Tip: Chcete-li vyhledávat ve slovníku, použijte klávesy Ctrl+F.

A

a znak absolutivu

'a ohrada, oplocení, plot

ā táz. zájm. Ex.: E kau kai le a? ~ Copak to jím? • vepřín, chlívek prasečí

'a fatu zeď, ohrada kamenná

a leia jiný, druhý nějaký

a'ai? kdo?

'a'anu plivat

'aele vzduch

afa hledat, pátrat

āfā cyklon, bouře

afe 1'000 • točit, zatáčet

'afea starý o věcech, který táz. zájm., zastaralý

'afea? kdy? pro bud. č.

afe'aga zajížďka, zatáčka

afi oheň

afiafi večer

'afu kouř, dým

afuafu kapička

'afu'afu přeháňka

afuafusi pokropit, postříkat

'afuia zakouřený, začouzený

aga pohlížet na někoho • tradice • způsob, styl, povaha lidská a pod.

'aga čelit něčemu • žralok

-'aga suf. místa nebo důsledku akce Ex.: kamata - kamata'aga ~ začít - začátek

aga faikese mdlý, fádní, nevýrazný

'aga'aga vypadat jako Ex.: E 'aga'aga aia pe lona tinana. ~ Má vzhled své matky.

aga'alofa vlídný, příjemný člověk, milý člověk, velkorysý

agafaikese lhostejný, nepodstatný

agafakalogologo skromný, nesmělý, ostýchavý

agai vládnout, kralovat, trůnit • výsost královská a pod.

agai'aga trůn

agaifenua tradice, tradiční zákon

agaimanu zvířecký, bestiální

agamalie dobrý, milý, roztomilý • přívětivý Ex.: E agamalie a ia. ~ Je to milý člověk.

aganoa ki ai nestarat se

agasala hřích

agasau luk Ex.: Na fakaaoga'i e ia le agasau ke tamate ai le manu. ~ Použil svůj luk, aby ulovil nějaké zvíře.

agatonu přímý, spravedlivý, věrný

agaveli špatný, zlý, ošklivý

agi vát vítr

agina odfouknutý větrem, odnesený větrem

ai kdo táz. zájm. Ex.: Ko ai? ~ Kdo je to? • ten který táz. zájm.

ailanei dnes, za chvíli

aka kořen

ake part. srovnávání Ex.: E lasi ake a Futuna i Alofi. ~ Futuna je větší než Alofi.

akeno beránek před. v katolických textech

akesita nehoda

aki skrze, přes

ako učit se, vyučovat, studovat, učit

ako'i učit

akonaki vychovávat, kázat, poučovat

akusito srpen

ala cesta, pěšina

'ala probudit se • 'ala iki'iki pěšina

ala matu'a cesta označení jediné cesty vedoucí po pobřeží kolem celého ostrova Futuna

ala tausala zaspat, vyspávat

'ala'ala ponocovat

alaga povaha, charakter

alaga'i puaka šunka

alelo jazyk

aletale oltář

aliki náčelník, ministr, urozený, pán, stařešina • aliki sau král

aliki'aga urozenost, vznešenost

aliki'ia přítomnost všech starších na sněmu a pod.

alo syn

'alo'alo úbočí týká se částí kopců na Futuně přikloněných k moři

alofa milovat i jako láska k rodičům, sourozencům a pod. • náklonnost, obliba někoho, přátelství, soucit

alofa'aga milovaný, drahý člověk

alofaina miláček, drahoušek • milovaný být, drahý být, člověk • nejmilejší člověk Ex.: Ko lona tama alofaina lena. ~ To je jeho nejmilejší syn.

alofi'i lima dlaň

aluga nahoře, navrchu, povrch

ama vahadlo

āmale kladivo

'amanaki doufat, očekávat něco

amo hladit

'amo nést

'amoga přenosný

ana jeho mn. č., její mn. č.

'ana jeskyně

anā tyto, tito

aniani cibule

ano jít pěšky Ex.: Kae ka pati a kita e va'e vave. ~ Jde rychle. • odejít, přijít na návštěvu • ano fakasipa přecházet, jít přes něco • ano la na shledanou říká se těm, kdo odcházejí, jdi! • ano o moe jít spát, uložit se k spánku • ano vave jít rychle

'anu'anu slina

'anusi plivat na někoho

'ao mrak, oblak

'ao'aoa oblačný, zatažený

aofi strop

'aofi krýt, zakrývat

'aofia připojit, zahrnout, začlenit

'aoga užitečný, užitek

aoga malie použít k dobrému, využít

'aoia ponocovat až do rána, pracovat až do rána, být vzhůru až do rána

apele plný, naplnit

apelili duben

'api rodina početná, dům

'apo večer

āpō noc následující

apogipogi zítra • apogipogi usu zítra ráno Ex.: E toe liliu mai a Malia i apogipogi usu. ~ Malia přijde opět zítra ráno.

'āselo anděl • 'āselo tausi anděl strážný

aseniolo inženýr

Asesione Nanebevstoupení

'asi'asi zkusit, pokusit se o, navštívit

asino osel

'aso den

aso i mua atu o nanafi předevčírem

'aso malolo prázdniny, volno, dovolená

aso oki o apogipogi pozítří

aso ole vasa'a den týdne

'asotapu neděle

'asotupu narozeniny

'ata stín

atakai obehnat, ohradit, obklopit

atamai inteligence, inteligentní • pravá strana Ex.: E faitosi au ki le lima atamai. ~ Píšu pravou rukou.

ate vřed • ate 'i lima biceps, sval pažní

atelenatele alternátor

atemaka játra

atepili slinivka

ato lau střecha tradičních domů z listí pandánu

atolasio uctívat, adorace

atu part. vyjadřující směr k adresátovi věty

'atu hodit, vrhnout, řada, čára, linie • 'atu fenua souostroví • 'atu motu souostroví týká se malých ostrůvků okolo hlavního ostrova • 'atu tagata pluk obrazně, řada mužů • 'atu vaka flotila • 'atu vūsiga pole na kterém se pěstuje taro

atua božstvo

Atua Bůh

atulaulau svět, vesmír

au tví, tvé mn.č.

'au přijít • přijít Ex.: Ko lena a ai kua 'au. ~ Vida, už přicházejí

auase negativní imperativ, vyjádření zákazu Ex.: Auase fafagu le toe na kua moe. ~ Nesmíš probudit dítě, protože už spí.

'aukava otrávit • vřed

'aulo poklad lit. zlato, zlato

aumai dej mi Ex.: Aumai mua a lou kasoa la ke tau au. ~ Dej mi tvůj náhrdelník, ať ho můžu nosit.

'aumai donést, přinést

autalu plít

ava otvor, přechod, průliv, průchod

avaga manžel, manželka, vdát se, oženit se

'avaga svatba

avake nést přinést

avatu dát Ex.: Kua oki lau fafala ile soli atu. ~ Už jsme ti dali peníze. • poslat něco

ave odnést něco někam • odvézt Ex.: Na ave e matou a le masaki ki lopitali. ~ Odvezli nemocného do nemocnice.

E

e part. značící přítomný a budoucí čas sloves Ex.: E taumai le vaka i apogipogi. ~ Loď připluje zítra. • e i ai je tam

'ea jevit se, zjevení, zjevit se

eai ne, nikoli

'efi nést, tisknout něco rukama, svírat něco

'efu prach, prašný • 'efu 'efua poprášit, posypat

eio ano

'eke posadit se, sedět, umístit • 'eke ile posadit se na

'ēkelesia kostel, církev

elekisi cikáda

'elo zapáchat, smrdět

'ene lechtat, šimrat

'epikopo biskup

'epo lízat, olizovat

ese aoga zbytečný, k ničemu, neužitečný

ese i ai bez něčeho Ex.: Ese i ai sa'ana fafala. ~ Je bez peněz.

ese ne'a nic

'esite východ

Eulopa Evropa

eva'eva procházet se

'evanoa tulák

F

fa 4

part. značící ovoce nebo vajíčko, případně objekt kulatého nebo protáhlého tvaru

fa'asiga kategorie, druh, rasa, typ • fa'asiga tapu posvátná hierarchie

fafa nést někoho na zádech

fafagu probudit, vzbudit

fafa'o pověřený někým, naložit, nabít, naplnit

fafine samice, ženský • žena • fafine avaga žena vdaná • fafine faifanau porodní bába • fafine fakasausau služka

fagai krmit, živit

fagogo pohár, šálek na kávu a pod.

fagu láhev

fai dělat • rejnok

fa'i udeřit, bít

fai fō praní prádla

faifaiga'i zkusit, pokusit se

faifaitaki napodobovat

faiga snažit se, usilovat, příležitost

faiga'i bojovat, bít se, poskvrnit, umazat se

faigamalie štěstí

faigaofie jednoduchý

faigata'a obtížný k udělání, těžký k udělání

faikese zvláštní, podivný

faikole modlit se, modlitba

failaulau oběť

faisala klamat, šidit, podvádět

fa'italisa jednat svobodně, svoboda, volnost

faito'o lék, léčivo, léčit někoho • faito'o le masaki uzdravit, vyléčit

faiumu hrnec, kastrol

faiva schopný člověk, zručný, skvělý

faka- kauzativní préf., značí i způsob provádění nějaké činnosti

fakaafe pozvání, pozvat

faka'aga naproti něčemu, ve směru od

fakaagaaga dělat si legraci, vysmívat se někomu

faka'aga'aga kritika

faka'agatonu naproti

faka'ako vyučovat, učit někoho

fakaala informovat se, probudit se, poptávat se, zeptat se

faka'aliki královský • vznešený člověk, uzurpovat si něco

faka'āmu přání, blahopřání, přát něco

faka'aoga použití, použít

faka'apa'apa respekt • respektovat

faka'apele naplnit láhev apod.

faka'aselo andělský

faka'atua božský

faka'au dorazit, dospět někam, dojít

fakafalani francouzský • francouzština Ex.: E kau poto i le masau fakafalani. ~ Umím mluvit francouzsky.

