Slovník česko-futunský

a znak absolutivu
ā táz. zájm. Ex.: Copak to jím? ~ E kau kai le a?
-'aga suf. místa nebo důsledku akce Ex.: začít - začátek ~ kamata - kamata'aga
ake part. srovnávání Ex.: Futuna je větší než Alofi. ~ E lasi ake a Futuna i Alofi.
atu part. vyjadřující směr k adresátovi věty
auase negativní imperativ, vyjádření zákazu Ex.: Nesmíš probudit dítě, protože už spí. ~ Auase fafagu le toe na kua moe.
e part. značící přítomný a budoucí čas sloves Ex.: Loď připluje zítra. ~ E taumai le vaka i apogipogi.
fā part. značící ovoce nebo vajíčko, případně objekt kulatého nebo protáhlého tvaru
faka- kauzativní préf., značí i způsob provádění nějaké činnosti
fakamaso'a termín používaný pro vtírání škrobu do tapa
fui part. značící některé stromy a věci svázané dohromady
ga neurčitý člen
i part zn. 2. pád
ina osobní zájmeno 3. osoby j. č. Ex.: Vzal chleba. ~ Na ina aga o to'o le pane.
ka part. zn. budoucí čas. Ex.: Pošleme ti ho až bude velký. ~ Kao avatu a ia peka lasi.
kau zastaralé slovo zn. skupinu
ki part. místa a nebo času Ex.: Petelo odešel donést umu do Tavai. ~ Na ano a Petelo o ave lana umu ki Tavai.
kia part. směru Ex.: Jdou navštívit Lina do nemocnice. ~ Ka ano latou o fakatiotio kia Lino i lopitali.
kile part. zn. citovou vazbu Ex.: Podívej na to milé dítě támhle! ~ Tio atu mua kile ga toe lena e nofo mai la.
kua part. dokonavého vidu Ex.: Lita se ztratila. ~ Kua puli a Lita.
le určitý člen
le'ese part. negace
ma préf. resultativní Ex.: Letadlo už vzlétlo. ~ Kua mavae le vakalele.
mei part. značící původ Ex.: Je z Futuny. ~ E au aia mei Futuna.
mui part. značící hejno ryb nebo skupinu malých zvířat žijících spolu
ni člen neurčitý v mn. č.
o part. značící důsledek akce Ex.: Dítě zakoplo o kámen a upadlo. ~ Na tu'ususumu le toe i le fatu o siga.
sakinake part. zn. vztah s třetí osobou nebo vzdáleným místem Ex.: Mám dojem, že na mě někdo myslí. ~ E kau sakinake ia e manatu mai ase tasi mei mama'o kia teau.

1 tasi

2 lua

3 tolu

4 fa

5 lima

6 ono

7 fitu

8 valu

9 iva

10 kauagafulu

20 kaulua

21 kaulua tupu tasi

22 kaulua tupu lua

23 kaulua tupu tolu

24 kaulua tupu fa

25 kaulua tupu lima

26 kaulua tupu ono

27 kaulua tupu fitu

28 kaulua tupu valu

29 kaulua tupu iva

30 kautolu

40 kaufa

50 kaulima

60 kauono

70 kaufitu

80 kauvalu

90 kauiva

100 kaulelau

200 kaulelau lua

300 kaulelau tolu

400 kaulelau fa

500 kaulelau lima

600 kaulelau ono

700 kaulelau fitu

800 kaulelau valu

900 kaulelau iva

1'000 afe

2'000 lua afe

A

a mo Ex.: To je Malia a Petelo. ~ Ko Malia mo Petelo. • tupu • a je to kua oki ile fai

aby ke • o Ex.: Vstávám brzy ráno, abych šel pracovat na pole taro. ~ E kau 'ala'ala o usuusu ki vusiga.

adorace atolasio

Aglaia psilopetala malamea na Wallisu známá jako lagakali, strom s vonnými květy

ale kae Ex.: Myslel jsem si, že je laskavý, ale spletl jsem se. ~ E pati au e agamalie aia kae na kau faisala.

alkohol kava

alternátor atelenatele

anděl 'āselo • 'āselo tausi strážný • Anděl Páně fetapa modlitba

andělský faka'aselo

Angličan Pilitania

Anglie Pilitania

ano eio

armáda fui tau • kautau • velosaga

auto kamio nákladní

automobil motokā

až do 'o kaku místně

až po moka Ex.: Přijdu jakmile skončím svou práci. ~ Koi kau natu moka oki laku ga'oi.

B

babička meme • tupuna fafine

balíček kofukofuga • pake

balík pākete

bambus kofe

banán futi

banánovník fui futi

banda kipi

bát se ī • manava'i

batole toe

bavit fakamānogi někoho • bavit se mānogi hrát si

bavlna vavae

bečka tuka

bedna pusa

bekasína tuli

belhat se kito

benzín kalasini • penisini

beránek akeno před. v katolických textech

bestiální agaimanu

bez ese i ai něčeho Ex.: Je bez peněz. ~ Ese i ai sa'ana fafala.

bezdomovec tagata mativa

bezvadný le'emele

běžet femakape'i • makape

biceps ate 'i lima

bicykl tōlili

bílá sinā • tea

bílý papalagi člověk

biskup 'epikopo

bít fa'i • sasa někoho pěstí • tā někoho • tamate někoho Ex.: Ubili ho k smrti. ~ Na aga latou o tamate a ia. • bít se faiga'i • vusu

bitka vusu

bitva tau • velosaga

blahopřání faka'āmu

blahopřát fakamalo

bláto pela

blesk fatuliki • uila

blízko kunei • ofi ki • ofiofi

bod fakaoki'aga koncový

bodavý talatala

bodnout suki'i

bodnutý suki'i být • u'uti hmyzem a pod.

bohatství koloa

bohatý koloa'ia • pa'aga člověk Ex.: je to bohatý člověk ~ ko le tagata pa'aga lena

bojovat faiga'i • tau v armádě • velo

bok ivi

bolest mamae • bolest žaludku fialulua na zvracení Ex.: je mi na zvracení ~ e fialulua

bolet mamae

bonbón lole

bota sataka • taka

bouchnout soka do něčeho

bouře āfā

božský faka'atua

božstvo atua

brambory putete

brána matapā

bránit malu'i • saofaki

bratr felela řádový • taina • tu'uga'ane

bravo malie

bravo! tau ki ai!

brblat togū

brutální papatu Ex.: Je surový. ~ E papatu a ia.

brýle mata tilo'ata • taumata

brzy ise tasi a temi • vave

břeh matafenua • mātātai

březen malesio

břicho manava

břitva sele • tele

budovat laga

bůh Tamana tapu někdo výjimečný • taula atua

Bůh Atua

bunda taupulupulu

bušit tegetege na dveře

bydlení fale

bydlet nofo

bydliště nofo'aga

býk pipi

být proti fakafiti

být sám nofo tokotasi

být vzhůru 'aoia až do rána

být zticha fakalogologo

bytí ma'uli

bzučet logo'a Ex.: Křídla vážky bzučí. ~ E logo'a a kapakau ole mumu.

C

Canaga odorata mosokoi na Wallisu nazývané mohokoi, strom s vonnými květy

celý katoa

cena totogi

cesta ala • ala matu'a označení jediné cesty vedoucí po pobřeží kolem celého ostrova Futuna • folau někam

cestovat folau

cestovatel folau

cestující kaufolau

cibule aniani

cigareta sikaleti

cikáda elekisi

cíl fakaoki • oki konec něčeho

církev 'ēkelesia

církevní fakalotu

cisterna tane

cítit logo'i • sauga'i vůni

citrón tipolo

citronela mugalō (Cymbopogon citratus) tráva sloužící k výrobě čaje s příchutí citrónu • tī (Cymbopogon citratus)

cizinec matapule

co? kolea?

couvnout solomuli

cucat momi

cukr suka

cukrová třtina tolo

cukrovat suka'i

cukrovka suka

cyklon āfā

Č

čaj tī • vai mafana bylinkový

čára 'atu

čas temi • čas od času tasitasiga

část koga • potu něčeho • vaega • vakavaka

často tu'umau

čekat talitali

čelit 'aga něčemu

čelo la'e

černá uli

černý fakapo'uli

čerstvý mokoia

červ unukele

červánky mafo'ata

červen sunio

červená kula

červenec sulio

česat selu • tau ovoce • česat se selu'i

čichat sauga'i

číst lau • lautosi

čistit fakalau'atea • fakame'a • foke zeleninu a pod. • visi zeleninu Ex.: Škrábu brambory. ~ E visi eau a fa putete.

