Tip: Chcete-li vyhledávat ve slovníku, použijte klávesy Ctrl+F.
A
a znak absolutivu
'a ohrada, oplocení, plot
ā táz. zájm. Ex.: E kau kai le a? ~ Copak to jím? • vepřín, chlívek prasečí
'a fatu zeď, ohrada kamenná
a leia jiný, druhý nějaký
a'ai? kdo?
'a'anu plivat
'aele vzduch
afa hledat, pátrat
āfā cyklon, bouře
afe 1'000 • točit, zatáčet
'afea starý o věcech, který táz. zájm., zastaralý
'afea? kdy? pro bud. č.
afe'aga zajížďka, zatáčka
afi oheň
afiafi večer
'afu kouř, dým
afuafu kapička
'afu'afu přeháňka
afuafusi pokropit, postříkat
'afuia zakouřený, začouzený
aga pohlížet na někoho • tradice • způsob, styl, povaha lidská a pod.
'aga čelit něčemu • žralok
-'aga suf. místa nebo důsledku akce Ex.: kamata - kamata'aga ~ začít - začátek
aga faikese mdlý, fádní, nevýrazný
'aga'aga vypadat jako Ex.: E 'aga'aga aia pe lona tinana. ~ Má vzhled své matky.
aga'alofa vlídný, příjemný člověk, milý člověk, velkorysý
agafaikese lhostejný, nepodstatný
agafakalogologo skromný, nesmělý, ostýchavý
agai vládnout, kralovat, trůnit • výsost královská a pod.
agai'aga trůn
agaifenua tradice, tradiční zákon
agaimanu zvířecký, bestiální
agamalie dobrý, milý, roztomilý • přívětivý Ex.: E agamalie a ia. ~ Je to milý člověk.
aganoa ki ai nestarat se
agasala hřích
agasau luk Ex.: Na fakaaoga'i e ia le agasau ke tamate ai le manu. ~ Použil svůj luk, aby ulovil nějaké zvíře.
agatonu přímý, spravedlivý, věrný
agaveli špatný, zlý, ošklivý
agi vát vítr
agina odfouknutý větrem, odnesený větrem
ai kdo táz. zájm. Ex.: Ko ai? ~ Kdo je to? • ten který táz. zájm.
ailanei dnes, za chvíli
aka kořen
ake part. srovnávání Ex.: E lasi ake a Futuna i Alofi. ~ Futuna je větší než Alofi.
akeno beránek před. v katolických textech
akesita nehoda
aki skrze, přes
ako učit se, vyučovat, studovat, učit
ako'i učit
akonaki vychovávat, kázat, poučovat
akusito srpen
ala cesta, pěšina
'ala probudit se • 'ala iki'iki pěšina
ala matu'a cesta označení jediné cesty vedoucí po pobřeží kolem celého ostrova Futuna
ala tausala zaspat, vyspávat
'ala'ala ponocovat
alaga povaha, charakter
alaga'i puaka šunka
alelo jazyk
aletale oltář
aliki náčelník, ministr, urozený, pán, stařešina • aliki sau král
aliki'aga urozenost, vznešenost
aliki'ia přítomnost všech starších na sněmu a pod.
alo syn
'alo'alo úbočí týká se částí kopců na Futuně přikloněných k moři
alofa milovat i jako láska k rodičům, sourozencům a pod. • náklonnost, obliba někoho, přátelství, soucit
alofa'aga milovaný, drahý člověk
alofaina miláček, drahoušek • milovaný být, drahý být, člověk • nejmilejší člověk Ex.: Ko lona tama alofaina lena. ~ To je jeho nejmilejší syn.
alofi'i lima dlaň
aluga nahoře, navrchu, povrch
ama vahadlo
āmale kladivo
'amanaki doufat, očekávat něco
amo hladit
'amo nést
'amoga přenosný
ana jeho mn. č., její mn. č.
'ana jeskyně
anā tyto, tito
aniani cibule
ano jít pěšky Ex.: Kae ka pati a kita e va'e vave. ~ Jde rychle. • odejít, přijít na návštěvu • ano fakasipa přecházet, jít přes něco • ano la na shledanou říká se těm, kdo odcházejí, jdi! • ano o moe jít spát, uložit se k spánku • ano vave jít rychle
'anu'anu slina
'anusi plivat na někoho
'ao mrak, oblak
'ao'aoa oblačný, zatažený
aofi strop
'aofi krýt, zakrývat
'aofia připojit, zahrnout, začlenit
'aoga užitečný, užitek
aoga malie použít k dobrému, využít
'aoia ponocovat až do rána, pracovat až do rána, být vzhůru až do rána
apele plný, naplnit
apelili duben
'api rodina početná, dům
'apo večer
āpō noc následující
apogipogi zítra • apogipogi usu zítra ráno Ex.: E toe liliu mai a Malia i apogipogi usu. ~ Malia přijde opět zítra ráno.
'āselo anděl • 'āselo tausi anděl strážný
aseniolo inženýr
Asesione Nanebevstoupení
'asi'asi zkusit, pokusit se o, navštívit
asino osel
'aso den
aso i mua atu o nanafi předevčírem
'aso malolo prázdniny, volno, dovolená
aso oki o apogipogi pozítří
aso ole vasa'a den týdne
'asotapu neděle
'asotupu narozeniny
'ata stín
atakai obehnat, ohradit, obklopit
atamai inteligence, inteligentní • pravá strana Ex.: E faitosi au ki le lima atamai. ~ Píšu pravou rukou.
ate vřed • ate 'i lima biceps, sval pažní
atelenatele alternátor
atemaka játra
atepili slinivka
ato lau střecha tradičních domů z listí pandánu
atolasio uctívat, adorace
atu part. vyjadřující směr k adresátovi věty
'atu hodit, vrhnout, řada, čára, linie • 'atu fenua souostroví • 'atu motu souostroví týká se malých ostrůvků okolo hlavního ostrova • 'atu tagata pluk obrazně, řada mužů • 'atu vaka flotila • 'atu vūsiga pole na kterém se pěstuje taro
atua božstvo
Atua Bůh
atulaulau svět, vesmír
au tví, tvé mn.č.
'au přijít • přijít Ex.: Ko lena a ai kua 'au. ~ Vida, už přicházejí
auase negativní imperativ, vyjádření zákazu Ex.: Auase fafagu le toe na kua moe. ~ Nesmíš probudit dítě, protože už spí.
'aukava otrávit • vřed
'aulo poklad lit. zlato, zlato
aumai dej mi Ex.: Aumai mua a lou kasoa la ke tau au. ~ Dej mi tvůj náhrdelník, ať ho můžu nosit.
'aumai donést, přinést
autalu plít
ava otvor, přechod, průliv, průchod
avaga manžel, manželka, vdát se, oženit se
'avaga svatba
avake nést přinést
avatu dát Ex.: Kua oki lau fafala ile soli atu. ~ Už jsme ti dali peníze. • poslat něco
ave odnést něco někam • odvézt Ex.: Na ave e matou a le masaki ki lopitali. ~ Odvezli nemocného do nemocnice.
E
e part. značící přítomný a budoucí čas sloves Ex.: E taumai le vaka i apogipogi. ~ Loď připluje zítra. • e i ai je tam
'ea jevit se, zjevení, zjevit se
eai ne, nikoli
'efi nést, tisknout něco rukama, svírat něco
'efu prach, prašný • 'efu 'efua poprášit, posypat
eio ano
'eke posadit se, sedět, umístit • 'eke ile posadit se na
'ēkelesia kostel, církev
elekisi cikáda
'elo zapáchat, smrdět
'ene lechtat, šimrat
'epikopo biskup
'epo lízat, olizovat
ese aoga zbytečný, k ničemu, neužitečný
ese i ai bez něčeho Ex.: Ese i ai sa'ana fafala. ~ Je bez peněz.
ese ne'a nic
'esite východ
Eulopa Evropa
eva'eva procházet se
'evanoa tulák
F
fa 4
fā part. značící ovoce nebo vajíčko, případně objekt kulatého nebo protáhlého tvaru
fa'asiga kategorie, druh, rasa, typ • fa'asiga tapu posvátná hierarchie
fafa nést někoho na zádech
fafagu probudit, vzbudit
fafa'o pověřený někým, naložit, nabít, naplnit
fafine samice, ženský • žena • fafine avaga žena vdaná • fafine faifanau porodní bába • fafine fakasausau služka
fagai krmit, živit
fagogo pohár, šálek na kávu a pod.
fagu láhev
fai dělat • rejnok
fa'i udeřit, bít
fai fō praní prádla
faifaiga'i zkusit, pokusit se
faifaitaki napodobovat
faiga snažit se, usilovat, příležitost
faiga'i bojovat, bít se, poskvrnit, umazat se
faigamalie štěstí
faigaofie jednoduchý
faigata'a obtížný k udělání, těžký k udělání
faikese zvláštní, podivný
faikole modlit se, modlitba
failaulau oběť
faisala klamat, šidit, podvádět
fa'italisa jednat svobodně, svoboda, volnost
faito'o lék, léčivo, léčit někoho • faito'o le masaki uzdravit, vyléčit
faiumu hrnec, kastrol
faiva schopný člověk, zručný, skvělý
faka- kauzativní préf., značí i způsob provádění nějaké činnosti
fakaafe pozvání, pozvat
faka'aga naproti něčemu, ve směru od
fakaagaaga dělat si legraci, vysmívat se někomu
faka'aga'aga kritika
faka'agatonu naproti
faka'ako vyučovat, učit někoho
fakaala informovat se, probudit se, poptávat se, zeptat se
faka'aliki královský • vznešený člověk, uzurpovat si něco
faka'āmu přání, blahopřání, přát něco
faka'aoga použití, použít
faka'apa'apa respekt • respektovat
faka'apele naplnit láhev apod.
faka'aselo andělský
faka'atua božský
faka'au dorazit, dospět někam, dojít
fakafalani francouzský • francouzština Ex.: E kau poto i le masau fakafalani. ~ Umím mluvit francouzsky.