fakafeofi přiblížit

fakafeta'i vděčný, děkovat, oslavovat někoho za něco

fakafētu'u na boku

fakafiafia radovat se, radost, potěšující, radostný

fakafilofilo směs, změť

fakafimalie uklidnit, utěšit

fakafiti zakázat, odmítnout, popírat, namítat, být proti

fakafokifa náhle

fakafo'ou obnovit nahradit novým

fakafotu synovec, neteř

fakafūfū schovat, ukrýt, uschovat

fakafutuna futunština

fakagigila zářit

fakagoto ponořit, potopit

fakaigoa jmenovat

faka'ilo oznámit něco někomu, upozornit, upozornění

fakailoilo vysvětlit

fakaka hořet, plápolat

fakakaekae dost mít něčeho, monotónní, jednotvárný

fakakafu zakrýt, krýt, pokrývat

fakakata směšný, legrační

fakakatakata legrační

fakakatoa dokončit

fakakau zúčastnit se nechat někoho

fakakaukau přemýšlet

fakakava zaplatit v podobě kavy

fakakelekele zašpinit, ušpinit

fakakikite prorokovat

fakakīna'kīnau obtěžovat, vadit

fakakīna'kīnau'i obtěžovat

fakakivi oslepit

fakakofu oblékat někoho

fakakololia oslavovat Boha, vzdávat chválu Bohu

fakalaka překročit

fakalapulapu lichotit, pochlebovat

fakalasi zvětšit, rozšířit

fakalau'atea čistit, uklízet

fakalautetea zbělet Ex.: Kua fakalautetea a ona fofoga. ~ Jeho tvář zbělela.

fakalavelave pokusit se, zpravit se, informovat se

fakalelu uklidnit Ex.: Fakalelu se tasi. ~ Uklidnit někoho.

fakalialia nechutný, odporný, ohavný

fakaliliu vrátit, oplatit, překlad, přeložit text a pod.

fakalogo poslouchat, podřídit se, naslouchat

fakalogogata'a neposlušný Ex.: E patigata'a oki a nei a toe. ~ Ty děti jsou opravdu neposlušné.

fakalogologo mlčet, být zticha

fakalologo ticho, tichý, mlčet

fakaloto'i přesvědčit

fakalotoveli závist, žárlivost

fakalotu náboženský, církevní

fakalumaluma stydět se velmi

fakamafana ohřát

fakamafao roztáhnout, napnout něco

fakamafola hlásat Boží slovo, rozhlašovat

fakama'iloga známý, vybraný, význačný, značka, značit, signál, znak

fakamakēke'i povzbuzovat

fakamakona nasytit, naplnit jídlem

fakamālama osvětlit, osvítit

fakamalo chválit, blahopřát, zdravit, sušit

fakamalotoloto vážně, doopravdy

fakamalu deštník, slunečník

fakamamae přemýšlení, meditace, pokání, trest

fakamama'o oddálit

fakamanatu vzpomenout si, vzpomínka

fakamānogi bavit někoho, voňavý, navonět, legrace dělat si, žertovat

fakama'oki pochybovat často se používá spolu s le'ese pro zesílení významu Ex.: E le'ese kau fakama'oki ki le ne'a e ke pati ki ai. ~ Pochybuji o tom co jsi mi právě řekl. • schválený, důkaz, dokázat, svědčit, svědek

fakamaopo'opo shromáždit, sjednotit

fakamapo pískat

fakamasa vyprázdnit

fakamasalo myslet, předpokládat

fakamasani zvykat

fakamasina měsíční frekvence a pod.

fakamaso'a termín používaný pro vtírání škrobu do tapa

fakamata naostřit, nabrousit

fakamatala vyprávět Ex.: fakamatala ase ga isitolia ~ vyprávět povídku • vysvětlit

fakamatalaloi pomlouvat Ex.: E fakamatalaloi latou ki lena kilisiteano. ~ Lidé pomlouvají tohoto člověka.

fakamate vražda, masakr, zabití úmyslné, zabít se

fakama'ua nutit

fakama'uli vykupitel, spasitel

fakame'a čistit, umývat

fakamolemole odpustit

fakamoso vařit, smažit

fakamulimuli poslední

fakamusumusu šepot, šeptat

fakanofo nařídit, přikázat

fakaofolele udivující, podivný

fakaoki docílit, cíl, konec, skončit, dodělat práci a pod.

fakaoki'aga konec, okraj, bod koncový, mez

fakapaku péct Ex.: Ano o fakapaku mai ale ga moa. ~ Jdi upéct kuře.

fakapalalau diskutovat, povídat si

fakapale odměnit

fakapapau upřesnit, vytyčit, slíbit, přísahat

fakapiki připojit, přilepit, spojit

fakapoto opatrně, moudře

fakapo'uli zastínit, tmavý barva, černý, ztmavit, temný

fakapuli schovat, ztratit

fakapuna spasit • fakapuna ma'uli udivit, překvapit

fakasa ukázat, projevit názor a pod., předvést něco

fakasā přiznat Ex.: Na fakasa eia a le ma'oki. ~ Přiznal pravdu.

fakasa'ele nést

fakasako rovně Ex.: E tonatona fakasako tu'umau fai a ia. ~ Je zvyklý sedět rovně.

fakasala pokušení, podvádět, mýlit někoho

fakasala'i pokoušet

fakasao zachránit

fakasemala lítost, litovat

fakasese pokazit, porušit něco

fakasipa napříč, skrz něco

fakasoko přinést, interpretovat, přeložit jazyk, přimlouvat se

fakasolo následovat

fakasuasua žertovat, žert, legrace

fakasusu namočit

fakataga oprávnit někoho, dát do pytle, tašky a pod., umožnit, dovolit něco někomu, pronásledovat

fakatapu zasvěcený • fakatapu 'avaga manželství

fakatapu'i očistit

fakatasi spolu, setkání, jednota, sjednotit, shromáždění

fakatasi'i shromáždit

fakatata obraz, socha, zobrazení

fakatau koupě, prodej, nákup

fakatavili rychlý být, rychle dělat, pospíšit si

fakateka nechat jet po kolech, nasadit pneumatiky

fakatilou omluvit, odpuštění

fakatiotio dívat se, sledovat, navštívit

fakatoetoe shrnout

fakatokaga dávat pozor, upozornit na něco

fakatokatoka uspořádat, mír, usmířit

fakatotonu rozhodnout

fakatu'a potrestat, stíhání, represe

fakatupu vytvořit, vyrobit, udělat něco

fakatu'u vystavět, ustanovit, uvést do funkce

faka'uvea wallisština, wallisský

fakavai pokropit, postříkat, pokropení, zavlažování

fakavalevale vyžadovat, požadovat

fakaveliveli'i týrat, mučit, pronásledovat, utiskovat

fakavesili žádat, ptát se, tázat se

fakavevela ohřát

fakavikiviki oslavovat Ex.: fakavikiviki kile Atua ~ oslavovat Boha • vzdávání díků, vzdávat čest

fakavilivili spěchat

fakavilo shodit, nechat spadnout

fakavisi obtěžovat, zavalovat něčím

faki sbírat, sklízet

fala pandán

falā peníze frank • stipendium Ex.: Na soli e le telituale ale fala ke tokoi ai kile soko atu o lana sekola i tai. ~ Teritorium mu dalo stipendium jako pomoc, aby mohl pokračovat svá studia v zámoří.

fala paogo pandan

falafenua granát

falala důvěra, věřit, naděje

Falani Francie

fale dům, bydlení • fale fono dům určený pro různá setkání • fale le'o věž • fale mako diskotéka, taneční klub • fale nofo internát • fale sau královské sídlo • fale tapu kostel • fale tauasu dům ve kterém se koná tauasu • fale uvō dům pro svobodné mladé lidi • fale vao toalety, záchod

falefatu dům, hrob

falekoloa obchod budova

falekuka kuchyně

falemasaki nemocnice

falemeli pošta

falepele zvonice

falesekola škola

falina mouka

fāmili rodina

fana puška

fanaga legenda, pohádka, povídka, historka

fana'i střílet Ex.: Na fana'i e ia le kuli ki lana fana. ~ Střílel po psu ze své pušky.

fanaki spolehnout se Ex.: E fanaki a ia e 'aga a lena le kilisiteano o fai lana kauga la. ~ Spolehnout se, že tato osoba splní svůj úkol.

fanau dítě

fano odejít

fanofano mýt Ex.: fanofano a lima ~ mýt si ruce

fa'o hřebík

fa'oa hrome!

fa'ofa'o nakládání

fasiga ne'a diskuse, projev řečnický

fata patro patro tradičních domů sloužící jako sklad

fatafata hruď

fatakia hrdlo, hltan

fati zlomit se, zlomenina

fatu kámen, oblázek

fatufatua kamenitý

fatufatu'i dělat si legraci z někoho

fatuliki blesk

fa'u utvářet, modelovat, vyrábět

fa'utu jez!

fea? kam? Ex.: Ka ke 'au ki fea? ~ Kam jdeš? • který? Ex.: Ko le puaka fea na tamate? ~ Které prase zabili?

feafa hledat

feala schopný, možný

fe'ano'aki jít tam a zpět

feau křičet po někom

feau'aki chodit s někým

fefe'aki? jak? Ex.: Na fefe'aki le ta o le vaka e Muni? ~ Jakpak Muni vyrobil svůj člun?

fefegu smrkat

fefele'aki hádat se

fefelo žlutá

fefe'u grimasa, škleb

fefilo'aki míchat

fekai'a krást

feke chobotnice

fela'aki takto

felavei setkat se

felela bratr řádový

feliafa středa

felialima čtvrtek

feliaono pátek

feliatolu úterý

feliliu'aki jít tam a zase zpět

felogoi povídat si

feluku odejít

femakape'i běžet

feneeki takto

fenua lidé, Wallis přezdívka používaná občas namísto původního jména Uvea • svět, země

feo korál

fepualio únor

fesagai revoluce, převrat státní

fesogi polibek, líbat, objímat

fesolaki zachránit se

fetagisi kňourat, vzlykat

fetapa Anděl Páně modlitba, poledne

feteki'aki položený na něčem

feti oslava Ex.: Ka ano au o lafeti. ~ Jdu na oslavu., svátek Ex.: Ka ano au o lafeti. ~ Jdu na oslavu.