čistý me'a

člověk kita v obecném smyslu, nevyjádřený podmět Ex.: Tam, kde bydlíme, tam i spíme. ~ E kita moe fa'i i le kaiga na kita nofo i ai. • tagata

člun kumete

čnít isu

čtvrť fua fale domy postavené na jednom místě ve stejné době

čtvrtek felialima

D

ďábel temonio

daleko mama'o

dar moliga • ne'a alofa Ex.: Každou neděli lidé dávají knězi své dary. ~ I aso tapu fuli, e aga le fenua o soli se ne'a alofa ma patele.

dárek moliga • ne'a alofa

dařit se malie Ex.: Jak se ti dnes daří? ~ E ke malie fai i leinei a aso?

dát avatu Ex.: Už jsme ti dali peníze. ~ Kua oki lau fafala ile soli atu. • fakataga do pytle, tašky a pod. • soli • dát dolů tuku ki lalo • dát se kamata do něčeho Ex.: Dal se do psaní. ~ Kua kamata faitosi a ia. • dát si na krk náhrdelník tui le kasoa

dav toka'api lidí

dávat pozor fakatokaga

dcera ta'ine

dědeček pepe • tupuna tagata

dědictví tofiga

dech mānāva

dej mi aumai Ex.: Dej mi tvůj náhrdelník, ať ho můžu nosit. ~ Aumai mua a lou kasoa la ke tau au. • mai

děkovat fakafeta'i

děkuji mālō • mālō le alofa pěkně

dělat fai • fakaagaaga • fatufatu'i z někoho • dělat si legraci kata

délka loa

dělník tagata ga'oi

démon temonio

den 'aso • aso ole vasa'a týdne

deník nusipepa

deska laupapa • pāpa

déšť 'ua

deštník fakamalu

děti tamaliki plur.

dezert ne'a malie

diabetes suka

dílo ga'oi

díra popoko • pu

diskotéka fale mako

diskuse fasiga ne'a

diskutovat fakapalalau

dítě fanau • mokopuna • pepe • toe Ex.: To je jeho dítě. ~ Ko lona ga toe. • toe vavae adoptivní

dívat se fakatiotio • tio • tio'i

divoch kanivao

dlaň alofi'i lima

dlouho fualoa

dlouhý loa

dluh keleti • ma'ua Ex.: Jeho dluh za potraviny se zvedl na 100 000 XPF. ~ Ko lona ma'ua kai e kaulelau afe.

dnes ailanei • 'ile aso nei

dno takele • takele mose vaka lodi

do i • ki

doba temi

dobré odpoledne mālō le kataki

dobrý agamalie • malie • dobrý den mālō • mālō le mauli dopoledne • dobrý k malie kile Ex.: Ten meloun je dobrý k jídlu. ~ Ko le fa timo lena kua malie kile kai. • dobrý večer mālō le kataki

dobře malie • mālō řečeno, uděláno • tonu řečeno, uděláno • moito'a! • dobře uděláno! tau ki ai!

docílit fakaoki

dodělat fakaoki práci a pod.

dojít faka'au

dojmout lu

dokázat fakama'oki

dokončený kua oki • 'oki

dokončit fakakatoa

doktor tōketā

dole 'i lalo • ki lalo • ki lalo 'oki úplně • lalo

donést 'aumai

doopravdy fakamalotoloto

dopis mata'i tosi • tosi

doporučit tui solo

doptávat se vesili'i neodbytně

dorazit faka'au • kaku

dospět faka'au někam

dost fakakaekae mít něčeho

dost! tuku la!

dostat ven kape'i něco, někoho

dotknout se te'ite'iki něčeho

doufat 'amanaki

doutník sīkā

dovolená 'aso malolo • malolo

dovolit fakataga něco někomu

drahoušek alofaina

drahý alofa'aga člověk • alofaina být, člověk • kia v dopise, člen vyjadřující úctu • totogi veli cenou

drobek momo'i

drobky momo'i pane chleba

druh fa'asiga

druhý a leia nějaký • tasi ake nějaký jiný

držadlo kau'i

držet taōfi • to'o

dřevo la'akau

dřez topu Ex.: Máchám své prádlo v lavoru. ~ E kau lomi laku fo ki le topu.

duben apelili

duha nuanua

duch laumalie • loto • Duch Svatý laumalie ma'oki'oki

důkaz fakama'oki

důlek popoko

dům 'api • fale • fale tauasu ve kterém se koná tauasu • fale uvō pro svobodné mladé lidi • falefatu • dům určený pro různá setkání fale fono

duše laumalie • loto

důvěra falala

důvod tupu'aga • uiga

dužnina kanofi

dveře matapā

dvojitý taulua

dýchání mānāva

dým 'afu

dýmka paipa

džungle vao • vao matu'a primární

E

elektřina uila

epocha fetu'u • temi

Evropa Eulopa

Evropan papalagi

exkrement ta'e

F

facka pā'i dát někomu

fackovat pātū

fádní aga faikese

farnost palokia

fekálie ta'e

fík fiki

fíkovník fui fiki

flotila 'atu vaka • fua vaka

fotoaparát ne'a faipa'aki

fotografie pa'aki • fotografie na památku pa'aki mo suvenia

Francie Falani

francouzský fakafalani

francouzština fakafalani Ex.: Umím mluvit francouzsky. ~ E kau poto i le masau fakafalani.

fronta siku na něco

futunština fakafutuna

G

gardénie tiale (Gardenia sp.)

granát falafenua

grilovat tunu

grimasa fefe'u

guma kausu

H

háček matau • tau'aga na zdi

had gata

hádat se fefele'aki • ke

hadice tane

hádka ke

hanba lumaluma

hanebný lumaluma

hasič tagata tamate vela

hejno mui ika ryb • mui lupe holubů • mui peka kaloňů

hezký fulumalie • laofie Ex.: Je hezké počasí. ~ E la'ofie.

historie isitolia • talatuku něčeho

historka fanaga

hlad fiakai

hladit amo

hladký momole

hlas le'o

hlásat fakamafola Boží slovo

hlava 'ulu

hlavně tāfito

hlavní tāfito

hledat afa • feafa • sufe Ex.: Hledá svůj sešit v brašně. ~ E sufe e ia lana kaupepa i loto o lana kete.

hlídat le'ole'o • taupau • tausi • tokaga

hlídka le'o

hlína kele

hloubit kenu

hltan fatakia

hlubina moana oceánu • takele'i tai

hluboký loloto

hluchý tuli

hmota tino

hmyz manu liliki

hněv ita

hněvat se ita'ita Ex.: Rozhněvali se. ~ Kua ita'ita latou.

hnít pala

hnízdo ofaga

hodina ola

hodinky uati

hodit 'atu • laku • pe'esi Ex.: hodit na zem ~ pe'esi kile kele • tī

hodně lasi • ma'uke Ex.: Můj otec má hodně prasat. ~ E mauke a puaka a loku tamana.

hodnota totogi

hodný nofofakamalie být

holit tele Ex.: oholit si vousy ~ tele lona kaukava

holub lupe

hora ma'ūga

horečka vela

horko vela'ia Ex.: Je mi horko. ~ E kau vela'ia. • vevela

horký vevela velmi

hořčice mutate

hořet fakaka • tutu

hořký kona

hotovo kua oki ile fai

houba 'unu Ex.: Umývá stůl houbou. ~ E solo e ia le laupapa kile ga unu.

houpačka lūlū'aga

houpat se lūlū

hra mānogi

hrabat seu listí a pod.

hrát si mānogi

hrdlo fatakia

hrdý fia lasi • fia tagata • fiafia Ex.: Je hrdý, že dostal svou maturitu. ~ Kua fiafia a ia i le ma'ua o lona pake.

hrnec faiumu

hrnek ipu

hrob falefatu • tanuma

hrobka tanuma

hrom mana

hrome! fa'oa

hruď fatafata

hřbitov tanuma • tokalaga zast.

hřeben selu

hřebík fa'o

hřích agasala

hříšník tagata agasala

hubený kala • maninifi

hudba musika

hůl ga la'akau • toko

hvězda fetu'u

Ch

chápat matala

charakter alaga

chlad momoko

chladný mokoia • mokomoko

chlapec tama • tupulaga krásný a mladý Ex.: Je to hezký chlapec. ~ E tupulaga a ia.

chleba pane

chlebovník fui mei (Artocarpus altilis) • mei jeho plod

chlívek ā prasečí • maveu expr. špinavé místo

chlup fulu • fulu ole kuli psí

chobotnice feke

chodidlo va'e

chodit feau'aki s někým

chorál kausua

chrám sagatualio

chránit lago • puipui

chřipka isu pe'e

chtít fiafai něco Ex.: Ráda bych měla tyto šaty. ~ E kau fiafai ki le kofu lena. • loto

chudák mativa

chudý mativa

churavý masamasaki

chuť fiafai něco dělat • kano • kano malie dobrá • kano veli špatná

chválit fakamalo

chvět se tekelili

chvíle lakaga

chyba sala

chybět puli Ex.: Něco tady chybí. ~ E puli le ne'a i leinei.

chytrý poto

I

i když logoai

ibišek kaute

ignam 'ufi (Dioscorea alata)

informovat logologo • fakaala • fakalavelave • informovat se fevesili'aki • vesivesili

injekce suki

injekční stříkačka suki

inteligence atamai

inteligentní atamai • poto

internát fale nofo

interpretovat fakasoko

inženýr aseniolo

J

já kau • kita důrazné, já sám, já osobně Ex.: Jsem na toho člověka velmi rozzlobený. ~ E loto 'ita'ita a kita o tupu ko leia a ne'a. • já jsem ko au

jablko pomo

jádro tega

jak? fefe'aki? Ex.: Jakpak Muni vyrobil svůj člun? ~ Na fefe'aki le ta o le vaka e Muni?

jako o fai pe • pe

jasnovidec kikite

jasný lau'atea • mālama • sōsō obloha

játra atemaka

jazyk alelo • palalau

jdi! ano la

je e i ai tam

jed ne'a kona

jeden tasi

jediný tokotasi fai

jedlík kai lasi

jednat svobodně fa'italisa

jednoduchý faigaofie

jednoho dne ile tasi aso v budoucnu

jednota fakatasi

jednotvárný fakakaekae

jehla tui

jeho ana mn. č. • lana • lona

její ana mn. č.

jejich latou

jemný makalulu

jeskyně 'ana

jestli pe

ješitnost fine'alasi

ještě koi • toe • ještě ne lekiaise Ex.: Ještě nic neposlal. ~ Lekiaise aumai e ia se ne'a.

ještěrka pili

jevit se 'ea • gali • lagi

jez! fa'utu

Ježíš Kristus Sesu Kilisito

ježovka uluso

jídlo magiti • ne'a kai • pā • toega kai velké, slavnostní

jih saute

jiný a leia • kese rozdílný • tasi ake

jíst kai • 'ota syrové jídlo

jistí 'iki lidé a pod.

jistý ilo'ia fakapapau být si • ma'oki

jít ano pěšky Ex.: Jde rychle. ~ Kae ka pati a kita e va'e vave. • ano fakasipa přes něco • ano vave rychle • fe'ano'aki tam a zpět • feliliu'aki tam a zase zpět • sa'ele • jít spát ano o moe

jmění koloa

jméno igoa křestní • mata gafua dobré • suafa

jmenovat fakaigoa • jmenovat se igoa Ex.: Jmenuji se Losalia. ~ E igoa au ko Losalia.

