Slovník wallissko-český

A

'a znak 2. p. ve vztazích, kdy vlastník sám objekt vytvořil nebo je iniciátorem Ex.: Te kofu 'a Malia. ~ Maliino oblečení.

ā táz. záj. Ex.: koteā ~ co je to

'ā ohrada, zídka • 'ā maka ohrada kamenná

'a'ahi navštívit někoho

a'alo veslovat

'a'anu plivanec • plivat

'a'au rozbalit, rozvinout něco zabaleného • vysvětlit fig., vyprávět fig.

'aē ten, tento

'aele vzduch

'aenā tamten

'aenī tento, tenhle

afā cyklon, bouře

afe 1'000

'afea kdy pro bud. č. • který

'afeā starý, dávný

afega křižovatka, zatáčka

afe'i zatočit na cestě, odbočit

Afekanisitā Afganistan

Afelika Afrika • Afelika 'i Saute Jihoafrická republika

afi oheň

afiafi večer

'afio Veličenstvo resp. Ex.: Tau 'Afio ~ Vaše Veličenstvo • vznešenost resp., důstojnost resp.

'afio'aga trůn, království

'afioi bydlet resp. • kralovat, vládnout

'afionā Vaše Veličenstvo resp.

'afu zapálit umu

'afū spálený, převařený, připálený

'afua písčina v moři • stávka

afuafu déšť slabý, mrholení

afugia zalévat květiny a pod., pokropit

aga povaha, způsob, zvyk, přirozenost

'aga žralok

-'aga suf. značící místo Ex.: moe - moe'aga, kai - kai'aga ~ spát - lůžko, jíst - jídelna

agā věrný Ex.: věrný Bohu, věřící

aga 'i fenua obyčej, zvyk

agahala hřešit Ex.: kua 'au agahala ki te 'Atua ~ zhřešil jsem proti Bohu • hřích

agakoloa bohatý člověk, majetný

agakovi zlý, špatný povahou

agakovi'i odmítnout službu a pod.

agalelei dobrý povahou, hodný, milý člověk

aga'ofa laskavý, vlídný, štědrý

agatonu pravý, správný, spravedlivý

agavaivai skromný, prostý

age zn. vztahu s osobou nebo vzdáleným místem Ex.: 'E lahi 'Uvea age Futuna. ~ 'Uvea je větší než Futuna. • část. srovnávání Ex.: 'e malohi age te kuli 'i te kuma ~ pes je silnější než krysa

agi foukat vítr

agina rozbouřený být, větrem, vystavený být, větru

ago kurkuma (Curcuma domestica) z kořene se vyrábí lega, oranžový prášek

'ago prázdný ohledně kapalin

Agola Angola

'ahi'ahi návštěva • navštívit někoho Ex.: 'ahi'ahi ki te mahaki ~ navštívit nemocného • zkoušet něco, pokusit se

'āhiohio vír vzdušný a pod.

'aho den • 'aho fakafiafia svátek • 'aho mālōlō prázdniny, dovolená, svátek • 'Aho Sinele Popeleční středa

'aho'aho světlá barva

'ahoia bdít přes noc

'ahotapu neděle

'ahotupu narozeniny, výročí

'ahu kouř • kouřit

'ahuia zakouřený být

ai záj. zastupující věc o které se mluvilo v předchozí větě • kdo Ex.: ko ai te tagata 'ae? ~ Kdo je ten muž? • který o osobách • tam Ex.: 'e 'i ai ~ tam je ...

'ai dát něco někam, položit

'aia tento

'ai'aki dát k, dát s

aipe stále

Aisilani Island

'aka'aka fotbal

'akahi kopnout

akapeau pták

akasi kořen rostliny

'akau strom, keř, dřevo, rostlina

ake část. srovnávání Ex.: 'E ma'oluga ake te fu'u niu 'i te fale. ~ Kokosová palma je větší než dům. • nahoru • vyzdvihovat se, stoupat

akeno beránek

'aki s někým, něčím, zn. 7. p.

akilaloa přemožený být, zbitý být

ako učit se, studovat • ako tāfito základní vzdělání

akonaki učení, doktrína • vyučovat

'akoutou vaši 2. per. plur. vás všech, plur.

'aku moji 1. per. sing. plur.

ala cesta, pěšina

'ala bdění se zesnulým před pohřbem • vzbudit se, bdít

alaala dotýkat se, hmatat

'ala'ala bdít celou noc

'alafoufou pěšina

alaga stehno

alagā charakter nějaké věci, vlastnosti něčeho

alaga 'i puaka šunka

ala'i jít po cestě, jet po cestě

alani pomeranč

Alapia Sautite Saúdská Arábie

Alasatine Argentina

alasi vytrhnout, utrhnout • alasi te mahaki vyléčit expr., uzdravit expr.

alasia zasažený být

alatike člen v gramatice

'alelo jazyk

Alepania Albánie

Aleselia Alžírsko

'alesō most

'aletale oltář

'aliki představený, stařešina, urozený, pán urozený • 'aliki hau král

'aliki'aga urozenost

alikole alkohol

'alo břicho resp. • dcera resp., syn resp.

'aloa drahý o osobě

'alo'alo pádlovat • vzhled • 'alo'alo maliē laskavý být

'alofa buď zdráv

'alofi 'i nima dlaň

'alofi 'i va'e chodidlo

alokasio podpora sociální a pod., přídavky

alopo'ou syn prvorozený

alu jít sing. • alu ake stoupat, jít nahoru • alu ifo klesat, jít dolů • alu la na shledanou říká se těm, kdo odcházejí

'alua vaši 2. per. dual vás dvou, plur.

aluga vyvýšení, výšina, vrch

ama vahadlo pirogy

'amā naši 1. per. dual excl. moji a jeho, plur.