fakafeofi přiblížit
fakafeta'i vděčný, děkovat, oslavovat někoho za něco
fakafētu'u na boku
fakafiafia radovat se, radost, potěšující, radostný
fakafilofilo směs, změť
fakafimalie uklidnit, utěšit
fakafiti zakázat, odmítnout, popírat, namítat, být proti
fakafokifa náhle
fakafo'ou obnovit nahradit novým
fakafotu synovec, neteř
fakafūfū schovat, ukrýt, uschovat
fakafutuna futunština
fakagigila zářit
fakagoto ponořit, potopit
fakaigoa jmenovat
faka'ilo oznámit něco někomu, upozornit, upozornění
fakailoilo vysvětlit
fakaka hořet, plápolat
fakakaekae dost mít něčeho, monotónní, jednotvárný
fakakafu zakrýt, krýt, pokrývat
fakakata směšný, legrační
fakakatakata legrační
fakakatoa dokončit
fakakau zúčastnit se nechat někoho
fakakaukau přemýšlet
fakakava zaplatit v podobě kavy
fakakelekele zašpinit, ušpinit
fakakikite prorokovat
fakakīna'kīnau obtěžovat, vadit
fakakīna'kīnau'i obtěžovat
fakakivi oslepit
fakakofu oblékat někoho
fakakololia oslavovat Boha, vzdávat chválu Bohu
fakalaka překročit
fakalapulapu lichotit, pochlebovat
fakalasi zvětšit, rozšířit
fakalau'atea čistit, uklízet
fakalautetea zbělet Ex.: Kua fakalautetea a ona fofoga. ~ Jeho tvář zbělela.
fakalavelave pokusit se, zpravit se, informovat se
fakalelu uklidnit Ex.: Fakalelu se tasi. ~ Uklidnit někoho.
fakalialia nechutný, odporný, ohavný
fakaliliu vrátit, oplatit, překlad, přeložit text a pod.
fakalogo poslouchat, podřídit se, naslouchat
fakalogogata'a neposlušný Ex.: E patigata'a oki a nei a toe. ~ Ty děti jsou opravdu neposlušné.
fakalogologo mlčet, být zticha
fakalologo ticho, tichý, mlčet
fakaloto'i přesvědčit
fakalotoveli závist, žárlivost
fakalotu náboženský, církevní
fakalumaluma stydět se velmi
fakamafana ohřát
fakamafao roztáhnout, napnout něco
fakamafola hlásat Boží slovo, rozhlašovat
fakama'iloga známý, vybraný, význačný, značka, značit, signál, znak
fakamakēke'i povzbuzovat
fakamakona nasytit, naplnit jídlem
fakamālama osvětlit, osvítit
fakamalo chválit, blahopřát, zdravit, sušit
fakamalotoloto vážně, doopravdy
fakamalu deštník, slunečník
fakamamae přemýšlení, meditace, pokání, trest
fakamama'o oddálit
fakamanatu vzpomenout si, vzpomínka
fakamānogi bavit někoho, voňavý, navonět, legrace dělat si, žertovat
fakama'oki pochybovat často se používá spolu s le'ese pro zesílení významu Ex.: E le'ese kau fakama'oki ki le ne'a e ke pati ki ai. ~ Pochybuji o tom co jsi mi právě řekl. • schválený, důkaz, dokázat, svědčit, svědek
fakamaopo'opo shromáždit, sjednotit
fakamapo pískat
fakamasa vyprázdnit
fakamasalo myslet, předpokládat
fakamasani zvykat
fakamasina měsíční frekvence a pod.
fakamaso'a termín používaný pro vtírání škrobu do tapa
fakamata naostřit, nabrousit
fakamatala vyprávět Ex.: fakamatala ase ga isitolia ~ vyprávět povídku • vysvětlit
fakamatalaloi pomlouvat Ex.: E fakamatalaloi latou ki lena kilisiteano. ~ Lidé pomlouvají tohoto člověka.
fakamate vražda, masakr, zabití úmyslné, zabít se
fakama'ua nutit
fakama'uli vykupitel, spasitel
fakame'a čistit, umývat
fakamolemole odpustit
fakamoso vařit, smažit
fakamulimuli poslední
fakamusumusu šepot, šeptat
fakanofo nařídit, přikázat
fakaofolele udivující, podivný
fakaoki docílit, cíl, konec, skončit, dodělat práci a pod.
fakaoki'aga konec, okraj, bod koncový, mez
fakapaku péct Ex.: Ano o fakapaku mai ale ga moa. ~ Jdi upéct kuře.
fakapalalau diskutovat, povídat si
fakapale odměnit
fakapapau upřesnit, vytyčit, slíbit, přísahat
fakapiki připojit, přilepit, spojit
fakapoto opatrně, moudře
fakapo'uli zastínit, tmavý barva, černý, ztmavit, temný
fakapuli schovat, ztratit
fakapuna spasit • fakapuna ma'uli udivit, překvapit
fakasa ukázat, projevit názor a pod., předvést něco
fakasā přiznat Ex.: Na fakasa eia a le ma'oki. ~ Přiznal pravdu.
fakasa'ele nést
fakasako rovně Ex.: E tonatona fakasako tu'umau fai a ia. ~ Je zvyklý sedět rovně.
fakasala pokušení, podvádět, mýlit někoho
fakasala'i pokoušet
fakasao zachránit
fakasemala lítost, litovat
fakasese pokazit, porušit něco
fakasipa napříč, skrz něco
fakasoko přinést, interpretovat, přeložit jazyk, přimlouvat se
fakasolo následovat
fakasuasua žertovat, žert, legrace
fakasusu namočit
fakataga oprávnit někoho, dát do pytle, tašky a pod., umožnit, dovolit něco někomu, pronásledovat
fakatapu zasvěcený • fakatapu 'avaga manželství
fakatapu'i očistit
fakatasi spolu, setkání, jednota, sjednotit, shromáždění
fakatasi'i shromáždit
fakatata obraz, socha, zobrazení
fakatau koupě, prodej, nákup
fakatavili rychlý být, rychle dělat, pospíšit si
fakateka nechat jet po kolech, nasadit pneumatiky
fakatilou omluvit, odpuštění
fakatiotio dívat se, sledovat, navštívit
fakatoetoe shrnout
fakatokaga dávat pozor, upozornit na něco
fakatokatoka uspořádat, mír, usmířit
fakatotonu rozhodnout
fakatu'a potrestat, stíhání, represe
fakatupu vytvořit, vyrobit, udělat něco
fakatu'u vystavět, ustanovit, uvést do funkce
faka'uvea wallisština, wallisský
fakavai pokropit, postříkat, pokropení, zavlažování
fakavalevale vyžadovat, požadovat
fakaveliveli'i týrat, mučit, pronásledovat, utiskovat
fakavesili žádat, ptát se, tázat se
fakavevela ohřát
fakavikiviki oslavovat Ex.: fakavikiviki kile Atua ~ oslavovat Boha • vzdávání díků, vzdávat čest
fakavilivili spěchat
fakavilo shodit, nechat spadnout
fakavisi obtěžovat, zavalovat něčím
faki sbírat, sklízet
fala pandán
falā peníze frank • stipendium Ex.: Na soli e le telituale ale fala ke tokoi ai kile soko atu o lana sekola i tai. ~ Teritorium mu dalo stipendium jako pomoc, aby mohl pokračovat svá studia v zámoří.
fala paogo pandan
falafenua granát
falala důvěra, věřit, naděje
Falani Francie
fale dům, bydlení • fale fono dům určený pro různá setkání • fale le'o věž • fale mako diskotéka, taneční klub • fale nofo internát • fale sau královské sídlo • fale tapu kostel • fale tauasu dům ve kterém se koná tauasu • fale uvō dům pro svobodné mladé lidi • fale vao toalety, záchod
falefatu dům, hrob
falekoloa obchod budova
falekuka kuchyně
falemasaki nemocnice
falemeli pošta
falepele zvonice
falesekola škola
falina mouka
fāmili rodina
fana puška
fanaga legenda, pohádka, povídka, historka
fana'i střílet Ex.: Na fana'i e ia le kuli ki lana fana. ~ Střílel po psu ze své pušky.
fanaki spolehnout se Ex.: E fanaki a ia e 'aga a lena le kilisiteano o fai lana kauga la. ~ Spolehnout se, že tato osoba splní svůj úkol.
fanau dítě
fano odejít
fanofano mýt Ex.: fanofano a lima ~ mýt si ruce
fa'o hřebík
fa'oa hrome!
fa'ofa'o nakládání
fasiga ne'a diskuse, projev řečnický
fata patro patro tradičních domů sloužící jako sklad
fatafata hruď
fatakia hrdlo, hltan
fati zlomit se, zlomenina
fatu kámen, oblázek
fatufatua kamenitý
fatufatu'i dělat si legraci z někoho
fatuliki blesk
fa'u utvářet, modelovat, vyrábět
fa'utu jez!
fea? kam? Ex.: Ka ke 'au ki fea? ~ Kam jdeš? • který? Ex.: Ko le puaka fea na tamate? ~ Které prase zabili?
feafa hledat
feala schopný, možný
fe'ano'aki jít tam a zpět
feau křičet po někom
feau'aki chodit s někým
fefe'aki? jak? Ex.: Na fefe'aki le ta o le vaka e Muni? ~ Jakpak Muni vyrobil svůj člun?
fefegu smrkat
fefele'aki hádat se
fefelo žlutá
fefe'u grimasa, škleb
fefilo'aki míchat
fekai'a krást
feke chobotnice
fela'aki takto
felavei setkat se
felela bratr řádový
feliafa středa
felialima čtvrtek
feliaono pátek
feliatolu úterý
feliliu'aki jít tam a zase zpět
felogoi povídat si
feluku odejít
femakape'i běžet
feneeki takto
fenua lidé, Wallis přezdívka používaná občas namísto původního jména Uvea • svět, země
feo korál
fepualio únor
fesagai revoluce, převrat státní
fesogi polibek, líbat, objímat
fesolaki zachránit se
fetagisi kňourat, vzlykat
fetapa Anděl Páně modlitba, poledne
feteki'aki položený na něčem
feti oslava Ex.: Ka ano au o lafeti. ~ Jdu na oslavu., svátek Ex.: Ka ano au o lafeti. ~ Jdu na oslavu.
