"
soratra (fanoratra) - fanoratanapísmo - psaní (aktivita)
fi-: prefix tvořící podstatná jména slovesná ze sloves začínajících na "mi-"
miarahaba - fiarahabanablahopřát - blahopřání
ha-: prefix přídavných jmen tvořící abstraktní podstatná jména
avo - haavovysoký - výška
ha-...-ana: prefix a sufix číslovek značící počet dní
telo - hateloanatři - tři dny
i-: prefix tvořící místní názvy, značící zhruba "místo, kde ...", velmi častý v malgašských místních názvech
vato - Ivatokámen - "místo, kde jsou kameny" (letiště poblíž Antananariva)
hosy - Ihosyprovaz k vedení zebu - "místo, kde zůstal provaz k vedení zebu" (město na jihu Madagaskaru)
Merina - ImerinaMerinové (jméno etnika) - "místo, kde jsou Merinové" (historické jméno části Madagaskaru)
i-: prefix tvořící přídavná jména nebo příslovce z podstatných jmen
maso - imasooči - na očích (dobře viditelné)
voho - ivohozáda - vzadu
fi(amp)-: prefix značící vzájemnost
fandeferana - fifandeferanatrpělivost - mít se sebou navzájem trpělivost
ma-: prefix vytvářející přídavná jména z podstatných
loto - malotošpína - špinavý
maha-: prefix vytvářející slovesa a přídavná jména značící schopnost provést určitou akci
foy - mahafoyopuštěný - být schopen opustit
manka-: prefix vytvářející tranzitivní slovesa
hamy - mankamamysladkost - shledat něco sladkým
mp-: personifikující prefix, osoba, jež provádí danou činnost
maka sary - mpaka saryfotit - fotograf
-om-: infix (přidán pouze pro zajímavost jako jeden z mála infixů v malgaštině)
sary - somaryobraz - podobně
tafa-: prefix sloves značící akci vykonanou na podmětu náhodou nebo nějakou vnější okolností
petraka - tafpetrakaposadit se - být posazen (někým)
voa-: prefix rezultativu, odvozeno z "voa" - ovoce, výsledek minulé akce, který přesahuje do přítomnosti
fidy - voafidyvolba - být vybraný (někdo nebo něco, co je výsledkem minulé akce výběru)

Příklad odvození z kořene adina - zkouška
adininabýt zkoušený
adinadinabýt nástrojem ke zkoušení
mahadinaschopný zkoušet
manadinazkoušej!
manadinazkoušet
madinapodezíravý, kdo často zkouší
voadinabýt vyzkoušený
fanadinazpůsob, jakým se zkouší
fanadinanazkoušení
mpanadinazkoušející (např. učitel)

Podstatná jména

Člen

ny: obecný člen bez rozdílu čísla, indikuje, že následující slovo má funkci podstatného jména, i kdyby to byl jiný slovní druh
ny tranodům nebo domy
Mankivy ny miaina.Život je hořký. (ačkoli miaina je v základu sloveso a nikoli podstatné jméno)
ilay: ekvivalent určitého členu, odkazující na osobu nebo věc předtím zmíněnou
Azonao ve, ka marary ilay olona?Věděl jsi, že je nemocný? (někdo, o kom se již dříve mluvilo)
i: neformální člen osob
i nenymaminka
Ra-: formální prefixový člen osob
Paoly - RapaolyPavel - pan Pavel
ry: formální množný člen osob
ry Rasoarodina Rasoa

Rod a číslo

Malgaština systematicky nerozlišuje (s výjimkou některých osobních a ukazovacích zájmen) ani mluvnický rod, ani číslo, viz ny tranodům nebo domy, nebo v případě rodu ny vadikomůj manžel i má manželka.

Přídavná jména

Obvyklá pozice přídavného jména ve větě je ihned za slovem, ke kterému se vztahuje, například olona tsaradobrý člověk. Přídavné jméno může zastat roli přísudku a nahradit tak neexistující pomocné sloveso "být" ve větách odkazujících na vlastnosti a stavy. Více o tomto jevu v části "Slovosled".

zdvojení: zeslabuje význam přídavného jména
mavo - mavomavožlutý - nažloutlý
tsara - tsaratsaradobrý - ucházející
stupňování: za pomoci kokoa/noho a indrindra, podobnou funkci plní i tena a dia (viz "Pomocná slovesa být a mít")
tsara - tsara kokoa/noho - tsara indrindradobrý - lepší (než) - nejlepší
tsara - tena tsara - tsara dia tsaradobrý - velmi dobrý - dobrý a nic než dobrý
srovnávání: za pomoci srovnávacích výrazů tahaka ny, toy ny a ohatra ny
Tiavo ny namanao tahaka ny tenanao.Miluj bližního svého, jako sám sebe.
Lehibe toy ny fosa ny saka.Fosa je stejně velká, jako kočka.
Tsy lehibe ohatra ny anay ny tranonao.Tvůj dům není tak velký, jako ten náš.