'amanaki počítat s něčím, doufat v něco

'amatou naši 1. per. plur. excl. moji a jejich, plur.

Amelika Amerika

amo masáž • masírovat, mazat krém a pod.

'amo nést na ramenou

'amoa přenosný

'amusia chtít, přát si, toužit po něčem • záviděníhodný

'ana jeho 3. per. sing. plur. • jeskyně

'anā jejich 3. per. dual více věcí jich dvou, plur.

'anafea kdy v minulosti

'anāfi včera

'anaheafi předevčírem

ānai zn. bud. č., brzy

'ananai před chvílí

'anapō noc minulá

'anatou jejich 3. per. plur. více věcí jich všech, plur.

anaukolo bolest břicha

Anetola Andorra

anofaikehe fádní, mdlý

anoiha pozítří

anokona kyselý

'anuhi plivat

'ao mrak

'aoai užitečný, dobrý k něčemu

'ao'aoa zamračeno obloha

aofi strop

'aofi přikrýt, zakrýt, obsáhnout vědění a pod

'aoga cena, užitek • užitečný být

'apa'apa čestné místo při obřadu kava, respekt

'apai nést v rukách

'apē možná, zhruba, přibližně

apeletife aperitiv

apelili duben

'api dům

'api! haló používá se, když se vchází, k přivolání těch, kteří jsou v domě

'apo jablko

'apō večer nadcházející

apogipogi zítra • apogipogi 'uhu zítra ráno

apuipui obklopit

'aselo anděl

aseniolo inženýr

'Asesione Nanebevzetí svátek

Asia Asie

'āsia kvůli Ex.: 'āsia ia ko koe ~ kvůli tobě • protože

'āsili zvětšit se, zhoršit se

'asili'aki protože

asino osel

ata dobrý k, připravený k něčemu

'ata červánky, stín • vzhled

'atā naši 1. per. dual incl. moji a tvoji, plur.

atali čekat, počkat

'atamai inteligence, rozum

'atatou naši 1. per. plur. incl. nás všech, plur.

'ate 'i nima biceps

'ate 'i va'e lýtko

'atea odhrnutý být, čistý být, např. obloha • prázdný • světlina

'āteaina svoboda

'atefēfē plíce

atelenā internát

atelenatele alternátor

'atemaka játra

'atepili slinivka

'ato střecha • zastřešit dům • 'ato lau střecha z pandánového listí

atu zn. akci vzhledem k osobě o které se mluví, psaná za sloveso Ex.: 'e 'au 'ofa atu ~ miluji tě

'atu hodit • řada, pořadí • seřadit, vyrovnat věci v řadě a pod. • 'Atu Emilate Alapia Spojené arabské emiráty • 'Atu Fenua 'o Amelika Spojené státy americké

'atua božstvo tradiční božstva před příchodem křesťanství

'Atua Bůh

'atufi hodit silou

'atulaulau svět, kosmos

a'u přijít

'au já sing. nepřízv. • já sing. přízv. • tvoji 2. per. sing. plur.

'aua zn. negativní rozkaz Ex.: 'aua na'a ke moe! ~ nespi! • skončit, dojít na konec

'au'au křičet na někoho, hubovat

'augale plakat

'auha ničit, zničit

'auhia odplavený být, proudem, odnesený být, proudem

'aukai půst

'aukau otrávit ryby, způsob lovu • vřed, hnis

'aukusito srpen

aulo zlato

'aumai přinést

'aupito mnoho, hodně • velmi Ex.: lelei 'aupito ~ velmi dobrý

'autalu plít z futunštiny

ava otvor, průliv • volný být, otevřený být

'avage odnést

avahi otevřít

avahitini otvírák na konzervy

avaifo pohřbít člověka • pohřeb

'avake nést vysoko, vyvýšit

'avatu odnést

'ave nést, odnést

'ave'ave dělat si legraci z někoho, smát se někomu

aveloloa chlebovník (Artocarpus altilis) druh sloužící k výrobě pekepeke

avosi záloha část platby

E

e zn. podmětu ve větách s přechodným slovesem

'e zn. přít. a bud. č. sloves • 'e 'i ai je tady, tam

'ea! no tedy!

'e'ehi konejšit, bránit

'e'ela degradovaný vzhled a pod., poničený vzhled

efe piliny • efe 'i kava kava rozdrcené kořeny k přípravě nápoje • efe 'i niu kokos strouhaný

'efi nést na rukou

'efihi omotat, tisknout něco k něčemu

efihia zavalený být, zaseknutý být

efu prach

efuefu'i poprášit, posypat

'efuhia prašný být

'ehi zabránit, zakázat

'ehu kalit vodu a pod., znepokojit

eke tanec tradiční, s dřevěnými tyčemi

'eke vyptávat se

'ēkelesia církev

'ekenaki opřít se rukama, povzbuzovat

ekonomi ekonomie, úspora peněz

'elekihi cvrček, cikáda

'elelū šváb

'elo hnít, zapáchat • velmi zesiluje negativní adj. Ex.: kovi 'elo ~ velmi špatný