fetogi změnit, poničit, nahradit něco něčím
fetu'u hvězda • rok, epocha • fetu'u sema zleva
feua rybolov, rybaření
feuli řídit
fevaku škrábat
fevesili'aki ptát se, informovat se
fia kolik? cena Ex.: E fia le totogi o le telemosi? ~ Kolik stojí ta termoska? • fia iloa ne'a fuli zvědavý dosl. chtít znát všechny věci • fia lasi hrdý • fia tagata pyšný, hrdý
fiafafine koketa
fiafai chtít něco Ex.: E kau fiafai ki le kofu lena. ~ Ráda bych měla tyto šaty. • líbit se Ex.: E fiafai a Petelo kile ta'ine lena. ~ Tato dívka se líbí Petelovi. • potřeba, přát si velmi, touha, toužit, chuť něco dělat
fiafia hrdý Ex.: Kua fiafia a ia i le ma'ua o lona pake. ~ Je hrdý, že dostal svou maturitu. • spokojený, šťastný, radovat se
fiafia'aga radost
fia'ilo zvědavost Ex.: Ko le fia'ilo ese ko se ne'a malie. ~ Zvědavost není dobrá vlastnost
fiakai hlad
fialulua bolest žaludku na zvracení Ex.: e fialulua ~ je mi na zvracení
fiamoe spánek, ospalost
figota mušle, škeble
fiki fík
fili protivník, nepřítel, plést košík a pod
filifili vybrat si, výběr, volba
filimatu'a žena, stařena
filo vlákno, nit, míchanina, míchat barvy
fimalie mír, pokoj, klid
fine'alasi marnivost, ješitnost
finegalo vůle
fitu 7
fō mýt
foe veslování, veslovat
fofoga tvář, postava
fofoke křičet na někoho
foke čistit zeleninu a pod.
foki také Ex.: E ano foki a koe. ~ Ty odjíždíš také.
fokifa náhle, z ničeho nic
fola rozprostřít, rozbalit
folafola projev řečnický, slovo • přikázání Ex.: folafola e kauagafulu ~ deset přikázání • folafola fakatata podobenství
folasi rozložit mapu a pod., rozprostřít
folau cesta někam, cestovat, cestovatel
foli obíhat, kolovat
folo zhltnout
fono konference, porada, setkání
fonu želva
fo'ou nový
fua měřit, vážit
fuā závistivý, žárlivý
fua fale čtvrť domy postavené na jednom místě ve stejné době
fua mānuā loďstvo válečné
fua motokā série aut
fua vaka loďstvo, flotila
fua'i la'akau ovoce
fua'i moa vajíčko
fualoa dlouho
fūfū zakrýt, zamaskovat, skrytý, tajný
fufula vřed
fufulu mytí, mýt, opláchnout, očistit • fufulu a ne'a kelekele mýt nádobí
fui part. značící některé stromy a věci svázané dohromady • varlata • fui fiki fíkovník • fui futi banánovník • fui la'akau strom • fui mei chlebovník (Artocarpus altilis) • fui niu kokosovník, svazek kokosových ořechů • fui talo svazek taro • fui tau vojsko, armáda
fuli obrátit, převrhnout, všech • všichni Ex.: Kua ano fuli latou. ~ Všichni jsou doma.
fulifuli obracet stránky, listovat
fulisi obrátit se, přeložit řeč
fulu chlup • fulu ole kuli chlup psí
fulufulu zarostlý chlupy
fulu'i manu peří
fulu'i ulu vlasy
fulumalie krásný, krása, hezký, skvělý • fulumalie kese 'oki krásný velmi
fumomo'u kruhový, kulatý
futi banán • vytrhávat Ex.: E futi e ia ona fulufulumata. ~ Vytrhává si obočí.
G
ga nějaký, neurčitý člen • ga la'akau hůl • ga ne'a místo • ga ne'a ole umu místo kde je postavená zemní pec • ga ne'a tokamalie planina, údolí
ga'ati skořápka
ga'ega'e nemocný • slabý, unavený, strhaný
gako tučný, tuk
gali zdát se, jevit se
galo zapomenutý
galu vlna
galulu třást, třepat, třást se
gao stolička zub
gao'a zalitý, zaplavený i prací a pod.
ga'oi zaměstnání, dílo, práce, pracovat
ga'oi'aga pracoviště
gasolo pokračovat
gasueveli líný
gata had
gato konec Ex.: Ko le gato fai leinei ole isitolia. ~ To je konec příběhu. • skončit
gato'aga konec
gau žvýkat potravu • gau nifo skřípat zuby
ge kašlat, kašel
geli opice
gigila skvělý, zářivý, okouzlující, třpytivý
gugulu vrčet
gutu mate němý
gutuloiloi lhář, lhát
gutuveli zneuctít, pomluvit
I
i do, kvůli, v, k, zlomenina, zabitý, part zn. 2. pád, na
ī obávat se, bát se, vystrašený
i aluga na
'i aluga vrch něčeho, nahoru
i fafo venku
'i lalo pod, dole, na zemi
'i le temi leinei nyní
i leia tam
'i loto uprostřed, uvnitř
i tafa vedle Ex.: Ano o tonatona i tafa o 'ou matu'a. ~ Jdi se posadit vedle svých rodičů.
ia ona, on
ia! tumáš!, vezmi si!
'ifea? kde?
'ifeli peklo
ifiifi ledviny
ifo sestoupit, sejít
igoa jméno křestní • jmenovat se Ex.: E igoa au ko Losalia. ~ Jmenuji se Losalia. • igoa matu'a příjmení
ika ryba
iki roztrhat něco
'iki jistí lidé a pod., ostatní lidé, někteří lidé
iki'iki mladý velmi
'iki'iki malý, málo • 'iki'iki fai málo
'ila znamínko krásy
'ile aso nei dnes
ile tasi aso někdy v budoucnu, jednoho dne v budoucnu
ilea? proč?
ili vějíř
iloa znát, vědět, známý
ilo'ia rozumět, znát, známý, vědět • ilo'ia fakapapau jistý být si, vědět přesně
ilo'ina váhat
ina osobní zájmeno 3. osoby j. č. Ex.: Na ina aga o to'o le pane. ~ Vzal chleba. • zapálit
inu pít
io souhlasit, přitakat
iō u někoho, něčeho
ipu šálek, sklenice, hrnek • ipu tilo'ata sklenice
ise tasi a temi za chvíli, brzy
iseso kadidlo
isi označit
isitolia historie, příběh
isu čnít • nos • isu pe'e rýma, chřipka
ita rozčílení, hněv
ita'ita hněvat se Ex.: Kua ita'ita latou. ~ Rozhněvali se.
'ita'ita vave unést nechat se Ex.: E se aoga a ia ile fakamānogi'i nae 'ita'ita vave. ~ Není dobré s ním žertovat, protože se snadno nechá unést.
iva 9
ivi bok, nerv, kost, šlacha • ivi tu'u páteř
K
ka part. zn. budoucí čas. Ex.: Kao avatu a ia peka lasi. ~ Pošleme ti ho až bude velký. • ka au příští, následující • ka na pokud v minulém čase • ka na'aua pokud ne v minulém čase
kae ale Ex.: E pati au e agamalie aia kae na kau faisala. ~ Myslel jsem si, že je laskavý, ale spletl jsem se. • zatímco
kafa nit
kafe káva
kafe'i nalít kávu
kafo podlitina Ex.: Koi nofo fai ale fafine mo ona kafo uli. ~ Oběť měla tělo celé černé od podlitin.
kafu pokrýt
kai jíst • kai lasi jedlík • kai usu snídaně
kai'a krádež, krást
kaiā krást
kai'a tu'ulaga uzurpovat, uchvátit
kaifaka'ulu první ministr krále v Sigave
kaiga rodina, příbuzní
kāiga panství
kaikai kousnout
kākā podvádět, lišák přen., podvod
kakai zástup, skupina, lidstvo, lid
kākā'i zklamat, zradit, oklamat
kakai toka'api zalidnit
kakau plavat • poslat Ex.: Na kakau e Tamiano a lona vosa ke ano ki koloa o to'o mai ase fa pane. ~ Tamiano poslal svého syna do obchodu pro chleba.
kakava pot
kake vylézt na něco, vyjít, vystoupat
kākega schody, žebřík
kaku přijít, dorazit
kala tenký, hubený
kala'afau tvář
kālā'afiti papája
kalaga křik, volání, pokřik válečný, připomenout
kalaga'i ohlašovat, zvěstovat Boží slovo
kalasia milost
kalasini kerosin, benzín
kalatō krabice
kalavi klíč
kalavi'i zamknout
kaletalio kalendář
kaleveleve pavouk druh velkého pavouka
kalokalo kývat hlavou
kaloni parfém
kamata dát se do něčeho Ex.: Kua kamata faitosi a ia. ~ Dal se do psaní. • začít, ustanovit
kamata'aga začátek
kamelo velbloud
kamio kamion, auto nákladní
kamu žvýkačka
kanivao kanibal, divoch
kano chuť, příchuť • kano malie chuť dobrá • kano veli chuť špatná
kanofi dužnina • maso
kano'i manu maso
kapa měď
kapau pokud
kape'i dostat ven něco, někoho
kapela kaple
kapine toaleta
kapiteni kapitán
kapu vyhodit někoho, vyhnat někoho
kasa plyn
kaso rákos
kasoa náhrdelník • kasoa figota náhrdelník z mušlí • kasoa manogi náhrdelník z květin • kasoa tui náhrdelník obecně
kata smát se, usmívat se, dělat si legraci, žertovat
kataki vytrvalost, trpělivost, odvaha
kataki'i trpět něco, snášet něco
katiko zpěv, kantikum
katoa celý, plný v počtu, setkat se na zasedání a pod.