Judsko Sutea

K

k i • k ničemu ese aoga

kabát taupulupulu

kačer pato

kadidlo iseso

kachna pato fafine

kalendář kaletalio

kalhoty vava'e loloa

kaloň peka

kam? fea? Ex.: Kam jdeš? ~ Ka ke 'au ki fea?

kámen fatu

kamenitý fatufatua

kamion kamio

kanibal kanivao

kanoe vaka

kantikum katiko

kapesník musuola

kapička afuafu

kapitán kapiteni

kapka to'i

kaple kapela

kapok vavae

kapsa taga

kartáč polosi

kartáčovat polosi Ex.: Jdi vyprat (vykartáčovat) prádlo. ~ Ano o polosi a le fo.

kartuše tavili

karty pēlē herní

kastrol faiumu

kašel ge

kašlat ge

katastrofa mala'ia

kategorie fa'asiga

katolický katolika

katolík katolika

kaučuk kausu

kava kava

káva kafe

kaz mele na věci • sala

kázat akonaki

kde? 'ifea? • kifea?

kdo ai táz. zájm. Ex.: Kdo je to? ~ Ko ai?

kdo? a'ai? • ko ai?

kdy? 'afea? pro bud. č. • nafea v minulosti

když mokā Ex.: Pepř pálí, když ho dáme do jídla příliš mnoho. ~ E fifiti le puavolo moka lasi lona tu ki se ne'akai.

kerosin kalasini

keř la'akau 'iki'iki

klacek toko

kladivo āmale

klamat faisala

kleště pine taufo

klíč kalavi

klíčit somo

klid fimalie

klidný toka • tokamalie

klobouk puloga

klouzat seke

kluzký sekeseke

kněz patele • pelepitelo

kniha tosi

knoflík mama na oblečení

kňourat fetagisi

kočka pūsi

kohout moa tagata

kohoutek tane na vodu

kojenec tamana vavae toe syn. adoptivní dítě

koketa fiafafine

kokos niu • niu matu'u suchý, většinou slouží jako potrava pro prasata

kokosovník fui niu

kokosový ořech niu

koláč keke

koleno tuli

kolik? fia cena Ex.: Kolik stojí ta termoska? ~ E fia le totogi o le telemosi? • tokofia? Ex.: Kolik jich je? ~ E tokofia latou?

kolo teka • tōlili jízdní

kolovat foli

konec fakaoki • fakaoki'aga • gato Ex.: To je konec příběhu. ~ Ko le gato fai leinei ole isitolia. • gato'aga • oki • tapa okraj

konference fono

konverzace palalauga

konvice tipoti na vodu, čaj

konzerva tasini • tini • tini pipi telecího masa

kopat kenu do země

kopec ma'ūga • utu

kopí tao

korál feo

koruna kolona

kořen aka • tāfito'i • tāfito'i nifo zubu

kost ivi

kostel 'ēkelesia • fale tapu

košík kete

košile kofu • kofu tagata mužská

koště seupenu

kotva taula

kotviště taulaga

koupat se ma'anu Ex.: Jdu se koupat. ~ Ka ano au o ma'anu.

koupě fakatau

koupel ma'anu

koupit totogi

kouř 'afu • kokofu

kouřit suluka tabák

kousek koga • momo'i malý

kousnout kaikai

kousnutý u'uti

koza ovi fafine

kozel ovi tagata

krab paka • tupa • tupa kele suchozemský • krab poustevník 'uga

krabice kalatō • pākete • pusa

krádež kai'a

krájet tu'uti

král aliki sau • sau

kralovat agai • pule'i

královské sídlo fale sau

královský faka'aliki

království pule • puleaga

krása fulumalie

krásný fulumalie • fulumalie kese 'oki velmi • tokamalie den, počasí • vikiga zpěv, píseň

krást fekai'a • kai'a • kaiā

kraťasy vava'e

krátký to'eto'e

kráva pipi

krev ta'ata'a • toto

kritika faka'aga'aga

krk 'ua

krmit fagai

kruhový fumomo'u

krvácet sali toto

krysa kimoa

krýt 'aofi • fakakafu

křeč migi Ex.: Má v noze křeče. ~ E migi lona va'e.

křest papitema

křesťan kilisiteano

křičet feau po někom • fofoke na někoho

křik kalaga • kikī

kříž koluse

křižovatka magafa

který 'afea táz. zájm.

který? fea? Ex.: Které prase zabili? ~ Ko le puaka fea na tamate?

kudrnatý migi Ex.: Má starší sestra má kudrnaté vlasy. ~ E migi a le lau'ulu o loku taina lasi.

kuchař kilisiteano fai kuka

kuchyně falekuka • kuka • ma'umu místo pro tradiční kuchyni na Futuně

kukuřice tulina

kůl koso • pou

kulatý fumomo'u

kulhat kito

kůň osi

kůra kili

kuře moa • uviki moa

kuřecí maso moa

kus potu něčeho • potu puaka vepřového

kůže kili

kvést mātāla

květen maio

květina manogi • sē

kvůli i • talie • talie na iai

kýbl kete

kýchat mafatua

kyselý kona

kývat hlavou kalokalo

L

láhev fagu

langusta ula'ula

laskavost manava'alofa

látka kie tkanina

lebka 'ulu poko

léčit faito'o někoho

léčivo faito'o

leden sanualio

ledviny ifiifi

legenda fanaga

legrace fakamānogi dělat si • fakasuasua

legrační fakakata • fakakatakata

lehký ma'ama'a

lehnout si moe

lechtat 'ene

lék faito'o • la'akau pastilka

lékař tagata faifaito'o • tōketā

lepidlo ne'a fakapiki pepa

lepra kilia

les vao

let vakalele

letadlo vakalele • vakalele afu proudové

letět lele

levák lima sema

levný totogi malie

levý sema

lež loi

lhář gutuloiloi

lhát gutuloiloi • loi

lhostejný agafaikese

líbat fesogi

líbit se fiafai Ex.: Tato dívka se líbí Petelovi. ~ E fiafai a Petelo kile ta'ine lena. • malie

lid kakai

lidé fenua

lidstvo kakai

lichotit fakalapulapu

límeček kola

linie 'atu

líný gasueveli

list lau • lau rostliny • lau la'akau stromu • lau memei chlebovníku • laufala pandánu • lautī dračenky, Cordyline

lístek pepa folau na vlak, letadlo apod.

listopad novepeli

listovat fulifuli

lišák kākā přen.

lítost fakasemala

litovat fakasemala

lízat 'epo

loď sitima nákladní • sitima především na páru • vaka

lodivod tagata fai folau

loďstvo fua mānuā válečné • fua vaka

lopatka koso

ložnice koga fale moe

luk agasau Ex.: Použil svůj luk, aby ulovil nějaké zvíře. ~ Na fakaaoga'i e ia le agasau ke tamate ai le manu.

lumpové kauveli

lůžko moe'aga

lžíce puna

lživý loi

M

majetek koloa

malba pena

málo 'iki'iki • 'iki'iki fai • málo častý tasitasiga

malomocenství kilia

malomocný kilia

malovat pena

malý 'iki'iki • muli

mango mago

mangovník mago

maniok manioka

manu kie

manžel avaga

manželka avaga

manželství fakatapu 'avaga

mapa mape

marnivost fine'alasi

masakr fakamate

masáž lomi

masírovat mili

máslo vali

maso kanofi • kano'i manu • tino

matka tinana • tinatina

mdlý aga faikese

mé oku Ex.: To jsou mé boty. ~ Ko oku sataka.

meč seleta

měď kapa

meditace fakamamae

měkký makalulu

mělčina tu'ākau místa zarostlá korály kde ženy tradičně rybaří a sbírají mušle

meloun timo

měřit fua

měsíc masina

Měsíc masina • masina fo'ou nový • masina katoa plný

měsíční fakamasina frekvence a pod.

město kolo

mez fakaoki'aga

míchanina filo

míchat fefilo'aki • filo barvy

miláček alofaina

milosrdenství manava'alofa

milost kalasia

milovaný alofa'aga • alofaina být

milovat alofa i jako láska k rodičům, sourozencům a pod.