fetogi změnit, poničit, nahradit něco něčím

fetu'u hvězda • rok, epocha • fetu'u sema zleva

feua rybolov, rybaření

feuli řídit

fevaku škrábat

fevesili'aki ptát se, informovat se

fia kolik? cena Ex.: E fia le totogi o le telemosi? ~ Kolik stojí ta termoska? • fia iloa ne'a fuli zvědavý dosl. chtít znát všechny věci • fia lasi hrdý • fia tagata pyšný, hrdý

fiafafine koketa

fiafai chtít něco Ex.: E kau fiafai ki le kofu lena. ~ Ráda bych měla tyto šaty. • líbit se Ex.: E fiafai a Petelo kile ta'ine lena. ~ Tato dívka se líbí Petelovi. • potřeba, přát si velmi, touha, toužit, chuť něco dělat

fiafia hrdý Ex.: Kua fiafia a ia i le ma'ua o lona pake. ~ Je hrdý, že dostal svou maturitu. • spokojený, šťastný, radovat se

fiafia'aga radost

fia'ilo zvědavost Ex.: Ko le fia'ilo ese ko se ne'a malie. ~ Zvědavost není dobrá vlastnost

fiakai hlad

fialulua bolest žaludku na zvracení Ex.: e fialulua ~ je mi na zvracení

fiamoe spánek, ospalost

figota mušle, škeble

fiki fík

fili protivník, nepřítel, plést košík a pod

filifili vybrat si, výběr, volba

filimatu'a žena, stařena

filo vlákno, nit, míchanina, míchat barvy

fimalie mír, pokoj, klid

fine'alasi marnivost, ješitnost

finegalo vůle

fitu 7

mýt

foe veslování, veslovat

fofoga tvář, postava

fofoke křičet na někoho

foke čistit zeleninu a pod.

foki také Ex.: E ano foki a koe. ~ Ty odjíždíš také.

fokifa náhle, z ničeho nic

fola rozprostřít, rozbalit

folafola projev řečnický, slovo • přikázání Ex.: folafola e kauagafulu ~ deset přikázání • folafola fakatata podobenství

folasi rozložit mapu a pod., rozprostřít

folau cesta někam, cestovat, cestovatel

foli obíhat, kolovat

folo zhltnout

fono konference, porada, setkání

fonu želva

fo'ou nový

fua měřit, vážit

fuā závistivý, žárlivý

fua fale čtvrť domy postavené na jednom místě ve stejné době

fua mānuā loďstvo válečné

fua motokā série aut

fua vaka loďstvo, flotila

fua'i la'akau ovoce

fua'i moa vajíčko

fualoa dlouho

fūfū zakrýt, zamaskovat, skrytý, tajný

fufula vřed

fufulu mytí, mýt, opláchnout, očistit • fufulu a ne'a kelekele mýt nádobí

fui part. značící některé stromy a věci svázané dohromady • varlata • fui fiki fíkovník • fui futi banánovník • fui la'akau strom • fui mei chlebovník (Artocarpus altilis) • fui niu kokosovník, svazek kokosových ořechů • fui talo svazek taro • fui tau vojsko, armáda

fuli obrátit, převrhnout, všech • všichni Ex.: Kua ano fuli latou. ~ Všichni jsou doma.

fulifuli obracet stránky, listovat

fulisi obrátit se, přeložit řeč

fulu chlup • fulu ole kuli chlup psí

fulufulu zarostlý chlupy

fulu'i manu peří

fulu'i ulu vlasy

fulumalie krásný, krása, hezký, skvělý • fulumalie kese 'oki krásný velmi

fumomo'u kruhový, kulatý

futi banán • vytrhávat Ex.: E futi e ia ona fulufulumata. ~ Vytrhává si obočí.

G

ga nějaký, neurčitý člen • ga la'akau hůl • ga ne'a místo • ga ne'a ole umu místo kde je postavená zemní pec • ga ne'a tokamalie planina, údolí

ga'ati skořápka

ga'ega'e nemocný • slabý, unavený, strhaný

gako tučný, tuk

gali zdát se, jevit se

galo zapomenutý

galu vlna

galulu třást, třepat, třást se

gao stolička zub

gao'a zalitý, zaplavený i prací a pod.

ga'oi zaměstnání, dílo, práce, pracovat

ga'oi'aga pracoviště

gasolo pokračovat

gasueveli líný

gata had

gato konec Ex.: Ko le gato fai leinei ole isitolia. ~ To je konec příběhu. • skončit

gato'aga konec

gau žvýkat potravu • gau nifo skřípat zuby

ge kašlat, kašel

geli opice

gigila skvělý, zářivý, okouzlující, třpytivý

gugulu vrčet

gutu mate němý

gutuloiloi lhář, lhát

gutuveli zneuctít, pomluvit

I

i do, kvůli, v, k, zlomenina, zabitý, part zn. 2. pád, na

ī obávat se, bát se, vystrašený

i aluga na

'i aluga vrch něčeho, nahoru

i fafo venku

'i lalo pod, dole, na zemi

'i le temi leinei nyní

i leia tam

'i loto uprostřed, uvnitř

i tafa vedle Ex.: Ano o tonatona i tafa o 'ou matu'a. ~ Jdi se posadit vedle svých rodičů.

ia ona, on

ia! tumáš!, vezmi si!

'ifea? kde?

'ifeli peklo

ifiifi ledviny

ifo sestoupit, sejít

igoa jméno křestní • jmenovat se Ex.: E igoa au ko Losalia. ~ Jmenuji se Losalia. • igoa matu'a příjmení

ika ryba

iki roztrhat něco

'iki jistí lidé a pod., ostatní lidé, někteří lidé

iki'iki mladý velmi

'iki'iki malý, málo • 'iki'iki fai málo

'ila znamínko krásy

'ile aso nei dnes

ile tasi aso někdy v budoucnu, jednoho dne v budoucnu

ilea? proč?

ili vějíř

iloa znát, vědět, známý

ilo'ia rozumět, znát, známý, vědět • ilo'ia fakapapau jistý být si, vědět přesně

ilo'ina váhat

ina osobní zájmeno 3. osoby j. č. Ex.: Na ina aga o to'o le pane. ~ Vzal chleba. • zapálit

inu pít

io souhlasit, přitakat

u někoho, něčeho

ipu šálek, sklenice, hrnek • ipu tilo'ata sklenice

ise tasi a temi za chvíli, brzy

iseso kadidlo

isi označit

isitolia historie, příběh

isu čnít • nos • isu pe'e rýma, chřipka

ita rozčílení, hněv

ita'ita hněvat se Ex.: Kua ita'ita latou. ~ Rozhněvali se.

'ita'ita vave unést nechat se Ex.: E se aoga a ia ile fakamānogi'i nae 'ita'ita vave. ~ Není dobré s ním žertovat, protože se snadno nechá unést.

iva 9

ivi bok, nerv, kost, šlacha • ivi tu'u páteř

K

ka part. zn. budoucí čas. Ex.: Kao avatu a ia peka lasi. ~ Pošleme ti ho až bude velký. • ka au příští, následující • ka na pokud v minulém čase • ka na'aua pokud ne v minulém čase

kae ale Ex.: E pati au e agamalie aia kae na kau faisala. ~ Myslel jsem si, že je laskavý, ale spletl jsem se. • zatímco

kafa nit

kafe káva

kafe'i nalít kávu

kafo podlitina Ex.: Koi nofo fai ale fafine mo ona kafo uli. ~ Oběť měla tělo celé černé od podlitin.

kafu pokrýt

kai jíst • kai lasi jedlík • kai usu snídaně

kai'a krádež, krást

kaiā krást

kai'a tu'ulaga uzurpovat, uchvátit

kaifaka'ulu první ministr krále v Sigave

kaiga rodina, příbuzní

kāiga panství

kaikai kousnout

kākā podvádět, lišák přen., podvod

kakai zástup, skupina, lidstvo, lid

kākā'i zklamat, zradit, oklamat

kakai toka'api zalidnit

kakau plavat • poslat Ex.: Na kakau e Tamiano a lona vosa ke ano ki koloa o to'o mai ase fa pane. ~ Tamiano poslal svého syna do obchodu pro chleba.

kakava pot

kake vylézt na něco, vyjít, vystoupat

kākega schody, žebřík

kaku přijít, dorazit

kala tenký, hubený

kala'afau tvář

kālā'afiti papája

kalaga křik, volání, pokřik válečný, připomenout

kalaga'i ohlašovat, zvěstovat Boží slovo

kalasia milost

kalasini kerosin, benzín

kalatō krabice

kalavi klíč

kalavi'i zamknout

kaletalio kalendář

kaleveleve pavouk druh velkého pavouka

kalokalo kývat hlavou

kaloni parfém

kamata dát se do něčeho Ex.: Kua kamata faitosi a ia. ~ Dal se do psaní. • začít, ustanovit

kamata'aga začátek

kamelo velbloud

kamio kamion, auto nákladní

kamu žvýkačka

kanivao kanibal, divoch

kano chuť, příchuť • kano malie chuť dobrá • kano veli chuť špatná

kanofi dužnina • maso

kano'i manu maso

kapa měď

kapau pokud

kape'i dostat ven něco, někoho

kapela kaple

kapine toaleta

kapiteni kapitán

kapu vyhodit někoho, vyhnat někoho

kasa plyn

kaso rákos

kasoa náhrdelník • kasoa figota náhrdelník z mušlí • kasoa manogi náhrdelník z květin • kasoa tui náhrdelník obecně

kata smát se, usmívat se, dělat si legraci, žertovat

kataki vytrvalost, trpělivost, odvaha

kataki'i trpět něco, snášet něco

katiko zpěv, kantikum

katoa celý, plný v počtu, setkat se na zasedání a pod.