'emo lízat

'ene lechtat, šimrat

'ēpikopō biskup

'epo lízat

'eposi houba na mytí

esi kupa, hromada • nakupit, oloupat ovoce

'esia násada sekery, rukojeť mačety

Esipito Egypt

Etiopia Etiopie

Eulopa Evropa

'eva'eva procházet se

'evanoa procházet se bez cíle

eve drobek jídla a pod. • eve 'i pane drobek chleba, strouhanka

evesi rozbít, rozdrtit

F

fā 4 • pandán • fā geau 400

fa'a příliš zn. velkého množství, velmi

fa'afai schopný, možný

fa'afoaki štědrý

fa'ahi část, bok, strana nějaké věci

fa'ahiga druh, skupina, rasa, rodina rodová linie • fa'ahiga hau rodina královská linie • fa'ahiga tapu posvátná hierarchie v církvi

fa'akai jedlík přílišný

fa'ao osobovat si, uzurpovat

fa'apuhi pijan

fa'e matka • teta z matčiny strany

fa'ele'i porodit první dítě

fa'emi žralok ž. lagunový

fa'etagata strýc z matčiny strany

fafa nosit na zádech • ohnout

fafā dotýkat se, hmatat

fafaga sytit, krmit

fafagu probudit, vzbudit

fa'fa'itaki'aga vzor příklad

fafao rozložit něco složeného, roztáhnout, natáhnout

fafa'o nabít, naplnit

fafie dřevo suché, na spálení

fafine samice • žena • fafine faifānau porodní asistentka • fafine 'ohoana žena vdaná • fafine takape žena svobodná

fafo venek Ex.: alu ki fafo ~ jít ven

faga skupina, hejno, smečka

fagafaga připraven k něčemu

fāgai živit, krmit

fagana příběh, vyprávění, legenda

fagatua bít se s někým, bojovat • zápas

fagofulu 40

fāgogo miska z poloviny kokosového ořechu

fagona odejít, cestovat • zemřít fig

fagono slyšet, poslouchat

fagonogono oznámit • zpráva, novinka

fagu otírat se

faha pandán

fahola pandán

fai dělat něco • rejnok • zdolat něco • zemřít resp. • fai 'akau stýkat se s někým Ex.: 'E fai 'akau Petelo mo Soana. ~ Petelo a Soana se scházejí (chodí spolu). • fai fo prát prádlo • fai ta tetovat

faia dělat

fai'aki platí souhlasit, souhlasím

faiako učit, vyučovat • učitel, profesor

faifaiga'i zkusit

fa'ifa'itaki napodobovat

faifaito'o ošetřovatel

faifekau vyslanec, posel

faiga příležitost • usilovat o něco, namáhat se pro něco • faiga noape namáhat se marně

faigafua dovolený • jednoduchý

faigamalie mít štěstí

faigao'i pasikete basketbal

faigata'a těžký, obtížný, nesnadný

faihala klamat, podvádět

faikai wallisské jídlo připravované v umu z kokosového mléka a maniokové mouky, případně taro nebo papáje

faikākā klamat • podvod

faikava připravovat kavu

faikehe divný, zvláštní

faikole modlit se • modlitba

failā rozvinout plachty na lodi

failaulau oběť pohanská

failauloa plakat velmi

faimahaki starat se o nemocného

faimo rychle

faimohe'a překvapení

faipepa zkouška

faipule starší představený jednoho ze tří okresů na Wallisu - Hahake, Hihifo a Mu'a

fa'italiha jednat svobodně • nezávislý • svoboda

faitama těhotenství • těhotná být

faitohi psát

faitoka hřbitov

faito'o lék, zákrok lékařský, medicína • starat se o nemocného, ošetřovat

faitotonu spravedlnost

faitutuku prokletí • proklínat, zlořečit

faiva obratný, schopný, zručný • povolání práce

faka- préf. zn. způsob nebo příčinu

fakaa kdy Ex.: Ne'e mate fakaa? ~ Kdy zemřel?

faka'a'ata sledovat, dívat se na

fakaafe pozvání • pozvat, přitahovat někoho

fakaāfiāfi večerní

fakaafio poslouchat resp., dávat pozor resp.

faka'āga kritika

faka'āga'i kritizovat

fakaagavaivai pokorný, prostý

fakaāgiāgi dát na vzduch, sušit prádlo a pod.

faka'ago vyprázdnit

faka'ahu zakouřit, udit

fakaāke vzbudit se

fakaakiakimuli schovávat, zatajovat

faka'ako učit, vyučovat

faka'aliki přivlastňovat si, brát si silou • vznešený, královský

faka'alo ostřit, brousit nůž a pod.

faka'alofa zdravit, vítat

faka'amu návrh • přát si, toužit po něčem

fakaāo pronásledovat, lovit

faka'aoga použít, využít • využití

faka'apa'apa respektovat • uctivý, zdvořilý

faka'apē možná, snad

fakaapelua nejistý být

faka'apulu dělat navzdory námaze a pod.

faka'aselo andělský

faka'asi zjevit myšlenku a pod.

faka'ata přemýšlet

faka'ātea sklidit, čistit

faka'atua božský

fakaau sbírat, shromáždit co je rozptýlené • zanedbávat

faka'au stát se nějakým, dorazit

fakaauau zničit

faka'au'au směřovat k něčemu, vyvíjet se směrem k něčemu

faka'au'auganoa klidný, přívětivý

fakaaugafa upadnout do zapomnění a pod., zaniknout

faka'auha vniknout, napadnout vojensky a pod.