milý aga'alofa člověk • agamalie • nofofakamalie být

mimo ki tafa

ministr aliki

minulý kua oki

minuta minuta

mír fakatokatoka • fimalie

mírný tokamalie

místo ga ne'a • koga ne'a • lapalasi • tapa malé • tu'ulaga ma'uiga čestné • místo kde je postavená zemní pec ga ne'a ole umu • místo kde se bydlí nofo'aga • místo na spaní moe'aga

mistr pule

mít ma'ua pouze ve smyslu vlastnit

mladý iki'iki velmi • muli

mlčet fakalogologo • fakalologo

mléko su'a pipi

mluvčí tagata fakasoko masau

mluvit palalau • palalau le'o iki'iki potichu • palapalalau

mnoho ma'uke

množství toka'api lidí

močit livai • mimi

modelovat fa'u

modlit se faikole • ulufaki

modlitba faikole • kole

modrá usi

moje laku

mokrý susu • 'uaina od deště

moment lakaga • temi

monotónní fakakaekae

monument mataga

moře tai

mořeplavec tagata fai folau

motorka motopai

motyka koso

motýl pepe

moudrost poto

moudře fakapoto

moucha lago • lago usi modrá

mouka falina

možná lagi • masalo

možný feala • mafai

mrak 'ao

mravenec lomimi

mrtvý mate

mrzák ma'imoa

msta taui

mstít se taui

mše svatá misa

mučedník maletile

mučit fakaveliveli'i

můj loku

mušle figota

muzika musika

muž tagata • tupulaga mladý

my matou • motou Ex.: Odcestujeme zítra. ~ E tou folau i apogipogi. • tou • my dva jsme ko māua duál excl., on a já • ko tāua duál incl., ty a já • my jsme ko mātou excl., my všichni bez tebe, tj. osoby na kterou se obrací mluvčí • ko tātou incl. my všichni

mydlit topa'i

mýdlo topa • topa kaloni parfémované

mýlit fakasala někoho

mys komo

myslet fakamasalo • manatu na něco, někoho

myš kimoa fafine

myšlenka manatu

mýt fanofano Ex.: mýt si ruce ~ fanofano a lima • fō • fufulu • fufulu a ne'a kelekele nádobí

mytí fufulu

mzda totogi

N

na i • i aluga • na boku fakafētu'u • na kolenou tu'utuli • na shledanou ano la říká se těm, kdo odcházejí • nofola říká se těm, kteří zůstávají • na zdraví! manu'ia • na zemi 'i lalo

nabít fafa'o

nabitý makona puška

náboženský fakalotu

náboženství lotu

nabrousit fakamata

nabroušený matakakai

nábřeží uafu

náčelník aliki

naděje falala

nádoba na kavu tano'a znak krále

nafackovat pā'i

náhle fakafokifa • fokifa

nahoru 'i aluga

nahoře aluga • ki aluga • tau'aluga

nahradit fetogi něco něčím

náhrdelník kasoa • kasoa figota z mušlí • kasoa manogi z květin • kasoa tui obecně

nahý telefua

najedený makona být

najít ma'ua

náklad kavega

nakládání fa'ofa'o

náklonnost alofa

nákup fakatau

nalévat liligi

nalít kafe'i kávu

naložený ma'uke veli být Ex.: Máte toho příliš moc, je třeba některé věci tady nechat. ~ E mauke veli a koutou ne'a e ave, e tonu ke tuku ni'iki.

naložit fafa'o

náměstí lapalasi • mala'e

namítat fakafiti

namočený susu

namočit fakasusu • susu

námořník kauvaka • tagata fai feua • tagata fai folau

namydlit topa'i

Nanebevstoupení Asesione

naostřit fakamata

naplnit apele • fafa'o • faka'apele láhev apod. • fakamakona jídlem • u'utu

napnout fakamafao něco

napodobovat faifaitaki

napravo kauala sema

naproti faka'aga něčemu • faka'agatonu

napříč fakasipa

náramek matemate

národ puleaga

narozeniny 'asotupu

nářek tagi

nařídit fakanofo • lagi'aki Ex.: Tu'i Sa'avaka nařizuje lidem, aby vyčistili okolí. ~ E lagi'aki le fenua e Tu'i Sa'avaka ke fakame'a le fenua.

násada kau'i

nasadit pneumatiky fakateka

následně tī

následovat fakasolo • muli'i

následující ka au

naslouchat fakalogo

nasytit fakamakona

náš matou

naši matou

natažený leta

navíc toe

navigátor tagata fai folau

navléct si ulumaki

navonět fakamānogi

navrchu aluga

návrší utu

navštívit 'asi'asi • fakatiotio • 'o'ono

navzdory logoai

ne eai

nebe lagi • selo v náboženství

nebesa selo

nebo pe

neboť nae

neděle 'asotapu

nedotčený saosaoa

nedovolit teke'i

nehet matininia

nehoda akesita • mala'ia • tu'utamaki

nechat ti'aki • tuku • nechat jet fakateka po kolech • nechat spadnout fakavilo

nechutný fakalialia

nějaký ga

nejdříve mua Ex.: Než si půjdeš hrát, nejdříve musíš pojíst. ~ E tonu mua keke kai tio ke ano o manogi. • 'uluaki

nejmilejší alofaina člověk Ex.: To je jeho nejmilejší syn. ~ Ko lona tama alofaina lena.

někdo kilisiteano • se tasi

někdy ile tasi aso v budoucnu

neklid sosa

neklidný sosa'a • tauga'oi

několik ma'uke

někteří 'iki lidé

nemoc masaki

nemocnice falemasaki

nemocný ga'ega'e • masaki • masamasaki často

němý gutu mate • le'ese palalau

nenávidět vesi'a

nenávist vesi'a

neomalený le'ese tokaga

neplodná pa'a Ex.: neplodná žena ~ fafine pa'a

nepodstatný agafaikese

nepořádek maveu • maveuveu udělat

neposlušný fakalogogata'a Ex.: Ty děti jsou opravdu neposlušné. ~ E patigata'a oki a nei a toe. • patigata'a

nepravý loi • sala

nepřátelé kauveli

nepřítel fili

nepřítomný puli

nerozhodný lotolotolua

nerv ivi

nesmělý agafakalogologo

nespokojenost le'ese fifia

nespokojený meo být

nést 'amo • avake přinést • 'efi • fafa někoho na zádech • fakasa'ele • luluku na rukou • taki

nestarat se aganoa ki ai

nešikovný le'ese tokaga

neštěstí mala'ia • mamae • tu'utamaki

neteř fakafotu

neužitečný ese aoga

nevěřící pagani

nevýrazný aga faikese

nezajímat se le'ese lo'ina

neznat le'ese lo'ina

nic ese ne'a

nikoli eai

nit filo • kafa

nízký taulalo

noc āpō následující • po'uli • tu'u masina měsíčná

noční můra moemiti

noha va'e

nos isu

nosit taga dítě - být těhotná • tau oblečení • to'o jméno • tui šaty

novinář kilisiteano afa logo

novinka logo • logologo

noviny nusipepa • sulunale

novoluní masina fo'ou

nový fo'ou

nutit fakama'ua

nutnost ma'ua

nůž sele

nůžky koti

nyní 'i le temi leinei

O

o jéje oifaoa

obálka sila

obávat se ī • manava'i

občas tasitasiga

obdržet tali

obehnat atakai

obejmout sogi

oběť failaulau • sakilifisio • vikitima

obézní tino lasi

oběžník tosi

obchod falekoloa budova • koloa místo prodeje

obíhat foli

objímat fesogi

obklopit atakai

oblačný 'ao'aoa

oblak 'ao

oblázek fatu

obléct se kofu'i • teuteu Ex.: Obléká se, protože půjde na mši. ~ E teuteu aia talie ka ano o misa.

obléct si ulumaki

oblečení kofu • mutu'i ne'a

oblékat fakakofu někoho • oblékat se kofu

obliba alofa někoho

oblíbený pele

obnovit fakafo'ou nahradit novým

obout se taka'i

obracet fulifuli stránky

obrátit fuli • obrátit se fulisi • liliu • tafoki

obraz fakatata • pa'aki

obsadit tokaga

obtěžovat fakakīna'kīnau • fakakīna'kīnau'i • fakavisi • kinakinau Ex.: Obtěžuješ mě. ~ E kinakinau 'oki au ia tekoe.

obtěžující kinakinau

obtížný faigata'a k udělání • sosa'a

obvykle masani

oceán moana • takele'i tai otevřený

ocel ukamea

ocet vinika

očekávat 'amanaki něco

očistec pulekatolio

očistit fakatapu'i • fufulu

od mei Ex.: Běžel z Tavai až do Leava. ~ Na makape aia mei Tavai ki Leava. • o talu mei • talu doby • talu mai doby • od moře mei tai

oddálit fakamama'o

odebrat sa'u • to'o

odejít ano • fano • feluku • mavae

odfouknutý agina větrem

odhalit sufegi

odkud? mei'fea?

odliv tai mamasa

odloučit vavae dítě od rodičů

odměnit fakapale

odmítnout fakafiti • ti'aki

odnesený agina větrem • tafea proudem

odnést ave něco někam

odpočinout si moe

odporný fakalialia

odpustit fakamolemole

odpuštění fakatilou

odstrčit teke'i

odtud mei leinei

odvaha kataki • lotomakēke Ex.: Je třeba mít silnou vůli, aby člověk přestal kouřit. ~ E tonu keke lotomakēke kile tuku o le suluka.

odvar vai mafana

odvážný lotomakēke

odvézt ave Ex.: Odvezli nemocného do nemocnice. ~ Na ave e matou a le masaki ki lopitali.