katoaga svátek s rozdělováním potravin každá vesnice organizuje jednou ročně velký svátek spojený s rozdáváním potravin, např. vesnice Toloke slaví svátek na Nanebevzetí Panny Marie a na tento den připravují katoaga

katolika katolík, katolický

kau zastaralé slovo zn. skupinu •  • účastnit se • kau futi trs banánů

kāu'ā zeď • kāu'ā o puaka ohrada pro prasata

kauagafulu 10

kauala sema napravo

kau'aliki starší skupina starších vesnice nebo království

kaufa 40

kaufitu 70

kaufolau pasažéři, cestující

kauga příkaz, zaměstnání, práce • záležitost Ex.: Ka ano mua au o fai mai ale kauga. ~ Nejdříve půjdu něco zařídit.

kau'i násada, držadlo • kau'i va'e prsty na nohou

kauiva 90

kaukava vousy

kaulelau 100 • kaulelau fa 400 • kaulelau fitu 700 • kaulelau iva 900 • kaulelau lima 500 • kaulelau lua 200 • kaulelau ono 600 • kaulelau tolu 300 • kaulelau valu 800

kaulima 50

kaulotu věřící

kaulua 20 • kaulua tupu fa 24 • kaulua tupu fitu 27 • kaulua tupu iva 29 • kaulua tupu lima 25 • kaulua tupu lua 22 • kaulua tupu ono 26 • kaulua tupu tasi 21 • kaulua tupu tolu 23 • kaulua tupu valu 28

kaunaga služebník, otrok

kaune'a přítel • spojenec

kauono 60

kaupepa sešit

kausu kaučuk, guma

kausua chorál, sbor

kautagata přítel

kautau armáda, vojsko

kaute ibišek

kautolu 30

kauvaka námořník

kauvalu 80

kauveli nepřátelé, lumpové

kava alkohol, kava

kavakava pot

kavega zavazadlo, náklad

ke hádka, hádat se, ty, že, aby

keke koláč, sušenky • ty v rozk. zp.

keke'aga židle, sedadlo

kele skvrna • země, štěrk, hlína

kelekele špinavý

kelekele'i ušpinit

kelemea rezavý

kelenui žába

keleti dluh

kenu hloubit, kopat do země

kese podivný, jiný rozdílný, zvláštní

kesekese různý

kesi pokladna

kete kýbl, košík, taška • peněženka Ex.: E tuku e au a aku fafala ki laku kete. ~ Vždycky si ukládám peníze do peněženky. • žaludek, plíce • kete pa'aga peněženka

ki part. místa a nebo času Ex.: Na ano a Petelo o ave lana umu ki Tavai. ~ Petelo odešel donést umu do Tavai. • do • ki aluga nahoře • ki lalo dole • ki lalo 'oki dole úplně • ki leia fua zhruba, vedle • ki loto vevnitř • ki mu'a před • později • ki muli za něčím • ki tafa mimo

kia part. směru Ex.: Ka ano latou o fakatiotio kia Lino i lopitali. ~ Jdou navštívit Lina do nemocnice. • drahý v dopise, člen vyjadřující úctu

kie manu, pareo, látka tkanina • kie fola palepale povlečení na lůžko

kifea? kde?

kikī křik

kikite jasnovidec, předpovědět • prorokovat

kile part. zn. citovou vazbu Ex.: Tio atu mua kile ga toe lena e nofo mai la. ~ Podívej na to milé dítě támhle!

kili kůže, kůra • pokožka

kilia lepra, malomocenství, malomocný

kili'i teka pneumatika

kili'ipipi pásek mužský

kilisiteano křesťan • někdo • kilisiteano afa logo žurnalista, novinář • kilisiteano fai kuka kuchař

kimoa krysa • kimoa fafine myš

kinakinau obtěžovat Ex.: E kinakinau 'oki au ia tekoe. ~ Obtěžuješ mě. • obtěžující, únavný

kipi banda, skupina, stádo

kita člověk v obecném smyslu, nevyjádřený podmět Ex.: E kita moe fa'i i le kaiga na kita nofo i ai. ~ Tam, kde bydlíme, tam i spíme. • důrazné, já sám, já osobně Ex.: E loto 'ita'ita a kita o tupu ko leia a ne'a. ~ Jsem na toho člověka velmi rozzlobený.

kito kulhat, belhat se

kivi slepý

ko to je • ko a kita to je moje Ex.: Ko a kita a ia a ne'a. ~ Všechny tyhle věci jsou moje. • ko ai? kdo? • ko au to jsem já, já jsem • ko ia to je on, to je ona, on je, ona je • ko ia leia protože lit. to je proč • ko koe ty jsi, to jsi ty • ko koulua vy jste duál, vy dva • ko koutou to jste vy, vy jste vy všichni • ko la'aku tenhle je můj • ko lātou to jsou oni, to jsou ony, oni jsou, ony jsou • ko lāua oni jsou duál, oni dva, ony jsou duál, ony dvě • ko leia aia támhle je • ko leinei tohle, tento, podívej sem, tadyhle • ko leinei aia tady je • ko lena tadyhle při ukazování • ko mātou to jsme my, my jsme excl., my všichni bez tebe, tj. osoby na kterou se obrací mluvčí • ko māua my dva jsme duál excl., on a já • ko tātou my jsme incl. my všichni • ko tāua my dva jsme duál incl., ty a já

koe ty

kofe bambus

kofesio zpovídat se, zpověď

kofu košile, oblečení, oblékat se • kofu fafine šaty ženské • kofu mafana svetr • kofu tagata košile mužská • kofu tino úplet

kofu'i zahalit, obléct se

kofukofuga balíček

koga kousek, část • koga fale pokoj, sál • koga fale moe ložnice • koga kele pozemek, parcela • koga ne'a místo, pozemek

koi ještě

kokofu kouř

koko'i rozdrtit něco v rukou

kola límeček • támhle Ex.: E nofo a ia i kola. ~ Bydlí (žije) támhle.

kole modlitba • vypůjčit si, žádat • kole fakamolemole žádat o odpuštění

kolea? co? • proč Ex.: Kolea ku ano a ia? ~ Proč odešel?

kolekole prosit úpěnlivě o milost či odpuštění • žebrat Ex.: kolekole se ne'a kai ~ žebrat o jídlo

kolo vesnice, město

koloa jmění, majetek, bohatství, obchod místo prodeje

koloa'ia bohatý

kololi skřípat

kolona koruna

koluse kříž

kolusifiko'i ukřižovat

komo mys

kona kyselý, hořký

konā opilý, zpitý

koso lopatka, motyka, kůl

koti nůžky

kotou váš

koukoua zpěv

koutou vaši, vy

kovana vládce

kua part. dokonavého vidu Ex.: Kua puli a Lita. ~ Lita se ztratila. • kua oki minulý, dokončený • kua oki ile fai a je to, uděláno, hotovo

kuaga tělo

kuaga'i la'akau větev

kuka kuchyně • vařit po evropském způsobu

kukumi stisknout Ex.: Kukumi se ne'a i ona lima. ~ Tisknout něco v rukou.

kula červená

kuli pes

kumala sladké brambory

kumete člun

kunei v okolí, blízko, okolo

kupu slovo, výraz slovní • kupu ole sua text písně, slova písně

kutu veš

kūtuga skupina

L

la plachta

la'a slunce

la'āinā opálený být

la'akau pilulka, lék pastilka • strom, dřevo, rostlina • la'akau 'iki'iki keř

la'e čelo

laga budovat, stavět

lagi nebe • zdát se, možná, jevit se

lagi'aki nařídit Ex.: E lagi'aki le fenua e Tu'i Sa'avaka ke fakame'a le fenua. ~ Tu'i Sa'avaka nařizuje lidem, aby vyčistili okolí. • rozkazovat • vést Ex.: Ko ia leia e lagi'aki. ~ Je to on, kdo velí.

lago moucha • podepřít Ex.: E lago e Sosefo lana motokā kile la'akau kae fetogi lona fa teka. ~ Sosefo podkládá své auto kusem dřeva, aby vyměnil kolo. • zakázat, chránit • lago meli včela • lago usi moucha modrá

lagoa plný much Ex.: E lagoa ale fale. ~ Ten dům je plný much.

laini přímka, rys

lāisi rýže

lakaga chvíle, moment

laku hodit • moje • laku ki fafo vyhodit

lalo spodek, dole

lalolagi svět, země

lama vyhlížet, sledovat

lana jeho

lanu rasa

lao zákon

laofie hezký Ex.: E la'ofie. ~ Je hezké počasí.

lapalasi místo, náměstí

lasi hodně, velký, růst, tak hodně, příliš • silně Ex.: Na lasi a le pale ole vai i Tavai. ~ Hladina vody v Tavai se silně zvedla.

lasi'inu pijan

latio rádio

latou ony, oni, jejich

lau list • počítat, list rostliny, číst, tvoje • lau la'akau list stromu • lau memei list chlebovníku

lau'atea jasný, světlý

laufala list pandánu

laugutu rty

laulafi tapa

laulasi šířka

laumalie duše, duch • laumalie ma'oki'oki Duch Svatý

lau'one pláž

laupapa deska, stůl

laupisi vynášet někoho, oslavovat někoho

lautī list dračenky, Cordyline

lautosi číst

lau'ulu vlasy

lāvā prohrát Ex.: Kua lava le fa pale a Vaisei. ~ Družstvo z Vaisei prohrálo. • zbitý

lavaki prázdný bez lidí

lavea zranění

le určitý člen

le'egato věčný

le'emele bezvadný

le'ese part. negace • le'ese fifia nespokojenost • le'ese i ai vůbec ne • le'ese lo'ina neznat, nezajímat se • le'ese palalau němý • le'ese tokaga neomalený, nešikovný

leia tamten

leinei ta, to, tamten, tady • ten Ex.: E kula leinei a tosi. ~ Tato kniha je červená.

leka trpasličí, zakrslý

lekiaise ještě ne Ex.: Lekiaise aumai e ia se ne'a. ~ Ještě nic neposlal.