fakaefihi mačkat

fakaeho nudný

fakaene šimrat

faka'ete jednat opatrně • opatrný

fakafafine ženský

fakafagonogono oznámit

fakafalala opřít se o něco, spoléhat se na někoho

fakafalani francouzský

fakafālō natáhnout, rozprostřít

fakafana ohřát jídlo

fakafānau asistovat při porodu

fakafanoa krvácet silně

fakafefeka ztvrdnout, zatvrdit se

fakafehu'i ptát se, klást otázky

fakafekita líbat se

fakafekovi'aki znepřátelený být, neshody mít

fakafenua národní • pohřbít mrtvého

fakafeta'i děkovat, vzdávat chválu, modlit se • modlitba společná • uznalý, vděčný

fakafiafia radost • radostný • radovat se

fakafifihi odporovat, proti být

fakafihi odporovat

fakafimālie utěšovat, tišit

fakafinegalo vyslyšet resp., mít na zřeteli resp.

fakafinenonofo žárlivost, závist • žárlivý, závistivý

fakafiofio míchat • směs

fakafisi popřít, zapírat, odmítat

fakafita'a namáhavý, obtížný

fakafiu nesnesitelný, obtěžující • obtěžovat, znechucovat

fakafofoga diplomat, ambasador • zastupovat zemi a pod.

fakafokifā náhle, najednou z ničeho nic

fakafonu naplnit

fakafo'ou obnovit • fakafo'ou te loto obrátit na víru

fakafotu synovec, neteř

fakafuafua odhad • odhadnout, posoudit

fakafūfū skrývat, ukrýt, tajit • tajně

fakafufula otéct, opuchnout • otok, nádor

fakafuhiga svázat dohromady, spojit dohromady

fakafutuna futunský

fakaga'ega'e oslabit • slabě

fakagafua oprávnit někoho, povolit něco někomu

fakagakau vyvrhnout vnitřnosti

fakagao'i dělat si legraci, bavit, rozptylovat někoho

fakagaūeūe třást

fakagoto potopit

fakahā oznámit, ukázat, dát najevo

fakaha'ele nést resp. Nejsv. Svátost, v procesí

fakahagahaganoa nepozorný být

fakahaha'i osídlení • zalidnit, osídlit

fakahala pokoušet, klamat, svést • pokušení

fakahalaga obtěžovat někoho

fakahāo zachránit, osvobodit

fakahau náročný, panovačný • utiskovat, tyranizovat

fakahe přání

fakahehema porušit co bylo dobré, zkazit člověka a pod.

fakaheke podnítit k něčemu

fakahelehele rozptýlit pozornost

fakahema vlevo

fakahemala lítost • litovat, kát se

fakahi'ahi'aga blbec, hlupák

fakahifo sejít, snížit • sesadit např. krále

fakahigoa jmenovat

fakahili položit na něco, navrstvit

fakahina bílit

fakaho'ata polední • v poledne

fakahoha'a trápit, zneklidňovat

fakaho'ikele upřímně, opravdově

fakahoko dokončit • překlad • přeložit jazyk, interpretovat

fakaholo následovat • postupně, dědičně

fakahu uvést někam

fakahua vtip, legrace

fakahuahua dělat si legraci z někoho, vysmívat se

fakahuhulu zářit

fakahulu kojit

faka'ī potlouct, praštit

fakailiili uchovat

faka'ilo oznamovat, rozhlašovat

fakailoga označit • značka, znak

fakainasi rozdělit se

faka'ita rozhněvat, rozzlobit

fakakafu přikrývka

fakakakaha zapálit, podpálit

fakakata legrační, směšný

fakakatoa docílit něčeho, seskupit, dokončit, shromáždit • všeobecný

fakakau zúčastnit se

fakakaugana zotročit

fakakaukau přemýšlet o něčem • uvažování

fakakikite prorok • prorokovat

fakakinakina obtěžovat, unavovat, trápit

fakakinakina'i otravovat obtěžovat

fakakivi oslepit

fakakofu obléci někoho, zabalit

fakakoloa obohatit

fakakololia oslavovat, vzdávat slávu

fakala'a dát na slunce

fakalafalafa plochý • zploštit

fakalahi zvětšit, rozšířit

fakalaīlaī rozbít, rozdrtit

fakalainoa ponížení, potupa

fakalaka překročit

fakalākilua váhat

fakalapulapu pochlebovat, lichotit někomu

fakalāvaki opustit místo

fakalave poptat se • zkusit něco

fakalele průjem

fakalelei odpuštění, omluva • omluvit se

fakale'o hlídat

fakalialia nechutný, hnusný • nevolnost, znechucení • znechutit

fakaliliu překlad • přeložit jazyk, vrátit

fakalogo poslouchat něco, někoho, poslušný být

fakalogologo ticho • zticha být, mlčet

fakaloto rozhodnout, přemluvit

fakalotu náboženský

fakamāfana ohřát

fakamagoni navonět, vonět • voňavý

fakamahalo myslet, předpokládat

fakamahalohalo podezírat

fakamāhani zvykat si

fakamahina měsíční

fakamahino vysvětlit

fakama'iloga označit • znak, označení

fakamakalūlū změkčit

fakamākona nabít zbraň • nakrmit

fakamālama osvětlit, vysvětlit • světský

fakamalō děkovat, zdravit, gratulovat, blahopřát

fakamālohi silně • upevnit

fakamālohi'i nutit

fakamalotoloto vážně

fakamalu deštník, slunečník

fakamamahi meditace duchovní, dostiučinění

fakamama'o oddálit

fakamanatu vzpomenout si, připomenout si

fakamanu zvířecký, brutální

fakama'oni'oni ctnostný

fakamāopo'opo svolat, shromáždit

fakamata ostřit, brousit, zašpičatit

fakamataku vystrašit, vyděsit

fakamatala vysvětlit

fakamāu soud něčí, rozsudek

fakama'ua nutit někoho

fakama'uli vykoupit člověka, zachránit život • Vykupitel

fakamele pošpinit, pomluvit někoho

fakamoamoa sušit

fakamoga ráz fonologický, zvláštní souhláska značená ' (apostrof, okina)