ohavný fakalialia

oheň afi

ohlašovat kalaga'i

ohnout piko'i

ohrada 'a • 'a fatu kamenná • kāu'ā o puaka pro prasata

ohradit atakai

ohřát fakamafana • fakavevela

ochraňovat malu'i • saofaki

oklamat kākā'i

okno matapa tilo'ata

oko mata

okolo kunei

okouzlující gigila

okraj fakaoki'aga • tafatafa ole ala cesty • tapa • va'e ala cesty

okrájet visi slupku

olej lolo

olizovat 'epo

oltář aletale

omáčka sōsā

omlouvám se! tilou!

omluvit fakatilou

omyl sala

on ia • on je ko ia

ona ia • ona je ko ia

oni latou • oni jsou ko lātou • ko lāua duál, oni dva

ony latou • ony jsou ko lātou • ko lāua duál, ony dvě

opakování sipela

opakovat tu'atu'ani

opálený la'āinā být

opatrně fakapoto

opatrovat tausi

opepřit puavolo'i

opět toe

opice geli

opilý konā

opláchnout fufulu

oplatit fakaliliu

oplocení 'a

oprášit tatafi

opravdový ma'oki

oprávnit fakataga někoho

opustit ti'aki Ex.: Opustil jsem loď. ~ Na ti'aki e au le vaka. • tuku

opuštěný ti'aki

ořezat visi

osel asino

oslava feti Ex.: Jdu na oslavu. ~ Ka ano au o lafeti. • to'oto'oga

oslavovat fakafeta'i někoho za něco • fakakololia Boha • fakavikiviki Ex.: oslavovat Boha ~ fakavikiviki kile Atua • laupisi někoho • vikiviki

oslepit fakakivi

ospalost fiamoe

ospalý moe být Ex.: Chce se mi spát. ~ Kua kau fia moe.

ostatní 'iki lidé

osten tala

ostrov motu obvykle malé korálové ostrůvky obklopující hlavní ostrov

ostrý matakakai

ostří sele

ostýchavý agafakalogologo

osvětlit fakamālama

osvítit fakamālama

ošetřovatel tagata faifaito'o v nemocnici

ošklivý agaveli

otec patele kněz • tamana

otevření mava'a Ex.: Lidé čekají, až bude obchod otevřený. ~ E tatali a fenua kile mava'a ole koloa.

otevřít mava'a • sufegi

otrávit 'aukava

otrok kaunaga

otvírák talapipi na konzervy

otvor ava

ovce ovi

ovoce fua'i la'akau

ozdobit teuteu

označit isi

oznámení logo

oznámený logona být

oznámit faka'ilo něco někomu • logologo

oznámkovat sitapa'i obálku

oženit se avaga

oživit toe tu'uake

P

páchnout sauga veli

pak tia

pán aliki

pandan fala paogo

pandán fala

panna taupo'ou

panství kāiga

papája kālā'afiti

papír pepa • pepa kapine toaletní

papoušek sega

paprika puavolo

pár soa ne'a Ex.: pár bot ~ soa taka • taumatu'a

parcela koga kele

pareo kie

parfém kaloni

Paříž Palesi

pasažéři kaufolau

pásek kili'ipipi mužský

pátek feliaono

páteř ivi tu'u

pátrat afa

patro fata patro tradičních domů sloužící jako sklad

patrona tavili

pavouk kaleveleve druh velkého pavouka

paže lima

pecka tega

péct fakapaku Ex.: Jdi upéct kuře. ~ Ano o fakapaku mai ale ga moa. • ta'o v umu • tunu

pečovat taupau o někoho n. něco

peklo 'ifeli

pěna piau

peněženka kete Ex.: Vždycky si ukládám peníze do peněženky. ~ E tuku e au a aku fafala ki laku kete. • kete pa'aga

peníze falā frank • pa'aga

péro peni na psaní

peří fulu'i manu

pes kuli

pěšina ala • 'ala iki'iki

pevný makēke

pichlavý talatala

píchnout suki'i

pijan lasi'inu

pila tutu'u

piliny maisi

pilulka la'akau

piroga vaka

písek 'one

píseň sua

pískat fakamapo • veka

pistole pikinini

píšťalka veka

pít inu

pivo piele • su'a piele

pláč tagi

plachta la

plakat tagi

planina ga ne'a tokamalie

plápolat fakaka

plastik plasetike

platba totogi

platit totogi

plavat kakau • ma'anu na vodě • 'ope Ex.: V moři plave láhev. ~ E 'ope ale fa fagu i le tai.

plazit se totolo

pláž lau'one • tu'uga one

plechovka tasini • tini

plesnivý mogamoga Ex.: plesnivý chleba ~ ga pane mogamoga

plést fili košík a pod

pletení tuitui oblečení

plíce kete

plít autalu

plivat 'a'anu • 'anusi na někoho

plížit se totolo

plný apele • katoa v počtu • plný much lagoa Ex.: Ten dům je plný much. ~ E lagoa ale fale.

plot 'a

pluk 'atu tagata obrazně

plumerie pua strom s vonnými květy • pua fefelo žlutá • pua kula červená • pua tea bílá

plyn kasa

pneumatika kili'i teka

poblíž ofi ki

pobřeží matafenua • mātātai mořské

pobývat nofo

pociťovat logo'i

počítat lau

pod 'i lalo

podej mi mai

podělit se tofi • vae

podepřít lago Ex.: Sosefo podkládá své auto kusem dřeva, aby vyměnil kolo. ~ E lago e Sosefo lana motokā kile la'akau kae fetogi lona fa teka.

podívej nā při ukazování na něco • podívej sem ko leinei

podivný faikese • fakaofolele • kese

podle o fai pe někoho

podlitina kafo Ex.: Oběť měla tělo celé černé od podlitin. ~ Koi nofo fai ale fafine mo ona kafo uli.

podobenství folafola fakatata

podpálit tutu

podrápat vaku'i

podrážka sataka

podřídit se fakalogo

podsvinče uviki

podvádět faisala • fakasala • kākā • tiotio

podvod kākā

pohádka fanaga

pohan pagani

pohár fagogo

pohlížet aga na někoho

pohrdání vesi'a

pohrdat vesi'a

pohřbít tanu

pohřeb tanu

pohřebiště tanuma

pochlebovat fakalapulapu

pochopitelný matala

pochybnosti sosa mít

pochybovat fakama'oki často se používá spolu s le'ese pro zesílení významu Ex.: Pochybuji o tom co jsi mi právě řekl. ~ E le'ese kau fakama'oki ki le ne'a e ke pati ki ai.

pokání fakamamae

pokazit fakasese

poklad 'aulo lit. zlato

pokladna kesi

pokleknout tu'utuli

pokleknutí su

poklička tapono

pokoj fimalie • koga fale

pokojný toka

pokoušet fakasala'i

pokožka kili

pokračovat gasolo • tu'atu'ani

pokropení fakavai

pokropit afuafusi • fakavai

pokrýt kafu

pokrývat fakakafu

pokrývka tupenu

pokřik kalaga válečný

pokud ka na v minulém čase • kapau • pe • pokud ne ka na'aua v minulém čase

pokusit se 'asi'asi o • faifaiga'i • fakalavelave

pokušení fakasala

pole 'atu vūsiga na kterém se pěstuje taro • mouku • mouku ufi ignamové • vūsiga Ex.: Můj otec chodí každé ráno na pole. ~ E ano loku tamana i aso fuli o tio'i lana vūsiga. • vūsiga před. taro

poledne fetapa

polévka supa

polibek fesogi

policie polisi

položený feteki'aki na něčem

položit teki • tui • tuku Ex.: položit na zem ~ tuku kile kele

polštář pila

pomeranč moli

pomlouvat fakamatalaloi Ex.: Lidé pomlouvají tohoto člověka. ~ E fakamatalaloi latou ki lena kilisiteano.

pomluvit gutuveli

pomník mataga

pomoc tokoi

pomoci tokoi

pomstít se taui

pondělí monitē

poničit fetogi • maumau'i

ponocovat 'ala'ala • 'aoia až do rána

ponořit fakagoto

popadnout to'o

popel mugalafu

popírat fakafiti

poprášit 'efu 'efua

poptávat se fakaala

porada fono

porce vaega

porodní bába fafine faifanau

porušit fakasese něco

posadit se 'eke • posadit se na 'eke ile

poskvrnit faiga'i

poslat avatu něco • kakau Ex.: Tamiano poslal svého syna do obchodu pro chleba. ~ Na kakau e Tamiano a lona vosa ke ano ki koloa o to'o mai ase fa pane. • momoli Ex.: Sosefo poslal své matce k Vánocům balíček. ~ Na momoli e Sosefo ale pake o lona tinana mo fakapotapu.

poslední fakamulimuli • poslední vůle talatuku Ex.: Poslední vůle někoho, kdo nás brzy opustí. ~ Mose kilisiteano kua teuteu lona mate.