lele letět

leleu zralý, zrát

lenā tam Ex.: Ko lenā ko le gata. ~ Támhle je had. • ten, tamten

le'o hlídka, hlas

le'ole'o sledovat, hlídat

lepupilika republika

leta rozptýlený, natažený

leu zralý Ex.: kua leu le fa mago ~ mango je už zralé

liligi průjem Ex.: E liligi a ia. ~ Má průjem. • rozlít, nalévat

liliu obrátit se, vrátit se • stát se něčím Ex.: Liliu kose tagata malie. ~ Stát se dobrým člověkem. • změnit se v něco Ex.: Kua liliu aia o ika. ~ Proměnil se v rybu.

lima 5 • paže, ruka • lima sema levák

limu řasy mořské

liufaki vrátit

livai močit

loa dlouhý, délka

lōfia záplava • zaplavit Ex.: Kua lofia le fenua. ~ Země je zaplavená.

logo slyšet, zpráva, novinka, oznámení • logo malie překvapení

logo'a bzučet Ex.: E logo'a a kapakau ole mumu. ~ Křídla vážky bzučí.

logoai navzdory, i když

logo'i slyšet, znít, cítit, pociťovat, zasažený být něčím

logologo oznámit, informovat, zpráva, novinka

logona oznámený být • slavný • známý být Ex.: E logona lona igoa. ~ Jeho jméno je známé.

loi lživý, lež, nepravý, lhát • zapírat Ex.: E loi a Kusito nase to'o e ia a le fafala. ~ Kusito zapírá, že by vzal ty peníze.

lo'imata slza

loka zámek visací

lokonui vdova

loku můj

lole bonbón

lolo olej

lolomi tlak

loloto hluboký

lolotoga zatímco

lomi masáž

lomimi mravenec

lona jeho

losalio růženec

loto duše, duch • střed, vnitřek, vůle, chtít • loto veli závist, závidět, závistivý

lotolotolua nerozhodný, zmatený

lotomakēke odvaha Ex.: E tonu keke lotomakēke kile tuku o le suluka. ~ Je třeba mít silnou vůli, aby člověk přestal kouřit. • odvážný, statečný

lotomamae smutný • zasáhnout někoho Ex.: E kau lotomamae ai i le logo kua ano a ia la. ~ Byl jsem velmi zasažen zprávou o jeho odchodu.

lotu náboženství

lou tvůj

lu dojmout

lua 2 • lua afe 2'000

lu'i třást

lulu sova, sýček • třást Ex.: E tonu ke lulu fakamalielie ale fa fagu i mua o lona selevisi. ~ Pořádně láhev protřepat před otevřením.

lūlū houpat se

lulua zvracet

lūlū'aga houpačka

luluku nést na rukou

lumaluma hanba, stydět se, hanebný

lupe holub

M

ma préf. resultativní Ex.: Kua mavae le vakalele. ~ Letadlo už vzlétlo.

ma'ā švagr

mā'ā švagrová

ma'ama'a lehký

ma'anu koupat se Ex.: Ka ano au o ma'anu. ~ Jdu se koupat. • koupel, plavat na vodě

ma'ea provaz

mafa'a rozbít, rozbitý, roztříštit

mafai schopný Ex.: E mafai lana soko atu. ~ Je schopen pokračovat. • také, možný

mafatua kýchat

mafimafi všemocný, vševládný, všemohoucí

mafoata rozbřesk, svítání

mafo'ata červánky, svítání

mafola rozlitý

mafu srdce

mafuike zemětřesení

mafuli točit

mafutafuta tučný

magafa křižovatka

magiti jídlo, potraviny

mago mango • mangovník, promlčet

mai dej mi, podej mi

ma'ikao prst

ma'imoa postižený, mrzák

maio květen

maisi piliny

makalulu měkký, jemný

makape běžet

makēke tvrdý, silný, urputný, úporný, pevný, zdatnost

mako tancovat • tanec Ex.: E mako latou mo la'akau. ~ Tancují tanec mako s holemi. • mako mai! tancujte, zatancujte mi!

makona najedený být, nabitý puška

mala'e veřejné prostranství, náměstí • mala'e mutie trávník

mala'ia katastrofa, neštěstí, nehoda

mālama světlý, jasný, zářivý, průhledný, světlo

malamanei svět, vesmír

malamea Aglaia psilopetala na Wallisu známá jako lagakali, strom s vonnými květy

malemo utopit se, topit

malesio březen

maletile mučedník

malie dařit se Ex.: E ke malie fai i leinei a aso? ~ Jak se ti dnes daří? • dobře, bravo, dobrý, líbit se • malie kile dobrý k Ex.: Ko le fa timo lena kua malie kile kai. ~ Ten meloun je dobrý k jídlu. • malie oki vynikající, skvělý

maligi rozlévat, prolévat slzy, přetékat, převrhnout sklenici a pod.

malimali usmívat se

malō sušit, suchý

mālō dobrý den, děkuji, dobře řečeno, uděláno • mālō le alofa děkuji pěkně • mālō le kataki dobré odpoledne, dobrý večer • mālō le mauli dobrý den dopoledne

malolo zdraví dobré, prázdniny, dovolená

malu stín

malu'i bránit, ochraňovat

mama prsten, knoflík na oblečení

māma žvýkat

mamae bolest, bolet, neštěstí, utrpení, trpět, působit utrpení

mamafa těžký, váha

mama'i zapnout knoflíky

mama'o daleko, vzdálený

mamate zaniknout, zahynout

mana hrom

manatu vzpomínka, myšlenka, myslet na něco, někoho, vzpomínat

manava břicho

mānāva dýchání, dech

manava'alofa laskavost, soucitný, milosrdenství, štědrý, ušlechtilý

manava'i obávat se, strach mít, bát se

maninifi tenký, hubený

manioka maniok

manogi květina • vůně Ex.: sauga manogi ~ příjemná vůně

mānogi bavit se hrát si, hra, hrát si

manu zvíře • manu liliki hmyz

manu'ia na zdraví!, štěstí, šťastný • požehnání, posvěcený

manulele pták

manumanu vlajka

ma'oki pravý opravdový, jistý, pravda, opravdový

ma'oki'oki spravedlivý, svatý

mape mapa

mapono ucpaný, uzavřený, zavřít

masa prázdný Ex.: Kua masa ale fafagu. ~ Láhev je prázdná.

masaki nemoc, nemocný

māsaki teta z otcovy strany

masalo možná

masamasaki nemocný často, churavý

masani zvyk, obvykle

masiki pozvednout, zvednout

masina měsíc • Měsíc • masina fo'ou novoluní, Měsíc nový • masina katoa úplněk, Měsíc plný

mata tvář, postava, oko, vzhled • mata gafua pověst dobrá, jméno dobré • mata tilo'ata brýle

matafenua pobřeží, břeh

mataga pomník, monument

matagi vítr

mata'i tosi dopis

matakakai špičatý, ostrý, nabroušený

matala pochopitelný, chápat

mātāla kvést

matalalasi tučný písmo Ex.: faitosi matalalasi ~ tučné písmo

matapā brána, dveře, vchod

matapa tilo'ata okno

matapule cizinec

matapuna studna, pramen vody

mātātai pobřeží mořské, břeh

matau háček

mata'u rybařit

mate vypnutý, mrtvý, umřít

mate'i vypnout Ex.: Mate'i atu le pepeka. ~ Vypni ten ventilátor. • zabít někoho

matemate náramek

mati sirka, zápalka

matininia nehet

mativa chudý, chudák

matotolu silný tlustý Ex.: E matotolu veli le kie na to'o mai e koe. ~ To manu, které jsi koupil, je příliš hrubé.

matou naši, náš, my

matu'a rodiče, starý člověk

ma'ua dluh Ex.: Ko lona ma'ua kai e kaulelau afe. ~ Jeho dluh za potraviny se zvedl na 100 000 XPF. • útok, mít pouze ve smyslu vlastnit, zvítězit, nutnost, vlastnit, najít

ma'ūga hora, kopec

ma'uiga výjimečný, užitečný

ma'uke hodně Ex.: E mauke a puaka a loku tamana. ~ Můj otec má hodně prasat. • několik, mnoho • ma'uke veli naložený být Ex.: E mauke veli a koutou ne'a e ave, e tonu ke tuku ni'iki. ~ Máte toho příliš moc, je třeba některé věci tady nechat.

ma'uli bytí, život, živý, žít

maumau'i poničit, zlomit, zničit

ma'umu kuchyně místo pro tradiční kuchyni na Futuně

ma'upo půlnoc

mava'a otevření Ex.: E tatali a fenua kile mava'a ole koloa. ~ Lidé čekají, až bude obchod otevřený. • otevřít

mavae vzlétnout, odejít, rozejít se

mavete rozebraný, rozvázaný, rozptýlit se vzdálit se, rozdělený, rozejít se pár

mavetevete rozvázaný

maveu rozčesat, nepořádek, chlívek expr. špinavé místo • rozplést vlasy Ex.: Kua maveu loku lau'ulu ile matagi. ~ Vlasy mi rozfoukal vítr.

maveuveu nepořádek udělat

me'a čistý

mei part. značící původ Ex.: E au aia mei Futuna. ~ Je z Futuny. • chlebovník jeho plod • od Ex.: Na makape aia mei Tavai ki Leava. ~ Běžel z Tavai až do Leava. • mei leinei odtud • mei tai od moře

mei'fea? odkud?

mele kaz na věci

meli pošta

meme babička

meo nespokojený být, stěžovat si

migi křeč Ex.: E migi lona va'e. ~ Má v noze křeče. • kudrnatý Ex.: E migi a le lau'ulu o loku taina lasi. ~ Má starší sestra má kudrnaté vlasy.

milakulo zázrak

mili masírovat

mimi močit

minuta minuta

misa mše svatá

mo a Ex.: Ko Malia mo Petelo. ~ To je Malia a Petelo. • s

moa kuře • kuřecí maso • moa tagata kohout

mo'a? proč?

moana oceán, hlubina oceánu

moe lehnout si, odpočinout si, spánek • ospalý být Ex.: Kua kau fia moe. ~ Chce se mi spát. • spát Ex.: Ka ano au o moe. ~ Jdu spát. • moe fakatalitali'aga spát na zádech

moe'aga lůžko, rohož na spaní, místo na spaní, postel

moeaki sobota • moeaki o le aso tapu předvečer večer ze soboty na neděli

moemiti sen, zdát se sen, noční můra

mogamoga plesnivý Ex.: ga pane mogamoga ~ plesnivý chleba

moito'a! dobře uděláno!