fakamoho vařit

fakamole ničit, zničit, zpustošit

fakamolemole odpustit

fakamo'oni důkaz, svědectví, svědek • svědčit, dokázat • upřímně

fakamū rozpálit, planout

fakamuli následovat • poslední

fakanāu váhat

fakana'una'u rychle dělat něco

fakanima ručně

fakanoanoa tichý být, mlčet

fakanofo ustanovit, jmenovat krále a pod., založit • vysvětit kněze

fakanounou shrnout myšlenku a pod., zkrátit

fakaofo udivující, překvapující

faka'osi konec • skončit, dokončit • faka'osi vaha'a víkend

fakaōvi přiblížit se

fakapaku smažit, péct na rožni a pod.

fakapale odměnit, dát peníze tanečníkům, tradice při veřejných tancích na Wallisu

fakapapau slíbit, přísahat, určit

fakapiki přilepit, připojit, spojit, svázat

fakapō vražda, masakr, zabití, zabít • zavraždit, pobít

fakapoto moudře, obezřetně, opatrně

fakapō'uli stín, temnota • temný, tmavý • zastínit, zatemnit

fakapuli schovat

fakapuna ma'uli překvapit, udivit

fakasilou odpuštění žádat

fakasiosio dívat se, navštívit, sledovat

fakataga vyhnat, pronásledovat, utlačovat

fakatahi setkání, jednota, společenství • sjednotit • spolu

fakatapu posvětit, zasvětit • zasvěcený, posvěcený • fakatapu 'ohoana manželství, svátost manželství

fakatātā socha, obraz, zpodobnění

fakatau nákup • prodat, směnit

fakatau'aga trh

fakataupo'ou zůstat pannou

fakatautehina bratrství, bratrstvo

fakatauvele urazit někoho

fakateka valit něco

fakatemonio ďábelský • pohanství

fakato'a statečně

fakatokatoka urovnat, uspořádat věci, vztahy, usmířit

fakatōki shodit, nechat spadnout

fakatomu'a předejít, předběhnout

fakatu'ā potrestat, ztrestat, odsoudit

fakatulituli pískat

fakatupu vytvořit, vyrobit, produkovat

fakatu'u postavit např. dům, vztyčit

faka'uli začernit, zašpinit

faka'uvea wallisský

fakavalevale přehánět

fakavela ohřívat

fakavili rychle dělat něco, pospíšit si, spěchat

faki sbírat např. ovoce, obírat

fala rohož pandánová

falā peníze

falala doufat, důvěřovat

falanaki opřít se o něco

falani francouzský

Falani Francie • Francouz

falaoa mouka

fale dům • fale ako škola • fale fakamamahi dům pro duchovní cvičení Faith • fale fono dům pro porady kde se scházejí starší vesnice • fale hau palác sídlo krále, královské sídlo • fale kava bar, diskotéka • fale koloa obchod prodejní místo • fale kuka kuchyně • fale lā stan • fale le'o věž strážní a pod. • fale mahaki nemocnice, ošetřovna • dům kamenný • fale maka hrob • fale manu stáj • fale meli pošta budova • fale pele zvonice, věž se zvonem • fale pilisoni vězení • fale tapu kostel • fale tohi knihovna • fale u'ō dům mladých fale sloužící k setkáním mladých z vesnice • fale vao toalety, záchod

falena mouka

famili rodina v evropském smyslu

fana puška • střílet z pušky • fana fenua granát zbraň • kanón

fana'i střílet z pušky

fana'ika rybařit za pomocí dynamitu

fānake stoupat o přílivu

fānau dítě • fānau siakina sirotek

fanau'i porodit, přivést na svět

fanofano mýt si ruce

fao přibít

fa'o hřebík

fasi zlomenina • zlomit, rozlomit

fasitu'u pomlouvat, hanobit • pomluva

fata nést na nosítkách • nosítka

fatafata hruď

fāta'i hnízdo ptačí

fatu břicho • cítit, myslet

fatuliki blesk, hrom

fau příliš následuje slovo kterého se týká

fā'ufua obejmout pažemi

fea který Ex.: Ko te fale fea? ~ Který je to dům?

feafea'i jak Ex.: Ne'e mate feafea'i te fafine? ~ Jak ta žena umřela?

feala možný být, schopný být

fe'alu'aki chodit sem a tam, potulovat se • pohyblivý

fe'eke'aki ptát se, poptávat se, informovat se

fefeka tvrdý charakter, neústupný, paličatý

fefe'u dělat grimasy, dělat obličeje

fehi'a odpor k někomu, nenávist • odsuzovat, hněvat se na někoho, nenávidět

feholaki utéct plur., uprchnout plur.

fehu'i ptát se, otázky klást

feiā tak, takto

fekai kanibalský, divoký nezkrotný

fekata'i smát se plur.

fekau příkaz, posel, přikázání, zpráva • přikázat, poslat

fekaufafine služka, dělnice

fekautagata sluha, dělník

feke chobotnice

fekinau'aki hádat se

fekita líbat, políbit • polibek

fekumi hledat plur.