poslouchat fakalogo

pospíšit si fakatavili

postava fofoga • mata

postavit se tu'u

postel moe'aga

postit se sesunio

postižený ma'imoa

postříkat afuafusi • fakavai

postupovat palepale

posvátná hierarchie fa'asiga tapu

posvátný tapu • taputapu

posvěcený manu'ia

posvětit tapuaki

posypat 'efu 'efua

poškodit sae

poškozený popo

poškrábat vaku'i

pošlapat takafi

pošta falemeli • meli

pot kakava • kavakava

potápěč tagata uku

potápět se uku

potěšující fakafiafia

potopit fakagoto

potraviny magiti • ne'a kai

potrestat fakatu'a • tautea • tu'a

potřeba fiafai

potyčka vusu

poučovat akonaki

poušť toafa

pouštět větry ta'eku

použít aoga malie k dobrému • faka'aoga

použití faka'aoga

povaha aga lidská a pod. • alaga

pověřený fafa'o někým

pověsit tautau

pověst mata gafua dobrá

pověšený tau být Ex.: Fotografie je pověšená na zdi obývacího pokoje. ~ E tau le pa'aki i le pa'a i le salo.

povídání palalauga

povídat si fakapalalau • felogoi • palapalalau

povídka fanaga

povlečení kie fola palepale na lůžko

povrch aluga

povzbuzovat fakamakēke'i

pozadí muli

později ki muli

pozdvihnout toe tu'u

pozemek koga kele • koga ne'a

pozítří aso oki o apogipogi

pozorovat tio'i

pozvání fakaafe

pozvat fakaafe

pozvednout masiki • pale

požadovat fakavalevale

požárník tagata tamate vela

požehnání manu'ia • tapuakina

požehnaný tapuakina

požehnat tapuaki

práce ga'oi • kauga

pracovat 'aoia až do rána • ga'oi

pracoviště ga'oi'aga

pracovník tagata ga'oi

prádlo mutu'ī ne'a obecně • sota na praní

prach 'efu

prales vao matu'a

pramen matapuna vody • tufu vody

praní fai fō prádla

prase puaka

prašný 'efu

praštit se soka

prát prádlo sota'i

pravá atamai strana Ex.: Píšu pravou rukou. ~ E faitosi au ki le lima atamai.

pravda ma'oki • tonu mít Ex.: Máš pravdu. ~ E tonu a koe.

právo tonu

pravý ma'oki opravdový • tonu

prázdniny 'aso malolo • malolo

prázdný lavaki bez lidí • masa Ex.: Láhev je prázdná. ~ Kua masa ale fafagu.

prdět ta'eku

pro ně pe nei

probodnout pu'i • suki'i

probudit fafagu • 'ala • probudit se fakaala

proč kolea? Ex.: Proč odešel? ~ Kolea ku ano a ia?

proč? ilea? • mo'a?

prodej fakatau

prohrát lāvā Ex.: Družstvo z Vaisei prohrálo. ~ Kua lava le fa pale a Vaisei.

procházet se eva'eva • sa'ele

projev fasiga ne'a řečnický • folafola řečnický

projevit fakasa názor a pod.

prolévat maligi slzy

promáčknout po'o

promiň! tilou!

promlčet mago

pronásledovat fakataga • fakaveliveli'i

proniknout ulu • ulufī násilím Ex.: Vloupali se do obchodu. ~ Na ulufī e latou ale koloa.

propiska peni

prorazit pu'i

prorok polofeta

prorokovat fakakikite • kikite

prosinec tesepeli

prosit kolekole úpěnlivě o milost či odpuštění

prostor vasa

protivník fili

protože ko ia leia lit. to je proč • nae • talie Ex.: Musím jít brzy spát, protože zítra pracuji. ~ E tonu ke kau moe tautonu talie e kau ga'oi i apogipogi.

provaz ma'ea

prozkoumat 'o'ono

prst ma'ikao

prsten mama

prsty kau'i va'e na nohou

pršet 'ua

průhledný mālama

průchod ava

průjem liligi Ex.: Má průjem. ~ E liligi a ia.

průliv ava

první 'uluaki • kaifaka'ulu v Sigave • první ministr krále tiafo'i v Alo

prvorozený mu'a • 'uluaki Ex.: Támhleten, to je prvorozený rodiny. ~ Ko le uluaki leia o le tasi famili.

přání faka'āmu

přát faka'āmu něco • přát si fiafai velmi

přátelství alofa

před ki mu'a • mu'a • před chvíli nailanei v minulosti

předevčírem aso i mua atu o nanafi

především tāfito

předcházet mu'a

předpokládat fakamasalo

předpovědět kikite

předvečer moeaki o le aso tapu večer ze soboty na neděli

předvést fakasa něco

přeháňka 'afu'afu • 'ua

přecházet ano fakasipa

přechod ava

překlad fakaliliu

překladatel tagata fakasoko pati

překročit fakalaka

překvapení logo malie • punama'uli

překvapit fakapuna ma'uli • punama'uli

přeložit fakaliliu text a pod. • fakasoko jazyk • fulisi řeč

přemýšlení fakamamae

přemýšlet fakakaukau

přenosný 'amoga

přepážka senipa

přes aki

přesně tonu

přesný tonu

přestaň! tuku la!

přestat tuku něco dělat Ex.: Přestaň mě tahat za vlasy, bolí to. ~ Ke tuku e koe le toso o loku fulu'i ulu nae mamae.

přesvědčit fakaloto'i

přetékat maligi

převrat fesagai státní

převrátit tege'i

převrhnout fuli • maligi sklenici a pod.

příběh isitolia

přibitý piki

přiblížit fakafeofi • soasoaki něco

příbuzní kaiga

příčina tupu'aga • uiga

příchuť kano

příjemný aga'alofa člověk

přijet tau

přijít ano na návštěvu • 'au • 'au Ex.: Vida, už přicházejí ~ Ko lena a ai kua 'au. • kaku

příjmení igoa matu'a

přijmout tali

příkaz kauga

přikázání folafola Ex.: deset přikázání ~ folafola e kauagafulu • pule

přikázat fakanofo

příkop popoko

přilepit fakapiki

příležitost faiga

příliš lasi • ūa Ex.: Je příliš tlustý. ~ E ūa peti a ia. • příliš pozdě tausala

příliv su'a vzestup vody • tai loloto

přílivová oblast tu'ākau

přímka laini

přimlouvat se fakasoko

přímý agatonu • sako

přinést 'aumai • fakasoko

připálený paku Ex.: Něco se připálilo. ~ Kose ne'a kua paku.

připojit 'aofia • fakapiki • sa'i

připomenout kalaga

připomínat tatau něco n. někoho Ex.: Tahle krajina mi připomíná můj ostrov. ~ E tatau lena matafenua pe loku motu.

připoutat tini'i řetězy

příprava tokonaki

připraven k tokamalie kile

připravit teuteu

přirazit tau ke břehu

přísahat fakapapau

přiskřípnout umoti

přistát tau s lodí

přístav taulaga vaka • uafu • vaka faifolau

příští ka au

přitakat io

přítel kaune'a • kautagata

přítomnost všech starších aliki'ia na sněmu a pod.

přívětivý agamalie Ex.: Je to milý člověk. ~ E agamalie a ia.

přiznat fakasā Ex.: Přiznal pravdu. ~ Na fakasa eia a le ma'oki.

psaní tosi

psaný tosi

psát tā na stroji n. počítači • tosi

pták manulele

ptát se fakavesili • fevesili'aki • vesili'i • vesivesili

pučet tupu

půjčit soli fakatemi

půl vaelua

půlnoc ma'upo

pumpa tane

působit utrpení mamae

půst sesunio

pustina toafa

puška fana

původ tupu'aga

pyšný fia tagata

R

rádce tokoi

rádio latio

radost fakafiafia • fiafia'aga

radostný fakafiafia

radovat se fakafiafia • fiafia

rajče tomato

rakev pusa mate

rákos kaso

rameno tua'uma

ráno usu

rasa fa'asiga • lanu

reflektor uila světlo

rejnok fai

represe fakatu'a

reptat togū

republika lepupilika

respekt faka'apa'apa

respektovat faka'apa'apa

revoluce fesagai

rezavý kelemea

rodiče matu'a

rodina 'api početná • fāmili • kaiga

rodit se tupu

roh tumutumu nějaké věci

rohož moe'aga na spaní

rok fetu'u

rostlina la'akau • mutie

rostliny vao

rovně fakasako Ex.: Je zvyklý sedět rovně. ~ E tonatona fakasako tu'umau fai a ia.

rozbalit fola

rozbít mafa'a • sae • veteki

rozbitý mafa'a • veteki

rozbřesk mafoata

rozčesat maveu

rozčílení ita

rozdělat 'ofa • vete Ex.: Rozpletla jsem si vlasy. ~ Na vete e au loku la'ulu.

rozdělení vae

rozdělený mavete

rozdělit sa'u • tofi • tufa Ex.: rozdělit si jídlo ~ tufa ni ne'a kai • vae • vaelua pozemek a pod. • vaevae

rozdrtit koko'i něco v rukou • momo'i • takafi • ta'omi

rozebraný mavete

rozebrat 'ofa • tala • tala'i

rozejít se mavae • mavete pár

rozhlašovat fakamafola

rozhodnout fakatotonu

rozkazovat lagi'aki

rozlévat maligi

rozlít liligi

rozlitý mafola

rozložit folasi mapu a pod.

rozmazlený pele

rozplést maveu vlasy Ex.: Vlasy mi rozfoukal vítr. ~ Kua maveu loku lau'ulu ile matagi. • tala'i

rozpojit tala

rozprostřít fola • folasi

rozptýlený leta

rozptýlit se mavete vzdálit se

rozsévat tō

rozšířit fakalasi

rozšlápnout takafi

roztáhnout fakamafao

roztomilý agamalie

roztrhat iki něco • sae • sae'i úplně

roztříštit mafa'a

rozumět ilo'ia

rozvázaný mavete • mavetevete

rozvázat tala'i Ex.: Když vešel do vězení, strážný mu rozvázal ruce. ~ I lana ulu ki le fale pilisoni, na aga le tagata le'o o tala'i ona lima.

rty laugutu

ručník tupenu ma'anu

ruka lima

růst lasi • somo rostlina • tupu

různý kesekese

růženec losalio

růžová sasau

ryba ika

rybář tagata fai feua

rybaření feua

rybařit mata'u

rybolov feua

rychle fakatavili dělat • vave Ex.: To jsi vypral rychle. ~ E vave 'oki lau fo. • vave e manavā

rychlost vitesi

rychlý fakatavili být

rýma isu pe'e • tau masaki

rys laini

rýže lāisi

Ř

řád 'oloto církevní

řada 'atu • 'atu tagata mužů

řasy limu mořské

řeč palalau

řeka vai tafe

řetěz tini

řezat tu'uti

řezba togi

říct pati Ex.: Co jsi to řekl? ~ Na pati koe kolea?