Zájmena

Malgaština rozeznává u zájmen jednotné a množné číslo, ale ne rod. Jedinou výjimkou jsou zvláštní neformální osobní zájmena jako ise a indry, která se používají jen vůči určitému pohlaví a v určitém společenském kontextu. U první osoby množného čísla (my) se rozlišuje exkluzivní (exc.) a inkluzivní (inc.) forma. Exkluzivní forma nezahrnuje do "my" osobu, ke které se obracíme, například ve větě Miarahaba anareo izahay.Zdravíme vás., kdy se skupina mluvčích obrací na příchozí. Inkluzivní forma naopak do "my" osobu, ke které se obracíme, zahrnuje, jako ve větě Hiainga isika rahampitso.Zítra odjíždíme., kdy vedoucí skupiny mluví ke svým spolucestujícím.

Osobní samostatná

Stojí ve větě samostatně, obvykle na konci na pozici podmětu, například Miarahaba anareo aho.Zdravím vás. Izaho je empatická, zdůrazňující forma aho, "já osobně" a klade se na začátek věty v konstrukcích typu Izaho no ...Jsem to já, kdo ... Zájmeno ianao má charakter respektu a používá se pro vykání. Pro tykání mezi velmi blízkými lidmi se namísto něj může použít některé z následujících slov: ise, ialahy, indry ... viz slovník.

já: aho/izaho
ty: ianao
on, ona: izy
my (exc.): izahay
my (inc.): isika
vy: ianareo
oni, ony: izy ireo

Osobní nesamostatná

Plní ve větách roli předmětu. Stojí typicky mezi přísudkem a podmětem, například Miarahaba anareo izahay.Zdravíme vás.

mě: ahy
tebe: anao
jej, ji: azy
nás (exc.): anay
nás (inc.): antsika
vás: anareo
je: azy ireo

Přivlastňovací přípony

Následující přípony mají dvojí funkci. Při připojení za jméno (podstatné, přídavné) mají význam přivlastnění (trano - tranonaodům - tvůj dům). Pokud se připojí za přísudek, značí osobu, kterou byla daná akce provedena: voavonjy - voavonjikobýt zachráněný - mnou zachráněný, nebo lépe ten, koho jsem zachránil.

můj / mnou: -(k)o
tvůj / tebou: -(n)ao
jeho, její / jím, jí: -ny
náš / námi (exc.): -(n)ay
náš / námi (inc.): -(n)tsika
váš / vámi: -(n)areo
jejich / jimi: -(n)dreo

Ukazovací

Ukazovací zájmena jsou shrnuta spolu s příslovci místa v sekci "Příslovce", jelikož s nimi sdílejí značnou část stavby.

Číslovky

Základní

Jednotlivé základní číslovky jsou uvedeny v části se slovníkem. Zde jsou některá pravidla tvorby vyšších základních číslovek. Důležité je poznamenat, že malgašské číslovky se čtou od jednotek po řádech směrem nahoru, viz spojky ambin'ny, amby a sy:

firy: kolik
ambin'ny: spojka čísel od 11 do 19
roa ambin'ny folodvanáct ("dva a deset")
amby: spojka čísel od 21 do 99
roa amby fitopolosedmdesát dva ("dva a sedmdesát")
-polo: sufix vytvářející desítkové číslovky
roa - roapolo, fito - fitopolodva - dvacet, sedm - sedmdesát
-(n)jato: sufix vytvářející stovkové číslovky (odvozený ze zatosto)
roa - roanjato, fito - fitonzatodva - dvě stě, sedm - sedm set
arivo: znak tisícovek
arivo - roa arivotisíc - dva tisíce
alina: znak desítek tisíc
iray alina - roa alinadeset tisíc - dvacet tisíc
hetsy: znak stovek tisíc
iray hetsy - roa hetsysto tisíc - dvě stě tisíc
sy: spojka číslovek spojující stovky, tisíce
23 456enina amby dimampolo sy efajato sy telo arivo sy roa alina"šest a padesát a čtyři sta a tři tisíce a dvě desítky tisíc"
taona 2014taona efatra ambin'ny folo sy roa arivorok dva tisíce čtrnáct