felāve'i setkání • setkat se • felāve'i 'anai na shledanou brzy

felea'i mluvit

felela bratr řádový, mnich

felele'i běžet plur. ve skupině, utíkat plur. ve skupině • letět plur.

feleu povídat si, konverzovat

feliafā středa

felianima čtvrtek

feliaono pátek

feliatolu úterý

feliliu'aki chodit sem a tam

feliliufaki změna

felōgo'i rozumět si dobře, s někým, vycházet dobře, s někým

femāte'i zemřít plur.

fenā tak, takto

fēnei tak, takto

fenua země

Fenua Wallis fig.

feo korál • rybina zápach, zápach z ryb • zapáchat rybami

fepualio únor

fetapā Anděl Páně modlitba • poledne • vzývat

feti slavnost, svátek, oslava

fetogi nahradit, vyměnit

feto'o'aki vyměnit

fetu'u hvězda, planeta

fevau škrábat

fī kudrnatý vlasy • zaplétat, plést rohož, vlasy a pod.

fia chtít, potřebovat, toužit po něčem, chuť mít, něco dělat • kolik pro počítání věcí Ex.: ko fale 'e fia? ~ kolik domů? • fia alu ki ... chtít jít někam • fia ilo'i me'a fuli zvědavý expr. být • fia inu žízeň mít • fia kai mít hlad • fia moe ospalý být

fiafafine koketa, parádivá žena

fiafia radost, štěstí spokojenost • spokojený být, šťastný být, radovat se

fiame'alahi marnivý, ješitný

fiatagata pyšný muž, nafoukaný muž

figota mušle, ulita

fihifihi kudrnatý vlasy

fiho pěna • pěnit • pěnivý

fiku fík

fili nepřátelský 'e mole 'au fili mo koe být, vůči někomu, nepřítel 'e mole 'au fili mo koe být, něčí • volba, výběr • zvolit si, výběr mít na, rozhodnout se mezi několika možnostmi

Filipine Filipíny

filo nit, vlákno

fīmālie klid, mír vnitřní a pod., pokoj stav • šťastný, spokojený, klidný

finegalo chtít resp. • vůle resp.

finegalo'ofa dobrota vlastnost, milosrdnost

finematu'a žena starší, stařena

finemui dívka před. krásná, žena mladá, před. krásná

finetaka vdova, matka svobodná

fio míchat • směs

fisi květ, květina • fisi 'i 'one zrnko písku

fitu 7 • fitu geau 700

fitugofulu 70

fiu dost mít něčeho, znechucený být něčím

fiva horečka

fo klasifikátor pro kulaté a kompaktní objekty

fō mýt prádlo a pod., bělit • praní prádla

fo 'i akau lék, pilulka

fo 'i gao'i družstvo sportovní

fo 'i hina láhev

fo 'i huhu prso

fo 'i moa vejce slepičí

fo 'i moli pomeranč

fo 'i niu kokosový ořech

fo 'i pa talíř

fo 'i pola polštář

fo 'i solia armáda, vojsko

fo 'i tau armáda, vojsko

fo 'i teka kolo

fo 'i tuke pěst

fo 'i tuli koleno

fo 'i vite hroznové víno

foa'i rozbít

foaki dar, dárek • darovat • foaki fakatemi půjčit

foe řídit auto, veslovat • veslo

fofoga tvář resp., vzhled resp., hlava resp.

foha syn ve vztahu k otci

fohi oškrábat slupku, očistit zeleninu a pod., oloupat

foki také, nápodobně • vrátit se, otočit se

fokifā náhle, z ničeho nic, najednou

fola roztáhnout, rozložit

folafola říct resp., mluvit resp. • slovo, promluva • folafola fakatātā podobenství • folafola o te 'Atua Slovo Boží

folau cesta někam • cestovat

foli obíhat, obejít okolo

folo spolknout, zhltnout

fono konference, porada

fonu plný • želva

fo'ou nový

fou přejít někudy

fua hmota, těleso • nést ovoce, dávat výsledky • ovoce i v přen. smyslu • produkt, výsledek

fua'ā žárlivost

fualoa dlouho

fuape všechno

fufu'i namáčet, máchat • skrýt, tajit

fufulu mýt, čistit

fuga povrch • fuga 'uma rameno

fuhu bít se pěstmi • bitka, rvačka

fuka vlajka

fuli obrátit, převrátit, točit • všechno, všichni

fulu chlup, vlas, péro • chlupatý • mýt • fulu 'i manu peří • fulu 'i mata řasa oční • fulu 'i ulu vlasy • fulu pa mýt nádobí

fulufulu mýt se tvář

fulufulua plesnivý • plíseň

fusi banán

fu'u klasifikátor pro stromy • fu'u akau strom • fu'u fiku fíkovník • fu'u fusi banánovník • fu'u mei chlebovník (Artocarpus altilis) • fu'u niu kokosová palma • fu'u to cukrová třtina