katoaga svátek s rozdělováním potravin každá vesnice organizuje jednou ročně velký svátek spojený s rozdáváním potravin, např. vesnice Toloke slaví svátek na Nanebevzetí Panny Marie a na tento den připravují katoaga
katolika katolík, katolický
kau zastaralé slovo zn. skupinu • já • účastnit se • kau futi trs banánů
kāu'ā zeď • kāu'ā o puaka ohrada pro prasata
kauagafulu 10
kauala sema napravo
kau'aliki starší skupina starších vesnice nebo království
kaufa 40
kaufitu 70
kaufolau pasažéři, cestující
kauga příkaz, zaměstnání, práce • záležitost Ex.: Ka ano mua au o fai mai ale kauga. ~ Nejdříve půjdu něco zařídit.
kau'i násada, držadlo • kau'i va'e prsty na nohou
kauiva 90
kaukava vousy
kaulelau 100 • kaulelau fa 400 • kaulelau fitu 700 • kaulelau iva 900 • kaulelau lima 500 • kaulelau lua 200 • kaulelau ono 600 • kaulelau tolu 300 • kaulelau valu 800
kaulima 50
kaulotu věřící
kaulua 20 • kaulua tupu fa 24 • kaulua tupu fitu 27 • kaulua tupu iva 29 • kaulua tupu lima 25 • kaulua tupu lua 22 • kaulua tupu ono 26 • kaulua tupu tasi 21 • kaulua tupu tolu 23 • kaulua tupu valu 28
kaunaga služebník, otrok
kaune'a přítel • spojenec
kauono 60
kaupepa sešit
kausu kaučuk, guma
kausua chorál, sbor
kautagata přítel
kautau armáda, vojsko
kaute ibišek
kautolu 30
kauvaka námořník
kauvalu 80
kauveli nepřátelé, lumpové
kava alkohol, kava
kavakava pot
kavega zavazadlo, náklad
ke hádka, hádat se, ty, že, aby
keke koláč, sušenky • ty v rozk. zp.
keke'aga židle, sedadlo
kele skvrna • země, štěrk, hlína
kelekele špinavý
kelekele'i ušpinit
kelemea rezavý
kelenui žába
keleti dluh
kenu hloubit, kopat do země
kese podivný, jiný rozdílný, zvláštní
kesekese různý
kesi pokladna
kete kýbl, košík, taška • peněženka Ex.: E tuku e au a aku fafala ki laku kete. ~ Vždycky si ukládám peníze do peněženky. • žaludek, plíce • kete pa'aga peněženka
ki part. místa a nebo času Ex.: Na ano a Petelo o ave lana umu ki Tavai. ~ Petelo odešel donést umu do Tavai. • do • ki aluga nahoře • ki lalo dole • ki lalo 'oki dole úplně • ki leia fua zhruba, vedle • ki loto vevnitř • ki mu'a před • později • ki muli za něčím • ki tafa mimo
kia part. směru Ex.: Ka ano latou o fakatiotio kia Lino i lopitali. ~ Jdou navštívit Lina do nemocnice. • drahý v dopise, člen vyjadřující úctu
kie manu, pareo, látka tkanina • kie fola palepale povlečení na lůžko
kifea? kde?
kikī křik
kikite jasnovidec, předpovědět • prorokovat
kile part. zn. citovou vazbu Ex.: Tio atu mua kile ga toe lena e nofo mai la. ~ Podívej na to milé dítě támhle!
kili kůže, kůra • pokožka
kilia lepra, malomocenství, malomocný
kili'i teka pneumatika
kili'ipipi pásek mužský
kilisiteano křesťan • někdo • kilisiteano afa logo žurnalista, novinář • kilisiteano fai kuka kuchař
kimoa krysa • kimoa fafine myš
kinakinau obtěžovat Ex.: E kinakinau 'oki au ia tekoe. ~ Obtěžuješ mě. • obtěžující, únavný
kipi banda, skupina, stádo
kita člověk v obecném smyslu, nevyjádřený podmět Ex.: E kita moe fa'i i le kaiga na kita nofo i ai. ~ Tam, kde bydlíme, tam i spíme. • já důrazné, já sám, já osobně Ex.: E loto 'ita'ita a kita o tupu ko leia a ne'a. ~ Jsem na toho člověka velmi rozzlobený.
kito kulhat, belhat se
kivi slepý
ko to je • ko a kita to je moje Ex.: Ko a kita a ia a ne'a. ~ Všechny tyhle věci jsou moje. • ko ai? kdo? • ko au to jsem já, já jsem • ko ia to je on, to je ona, on je, ona je • ko ia leia protože lit. to je proč • ko koe ty jsi, to jsi ty • ko koulua vy jste duál, vy dva • ko koutou to jste vy, vy jste vy všichni • ko la'aku tenhle je můj • ko lātou to jsou oni, to jsou ony, oni jsou, ony jsou • ko lāua oni jsou duál, oni dva, ony jsou duál, ony dvě • ko leia aia támhle je • ko leinei tohle, tento, podívej sem, tadyhle • ko leinei aia tady je • ko lena tadyhle při ukazování • ko mātou to jsme my, my jsme excl., my všichni bez tebe, tj. osoby na kterou se obrací mluvčí • ko māua my dva jsme duál excl., on a já • ko tātou my jsme incl. my všichni • ko tāua my dva jsme duál incl., ty a já
koe ty
kofe bambus
kofesio zpovídat se, zpověď
kofu košile, oblečení, oblékat se • kofu fafine šaty ženské • kofu mafana svetr • kofu tagata košile mužská • kofu tino úplet
kofu'i zahalit, obléct se
kofukofuga balíček
koga kousek, část • koga fale pokoj, sál • koga fale moe ložnice • koga kele pozemek, parcela • koga ne'a místo, pozemek
koi ještě
kokofu kouř
koko'i rozdrtit něco v rukou
kola límeček • támhle Ex.: E nofo a ia i kola. ~ Bydlí (žije) támhle.
kole modlitba • vypůjčit si, žádat • kole fakamolemole žádat o odpuštění
kolea? co? • proč Ex.: Kolea ku ano a ia? ~ Proč odešel?
kolekole prosit úpěnlivě o milost či odpuštění • žebrat Ex.: kolekole se ne'a kai ~ žebrat o jídlo
kolo vesnice, město
koloa jmění, majetek, bohatství, obchod místo prodeje
koloa'ia bohatý
kololi skřípat
kolona koruna
koluse kříž
kolusifiko'i ukřižovat
komo mys
kona kyselý, hořký
konā opilý, zpitý
koso lopatka, motyka, kůl
koti nůžky
kotou váš
koukoua zpěv
koutou vaši, vy
kovana vládce
kua part. dokonavého vidu Ex.: Kua puli a Lita. ~ Lita se ztratila. • kua oki minulý, dokončený • kua oki ile fai a je to, uděláno, hotovo
kuaga tělo
kuaga'i la'akau větev
kuka kuchyně • vařit po evropském způsobu
kukumi stisknout Ex.: Kukumi se ne'a i ona lima. ~ Tisknout něco v rukou.
kula červená
kuli pes
kumala sladké brambory
kumete člun
kunei v okolí, blízko, okolo
kupu slovo, výraz slovní • kupu ole sua text písně, slova písně
kutu veš
kūtuga skupina
L
la plachta
la'a slunce
la'āinā opálený být
la'akau pilulka, lék pastilka • strom, dřevo, rostlina • la'akau 'iki'iki keř
la'e čelo
laga budovat, stavět
lagi nebe • zdát se, možná, jevit se
lagi'aki nařídit Ex.: E lagi'aki le fenua e Tu'i Sa'avaka ke fakame'a le fenua. ~ Tu'i Sa'avaka nařizuje lidem, aby vyčistili okolí. • rozkazovat • vést Ex.: Ko ia leia e lagi'aki. ~ Je to on, kdo velí.
lago moucha • podepřít Ex.: E lago e Sosefo lana motokā kile la'akau kae fetogi lona fa teka. ~ Sosefo podkládá své auto kusem dřeva, aby vyměnil kolo. • zakázat, chránit • lago meli včela • lago usi moucha modrá
lagoa plný much Ex.: E lagoa ale fale. ~ Ten dům je plný much.
laini přímka, rys
lāisi rýže
lakaga chvíle, moment
laku hodit • moje • laku ki fafo vyhodit
lalo spodek, dole
lalolagi svět, země
lama vyhlížet, sledovat
lana jeho
lanu rasa
lao zákon
laofie hezký Ex.: E la'ofie. ~ Je hezké počasí.
lapalasi místo, náměstí
lasi hodně, velký, růst, tak hodně, příliš • silně Ex.: Na lasi a le pale ole vai i Tavai. ~ Hladina vody v Tavai se silně zvedla.
lasi'inu pijan
latio rádio
latou ony, oni, jejich
lau list • počítat, list rostliny, číst, tvoje • lau la'akau list stromu • lau memei list chlebovníku
lau'atea jasný, světlý
laufala list pandánu
laugutu rty
laulafi tapa
laulasi šířka
laumalie duše, duch • laumalie ma'oki'oki Duch Svatý
lau'one pláž
laupapa deska, stůl
laupisi vynášet někoho, oslavovat někoho
lautī list dračenky, Cordyline
lautosi číst
lau'ulu vlasy
lāvā prohrát Ex.: Kua lava le fa pale a Vaisei. ~ Družstvo z Vaisei prohrálo. • zbitý
lavaki prázdný bez lidí
lavea zranění
le určitý člen
le'egato věčný
le'emele bezvadný
le'ese part. negace • le'ese fifia nespokojenost • le'ese i ai vůbec ne • le'ese lo'ina neznat, nezajímat se • le'ese palalau němý • le'ese tokaga neomalený, nešikovný
leia tamten
leinei ta, to, tamten, tady • ten Ex.: E kula leinei a tosi. ~ Tato kniha je červená.
leka trpasličí, zakrslý
lekiaise ještě ne Ex.: Lekiaise aumai e ia se ne'a. ~ Ještě nic neposlal.