moka až po Ex.: Koi kau natu moka oki laku ga'oi. ~ Přijdu jakmile skončím svou práci.

mokā když Ex.: E fifiti le puavolo moka lasi lona tu ki se ne'akai. ~ Pepř pálí, když ho dáme do jídla příliš mnoho.

mokoia čerstvý, chladný

mokomoko chladný

mokopuna dítě

moli pomeranč

moliga dar, dárek

momi cucat

momo'i kousek malý, drobek, rozdrtit • momo'i pane strouhanka, drobky chleba

momoko zima, chlad

momole hladký, uhlazený, zdvořilý

momoli poslat Ex.: Na momoli e Sosefo ale pake o lona tinana mo fakapotapu. ~ Sosefo poslal své matce k Vánocům balíček.

monitē pondělí

mono ucpat Ex.: E mono eia a pu ole fale. ~ Opravuje praskliny na domě.

moso uvařený • vařit

mosokoi Canaga odorata na Wallisu nazývané mohokoi, strom s vonnými květy

motokā automobil

motopai motorka, skútr

motou my Ex.: E tou folau i apogipogi. ~ Odcestujeme zítra.

motu ostrov obvykle malé korálové ostrůvky obklopující hlavní ostrov

mouku pole • mouku ufi pole ignamové

mua nejdříve Ex.: E tonu mua keke kai tio ke ano o manogi. ~ Než si půjdeš hrát, nejdříve musíš pojíst.

mu'a prvorozený, vepředu, před, předcházet

mugalafu popel

mugalō voňatka citronová (Cymbopogon citratus), citronela (Cymbopogon citratus) tráva sloužící k výrobě čaje s příchutí citrónu

mui part. značící hejno ryb nebo skupinu malých zvířat žijících spolu • mui ika hejno ryb • mui lupe hejno holubů • mui peka hejno kaloňů

muli mladý, malý • zadek, pozadí

muli'i následovat

muluki tlačit

musika hudba, muzika

musuola kapesník

mutate hořčice

mutie rostlina, trávník

mutu'i ne'a oblečení

mutu'ī ne'a prádlo obecně

N

tumáš, podívej při ukazování na něco

nae neboť, protože

nafea kdy? v minulosti

nailanei před chvíli v minulosti

nānafi včera

nāpō večer minulý

ne'a věc • dar Ex.: I aso tapu fuli, e aga le fenua o soli se ne'a alofa ma patele. ~ Každou neděli lidé dávají knězi své dary. • ne'a alofa dárek • ne'a e fūfū tajemství • ne'a faipa'aki fotoaparát • ne'a fakapiki pepa lepidlo • ne'a kai jídlo, potraviny • ne'a kona jed • ne'a malie zákusek, dezert

ni člen neurčitý v mn. č.

nifo zub

niu kokos, kokosový ořech • niu matu'u kokos suchý, většinou slouží jako potrava pro prasata

nofo bydlet, pobývat, žít někde • usadit se někde Ex.: E nofo fua a ia i tafa o matou la. ~ Usadil se hned vedle nás. • nofo tokotasi samota, být sám

nofo'aga místo kde se bydlí, bydliště

nofofakamalie milý být, hodný být

nofola na shledanou říká se těm, kteří zůstávají

noleto sever

nono schovat se

nono'a spojit, spoj, svázat

novepeli listopad

nuanua duha

nusipepa deník, noviny

O

o part. značící důsledek akce Ex.: Na tu'ususumu le toe i le fatu o siga. ~ Dítě zakoplo o kámen a upadlo. • aby Ex.: E kau 'ala'ala o usuusu ki vusiga. ~ Vstávám brzy ráno, abych šel pracovat na pole taro. • o fai pe jako, podle někoho

'o kaku až do místně

o talu mei od

'ofa rozdělat, rozebrat

ofaga hnízdo

ofi ki poblíž, blízko

ofiofi vedle, blízko

oifaoa o jéje

oketopeli říjen

oki skončit, konec, cíl konec něčeho

'oki skončený, dokončený • velmi Ex.: E fulumalie 'oki a ia. ~ Je velmi krásná.

oku Ex.: Ko oku sataka. ~ To jsou mé boty.

ola hodina

'oloto řád církevní • zahrada

'one písek

ono 6

'o'ono prozkoumat, navštívit

'ope plavat Ex.: E 'ope ale fa fagu i le tai. ~ V moři plave láhev.

osi kůň

'oso vrhnout se na něco, někoho

'osofi udeřit někoho, vrhnout se na někoho, něco

'ota jíst syrové jídlo

ovi ovce • ovi fafine koza • ovi tagata kozel

P

talíř, jídlo

pa'a neplodná Ex.: fafine pa'a ~ neplodná žena

pa'aga bohatý člověk Ex.: ko le tagata pa'aga lena ~ je to bohatý člověk • peníze

pa'aki obraz, fotografie • pa'aki mo suvenia fotografie na památku

pa'atai sůl

pa'atai'i solit

pagani pohan, nevěřící

pai sláma

pā'i facka dát někomu, nafackovat

paipa dýmka

paka krab

pake balíček

pākete balík, krabice

paku připálený Ex.: Kose ne'a kua paku. ~ Něco se připálilo. • upečený velmi

pala zkažený, shnilý, hnít

palalau jazyk, mluvit, řeč • palalau le'o iki'iki mluvit potichu

palalauga konverzace, povídání

palapalalau mluvit, povídat si

pale pozvednout, stoupat

palepale postupovat

Palesi Paříž

palokia farnost

pane chleba

pāpa deska

papalagi bílý člověk, Evropan

papatu brutální Ex.: E papatu a ia. ~ Je surový.

papitema křest

pase ile zajít za někým Ex.: E tonu ke pase a koe ile tōketā. ~ Je třeba nejdříve zajít k lékaři.

pase mua zajít za někým

pasi a lima tleskat rukama

Pasikate Velikonoce

pāsikete zavazadlo

pasio umučení Krista, utrpení Kristovo

pasipasi tleskat

patele kněz, otec kněz

pati říct Ex.: Na pati koe kolea? ~ Co jsi to řekl?

patigata'a neposlušný

pato kačer • pato fafine kachna

patu zprohýbat, střecha

pātū fackovat, udeřit někoho

patuga uzel

pe jako, nebo, pokud, jestli • pe nei pro ně

pe'esi hodit Ex.: pe'esi kile kele ~ hodit na zem

peka kaloň

pekā zatímco když Ex.: E logo'a le puaka peka kai manioka. ~ Prase dělá hluk, když žere maniok.

pekapeka ventilátor • vlaštovka

pela bláto

pele zvon, rozmazlený, oblíbený

pēlē karty herní

pelepitelo kněz

pelu zamotat, skládat oblečení a pod., zauzlovat

peluki skládat Ex.: e peluki e au le ga kie ~ manu je složené

pena malovat, malba

peni tužka, péro na psaní, propiska

Penikosite Seslání Ducha Svatého

penisini benzín

pepa papír • pepa folau lístek na vlak, letadlo apod. • pepa kapine papír toaletní

pepe dědeček • dítě • motýl

pesalemo žalm

peti tlustý, tuk

vosa

piau pěna

piele pivo

piki přibitý, zablokovaný • zachycený Ex.: Na piki a ia ki le la'akau na fa'i atu kua ave e le matagi. ~ Zachytil se o strom, aby jej neodvál vítr.

pikinini pistole

pikoga zatáčka

piko'i zkroutit, ohnout

pila polštář

pili ještěrka

pilisoni vězení

Pilitania Angličan, Anglie

pine špendlík • pine taufo kleště

pipi býk, kráva

plasetike plastik, taška plastová

polisi policie

polofeta prorok

polosi kartáč • kartáčovat Ex.: Ano o polosi a le fo. ~ Jdi vyprat (vykartáčovat) prádlo.

pomo jablko

po'o vyboulit, promáčknout

popo poškozený, zchátralý

popoko důlek, díra, příkop

Potapu Vánoce

poto schopný, zručný, inteligentní, chytrý, moudrost

potu část něčeho, kus něčeho • potu puaka kus vepřového

potumuli západ

pou kůl • sloup Ex.: pou fale ~ sloup v tradičních chýších

po'uli noc, temnota

pu díra

pua plumerie strom s vonnými květy • pua fefelo plumerie žlutá • pua kula plumerie červená • pua tea plumerie bílá

puaka prase

pu'aki vyslovit

puani tečka ve větě

puavolo paprika

puavolo'i opepřit

pu'i prorazit, probodnout

puipui chránit

pulapula semeno, setba

pule starší • vedoucí, přikázání, mistr, království • pule faiako učitel • pule kolo starší představený vesnice

puleaga království • vláda, národ

pule'i vládnout, kralovat

pulekatolio očistec

puli chybět Ex.: E puli le ne'a i leinei. ~ Něco tady chybí. • nepřítomný, zmizelý být, ztracený být • ztratit Ex.: Kua puli laku kala ~ Ztratil jsem své klíče.

puloga klobouk

puna lžíce • zachránit se Ex.: kua puna a ia ~ zachránil se

punama'uli překvapení, překvapit

pusa krabice, bedna • pusa mate rakev

pusagia zadusit někoho, uškrtit

pūsi kočka

putete brambory

putu smutek po něčí smrti

S

sa vejce slepičí

sae poškodit, rozbít, roztrhat

sae'i roztrhat úplně

sa'ele jít, procházet se

sagata svatá žena

sagato svatý muž

sagatualio svatyně, chrám

sa'i připojit, spojení, spojit, svázat

saka vařit ve vodě

sakilifisio oběť

sakinake part. zn. vztah s třetí osobou nebo vzdáleným místem Ex.: E kau sakinake ia e manatu mai ase tasi mei mama'o kia teau. ~ Mám dojem, že na mě někdo myslí.