řídit feuli • sofea auto a pod. • taki auto

říjen oketopeli

S

s mo

sadit tō rostliny

sál koga fale

sám tokotasi • tokotasi fai

samice fafine

samota nofo tokotasi

sandále sataka vagavaga

sbírat faki

sbor kausua

sebrat sa'u

sedadlo keke'aga

sedět 'eke

sejít ifo

sekat tafa • tele Ex.: Sosefo seká trávník svou sekačkou. ~ E tele e Sosefo ale mutie ki lana masini. • tofi fakalikiliki na kousky • tu'uti • visi

sekera toki

seknout vaku'i drápem

sekunda sekonita

sele uviki

semeno pulapula

sen moemiti

série aut fua motokā

sesbírat tae

Seslání Ducha Svatého Penikosite

sestoupit ifo

sestra taina • taupo'ou řádová • tu'uga'ane

sešit kaupepa

setba pulapula

setkání fakatasi • fono

setkat se felavei • katoa na zasedání a pod.

sever noleto

shnilý pala

shodit fakavilo

shrnout fakatoetoe

shromáždění fakatasi

shromáždit fakamaopo'opo • fakatasi'i • tanaki

schody kākega

schopný faiva člověk • feala • mafai Ex.: Je schopen pokračovat. ~ E mafai lana soko atu. • poto

schovat fakafūfū • fakapuli • schovat se nono

schválený fakama'oki

signál fakama'iloga

silně lasi Ex.: Hladina vody v Tavai se silně zvedla. ~ Na lasi a le pale ole vai i Tavai.

silný makēke • matotolu tlustý Ex.: To manu, které jsi koupil, je příliš hrubé. ~ E matotolu veli le kie na to'o mai e koe. • tino mafutafuta tělnatý

sirka mati

sít tō semena

síť tili na ryby

sjednotit fakamaopo'opo • fakatasi • tanaki

skákat sopo

skála 'utu

skládat pelu oblečení a pod. • peluki Ex.: manu je složené ~ e peluki e au le ga kie

sklenice ipu • ipu tilo'ata

sklidit ta'aki • tanaki

sklizeň ta'aki

sklízet faki

sklo tilo'ata

skočit do řeči tu'uti le palalau Ex.: Včera na poradě Mateo skočil do řeči Mikaelovi. ~ Ile fono i nanafi na aga a Mateo o tu'uti le palalau a Mikaele.

skončený 'oki

skončit fakaoki • gato • oki

skoro te'ite'iki

skořápka ga'ati

skromný agafakalogologo

skrytý fūfū

skrz fakasipa něco

skrze aki

skřípat gau nifo zuby • kololi

skupina kakai • kipi • kūtuga

skútr motopai • vesīpa z rozšířené italské značky skútrů

skvělý faiva • fulumalie • gigila • malie oki

skvrna kele

slabý ga'ega'e

sladké brambory kumala

sláma pai

slavnost to'oto'oga

slavný logona

sledovat fakatiotio • lama • le'ole'o • tio'i

slepý kivi

slíbit fakapapau

slimák 'uga

slina 'anu'anu • savale

slinivka atepili

slipy vava'e loto

sloup pou Ex.: sloup v tradičních chýších ~ pou fale

sloužit selevisi

slova kupu ole sua písně

slovo folafola • kupu

slunce la'a

slunečník fakamalu

služebník kaunaga • tagata fakasausau

služka fafine fakasausau

slyšet logo • logo'i

slza lo'imata

smát se kata

smažit fakamoso

směs fakafilofilo

směšný fakakata

smeták seupenu

smrdět 'elo

smrkat fefegu

smutek putu po něčí smrti

smutný lotomamae

smysl uiga něčeho

snášet kataki'i něco

snažit se faiga

snídaně kai usu

snížit tuku ki lalo

sobota moeaki

socha fakatata

solit pa'atai'i

soucit alofa

soucitný manava'alofa

souhlasit io

souostroví 'atu fenua • 'atu motu týká se malých ostrůvků okolo hlavního ostrova

soužený tu'ania

sova lulu

spadnout vilo

spánek fiamoe • moe

spasit fakapuna • sao

spasitel fakama'uli

spát moe Ex.: Jdu spát. ~ Ka ano au o moe. • spát na zádech moe fakatalitali'aga

spěchat fakavilivili

spodek lalo

spoj nono'a

spojenec kaune'a

spojení sa'i

spojit fakapiki • nono'a • sa'i

spokojený fiafia

spolehnout se fanaki Ex.: Spolehnout se, že tato osoba splní svůj úkol. ~ E fanaki a ia e 'aga a lena le kilisiteano o fai lana kauga la.

spolu fakatasi

spravedlivý agatonu • ma'oki'oki

správný tonu

srdce mafu

srpen akusito

stádo kipi

stále tu'uma'u

starší kau'aliki skupina starších vesnice nebo království • pule • pule kolo představený vesnice

starý 'afea o věcech • matu'a člověk

stařena filimatu'a

stařešina aliki

stát tu'u na nohou • stát se liliu něčím Ex.: Stát se dobrým člověkem. ~ Liliu kose tagata malie.

statečný lotomakēke

stavět laga

stehno tega

stejný tatau naprosto

stěžovat si meo

stíhání fakatu'a

stín 'ata • malu

stipendium falā Ex.: Teritorium mu dalo stipendium jako pomoc, aby mohl pokračovat svá studia v zámoří. ~ Na soli e le telituale ale fala ke tokoi ai kile soko atu o lana sekola i tai.

stisknout kukumi Ex.: Tisknout něco v rukou. ~ Kukumi se ne'a i ona lima.

století sēkulō

stolička gao zub

stoupat pale

strach manava'i mít

strana vakavaka

strastiplný sosa'a

strhaný ga'ega'e

strom fui la'akau • la'akau

strop aofi

strouhanka momo'i pane

strýc tu'utinana

střed loto

středa feliafa

střecha ato lau tradičních domů z listí pandánu • patu

stříbro siliva

střílet fana'i Ex.: Střílel po psu ze své pušky. ~ Na fana'i e ia le kuli ki lana fana.

student tama ako

studna matapuna

studovat ako

stůl laupapa

stydět se fakalumaluma velmi • lumaluma

styl aga

sud tuka

suchý malō

sůl pa'atai

sušenky keke

sušit fakamalo • malō

sval ate 'i lima pažní

svatá sagata žena • Svatá Trojice Tasitolu Tapu

svatba 'avaga

svátek feti Ex.: Jdu na oslavu. ~ Ka ano au o lafeti. • svátek s rozdělováním potravin katoaga každá vesnice organizuje jednou ročně velký svátek spojený s rozdáváním potravin, např. vesnice Toloke slaví svátek na Nanebevzetí Panny Marie a na tento den připravují katoaga

svatostánek Tapenakulo

svatý ma'oki'oki • sagato muž

svatyně sagatualio

svázat nono'a • sa'i

svazek kokosových ořechů fui niu

svazek taro fui talo

svědčit fakama'oki

svědek fakama'oki

svět atulaulau • fenua • lalolagi • malamanei

světlo mālama • uila

světlý lau'atea • mālama

svetr kofu mafana

svírat 'efi něco

svítání mafoata • mafo'ata • usu

svoboda fa'italisa

sýček lulu

syn alo • tama ve vztahu k matce • toe lasi prvorozený Ex.: To je prvorozený syn této rodiny. ~ Ko le toe lasi o lena taumatu'a. • vosa • vosa ulu'aki prvorozený

synovec fakafotu

Š

šálek fagogo na kávu a pod. • ipu • tu'uga

šampión sapio

šaty kofu fafine ženské

šepot fakamusumusu

šeptat fakamusumusu

šidit faisala

šimrat 'ene

šířka laulasi

šití tuitui

škeble figota

škleb fefe'u

škola falesekola • sekolā

školák tama ako

škrábat fevaku

šlacha ivi

šortky vava'e

špatný agaveli • veli

špendlík pine

špičatý matakakai

špinavý kelekele

šťastný fiafia • manu'ia

šťáva su'a

štědrý manava'alofa

štěrk kele

štěstí faigamalie • manu'ia

šunka alaga'i puaka

šváb sugesuge

švagr ma'ā

švagrová mā'ā

T

ta leinei

tabák tapaka

tady leinei • tady je ko leinei aia

tadyhle ko leinei • ko lena při ukazování

tahat toso za sebou

táhnout toso

tajemství ne'a e fūfū

tajný fūfū

tak lasi hodně • tak tedy! tia!

