Sabatický rok skončil a já se musel vrátit k vážné práci. Těsně před odjezdem na Madagaskar jsem “nakoukl” do Paříže a úspěšně prošel výběrovým řízením, díky němuž jsem získal stipendium MENTR na doktorandské studium v laboratoři LISSI na Université Paris-Est Créteil.
Po následující tři roky byla ve Francii zaručena zábava i tvrdá práce. Umělá inteligence, robotika, interakce člověka s robotem, inteligentní zpracování signálů, špetka psychologie a kognitivní vědy. Za téměř 40 měsíců jsem pod vedením profesora Kuroshe Madaniho a Dr. Christophe Sabourina publikoval více než tucet článků v časopisech a na konferencích, provedl mnoho zajímavých experimentů s robotem Nao a dalšími robotickými platformami a nakonec o tom všem podal zprávu ve své doktorské práci. Mými kolegy a přáteli během této vzrušující práce a životní zkušenosti byli Dr. Arash Bahrammirzaee (Írán), Dr. Ramón Moreno (Španělsko), Dr. Ivan Budnyk (Ukrajina), Dr. Ting Wang (Čína), Jingyu Wang (Čína), Fabien Gautero (Francie) a další, kteří prošli laboratoří. Společně jsme si užili spoustu legrace v laboratoři i mimo ni. A jistě jsem od té doby mnohokrát ocenil vědeckou přípravu, kterou jsem díky studiu získal.
Nemohu zapomenout na svého přítele Tokyho z Madagaskaru, který nějakou dobu bydlel na stejné univerzitní koleji a který propůjčil svůj hlas nahrávkám mého malgašského slovníku.