sako přímý

sala chyba, kaz, nepravý, omyl

sali téct • sali toto krvácet

sanualio leden

sao zachránit, spasit

saofaki bránit, ochraňovat

saosaoa nedotčený, zdravý

sapio zručný, šampión

sasa bít někoho pěstí, udeřit

sasau růžová

sataka bota, podrážka • sataka vagavaga sandále

sau král, výsost královská

sa'u odebrat, sebrat, rozdělit • vytrhnout Ex.: Na aga le tagata kai'a o sa'u le kete a le fafine i le ala. ~ Zloděj na cestě vytrhl ženě tašku.

sauga vůně • sauga manogi vonět • sauga veli páchnout, zapáchat

sauga'i cítit vůni, čichat

saute jih

savale slina

květina

se tasi někdo

sega papoušek • zelená • sega fakapo'uli zelená tmavá • sega usi zelená do modra

seke klouzat

sekelipa zákoník ze Starého zákona

sekeseke kluzký

sekolā škola

sekonita sekunda

sēkulō století

sele nůž, břitva, ostří

seleta meč

selevisi sloužit

selo nebesa, nebe v náboženství

selu česat, hřeben

selu'i česat se

sema levý

senipa přepážka

sepetepeli září

Sesu Kilisito Ježíš Kristus

sesunio půst, postit se

seu zametat, hrabat listí a pod.

seupenu smeták, koště

sīkā doutník

sikaleti cigareta

siki zvednout • zvýšení ceny a pod.

siku fronta na něco

sila obálka

siliva stříbro

sinā bílá

sipa zahnout

sipela opakování

sitapa známka poštovní

sitapa'i oznámkovat obálku

sitima loď především na páru, loď nákladní

sivi úkol, zkouška

soa ne'a pár Ex.: soa taka ~ pár bot

soasoaki přiblížit něco

sofea řídit auto a pod.

sogi obejmout

soka praštit se, bouchnout do něčeho

sola utéct, uprchnout

soli dát • soli fakatemi půjčit, zapůjčit

soliā voják

solo utřít

solo'i vymazat • zbořit Ex.: Kua solo'i e latou a fale 'afea. ~ Zbořili staré domy.

solomuli vrátit se, couvnout

somo klíčit, růst rostlina

sopo skákat

sosa neklid, pochybnosti mít

sōsā omáčka

sosa'a neklidný, strastiplný, obtížný

sōsō jasný obloha

sota prádlo na praní

sota'i prát prádlo

su pokleknutí

sua píseň, zpěv, zpívat

su'a šťáva, tekutina, příliv vzestup vody • su'a piele pivo • su'a pipi mléko

suafa jméno

sufe hledat Ex.: E sufe e ia lana kaupepa i loto o lana kete. ~ Hledá svůj sešit v brašně.

sufegi odhalit, otevřít

sugesuge šváb

sui vyměnit

suka cukr • diabetes, cukrovka

suka'i cukrovat

suki injekce, injekční stříkačka

suki'i bodnutý být, bodnout, píchnout, probodnout

sulio červenec

suluka kouřit tabák

sulunale noviny

sunio červen

supa polévka

susu vlhký, namočený, mokrý, namočit

Sutea Judsko

T

bít někoho, udeřit, psát na stroji n. počítači, tetovat • tā le pele zvonit na zvon

ta'aki vytrhnout ze země, sklidit, sklizeň

ta'ata'a krev

tae sesbírat

ta'e exkrement, fekálie

ta'eku prdět, pouštět větry

tafa sekat • vedle Ex.: E nofo fua a ia i tafa o Tamiano mo Solonefa. ~ Bydlí hned vedle Tamiana a Solonefy.

tafatafa ole ala okraj cesty

tafea odnesený proudem

tāfito základ, především, hlavní, hlavně

tāfito'i kořen • tāfito'i nifo kořen zubu

tafoki obrátit se

taga kapsa, nosit dítě - být těhotná, taška

tagata člověk, muž • tagata agasala hříšník • tagata ave logo vyslanec, zpravodaj • tagata fai feua námořník, rybář • tagata fai folau námořník, mořeplavec, navigátor, lodivod • tagata faifaito'o lékař, ošetřovatel v nemocnici • tagata fakasausau služebník • tagata fakasoko masau mluvčí • tagata fakasoko pati překladatel • tagata ga'oi dělník, pracovník • tagata mativa vagabund, bezdomovec • tagata tamate vela hasič, požárník • tagata uku potápěč

tagi nářek, pláč, plakat

tai moře • tai loloto příliv • tai mamasa odliv

taiatea voda mořská

taina bratr, sestra

ta'ine dcera

taka bota

takafi rozdrtit, pošlapat, rozšlápnout

takai zabalit, zamotat do látky a pod.

taka'i obout se

takele dno • takele mose vaka dno lodi

takele'i tai hlubina, oceán otevřený

taki řídit auto, vést, nést

tala rozebrat, rozpojit, osten • trn

tala'i rozebrat, rozplést • rozvázat Ex.: I lana ulu ki le fale pilisoni, na aga le tagata le'o o tala'i ona lima. ~ Když vešel do vězení, strážný mu rozvázal ruce.

talapipi otvírák na konzervy

talatala trnitý, bodavý, pichlavý

talatuku poslední vůle Ex.: Mose kilisiteano kua teuteu lona mate. ~ Poslední vůle někoho, kdo nás brzy opustí. • tradice, historie něčeho

tali přijmout, vyslyšet, obdržet

talie kvůli • protože Ex.: E tonu ke kau moe tautonu talie e kau ga'oi i apogipogi. ~ Musím jít brzy spát, protože zítra pracuji. • talie na iai kvůli

taliga ucho

talitali čekat

talo taro (Colocasia esculents) • talo samoa taro (Colocasia esculents) ze Samoa

talu od doby • talu mai od doby

tama chlapec, syn ve vztahu k matce • tama ako student, školák • tama aliki urozený

tamaliki děti plur.

tamana otec • Tamana tapu bůh někdo výjimečný • tamana vavae toe kojenec syn. adoptivní dítě

tamate bít někoho Ex.: Na aga latou o tamate a ia. ~ Ubili ho k smrti. • udeřit, zmlátit, zabít někoho • tamate ale uila vypnout světlo

tanaki sklidit, shromáždit, sjednotit

tane cisterna, pumpa, kohoutek na vodu, trubka, hadice

tano'a nádoba na kavu znak krále

tanu pohřeb, pohřbít • zakopat do země

tanuma hrob, hrobka, pohřebiště • hřbitov

tao kopí

ta'o péct v umu

ta'ofi zastavit, zabrzdit, zpomalit, zabránit něčemu

taōfi držet

ta'omi rozdrtit

tapa okraj, konec okraj, místo malé

tapaka tabák

Tapenakulo svatostánek

tapono poklička • zmlknout

tapu zakázaný, posvátný

tapuaki posvětit, požehnat

tapuakina požehnání, požehnaný

tapu'i zakázat

taputapu posvátný

tasi 1 • jeden • tasi ake jiný, druhý nějaký jiný

tasini konzerva, plechovka

tasitasiga čas od času, občas • výjimečný, málo častý

Tasitolu Tapu Svatá Trojice

tatafi oprášit

tātatau tetování

tatau připomínat něco n. někoho Ex.: E tatau lena matafenua pe loku motu. ~ Tahle krajina mi připomíná můj ostrov. • stejný naprosto

tau pověšený být Ex.: E tau le pa'aki i le pa'a i le salo. ~ Fotografie je pověšená na zdi obývacího pokoje. • přistát s lodí, přirazit ke břehu, přijet, bitva, bojovat v armádě, česat ovoce, válka, nosit oblečení, zavěsit • udeřit Ex.: Na tau le fitipolo ki lona fatafata. ~ Balón jej udeřil do hrudi. • tau aluga vyvýšenina, výšiny, výška • tau ki ai! dobře uděláno!, bravo! • tau masaki rýma

tau'aga háček na zdi, věšák

tau'aluga nahoře, vysoký

tauga'oi neklidný

taui msta, mstít se, pomstít se

taula kotva • taula atua bůh

taulaga kotviště • taulaga vaka přístav

taulalo nízký

taulua dvojitý

taumata brýle

taumatu'a pár

taupau uchovat, hlídat, pečovat o někoho n. něco

taupo'ou sestra řádová, panna

taupulupulu kabát, bunda

tausala příliš pozdě • zpoždění, zdržovat

tausi hlídat, opatrovat

tautau viset, pověsit

tautea potrestat, trestat

tauvele urážka

tauvele'i zranit, vynadat někomu

tavili patrona, kartuše

tea bílá

tega pecka, jádro • stehno

tegea vrazit do někoho, urazit někoho

tege'i převrátit

tegetege bušit na dveře

te'ite'iki téměř, skoro, dotknout se něčeho • zavadit o co Ex.: Na te'ite'iki a ia i le motokā. ~ Zavadilo o něj auto.

teka kolo

teke'i zakázat, nedovolit, odstrčit

tekelili třást se, chvět se

teki položit

tele břitva • holit Ex.: tele lona kaukava ~ oholit si vousy • sekat Ex.: E tele e Sosefo ale mutie ki lana masini. ~ Sosefo seká trávník svou sekačkou.

telefoni zavolat někoho, telefon

telefua nahý

televisio televize

temi doba, trvání, epocha, moment, čas

temonio démon, ďábel

tesepeli prosinec

tete třást se

teuteu obléct se Ex.: E teuteu aia talie ka ano o misa. ~ Obléká se, protože půjde na mši. • připravit, uspořádat, ozdobit

citronela (Cymbopogon citratus) • čaj • hodit, vrhnout něco, tedy • následně

tia pak • tedy

tia! tak tedy!

tiafo'i první ministr krále v Alo

ti'aki opustit Ex.: Na ti'aki e au le vaka. ~ Opustil jsem loď. • opuštěný, nechat, odmítnout

tiale gardénie (Gardenia sp.), tiaré (Gardenia sp.)

tili síť na ryby

tilo'ata sklo, zrcadlo

tilou! promiň!, omlouvám se!