lele letět
leleu zralý, zrát
lenā tam Ex.: Ko lenā ko le gata. ~ Támhle je had. • ten, tamten
le'o hlídka, hlas
le'ole'o sledovat, hlídat
lepupilika republika
leta rozptýlený, natažený
leu zralý Ex.: kua leu le fa mago ~ mango je už zralé
liligi průjem Ex.: E liligi a ia. ~ Má průjem. • rozlít, nalévat
liliu obrátit se, vrátit se • stát se něčím Ex.: Liliu kose tagata malie. ~ Stát se dobrým člověkem. • změnit se v něco Ex.: Kua liliu aia o ika. ~ Proměnil se v rybu.
lima 5 • paže, ruka • lima sema levák
limu řasy mořské
liufaki vrátit
livai močit
loa dlouhý, délka
lōfia záplava • zaplavit Ex.: Kua lofia le fenua. ~ Země je zaplavená.
logo slyšet, zpráva, novinka, oznámení • logo malie překvapení
logo'a bzučet Ex.: E logo'a a kapakau ole mumu. ~ Křídla vážky bzučí.
logoai navzdory, i když
logo'i slyšet, znít, cítit, pociťovat, zasažený být něčím
logologo oznámit, informovat, zpráva, novinka
logona oznámený být • slavný • známý být Ex.: E logona lona igoa. ~ Jeho jméno je známé.
loi lživý, lež, nepravý, lhát • zapírat Ex.: E loi a Kusito nase to'o e ia a le fafala. ~ Kusito zapírá, že by vzal ty peníze.
lo'imata slza
loka zámek visací
lokonui vdova
loku můj
lole bonbón
lolo olej
lolomi tlak
loloto hluboký
lolotoga zatímco
lomi masáž
lomimi mravenec
lona jeho
losalio růženec
loto duše, duch • střed, vnitřek, vůle, chtít • loto veli závist, závidět, závistivý
lotolotolua nerozhodný, zmatený
lotomakēke odvaha Ex.: E tonu keke lotomakēke kile tuku o le suluka. ~ Je třeba mít silnou vůli, aby člověk přestal kouřit. • odvážný, statečný
lotomamae smutný • zasáhnout někoho Ex.: E kau lotomamae ai i le logo kua ano a ia la. ~ Byl jsem velmi zasažen zprávou o jeho odchodu.
lotu náboženství
lou tvůj
lu dojmout
lua 2 • lua afe 2'000
lu'i třást
lulu sova, sýček • třást Ex.: E tonu ke lulu fakamalielie ale fa fagu i mua o lona selevisi. ~ Pořádně láhev protřepat před otevřením.
lūlū houpat se
lulua zvracet
lūlū'aga houpačka
luluku nést na rukou
lumaluma hanba, stydět se, hanebný
lupe holub
M
ma préf. resultativní Ex.: Kua mavae le vakalele. ~ Letadlo už vzlétlo.
ma'ā švagr
mā'ā švagrová
ma'ama'a lehký
ma'anu koupat se Ex.: Ka ano au o ma'anu. ~ Jdu se koupat. • koupel, plavat na vodě
ma'ea provaz
mafa'a rozbít, rozbitý, roztříštit
mafai schopný Ex.: E mafai lana soko atu. ~ Je schopen pokračovat. • také, možný
mafatua kýchat
mafimafi všemocný, vševládný, všemohoucí
mafoata rozbřesk, svítání
mafo'ata červánky, svítání
mafola rozlitý
mafu srdce
mafuike zemětřesení
mafuli točit
mafutafuta tučný
magafa křižovatka
magiti jídlo, potraviny
mago mango • mangovník, promlčet
mai dej mi, podej mi
ma'ikao prst
ma'imoa postižený, mrzák
maio květen
maisi piliny
makalulu měkký, jemný
makape běžet
makēke tvrdý, silný, urputný, úporný, pevný, zdatnost
mako tancovat • tanec Ex.: E mako latou mo la'akau. ~ Tancují tanec mako s holemi. • mako mai! tancujte, zatancujte mi!
makona najedený být, nabitý puška
mala'e veřejné prostranství, náměstí • mala'e mutie trávník
mala'ia katastrofa, neštěstí, nehoda
mālama světlý, jasný, zářivý, průhledný, světlo
malamanei svět, vesmír
malamea Aglaia psilopetala na Wallisu známá jako lagakali, strom s vonnými květy
malemo utopit se, topit
malesio březen
maletile mučedník
malie dařit se Ex.: E ke malie fai i leinei a aso? ~ Jak se ti dnes daří? • dobře, bravo, dobrý, líbit se • malie kile dobrý k Ex.: Ko le fa timo lena kua malie kile kai. ~ Ten meloun je dobrý k jídlu. • malie oki vynikající, skvělý
maligi rozlévat, prolévat slzy, přetékat, převrhnout sklenici a pod.
malimali usmívat se
malō sušit, suchý
mālō dobrý den, děkuji, dobře řečeno, uděláno • mālō le alofa děkuji pěkně • mālō le kataki dobré odpoledne, dobrý večer • mālō le mauli dobrý den dopoledne
malolo zdraví dobré, prázdniny, dovolená
malu stín
malu'i bránit, ochraňovat
mama prsten, knoflík na oblečení
māma žvýkat
mamae bolest, bolet, neštěstí, utrpení, trpět, působit utrpení
mamafa těžký, váha
mama'i zapnout knoflíky
mama'o daleko, vzdálený
mamate zaniknout, zahynout
mana hrom
manatu vzpomínka, myšlenka, myslet na něco, někoho, vzpomínat
manava břicho
mānāva dýchání, dech
manava'alofa laskavost, soucitný, milosrdenství, štědrý, ušlechtilý
manava'i obávat se, strach mít, bát se
maninifi tenký, hubený
manioka maniok
manogi květina • vůně Ex.: sauga manogi ~ příjemná vůně
mānogi bavit se hrát si, hra, hrát si
manu zvíře • manu liliki hmyz
manu'ia na zdraví!, štěstí, šťastný • požehnání, posvěcený
manulele pták
manumanu vlajka
ma'oki pravý opravdový, jistý, pravda, opravdový
ma'oki'oki spravedlivý, svatý
mape mapa
mapono ucpaný, uzavřený, zavřít
masa prázdný Ex.: Kua masa ale fafagu. ~ Láhev je prázdná.
masaki nemoc, nemocný
māsaki teta z otcovy strany
masalo možná
masamasaki nemocný často, churavý
masani zvyk, obvykle
masiki pozvednout, zvednout
masina měsíc • Měsíc • masina fo'ou novoluní, Měsíc nový • masina katoa úplněk, Měsíc plný
mata tvář, postava, oko, vzhled • mata gafua pověst dobrá, jméno dobré • mata tilo'ata brýle
matafenua pobřeží, břeh
mataga pomník, monument
matagi vítr
mata'i tosi dopis
matakakai špičatý, ostrý, nabroušený
matala pochopitelný, chápat
mātāla kvést
matalalasi tučný písmo Ex.: faitosi matalalasi ~ tučné písmo
matapā brána, dveře, vchod
matapa tilo'ata okno
matapule cizinec
matapuna studna, pramen vody
mātātai pobřeží mořské, břeh
matau háček
mata'u rybařit
mate vypnutý, mrtvý, umřít
mate'i vypnout Ex.: Mate'i atu le pepeka. ~ Vypni ten ventilátor. • zabít někoho
matemate náramek
mati sirka, zápalka
matininia nehet
mativa chudý, chudák
matotolu silný tlustý Ex.: E matotolu veli le kie na to'o mai e koe. ~ To manu, které jsi koupil, je příliš hrubé.
matou naši, náš, my
matu'a rodiče, starý člověk
ma'ua dluh Ex.: Ko lona ma'ua kai e kaulelau afe. ~ Jeho dluh za potraviny se zvedl na 100 000 XPF. • útok, mít pouze ve smyslu vlastnit, zvítězit, nutnost, vlastnit, najít
ma'ūga hora, kopec
ma'uiga výjimečný, užitečný
ma'uke hodně Ex.: E mauke a puaka a loku tamana. ~ Můj otec má hodně prasat. • několik, mnoho • ma'uke veli naložený být Ex.: E mauke veli a koutou ne'a e ave, e tonu ke tuku ni'iki. ~ Máte toho příliš moc, je třeba některé věci tady nechat.
ma'uli bytí, život, živý, žít
maumau'i poničit, zlomit, zničit
ma'umu kuchyně místo pro tradiční kuchyni na Futuně
ma'upo půlnoc
mava'a otevření Ex.: E tatali a fenua kile mava'a ole koloa. ~ Lidé čekají, až bude obchod otevřený. • otevřít
mavae vzlétnout, odejít, rozejít se
mavete rozebraný, rozvázaný, rozptýlit se vzdálit se, rozdělený, rozejít se pár
mavetevete rozvázaný
maveu rozčesat, nepořádek, chlívek expr. špinavé místo • rozplést vlasy Ex.: Kua maveu loku lau'ulu ile matagi. ~ Vlasy mi rozfoukal vítr.
maveuveu nepořádek udělat
me'a čistý
mei part. značící původ Ex.: E au aia mei Futuna. ~ Je z Futuny. • chlebovník jeho plod • od Ex.: Na makape aia mei Tavai ki Leava. ~ Běžel z Tavai až do Leava. • mei leinei odtud • mei tai od moře
mei'fea? odkud?
mele kaz na věci
meli pošta
meme babička
meo nespokojený být, stěžovat si
migi křeč Ex.: E migi lona va'e. ~ Má v noze křeče. • kudrnatý Ex.: E migi a le lau'ulu o loku taina lasi. ~ Má starší sestra má kudrnaté vlasy.
milakulo zázrak
mili masírovat
mimi močit
minuta minuta
misa mše svatá
mo a Ex.: Ko Malia mo Petelo. ~ To je Malia a Petelo. • s
moa kuře • kuřecí maso • moa tagata kohout
mo'a? proč?
moana oceán, hlubina oceánu
moe lehnout si, odpočinout si, spánek • ospalý být Ex.: Kua kau fia moe. ~ Chce se mi spát. • spát Ex.: Ka ano au o moe. ~ Jdu spát. • moe fakatalitali'aga spát na zádech
moe'aga lůžko, rohož na spaní, místo na spaní, postel
moeaki sobota • moeaki o le aso tapu předvečer večer ze soboty na neděli
moemiti sen, zdát se sen, noční můra
mogamoga plesnivý Ex.: ga pane mogamoga ~ plesnivý chleba
moito'a! dobře uděláno!