G

ga'ega'e unavený být, vyčerpaný být • zéva

gaholo plout rychle • rychlý loď

gakāu vnitřnosti, střeva

gako mastný, tučný • tuk • gako 'i pipi máslo

gali zdát se, vypadat jako

galo zapomenutý být

galu vlna

galulu třást něčím, zmítat něčím, otřásat něčím, zmítaný být

gao stolička zub

gaohi vytvářet, vyrábět, připravovat

gao'i bavit se, hrát si • hra

gata had • končit • konec, cíl

gata'a obtížný k udělání, píše se za sloveso

gata'aga konec, cíl, hranice

gatu tapa netkaná textilie vyráběná tradičně z kůry stromu tutu, představuje značnou hodnotu a může sloužit do určité míry jako platidlo

gau žvýkat • gau nifo skřípat na zubech

gāue dílo, práce, zaměstnání • pracovat

gāue'aga pole, pracoviště

geau sto značí násobky sta od 200

geli opice

gelu rybolov, rybaření

gigila okouzlující být, zářit, jiskřit

gū šeptat, mluvit potichu

gulu bručet, hrčet

gutu otvor, zobák • ústa, pusa • gutu kovi nactiutrhač, pomlouvač

H

hā ukázat se, objevit se

Ha'amoa Samoa

hae trhat

ha'ele chodit sing., procházet se sing.

hā'ele chodit plur, procházet se plur

hafekasi míšenec

haga dát se do něčeho, přičinit se o něco

haganoa nezajímat se, nestarat se

hagatonu naproti

haha bít, udeřit, šlehat něčím, mrskat někoho, něco

haha'i klasifikátor skupin lidí Ex.: haha'i lotu ~ věřící (lidé) • lidé, národ, dav • početný být Ex.: 'e haha'i 'i Mala'etoli ~ v Mala'etoli je hodně lidí • haha'i lotu věřící katolíci a pod. • haha'i mahani klientela

hahau růžová

ha'i svázat, připevnit

ha'isia neštěstí mít

hake stoupat, pokračovat, postupovat

hakō linie rodová, rasa, potomstvo ve smyslu rodu • hakō hau královská linie, královský rod

hakoutou váš 2. per. plur. vás všech, indef.

haku můj 1. per. sing. indef.

hāla chyba, omyl • mýlit se, chybovat, postrádat něco, nemít něco • nepravý, vinný člověk

hali odtok, vytékání • téct, vytékat, kapat

haliloto krvácet

hālofia vyhladovělý být, hladový být

halua váš 2. per. dual vás dvou, indef.

hamā náš 1. per. dual excl. můj a jeho, indef.

hāmale kladivo

hamatou náš 1. per. plur. excl. můj a jejich, indef.

hana jeho 3. per. sing. indef.

hanā jejich 3. per. dual jedna věc jich dvou, indef.

hanatou jejich 3. per. plur. jedna věc jich všech, indef.

ha'o obklopit, posadit se v kruhu

hāo zachránit se, utéct

haohaoa nedotčený být, zdravý být, bezchybný být • ušetřený být, něčeho

hatā náš 1. per. dual incl. můj a tvůj, indef.

hatatou náš 1. per. plur. incl. nás všech, indef.

hau král • tvůj 2. per. sing. indef. • vládnout

ha'u přijít

hāūhāū hněv resp., zlost resp. • rozzlobený resp. být

havili bríza, vánek, vítr slabý • foukat vítr

he nějaký, neurčitý člen

hē protože

he tahi někdo

hea Parinarum insularum strom s ovocem používaným pro svou vůni v náhrdelnících a pod.

he'e bez • kobylka • přerušit někoho v řeči • vyhánět, hnát pryč

he'egata věčný Ex.: ofa he'egata ~ věčná láska

he'ehi zabránit, zakázat

he'eki ještě ne, zatím ne

hega papoušek

heinaka kapesník

heka posadit se, usadit se

heka'aga židle, sedadlo, lavice

heke klouzat, smýkat po zemi • kluzký

hele nůž • řezat, sekat • hele kuma past na myši

helekosi nůžky

Heleni Řecko

heletā meč, šavle

heletiko heretický • heretik, odpadlík od víry

helu česat vlasy • hřeben na vlasy

hema neohrabaný, nešikovný

henī tady

hifi řezat, sekat

hifo sestoupit

hifokovi chutnat špatně

hifoleli chutnat dobře

higoa jméno

hihi loupat ovoce a pod.

hiki přeložit jazyk, zkopírovat, opsat • zvednout, přenést, nést něco někam

hiko sbírat po zemi, zametat

hiku ocas

hila blesk • elektřina, světlo umělé, elektrické

hili konec • po časově • položit na něco • povrch horní část, vršek nějaké věci • skončený být, dokončený být

hilifaki pověšený být, na hřebíku a pod

hina bílá • láhev

hisitolia historie, dějiny

hiva 9 • zpěv, píseň • zpívat • hiva geau 900

hivagofulu 90

ho'atā poledne

hogofulu 10

hoha nejistota • obávat se, ustrašený být

hoha'a ustrašený být, velmi, obávat se velmi

hoko přijít, dorazit někam, dojít někam

hokoutou váš 2. per. plur. vás všech, indef.

hoku můj 1. per. sing. indef.

hola hodina • utéct sing., uprchnout sing. • útěk

Holani Nizozemí

holi touha • toužit

holo spokojený být, klidný být • utřít

holoki shodit, převrhnout

holomuli couvat

holua váš 2. per. dual vás dvou, indef.

homā náš 1. per. dual excl. můj a jeho, indef.

homatou náš 1. per. plur. excl. můj a jejich, indef.

homi cítit vůni a pod., nasávat vzduch, čichat

homo klíčit, rašit, růst rostlina

hona jeho 3. per. sing. indef.

honā jejich 3. per. dual jedna věc jich dvou, indef.

honatou jejich 3. per. plur. jedna věc jich všech, indef.

hopo vyskočit, vyjít slunce, hvězdy a pod.