timo meloun

tina'e těhotná

tinana matka

tinatina matka

tini konzerva, plechovka, řetěz • tini pipi konzerva telecího masa

tini'i připoutat řetězy

tino hmota • tělo, maso • tino lasi obézní, tlustý člověk • tino mafutafuta silný tělnatý

tio dívat se, vidět

tio'i sledovat, pozorovat, dívat se

tiotio podvádět

tipolo citrón

tipoti konvice na vodu, čaj

tisipulo učedník

sadit rostliny, rozsévat, sít semena

toa železné dřevo

to'a válečník významný

toafa pustina, poušť

toe batole • dítě Ex.: Ko lona ga toe. ~ To je jeho dítě. • opět, navíc, ještě, zbytek • zbývat Ex.: Koi toe lau kasukutu la. ~ Ještě zbývá tvá svačina. • znovu Ex.: E toe au aia i leia ale vasa'a. ~ Přijde zase příští týden. • toe 'au vrátit se • toe fafine vnučka

to'e kaiga zbytky jídla

toe lasi syn prvorozený Ex.: Ko le toe lasi o lena taumatu'a. ~ To je prvorozený syn této rodiny.

toe tagata vnuk

toe tu'u zvednout, pozdvihnout

toe tu'uake oživit

toe vavae dítě adoptivní

toega kai jídlo velké, slavnostní

to'eto'e krátký, zakrslý, trpasličí

tofi rozdělit, podělit se • tofi fakalikiliki sekat na kousky

tofiga dědictví

Toga Tonga

togi řezba • vyrýt

togū brblat, reptat

to'i kapka

toka pokojný, klidný

toka'api dav lidí, množství lidí, zástup skupina lidí

tokaga zaměstnat, hlídat, obsadit

tokalaga hřbitov zast.

tokamalie krásný den, počasí, klidný, mírný • tokamalie kile připraven k

tōketā doktor, lékař • tōketā faito'o nifo zubař • tōketā nifo zubař

toki sekera

toko klacek, hůl

tokofia? kolik? Ex.: E tokofia latou? ~ Kolik jich je?

tokoi pomoci, pomoc, rádce, záchrana

tokonaki příprava

tokotasi sám • tokotasi fai sám, jediný

tōlili kolo jízdní, bicykl

tolo cukrová třtina

tolu 3

tomato rajče

tonu dobře řečeno, uděláno, pravý, přesný, přesně, správný, právo • pravda mít Ex.: E tonu a koe. ~ Máš pravdu.

to'o odebrat, nosit jméno, vzít, popadnout, držet • zadržet někoho Ex.: Na to'o Petelo ele polisi. ~ Petelo byl zadržen policií. • to'o faka'makēke vzít si silou

to'oto'oga oslava, slavnost

topa mýdlo • topa kaloni mýdlo parfémované

topa'i mydlit, namydlit

topu dřez Ex.: E kau lomi laku fo ki le topu. ~ Máchám své prádlo v lavoru.

tosi oběžník, dopis, kniha, zpráva, psaní • psaný • psát

toso táhnout, tahat za sebou

toso'i zatáhnout silně

toto krev

totogi koupit, platba, platit, cena, mzda, hodnota • totogi malie levný • totogi veli drahý cenou

totolo plazit se, plížit se

tou my

tu'a potrestat

tu'ā záda

tu'ākau mělčina místa zarostlá korály kde ženy tradičně rybaří a sbírají mušle • přílivová oblast

tu'ania soužený, trápený

tu'atu'ani pokračovat, opakovat

tua'uma rameno

tufa rozdělit Ex.: tufa ni ne'a kai ~ rozdělit si jídlo

tufu pramen vody

tui jehla, věřit, položit, nosit šaty • víra • tui le kasoa dát si na krk náhrdelník • tui solo doporučit

tuitui šití, pletení oblečení

tuka sud, bečka

tuku opustit, nechat • položit Ex.: tuku kile kele ~ položit na zem • přestat něco dělat Ex.: Ke tuku e koe le toso o loku fulu'i ulu nae mamae. ~ Přestaň mě tahat za vlasy, bolí to. • tuku ki lalo snížit, dát dolů • tuku la! dost!, přestaň!

tule zvonice, věž

tule'i tlačit

tuli bekasína • hluchý • koleno

tulina kukuřice

tumutumu vrcholek, roh nějaké věci

tuna úhoř

tunu péct, grilovat

tupa krab • tupa kele krab suchozemský

tupenu pokrývka, ubrousek • tupenu ma'anu ručník

tupu zvětšovat se, a, růst, pučet, rodit se

tupu'aga původ, důvod, příčina

tupulaga chlapec krásný a mladý Ex.: E tupulaga a ia. ~ Je to hezký chlapec. • muž mladý

tupuna fafine babička

tupuna tagata dědeček

tusi ukázat

tutu zapálit, hořet, podpálit

tutu'u pila

tu'u postavit se, stát na nohou • zvednout se Ex.: Tu'u la ki aluga. ~ Zvedni se. • tu'u masina noc měsíčná

tu'uake zmrtvýchvstání

tu'uga šálek • tu'uga one pláž

tu'uga'ane bratr, sestra

tu'ulaga faka'aliki titul starších na Futuně 11 titulů starších tvořících radu krále - Kaifaka'ulu, Manafa, Sa'agogo, Sa'akafu, Sa'atula, Safeisau, Safeitoga, Tiafo'i, Tu'i Sa'avaka, Tu'i Asoa, Vakalasi

tu'ulaga ma'uiga místo čestné

tu'umau často

tu'uma'u stále • vždycky Ex.: E tausala tu'umau fai aia. ~ Ten má vždycky zpoždění.

tu'utamaki neštěstí, nehoda

tu'uti řezat, sekat, krájet • tu'uti le palalau skočit do řeči Ex.: Ile fono i nanafi na aga a Mateo o tu'uti le palalau a Mikaele. ~ Včera na poradě Mateo skočil do řeči Mikaelovi.

tu'utinana strýc

tu'utuli na kolenou, pokleknout

U

'ua krk, pršet • přeháňka, déšť

ūa příliš Ex.: E ūa peti a ia. ~ Je příliš tlustý.

uafu přístav, nábřeží

'uaina mokrý od deště

uasiki whisky

uati hodinky

uesite západ světová strana

'ufi ignam (Dioscorea alata)

ūfi zakrytý

'uga krab poustevník, slimák

uiga důvod, příčina, smysl něčeho

uila blesk, elektřina, světlo, reflektor světlo

ukamea ocel, železo

uku potápět se

ula'ula langusta

uli černá

ulu vstoupit, proniknout

'ulu hlava • 'ulu poko lebka

ulu'aga vstup

'uluaki nejdříve, první • prvorozený Ex.: Ko le uluaki leia o le tasi famili. ~ Támhleten, to je prvorozený rodiny.

ulufaki modlit se

ulufī proniknout násilím Ex.: Na ulufī e latou ale koloa. ~ Vloupali se do obchodu. • vstoupit

ulumaki navléct si, obléct si

uluso ježovka

uluulu útes

umaga taro (Colocasia esculents) sušený

umoti přiskřípnout • zazátkovat Ex.: Na umoti e Tominiko a lona fagu lolo. ~ Tominiko zazátkoval láhev s olejem.

'umu zemní pec

'unu houba Ex.: E solo e ia le laupapa kile ga unu. ~ Umývá stůl houbou.

unukele červ

usi modrá

usu ráno, svítání

uta zavazadla

utu návrší, kopec

'utu skála

u'ufi zakrýt

u'uti kousnutý, bodnutý hmyzem a pod.

u'utu naplnit

Uvea Wallis

uviki sele, podsvinče • uviki moa kuře

V

vae rozdělit, rozdělení, podělit se

va'e noha, chodidlo • tlapa • va'e ala okraj cesty

vaega část, porce

vaelua půl, rozdělit pozemek a pod.

vaevae rozdělit

vai voda • vai mafana odvar, čaj bylinkový • vai me'a voda • vai tafe řeka • vai tapu voda svěcená

vaka loď, piroga, kanoe • vaka faifolau závětří pro lodě, přístav

vakalele letadlo, let • vakalele afu letadlo proudové

vakautulolo tanker

vakavaka část, strana

vaku'i seknout drápem, podrápat, poškrábat

vali máslo

valu 8

vao rostliny, les, džungle • vao matu'a džungle primární, prales

vaoa zarostlý rostlinami

vasa vzdálenost, prostor

vasa'a týden

vasu'a ústřice, zéva

vavae kapok, bavlna • odloučit dítě od rodičů

vava'e šortky, kraťasy • vava'e loloa kalhoty • vava'e loto slipy, trenýrky

vave brzy • rychle Ex.: E vave 'oki lau fo. ~ To jsi vypral rychle. • téměř Ex.: Kua vave fai le oki o lana gaoi. ~ Už skoro dokončil svou práci. • vave e manavā rychle

veka pískat • píšťalka • veka (Rallus pectoralis) pták

vela horečka

vela'ia horko Ex.: E kau vela'ia. ~ Je mi horko.

veli zlo, špatný, zlý

velo bojovat

velosaga vojsko, armáda, bitva

vesi'a nenávist, zloba, nenávidět, pohrdat, pohrdání

vesili tázat se

vesili'i ptát se, doptávat se neodbytně

vesīpa skútr z rozšířené italské značky skútrů

vesivesili informovat se, ptát se

vete rozdělat Ex.: Na vete e au loku la'ulu. ~ Rozpletla jsem si vlasy.

veteki rozbít, rozbitý

vevela horký velmi, horko, žhavý

vevete zpovídat se Ex.: vevete ona agasala ~ vyzpovídat se ze svých hříchů

vikiga krásný zpěv, píseň

vikitima oběť

vikiviki oslavovat

vilo spadnout, vrávorat

vinika ocet

vino víno

visi čistit zeleninu Ex.: E visi eau a fa putete. ~ Škrábu brambory. • sekat, okrájet slupku, ořezat

vite vinice, vinná réva

vitesi rychlost

vosa syn • vosa ulu'aki syn prvorozený

vūsiga pole Ex.: E ano loku tamana i aso fuli o tio'i lana vūsiga. ~ Můj otec chodí každé ráno na pole. • pole před. taro

vusu bitka, potyčka, bít se