Řadové

fahafiry: kolikátý
faha-: řadová předpona
iray - ny voalohanyjeden - první (výjimka)
roa - ny faharoadva - druhý
telo - ny fahatelotři - třetí
efatra - ny fahefatračtyři - čtvrtý (před "efatra" a "enina" se předpona mění na "fah-")
iraika ambin'ny folo - ny faharaika ambin'ny folojedenáct - jedenáctý

Násobné

impiry: kolikrát
in-: předpona násobků
iray - indrayjeden - jednou
roa - indroadva - dvakrát
telo - intelotři - třikrát
fanimpiry: pokolikáté
fanin-...-ny: předpona a přípona opakování
iray - voalohanyjeden - poprvé (výjimka)
roa - fanindroanydva - podruhé
telo - fanintelonytři - potřetí
efatra - faninefanyčtyři - počtvrté (výjimka)
folo - fanimpolonydeset - podesáté

Podílné

ampahafiriny: na kolik částí
ampaha-...-ny: předpona a přípona zlomků (předpona je spojení "an-" a předpony řadových číslovek "faha-")
roa - antsasakadva - polovina (výjimka)
telo - ampahatelonytři - třetina
efatra - ampahefanyčtyři - čtvrtina (výjimka)
dimy - ampahadiminypět - pětina
folo - ampahafolonydeset - desetina
telo ampahefanytři čtvrtiny
tsifirifiry: po kolika
tsi-: předpona číslovek značících rozdělení do skupin, následuje zdvojená základní číslovka
iray - tsirairayjeden - po jednom
roa - tsiroaroadva - po dvou
telo - tsitelotelotři - po třech
efatra - tsiefatrefatračtyři - po čtyřech

Slovesa

Kořen slova v příkladech: vidycena

Činný rod

přítomný čas: m-/mi-/man- ⇒ mividy
Mividy trano aho.Kupuji dům.
minulý čas: n-/ni-/nan- ⇒ nividy
Nividy trano aho.Koupil jsem dům.
budoucí čas: h-/hi-/han- ⇒ hividy
Hividy trano aho.Budu kupovat dům.

Trpný rod

přítomný čas: -ana/-ina ⇒ vidina
Vidina ilay trano.Ten dům se kupuje.
minulý čas: n(o)-...-ana/ina ⇒ novidina
Novidina ilay trano.Ten dům se kupoval.
budoucí čas: h(o)-...-ana/ina ⇒ hovidina
Hovidina ilay trano.Ten dům se bude kupovat.

Okolnostní rod

Rod sloves v češtině neexistující. Překládá se z malgaštiny příslovečným určením, nebo samostatnou vedlejší větou. Slouží ke zdůraznění místa/času/způsobu a pod., jakým se akce slovesa udála.

přítomný čas: i-/an-...-ana ⇒ ividianana
Any Fianarantsoa no ividianako trano.Je to ve Fianarantsoa, kde kupuji dům.
minulý čas: ni-/nan-...-ana ⇒ nividiana
Tany Fianarantsoa no nividianako trano.Je to ve Fianarantsoa, kde jsem kupoval dům.
budoucí čas: hi-/han-...-ana ⇒ hividiana
Any Fianarantsoa no hividianako trano.Je to ve Fianarantsoa, kde budu kupovat dům.

Vid dokonavý a nedokonavý

dokonavý: voa- ⇒ voavidy
Voavidy ny fiarakodia aho.Zakoupil jsem auto.
nedokonavý: no- ⇒ novidy (zároveň znak minulosti trpných sloves)
Novidy ny fiarakodia aho.Kupoval jsem auto.

Rozkazovací způsob

činná slovesa (silnější rozkaz): -(n)a/-(s)a ⇒ mandehana
mandeha - mandehana!odejít - jdi odtud!
trpná slovesa (slabší rozkaz): -y/-o ⇒ vidio
vidina - vidio!být koupený - kup!
negativní rozkaz: aza + indikativ ⇒ aza mandeha
mandeha - aza mandeha!jít - nechoď!
zmírnění rozkazu, vyjádření přání: mba + imperativ + kely ⇒ mba omeo kely
omeo - mba omeo sokola kelydej - dej mi, prosím, čokoládu