také foki Ex.: Ty odjíždíš také. ~ E ano foki a koe. • mafai

takto fela'aki • feneeki

talíř pā

tam i leia • lenā Ex.: Támhle je had. ~ Ko lenā ko le gata.

támhle kola Ex.: Bydlí (žije) támhle. ~ E nofo a ia i kola. • támhle je ko leia aia

tamten leia • leinei • lenā

tancovat mako

tancujte mako mai!

tanec mako Ex.: Tancují tanec mako s holemi. ~ E mako latou mo la'akau.

taneční klub fale mako

tanker vakautulolo

tapa laulafi

taro talo (Colocasia esculents) • talo samoa (Colocasia esculents) ze Samoa • umaga (Colocasia esculents) sušený

taška kete • plasetike plastová • taga

tázat se fakavesili • vesili

téct sali

tečka puani ve větě

tedy tī • tia

těhotná tina'e

tekutina su'a

telefon telefoni

televize televisio

tělo kuaga • tino

téměř te'ite'iki • vave Ex.: Už skoro dokončil svou práci. ~ Kua vave fai le oki o lana gaoi.

temnota po'uli

temný fakapo'uli

ten leinei Ex.: Tato kniha je červená. ~ E kula leinei a tosi. • lenā • ten který ai táz. zájm.

tenhle je můj ko la'aku

tenký kala • maninifi

tento ko leinei

teta māsaki z otcovy strany

tetování tātatau

tetovat tā

text kupu ole sua písně

těžký faigata'a k udělání • mamafa

tiaré tiale (Gardenia sp.)

ticho fakalologo

tichý fakalologo

tisknout 'efi něco rukama

tito anā

titul starších na Futuně tu'ulaga faka'aliki 11 titulů starších tvořících radu krále - Kaifaka'ulu, Manafa, Sa'agogo, Sa'akafu, Sa'atula, Safeisau, Safeitoga, Tiafo'i, Tu'i Sa'avaka, Tu'i Asoa, Vakalasi

tlačit muluki • tule'i

tlak lolomi

tlapa va'e

tleskat pasipasi • tleskat rukama pasi a lima

tlustý peti • tino lasi člověk

tmavý fakapo'uli barva

to leinei • to je ko • to je moje ko a kita Ex.: Všechny tyhle věci jsou moje. ~ Ko a kita a ia a ne'a. • to je on ko ia • to je ona ko ia • to jsem já ko au • to jsi ty ko koe • to jsme my ko mātou • to jsou oni ko lātou • to jsou ony ko lātou • to jste vy ko koutou

toaleta kapine

toalety fale vao

točit afe • mafuli

tohle ko leinei

Tonga Toga

topit malemo

touha fiafai

toužit fiafai

tradice aga • agaifenua • talatuku

tradiční zákon agaifenua

trápený tu'ania

trávník mala'e mutie • mutie

trenýrky vava'e loto

trest fakamamae

trestat tautea

trn tala

trnitý talatala

trpasličí leka • to'eto'e

trpělivost kataki

trpět kataki'i něco • mamae

trs banánů kau futi

trubka tane

trůn agai'aga

trůnit agai

trvání temi

třást galulu • lu'i • lulu Ex.: Pořádně láhev protřepat před otevřením. ~ E tonu ke lulu fakamalielie ale fa fagu i mua o lona selevisi. • galulu • třást se tekelili • tete

třepat galulu

třpytivý gigila

tučný gako • mafutafuta • matalalasi písmo Ex.: tučné písmo ~ faitosi matalalasi

tuk gako • peti

tulák 'evanoa

tumáš nā

tumáš! ia!

tužka peni

tvář fofoga • kala'afau • mata

tvé au mn.č.

tví au

tvoje lau

tvrdý makēke

tvůj lou

ty ke • keke v rozk. zp. • koe • ty jsi ko koe

týden vasa'a

typ fa'asiga

týrat fakaveliveli'i

tyto anā

U

u iō někoho, něčeho

úbočí 'alo'alo týká se částí kopců na Futuně přikloněných k moři

ubrousek tupenu

ucpaný mapono

ucpat mono Ex.: Opravuje praskliny na domě. ~ E mono eia a pu ole fale.

uctívat atolasio

účastnit se kau

učedník tisipulo

učit ako • ako'i • faka'ako někoho • učit se ako

učitel pule faiako

uděláno kua oki ile fai

udělat fakatupu něco

udeřit fa'i • 'osofi někoho • pātū někoho • sasa • tā • tamate • tau Ex.: Balón jej udeřil do hrudi. ~ Na tau le fitipolo ki lona fatafata.

udivit fakapuna ma'uli

udivující fakaofolele

údolí ga ne'a tokamalie

uhlazený momole

úhoř tuna

ucho taliga

uchovat taupau

uchvátit kai'a tu'ulaga

ukázat fakasa • tusi

uklidnit fakafimalie • fakalelu Ex.: Uklidnit někoho. ~ Fakalelu se tasi.

uklízet fakalau'atea

úkol sivi

ukrýt fakafūfū

ukřižovat kolusifiko'i

uložit se k spánku ano o moe

umazat se faiga'i

umístit 'eke

umožnit fakataga

umřít mate

umučení Krista pasio

umývat fakame'a

unavený ga'ega'e

únavný kinakinau

unést 'ita'ita vave nechat se Ex.: Není dobré s ním žertovat, protože se snadno nechá unést. ~ E se aoga a ia ile fakamānogi'i nae 'ita'ita vave.

únor fepualio

upečený paku velmi

úplet kofu tino

úplněk masina katoa

úporný makēke

upozornění faka'ilo

upozornit faka'ilo • fakatokaga na něco

uprchnout sola

uprostřed 'i loto

upřesnit fakapapau

urazit tegea někoho

urážka tauvele

urozenost aliki'aga

urozený aliki • tama aliki

urputný makēke

usadit se nofo někde Ex.: Usadil se hned vedle nás. ~ E nofo fua a ia i tafa o matou la.

uschovat fakafūfū

usilovat faiga

usmířit fakatokatoka

usmívat se kata • malimali

uspořádat fakatokatoka • teuteu

ustanovit fakatu'u • kamata

ústřice vasu'a

uškrtit pusagia

ušlechtilý manava'alofa

ušpinit fakakelekele • kelekele'i

utéct sola

úterý feliatolu

útes uluulu

utěšit fakafimalie

utiskovat fakaveliveli'i

útok ma'ua

utopit se malemo

utrpení mamae • pasio Kristovo

utřít solo

utvářet fa'u

uvařený moso

uvést do funkce fakatu'u

uvnitř 'i loto

uzavřený mapono

uzdravit faito'o le masaki

uzel patuga

uzurpovat faka'aliki si něco • kai'a tu'ulaga

užitečný 'aoga • ma'uiga

užitek 'aoga

V

v i • v okolí kunei

vadit fakakīna'kīnau

vagabund tagata mativa

váha mamafa

vahadlo ama

váhat ilo'ina

vajíčko fua'i moa

válečník to'a významný

válka tau

Vánoce Potapu

varlata fui

vařit fakamoso • kuka po evropském způsobu • moso • saka ve vodě

váš kotou

vaši koutou

vát agi vítr

vážit fua

vážně fakamalotoloto

včela lago meli

včera nānafi

vdát se avaga

vděčný fakafeta'i

vdova lokonui

ve směru od faka'aga

věc ne'a

večer afiafi • 'apo • nāpō minulý

věčný le'egato

vědět iloa • ilo'ia • ilo'ia fakapapau přesně

vedle i tafa Ex.: Jdi se posadit vedle svých rodičů. ~ Ano o tonatona i tafa o 'ou matu'a. • ki leia fua • ofiofi • tafa Ex.: Bydlí hned vedle Tamiana a Solonefy. ~ E nofo fua a ia i tafa o Tamiano mo Solonefa.

vedoucí pule

vejce sa slepičí

vějíř ili

veka veka (Rallus pectoralis) pták

velbloud kamelo

Velikonoce Pasikate

velkorysý aga'alofa

velký lasi

velmi 'oki Ex.: Je velmi krásná. ~ E fulumalie 'oki a ia.

venku i fafo

ventilátor pekapeka

vepředu mu'a

vepřín ā

věrný agatonu

veřejné prostranství mala'e

věřící kaulotu

věřit falala • tui

veslování foe

veslovat foe

vesmír atulaulau • malamanei

vesnice kolo

vést lagi'aki Ex.: Je to on, kdo velí. ~ Ko ia leia e lagi'aki. • taki

veš kutu

věšák tau'aga

větev kuaga'i la'akau

vevnitř ki loto

vězení pilisoni

vezmi si! ia!

věž fale le'o • tule

vchod matapā

vidět tio

vinice vite

vinná réva vite

víno vino

víra tui

viset tautau

vítr matagi

vláda puleaga

vládce kovana

vládnout agai • pule'i

vlajka manumanu

vlákno filo

vlastnit ma'ua

vlasy fulu'i ulu • lau'ulu

vlaštovka pekapeka

vlhký susu

vlídný aga'alofa

vlna galu

vnitřek loto

vnučka toe fafine

vnuk toe tagata

voda taiatea mořská • vai • vai me'a • vai tapu svěcená

voják soliā

vojsko fui tau • kautau • velosaga

volání kalaga

volba filifili

volno 'aso malolo

volnost fa'italisa

voňatka citronová mugalō (Cymbopogon citratus)