moka až po Ex.: Koi kau natu moka oki laku ga'oi. ~ Přijdu jakmile skončím svou práci.
mokā když Ex.: E fifiti le puavolo moka lasi lona tu ki se ne'akai. ~ Pepř pálí, když ho dáme do jídla příliš mnoho.
mokoia čerstvý, chladný
mokomoko chladný
mokopuna dítě
moli pomeranč
moliga dar, dárek
momi cucat
momo'i kousek malý, drobek, rozdrtit • momo'i pane strouhanka, drobky chleba
momoko zima, chlad
momole hladký, uhlazený, zdvořilý
momoli poslat Ex.: Na momoli e Sosefo ale pake o lona tinana mo fakapotapu. ~ Sosefo poslal své matce k Vánocům balíček.
monitē pondělí
mono ucpat Ex.: E mono eia a pu ole fale. ~ Opravuje praskliny na domě.
moso uvařený • vařit
mosokoi Canaga odorata na Wallisu nazývané mohokoi, strom s vonnými květy
motokā automobil
motopai motorka, skútr
motou my Ex.: E tou folau i apogipogi. ~ Odcestujeme zítra.
motu ostrov obvykle malé korálové ostrůvky obklopující hlavní ostrov
mouku pole • mouku ufi pole ignamové
mua nejdříve Ex.: E tonu mua keke kai tio ke ano o manogi. ~ Než si půjdeš hrát, nejdříve musíš pojíst.
mu'a prvorozený, vepředu, před, předcházet
mugalafu popel
mugalō voňatka citronová (Cymbopogon citratus), citronela (Cymbopogon citratus) tráva sloužící k výrobě čaje s příchutí citrónu
mui part. značící hejno ryb nebo skupinu malých zvířat žijících spolu • mui ika hejno ryb • mui lupe hejno holubů • mui peka hejno kaloňů
muli mladý, malý • zadek, pozadí
muli'i následovat
muluki tlačit
musika hudba, muzika
musuola kapesník
mutate hořčice
mutie rostlina, trávník
mutu'i ne'a oblečení
mutu'ī ne'a prádlo obecně
N
nā tumáš, podívej při ukazování na něco
nae neboť, protože
nafea kdy? v minulosti
nailanei před chvíli v minulosti
nānafi včera
nāpō večer minulý
ne'a věc • dar Ex.: I aso tapu fuli, e aga le fenua o soli se ne'a alofa ma patele. ~ Každou neděli lidé dávají knězi své dary. • ne'a alofa dárek • ne'a e fūfū tajemství • ne'a faipa'aki fotoaparát • ne'a fakapiki pepa lepidlo • ne'a kai jídlo, potraviny • ne'a kona jed • ne'a malie zákusek, dezert
ni člen neurčitý v mn. č.
nifo zub
niu kokos, kokosový ořech • niu matu'u kokos suchý, většinou slouží jako potrava pro prasata
nofo bydlet, pobývat, žít někde • usadit se někde Ex.: E nofo fua a ia i tafa o matou la. ~ Usadil se hned vedle nás. • nofo tokotasi samota, být sám
nofo'aga místo kde se bydlí, bydliště
nofofakamalie milý být, hodný být
nofola na shledanou říká se těm, kteří zůstávají
noleto sever
nono schovat se
nono'a spojit, spoj, svázat
novepeli listopad
nuanua duha
nusipepa deník, noviny
O
o part. značící důsledek akce Ex.: Na tu'ususumu le toe i le fatu o siga. ~ Dítě zakoplo o kámen a upadlo. • aby Ex.: E kau 'ala'ala o usuusu ki vusiga. ~ Vstávám brzy ráno, abych šel pracovat na pole taro. • o fai pe jako, podle někoho
'o kaku až do místně
o talu mei od
'ofa rozdělat, rozebrat
ofaga hnízdo
ofi ki poblíž, blízko
ofiofi vedle, blízko
oifaoa o jéje
oketopeli říjen
oki skončit, konec, cíl konec něčeho
'oki skončený, dokončený • velmi Ex.: E fulumalie 'oki a ia. ~ Je velmi krásná.
oku mé Ex.: Ko oku sataka. ~ To jsou mé boty.
ola hodina
'oloto řád církevní • zahrada
'one písek
ono 6
'o'ono prozkoumat, navštívit
'ope plavat Ex.: E 'ope ale fa fagu i le tai. ~ V moři plave láhev.
osi kůň
'oso vrhnout se na něco, někoho
'osofi udeřit někoho, vrhnout se na někoho, něco
'ota jíst syrové jídlo
ovi ovce • ovi fafine koza • ovi tagata kozel
P
pā talíř, jídlo
pa'a neplodná Ex.: fafine pa'a ~ neplodná žena
pa'aga bohatý člověk Ex.: ko le tagata pa'aga lena ~ je to bohatý člověk • peníze
pa'aki obraz, fotografie • pa'aki mo suvenia fotografie na památku
pa'atai sůl
pa'atai'i solit
pagani pohan, nevěřící
pai sláma
pā'i facka dát někomu, nafackovat
paipa dýmka
paka krab
pake balíček
pākete balík, krabice
paku připálený Ex.: Kose ne'a kua paku. ~ Něco se připálilo. • upečený velmi
pala zkažený, shnilý, hnít
palalau jazyk, mluvit, řeč • palalau le'o iki'iki mluvit potichu
palalauga konverzace, povídání
palapalalau mluvit, povídat si
pale pozvednout, stoupat
palepale postupovat
Palesi Paříž
palokia farnost
pane chleba
pāpa deska
papalagi bílý člověk, Evropan
papatu brutální Ex.: E papatu a ia. ~ Je surový.
papitema křest
pase ile zajít za někým Ex.: E tonu ke pase a koe ile tōketā. ~ Je třeba nejdříve zajít k lékaři.
pase mua zajít za někým
pasi a lima tleskat rukama
Pasikate Velikonoce
pāsikete zavazadlo
pasio umučení Krista, utrpení Kristovo
pasipasi tleskat
patele kněz, otec kněz
pati říct Ex.: Na pati koe kolea? ~ Co jsi to řekl?
patigata'a neposlušný
pato kačer • pato fafine kachna
patu zprohýbat, střecha
pātū fackovat, udeřit někoho
patuga uzel
pe jako, nebo, pokud, jestli • pe nei pro ně
pe'esi hodit Ex.: pe'esi kile kele ~ hodit na zem
peka kaloň
pekā zatímco když Ex.: E logo'a le puaka peka kai manioka. ~ Prase dělá hluk, když žere maniok.
pekapeka ventilátor • vlaštovka
pela bláto
pele zvon, rozmazlený, oblíbený
pēlē karty herní
pelepitelo kněz
pelu zamotat, skládat oblečení a pod., zauzlovat
peluki skládat Ex.: e peluki e au le ga kie ~ manu je složené
pena malovat, malba
peni tužka, péro na psaní, propiska
Penikosite Seslání Ducha Svatého
penisini benzín
pepa papír • pepa folau lístek na vlak, letadlo apod. • pepa kapine papír toaletní
pepe dědeček • dítě • motýl
pesalemo žalm
peti tlustý, tuk
pī vosa
piau pěna
piele pivo
piki přibitý, zablokovaný • zachycený Ex.: Na piki a ia ki le la'akau na fa'i atu kua ave e le matagi. ~ Zachytil se o strom, aby jej neodvál vítr.
pikinini pistole
pikoga zatáčka
piko'i zkroutit, ohnout
pila polštář
pili ještěrka
pilisoni vězení
Pilitania Angličan, Anglie
pine špendlík • pine taufo kleště
pipi býk, kráva
plasetike plastik, taška plastová
polisi policie
polofeta prorok
polosi kartáč • kartáčovat Ex.: Ano o polosi a le fo. ~ Jdi vyprat (vykartáčovat) prádlo.
pomo jablko
po'o vyboulit, promáčknout
popo poškozený, zchátralý
popoko důlek, díra, příkop
Potapu Vánoce
poto schopný, zručný, inteligentní, chytrý, moudrost
potu část něčeho, kus něčeho • potu puaka kus vepřového
potumuli západ
pou kůl • sloup Ex.: pou fale ~ sloup v tradičních chýších
po'uli noc, temnota
pu díra
pua plumerie strom s vonnými květy • pua fefelo plumerie žlutá • pua kula plumerie červená • pua tea plumerie bílá
puaka prase
pu'aki vyslovit
puani tečka ve větě
puavolo paprika
puavolo'i opepřit
pu'i prorazit, probodnout
puipui chránit
pulapula semeno, setba
pule starší • vedoucí, přikázání, mistr, království • pule faiako učitel • pule kolo starší představený vesnice
puleaga království • vláda, národ
pule'i vládnout, kralovat
pulekatolio očistec
puli chybět Ex.: E puli le ne'a i leinei. ~ Něco tady chybí. • nepřítomný, zmizelý být, ztracený být • ztratit Ex.: Kua puli laku kala ~ Ztratil jsem své klíče.
puloga klobouk
puna lžíce • zachránit se Ex.: kua puna a ia ~ zachránil se
punama'uli překvapení, překvapit
pusa krabice, bedna • pusa mate rakev
pusagia zadusit někoho, uškrtit
pūsi kočka
putete brambory
putu smutek po něčí smrti
S
sa vejce slepičí
sae poškodit, rozbít, roztrhat
sae'i roztrhat úplně
sa'ele jít, procházet se
sagata svatá žena
sagato svatý muž
sagatualio svatyně, chrám
sa'i připojit, spojení, spojit, svázat
saka vařit ve vodě
sakilifisio oběť
sakinake part. zn. vztah s třetí osobou nebo vzdáleným místem Ex.: E kau sakinake ia e manatu mai ase tasi mei mama'o kia teau. ~ Mám dojem, že na mě někdo myslí.