Tázací způsob

otázky uzavřené: oznamovací věta s použitím tázací částice ve nebo moa, případně příslovcem angaha nebo sahady
Tonga ve ny taksy borosy?Přijel (už) taxi-brousse?
Vita sahady ve ny asa?Je (už) ta práce dokončena?
Efa masaka ve ny vary?Zdalipak se (už) rýže dovařila?
otázky otevřené: věty jsou uvozené tázacím příslovcem
Nanao ahoana ny faran'ny herinandro?Jak jsi strávil víkend?
Aiza izy?Kde je?
Avy aiza ity taksy borosy ity?Odkud přijíždí tenhle taxi-brousse?
Firy ny ombinao?Kolik kusů dobytka máš?
Inona no tadiaviano?Co hledáš?
Iza no miresaka?Kdo to mluví?
Manahoana i reninao?Jak se má tvá maminka?
Mankaiza ity taksy borosy ity?Kam jede tenhle taxi-brousse?
Nahoana ianao no tonga?Proč jsi přišel?
Ohatrinona ity omby ity?Kolik stojí tento zebu?
Rahoviana no ho tonga izy?Kdy přijde?

Zápor

jednoduchý: tsy ...
Tsy azoko.Nevím.
už ne: tsy ... intsony
Tsy mila ny fanampianao intsony aho.Už nepotřebuji pomoci.
vůbec ne: tsy ... velively
Tsy azoko velively.Vůbec nevím.
vůbec ne: tsy ... akory
Tsy azoko akory izay lazainao.Nechápu, o čem to mluvíš.
negativní rozkaz: viz "Rozkazovací způsob"

Příslovce

Příslovce místa

Malgaština ve větách velmi jemné rozlišuje umístění v prostoru. Vzdálenost od mluvčího rozlišuje v sedmi stupních od nulové po velmi velkou a dále u každé ještě viditelnost či neviditelnost dané věci z pozice mluvčího. U ukazovacích zájmen navíc pro viditelnost rozeznává jednotné a množné číslo, což je jedno z málo častých míst, kde malgaština vůbec mluvnické číslo jako takové rozlišuje. Morfologicky je skladba jak příslovcí místa, tak ukazovacích zájmen podobná a řídí se velmi přehlednými pravidly, proto je zde uvádím společně.

Základem každého ze slov je "kořen", který udává míru vzdálenosti od nejmenší po největší: -ty, -to, -o, -tsy, -ny, -roa, -ry. Před ty se pak řadí jako předpony značící, jde-li o příslovce, či zájmeno a rozlišující viditelnost a neviditelnost podle následující tabulky:

příslovce:
a-: neviditelný
e-: viditelný
zájmena:
iza-: neviditelný
i-: viditelný
ire-: viditelný, množné číslo

Někdy se uvádí zápis s diakritickými znaménky, např. irèo, èto. Ta ale nejsou závazná a v psané malgaštině se velmi často neuvádí, srv. ireo, eto.

Některá příslovce a zájmena se v běžné řeči používají jen výjimečně a jsou zde označena (*). V následující souhrnné tabulce jsou lomítkem oddělena slova odkazující na viditelné / neviditelné objekty, například ety / aty pro přímo tady (v dohledu) / přímo tady (mimo dohled). Jak již bylo zmíněno výše, u ukazovacích zájmen množné číslo existuje pouze pro viditelné objekty. Příslovce místa (ale nikoli ukazovací zájmena), nesou v minulém času předponu t-, například ao - tao jako v Tonga tao Ihosy aho.Přijel jsem do Ihosy.

vzdálenost nulová nebo malá: -ty, -to
ety / atypřímo tady
ity / izaty*tady ten (který je přímo tady)

eto / atotady, velmi blízko
ito / izato*tady ten (který je velmi blízko)
iretotady tihle (kteří jsou velmi blízko)

vzdálenost střední: -o, -tsy
eo / aotam (blízko)
io / izaoten (který je blízko)
ireoti (kteří jsou blízko)

etsy / atsytam (nedaleko)
itsy / izatsy*ten (který je nedaleko)
iretsyti (kteří jsou nedaleko)

vzdálenost velká: -ny, -roa, -ry
eny / anytam (trochu dále)
iny / izanytamten (který je trochu dále)
irenytamti (kteří jsou trochu dále)

eroa / aroa*tam (dost daleko)
iroa* / izaroa*tamten (který je dost daleko)
ireroa*tamti (kteří jsou dost daleko)

ery / arytam (velmi daleko)
iry / izary*tamten (který je velmi daleko))
irery*tamti (kteří jsou velmi daleko)


Madagaskar