sako přímý
sala chyba, kaz, nepravý, omyl
sali téct • sali toto krvácet
sanualio leden
sao zachránit, spasit
saofaki bránit, ochraňovat
saosaoa nedotčený, zdravý
sapio zručný, šampión
sasa bít někoho pěstí, udeřit
sasau růžová
sataka bota, podrážka • sataka vagavaga sandále
sau král, výsost královská
sa'u odebrat, sebrat, rozdělit • vytrhnout Ex.: Na aga le tagata kai'a o sa'u le kete a le fafine i le ala. ~ Zloděj na cestě vytrhl ženě tašku.
sauga vůně • sauga manogi vonět • sauga veli páchnout, zapáchat
sauga'i cítit vůni, čichat
saute jih
savale slina
sē květina
se tasi někdo
sega papoušek • zelená • sega fakapo'uli zelená tmavá • sega usi zelená do modra
seke klouzat
sekelipa zákoník ze Starého zákona
sekeseke kluzký
sekolā škola
sekonita sekunda
sēkulō století
sele nůž, břitva, ostří
seleta meč
selevisi sloužit
selo nebesa, nebe v náboženství
selu česat, hřeben
selu'i česat se
sema levý
senipa přepážka
sepetepeli září
Sesu Kilisito Ježíš Kristus
sesunio půst, postit se
seu zametat, hrabat listí a pod.
seupenu smeták, koště
sīkā doutník
sikaleti cigareta
siki zvednout • zvýšení ceny a pod.
siku fronta na něco
sila obálka
siliva stříbro
sinā bílá
sipa zahnout
sipela opakování
sitapa známka poštovní
sitapa'i oznámkovat obálku
sitima loď především na páru, loď nákladní
sivi úkol, zkouška
soa ne'a pár Ex.: soa taka ~ pár bot
soasoaki přiblížit něco
sofea řídit auto a pod.
sogi obejmout
soka praštit se, bouchnout do něčeho
sola utéct, uprchnout
soli dát • soli fakatemi půjčit, zapůjčit
soliā voják
solo utřít
solo'i vymazat • zbořit Ex.: Kua solo'i e latou a fale 'afea. ~ Zbořili staré domy.
solomuli vrátit se, couvnout
somo klíčit, růst rostlina
sopo skákat
sosa neklid, pochybnosti mít
sōsā omáčka
sosa'a neklidný, strastiplný, obtížný
sōsō jasný obloha
sota prádlo na praní
sota'i prát prádlo
su pokleknutí
sua píseň, zpěv, zpívat
su'a šťáva, tekutina, příliv vzestup vody • su'a piele pivo • su'a pipi mléko
suafa jméno
sufe hledat Ex.: E sufe e ia lana kaupepa i loto o lana kete. ~ Hledá svůj sešit v brašně.
sufegi odhalit, otevřít
sugesuge šváb
sui vyměnit
suka cukr • diabetes, cukrovka
suka'i cukrovat
suki injekce, injekční stříkačka
suki'i bodnutý být, bodnout, píchnout, probodnout
sulio červenec
suluka kouřit tabák
sulunale noviny
sunio červen
supa polévka
susu vlhký, namočený, mokrý, namočit
Sutea Judsko
T
tā bít někoho, udeřit, psát na stroji n. počítači, tetovat • tā le pele zvonit na zvon
ta'aki vytrhnout ze země, sklidit, sklizeň
ta'ata'a krev
tae sesbírat
ta'e exkrement, fekálie
ta'eku prdět, pouštět větry
tafa sekat • vedle Ex.: E nofo fua a ia i tafa o Tamiano mo Solonefa. ~ Bydlí hned vedle Tamiana a Solonefy.
tafatafa ole ala okraj cesty
tafea odnesený proudem
tāfito základ, především, hlavní, hlavně
tāfito'i kořen • tāfito'i nifo kořen zubu
tafoki obrátit se
taga kapsa, nosit dítě - být těhotná, taška
tagata člověk, muž • tagata agasala hříšník • tagata ave logo vyslanec, zpravodaj • tagata fai feua námořník, rybář • tagata fai folau námořník, mořeplavec, navigátor, lodivod • tagata faifaito'o lékař, ošetřovatel v nemocnici • tagata fakasausau služebník • tagata fakasoko masau mluvčí • tagata fakasoko pati překladatel • tagata ga'oi dělník, pracovník • tagata mativa vagabund, bezdomovec • tagata tamate vela hasič, požárník • tagata uku potápěč
tagi nářek, pláč, plakat
tai moře • tai loloto příliv • tai mamasa odliv
taiatea voda mořská
taina bratr, sestra
ta'ine dcera
taka bota
takafi rozdrtit, pošlapat, rozšlápnout
takai zabalit, zamotat do látky a pod.
taka'i obout se
takele dno • takele mose vaka dno lodi
takele'i tai hlubina, oceán otevřený
taki řídit auto, vést, nést
tala rozebrat, rozpojit, osten • trn
tala'i rozebrat, rozplést • rozvázat Ex.: I lana ulu ki le fale pilisoni, na aga le tagata le'o o tala'i ona lima. ~ Když vešel do vězení, strážný mu rozvázal ruce.
talapipi otvírák na konzervy
talatala trnitý, bodavý, pichlavý
talatuku poslední vůle Ex.: Mose kilisiteano kua teuteu lona mate. ~ Poslední vůle někoho, kdo nás brzy opustí. • tradice, historie něčeho
tali přijmout, vyslyšet, obdržet
talie kvůli • protože Ex.: E tonu ke kau moe tautonu talie e kau ga'oi i apogipogi. ~ Musím jít brzy spát, protože zítra pracuji. • talie na iai kvůli
taliga ucho
talitali čekat
talo taro (Colocasia esculents) • talo samoa taro (Colocasia esculents) ze Samoa
talu od doby • talu mai od doby
tama chlapec, syn ve vztahu k matce • tama ako student, školák • tama aliki urozený
tamaliki děti plur.
tamana otec • Tamana tapu bůh někdo výjimečný • tamana vavae toe kojenec syn. adoptivní dítě
tamate bít někoho Ex.: Na aga latou o tamate a ia. ~ Ubili ho k smrti. • udeřit, zmlátit, zabít někoho • tamate ale uila vypnout světlo
tanaki sklidit, shromáždit, sjednotit
tane cisterna, pumpa, kohoutek na vodu, trubka, hadice
tano'a nádoba na kavu znak krále
tanu pohřeb, pohřbít • zakopat do země
tanuma hrob, hrobka, pohřebiště • hřbitov
tao kopí
ta'o péct v umu
ta'ofi zastavit, zabrzdit, zpomalit, zabránit něčemu
taōfi držet
ta'omi rozdrtit
tapa okraj, konec okraj, místo malé
tapaka tabák
Tapenakulo svatostánek
tapono poklička • zmlknout
tapu zakázaný, posvátný
tapuaki posvětit, požehnat
tapuakina požehnání, požehnaný
tapu'i zakázat
taputapu posvátný
tasi 1 • jeden • tasi ake jiný, druhý nějaký jiný
tasini konzerva, plechovka
tasitasiga čas od času, občas • výjimečný, málo častý
Tasitolu Tapu Svatá Trojice
tatafi oprášit
tātatau tetování
tatau připomínat něco n. někoho Ex.: E tatau lena matafenua pe loku motu. ~ Tahle krajina mi připomíná můj ostrov. • stejný naprosto
tau pověšený být Ex.: E tau le pa'aki i le pa'a i le salo. ~ Fotografie je pověšená na zdi obývacího pokoje. • přistát s lodí, přirazit ke břehu, přijet, bitva, bojovat v armádě, česat ovoce, válka, nosit oblečení, zavěsit • udeřit Ex.: Na tau le fitipolo ki lona fatafata. ~ Balón jej udeřil do hrudi. • tau aluga vyvýšenina, výšiny, výška • tau ki ai! dobře uděláno!, bravo! • tau masaki rýma
tau'aga háček na zdi, věšák
tau'aluga nahoře, vysoký
tauga'oi neklidný
taui msta, mstít se, pomstít se
taula kotva • taula atua bůh
taulaga kotviště • taulaga vaka přístav
taulalo nízký
taulua dvojitý
taumata brýle
taumatu'a pár
taupau uchovat, hlídat, pečovat o někoho n. něco
taupo'ou sestra řádová, panna
taupulupulu kabát, bunda
tausala příliš pozdě • zpoždění, zdržovat
tausi hlídat, opatrovat
tautau viset, pověsit
tautea potrestat, trestat
tauvele urážka
tauvele'i zranit, vynadat někomu
tavili patrona, kartuše
tea bílá
tega pecka, jádro • stehno
tegea vrazit do někoho, urazit někoho
tege'i převrátit
tegetege bušit na dveře
te'ite'iki téměř, skoro, dotknout se něčeho • zavadit o co Ex.: Na te'ite'iki a ia i le motokā. ~ Zavadilo o něj auto.
teka kolo
teke'i zakázat, nedovolit, odstrčit
tekelili třást se, chvět se
teki položit
tele břitva • holit Ex.: tele lona kaukava ~ oholit si vousy • sekat Ex.: E tele e Sosefo ale mutie ki lana masini. ~ Sosefo seká trávník svou sekačkou.
telefoni zavolat někoho, telefon
telefua nahý
televisio televize
temi doba, trvání, epocha, moment, čas
temonio démon, ďábel
tesepeli prosinec
tete třást se
teuteu obléct se Ex.: E teuteu aia talie ka ano o misa. ~ Obléká se, protože půjde na mši. • připravit, uspořádat, ozdobit
tī citronela (Cymbopogon citratus) • čaj • hodit, vrhnout něco, tedy • následně
tia pak • tedy
tia! tak tedy!
tiafo'i první ministr krále v Alo
ti'aki opustit Ex.: Na ti'aki e au le vaka. ~ Opustil jsem loď. • opuštěný, nechat, odmítnout
tiale gardénie (Gardenia sp.), tiaré (Gardenia sp.)
tili síť na ryby
tilo'ata sklo, zrcadlo
tilou! promiň!, omlouvám se!
timo meloun
tina'e těhotná
tinana matka
tinatina matka
tini konzerva, plechovka, řetěz • tini pipi konzerva telecího masa
tini'i připoutat řetězy
tino hmota • tělo, maso • tino lasi obézní, tlustý člověk • tino mafutafuta silný tělnatý
tio dívat se, vidět
tio'i sledovat, pozorovat, dívat se
tiotio podvádět
tipolo citrón
tipoti konvice na vodu, čaj
tisipulo učedník
tō sadit rostliny, rozsévat, sít semena
toa železné dřevo
to'a válečník významný
toafa pustina, poušť
toe batole • dítě Ex.: Ko lona ga toe. ~ To je jeho dítě. • opět, navíc, ještě, zbytek • zbývat Ex.: Koi toe lau kasukutu la. ~ Ještě zbývá tvá svačina. • znovu Ex.: E toe au aia i leia ale vasa'a. ~ Přijde zase příští týden. • toe 'au vrátit se • toe fafine vnučka
to'e kaiga zbytky jídla
toe lasi syn prvorozený Ex.: Ko le toe lasi o lena taumatu'a. ~ To je prvorozený syn této rodiny.
toe tagata vnuk
toe tu'u zvednout, pozdvihnout
toe tu'uake oživit
toe vavae dítě adoptivní
toega kai jídlo velké, slavnostní
to'eto'e krátký, zakrslý, trpasličí
tofi rozdělit, podělit se • tofi fakalikiliki sekat na kousky
tofiga dědictví
Toga Tonga
togi řezba • vyrýt
togū brblat, reptat
to'i kapka
toka pokojný, klidný
toka'api dav lidí, množství lidí, zástup skupina lidí
tokaga zaměstnat, hlídat, obsadit
tokalaga hřbitov zast.
tokamalie krásný den, počasí, klidný, mírný • tokamalie kile připraven k
tōketā doktor, lékař • tōketā faito'o nifo zubař • tōketā nifo zubař
toki sekera
toko klacek, hůl
tokofia? kolik? Ex.: E tokofia latou? ~ Kolik jich je?
tokoi pomoci, pomoc, rádce, záchrana
tokonaki příprava
tokotasi sám • tokotasi fai sám, jediný
tōlili kolo jízdní, bicykl
tolo cukrová třtina
tolu 3
tomato rajče
tonu dobře řečeno, uděláno, pravý, přesný, přesně, správný, právo • pravda mít Ex.: E tonu a koe. ~ Máš pravdu.
to'o odebrat, nosit jméno, vzít, popadnout, držet • zadržet někoho Ex.: Na to'o Petelo ele polisi. ~ Petelo byl zadržen policií. • to'o faka'makēke vzít si silou
to'oto'oga oslava, slavnost
topa mýdlo • topa kaloni mýdlo parfémované
topa'i mydlit, namydlit
topu dřez Ex.: E kau lomi laku fo ki le topu. ~ Máchám své prádlo v lavoru.
tosi oběžník, dopis, kniha, zpráva, psaní • psaný • psát
toso táhnout, tahat za sebou
toso'i zatáhnout silně
toto krev
totogi koupit, platba, platit, cena, mzda, hodnota • totogi malie levný • totogi veli drahý cenou
totolo plazit se, plížit se
tou my
tu'a potrestat
tu'ā záda
tu'ākau mělčina místa zarostlá korály kde ženy tradičně rybaří a sbírají mušle • přílivová oblast
tu'ania soužený, trápený
tu'atu'ani pokračovat, opakovat
tua'uma rameno
tufa rozdělit Ex.: tufa ni ne'a kai ~ rozdělit si jídlo
tufu pramen vody
tui jehla, věřit, položit, nosit šaty • víra • tui le kasoa dát si na krk náhrdelník • tui solo doporučit
tuitui šití, pletení oblečení
tuka sud, bečka
tuku opustit, nechat • položit Ex.: tuku kile kele ~ položit na zem • přestat něco dělat Ex.: Ke tuku e koe le toso o loku fulu'i ulu nae mamae. ~ Přestaň mě tahat za vlasy, bolí to. • tuku ki lalo snížit, dát dolů • tuku la! dost!, přestaň!
tule zvonice, věž
tule'i tlačit
tuli bekasína • hluchý • koleno
tulina kukuřice
tumutumu vrcholek, roh nějaké věci
tuna úhoř
tunu péct, grilovat
tupa krab • tupa kele krab suchozemský
tupenu pokrývka, ubrousek • tupenu ma'anu ručník
tupu zvětšovat se, a, růst, pučet, rodit se
tupu'aga původ, důvod, příčina
tupulaga chlapec krásný a mladý Ex.: E tupulaga a ia. ~ Je to hezký chlapec. • muž mladý
tupuna fafine babička
tupuna tagata dědeček
tusi ukázat
tutu zapálit, hořet, podpálit
tutu'u pila
tu'u postavit se, stát na nohou • zvednout se Ex.: Tu'u la ki aluga. ~ Zvedni se. • tu'u masina noc měsíčná
tu'uake zmrtvýchvstání
tu'uga šálek • tu'uga one pláž
tu'uga'ane bratr, sestra
tu'ulaga faka'aliki titul starších na Futuně 11 titulů starších tvořících radu krále - Kaifaka'ulu, Manafa, Sa'agogo, Sa'akafu, Sa'atula, Safeisau, Safeitoga, Tiafo'i, Tu'i Sa'avaka, Tu'i Asoa, Vakalasi
tu'ulaga ma'uiga místo čestné
tu'umau často
tu'uma'u stále • vždycky Ex.: E tausala tu'umau fai aia. ~ Ten má vždycky zpoždění.
tu'utamaki neštěstí, nehoda
tu'uti řezat, sekat, krájet • tu'uti le palalau skočit do řeči Ex.: Ile fono i nanafi na aga a Mateo o tu'uti le palalau a Mikaele. ~ Včera na poradě Mateo skočil do řeči Mikaelovi.
tu'utinana strýc
tu'utuli na kolenou, pokleknout
U
'ua krk, pršet • přeháňka, déšť
ūa příliš Ex.: E ūa peti a ia. ~ Je příliš tlustý.
uafu přístav, nábřeží
'uaina mokrý od deště
uasiki whisky
uati hodinky
uesite západ světová strana
'ufi ignam (Dioscorea alata)
ūfi zakrytý
'uga krab poustevník, slimák
uiga důvod, příčina, smysl něčeho
uila blesk, elektřina, světlo, reflektor světlo
ukamea ocel, železo
uku potápět se
ula'ula langusta
uli černá
ulu vstoupit, proniknout
'ulu hlava • 'ulu poko lebka
ulu'aga vstup
'uluaki nejdříve, první • prvorozený Ex.: Ko le uluaki leia o le tasi famili. ~ Támhleten, to je prvorozený rodiny.
ulufaki modlit se
ulufī proniknout násilím Ex.: Na ulufī e latou ale koloa. ~ Vloupali se do obchodu. • vstoupit
ulumaki navléct si, obléct si
uluso ježovka
uluulu útes
umaga taro (Colocasia esculents) sušený
umoti přiskřípnout • zazátkovat Ex.: Na umoti e Tominiko a lona fagu lolo. ~ Tominiko zazátkoval láhev s olejem.
'umu zemní pec
'unu houba Ex.: E solo e ia le laupapa kile ga unu. ~ Umývá stůl houbou.
unukele červ
usi modrá
usu ráno, svítání
uta zavazadla
utu návrší, kopec
'utu skála
u'ufi zakrýt
u'uti kousnutý, bodnutý hmyzem a pod.
u'utu naplnit
Uvea Wallis
uviki sele, podsvinče • uviki moa kuře
V
vae rozdělit, rozdělení, podělit se
va'e noha, chodidlo • tlapa • va'e ala okraj cesty
vaega část, porce
vaelua půl, rozdělit pozemek a pod.
vaevae rozdělit
vai voda • vai mafana odvar, čaj bylinkový • vai me'a voda • vai tafe řeka • vai tapu voda svěcená
vaka loď, piroga, kanoe • vaka faifolau závětří pro lodě, přístav
vakalele letadlo, let • vakalele afu letadlo proudové
vakautulolo tanker
vakavaka část, strana
vaku'i seknout drápem, podrápat, poškrábat
vali máslo
valu 8
vao rostliny, les, džungle • vao matu'a džungle primární, prales
vaoa zarostlý rostlinami
vasa vzdálenost, prostor
vasa'a týden
vasu'a ústřice, zéva
vavae kapok, bavlna • odloučit dítě od rodičů
vava'e šortky, kraťasy • vava'e loloa kalhoty • vava'e loto slipy, trenýrky
vave brzy • rychle Ex.: E vave 'oki lau fo. ~ To jsi vypral rychle. • téměř Ex.: Kua vave fai le oki o lana gaoi. ~ Už skoro dokončil svou práci. • vave e manavā rychle
veka pískat • píšťalka • veka (Rallus pectoralis) pták
vela horečka
vela'ia horko Ex.: E kau vela'ia. ~ Je mi horko.
veli zlo, špatný, zlý
velo bojovat
velosaga vojsko, armáda, bitva
vesi'a nenávist, zloba, nenávidět, pohrdat, pohrdání
vesili tázat se
vesili'i ptát se, doptávat se neodbytně
vesīpa skútr z rozšířené italské značky skútrů
vesivesili informovat se, ptát se
vete rozdělat Ex.: Na vete e au loku la'ulu. ~ Rozpletla jsem si vlasy.
veteki rozbít, rozbitý
vevela horký velmi, horko, žhavý
vevete zpovídat se Ex.: vevete ona agasala ~ vyzpovídat se ze svých hříchů
vikiga krásný zpěv, píseň
vikitima oběť
vikiviki oslavovat
vilo spadnout, vrávorat
vinika ocet
vino víno
visi čistit zeleninu Ex.: E visi eau a fa putete. ~ Škrábu brambory. • sekat, okrájet slupku, ořezat
vite vinice, vinná réva
vitesi rychlost
vosa syn • vosa ulu'aki syn prvorozený
vūsiga pole Ex.: E ano loku tamana i aso fuli o tio'i lana vūsiga. ~ Můj otec chodí každé ráno na pole. • pole před. taro
vusu bitka, potyčka, bít se