hōpū ústřice

hōsi kůň

hotā náš 1. per. dual incl. můj a tvůj, indef.

hotatou náš 1. per. plur. incl. nás všech, indef.

hou tvůj 2. per. sing. indef.

hu pokleknutí • vstoupit, žádat o odpuštění

hu'a klasifikátor tekutin, tekutina • hu'a niu kokosová voda tekutina uvnitř kokosu • hu'a piele pivo • hu'a pipi mléko

huafa jméno resp.

hua'i nalévat, lít tekutinu

hūfaki prosit za někoho, něco, orodovat za někoho, něco, modlit se za někoho, něco

hufia modlit se za někoho, něco • vstoupit

huhulu světlo, záře • svítit, osvětlovat světlem

hui jehla, jehlička, špendlík • kost

huke otevřít umu, vykopat, vyhrabat

huki bodnutí • píchat, nabodnout • vidlička

huki'i probodnout

humaki navléci do něčeho, dát do něčeho, natáhnout kalhoty a pod.

humuki shodit

huo lopatka, motyčka • plít • huo hoka niu špičatá tyč používaní k odstranění slupky kokosu

I

'i zn. 2. p., z něčeho, kvůli něčeho • podvrtnutí • pohmožděný být, vyvrtnutý být • v, do, k • z značí příslušnost části k celku Ex.: alaga 'i puaka ~ prasečí kýta • 'i fafo venku • 'i foki nápodobně • 'i hē tam • 'i he 'aho některý den • 'i he temi mo he temi čas od času • 'i lalo dole, na zemi • 'i loto uprostřed • 'i 'oluga nahoře, navrchu, nad • 'i 'ona 'aho kdysi • 'i te 'aho fuli každý den • 'i te 'aho nei dnes • 'i te lolotoga 'o mezitím než, po čas • 'i te temi nei nyní

ia on sing. přízv. • ona sing. přízv.

'ifea kde

'ifeli peklo

ifo dolů Ex.: alu ifo ~ sestoupit • chuť, příchuť • ifo kovi chutnat špatně • ifo lelei chutnat dobře

'īfoki jistě

ihu nos • ihu pe'e rýma, chřipka

i'ihi temi občas

iinu pít plur.

ika ryba

ili vějíř

iloa pozoruhodný, známý něčím • známý být, fakt a pod.

'iloga značka, znak

'ilo'i znát, chápat, vědět

ilo'i fakapapau jistý být si

ina on sing. nepřízv. • ona sing. nepřízv. • rozsvítit, rozžehnout

Initia Indie

inu pít sing.

'io ano

ipu hrnek, sklenice, váza • meloun • ipu sioata sklenice • ipu tapu kalich ke mši

Iselaele Izrael

iseso kadidlo

'ita rozhněvat se, rozzlobit se • zloba, hněv

Ītonesia Indonésie

ivi nerv, šlacha • vlasec rybářský

K

ka zn. bud. č. některých sloves Ex.: 'i te vaha'a ka ha'u ~ příští týden (týden, který příjde) • ale • pokud podm. v přít. č. nebo bud. č. • ka ha'u příští, budoucí

kafa vlákno kokosové

kafē káva

kaho rákos

kahoa náhrdelník • kahoa fau náhrdelník z květů ibišku • kahoa figota náhrdelník z mušlí • kahoa kakala náhrdelník z květin • kahoa lopa náhrdelník z perel

kahoa'i dát náhrdelník

kai bod ve hře • jíst sing., bodnout sing. hmyz • kai 'uhu snídaně

kai'aga jídelna

kāiga příbuzný, rodina širší, příbuzenstvo

kaiha'a krádež • krást

kailoa ne resp.

kaito'a kéž, ať

kakā chytrák, podvodník • lhát, obelstít, zradit • zrada, lest

kakai jíst plur.

kakala květina příjemně vonící • voňavý

kakano maso, tělo, dužnina

kakava pot • potit se

kake šplhat, jít nahoru, vyjít nahoru

kalaga křičet, volat • křik

kalaga'i ohlašovat, oznamovat

kalasia milost

kalavi klíč

kaletalio kalendář

kalokalo kývat hlavou

kaloni parfém, voňavka

kamata začít

kamata'aga začátek, počátek

kamelo velbloud

kamiō kamion, dodávka auto, auto terénní

kana houba mořská

Kanata Kanada

kanivao divoký • kanibal

kano maso

kapau pokud podmínka v budoucím čase

kape Alocasia macrorhiza rostlina vytvářející velké jedlé hlízy

kape'i vytáhnout, vyvést

kapu pronásledovat, vyhodit někoho

kata smát se sing., legrace sing. dělat si • úsměv

kātaki odvaha, trpělivost, výdrž

kātaki'i snášet obtíže a pod.

katekismo katechismus, náboženství výuka

katiko chvalozpěv

kato taška, koš, košík

katoa sejít se • všechno, celý

kātoaga svátek zvláštní slavnost spojená s rozdáváním jídla

kau zn. skupiny nebo plur. • účastnit se • kau 'aliki starší představení vesnice nebo království • kau hopa trs banánů • kau 'i nima prsty • kau 'i va'e prsty na noze

kau'ā stěna kamenná

kau'ahe líce

kaufafine přítelkyně

kaufana luk

kaufolau cestující, pasažéři

kaugā plavat • skupina, porada

kaugana služebník, otrok

kaugao stoličky zuby

kaugāue skupina pracovní, dělníci

kauhiva sbor zpívající

kaukava vousy, knír • zarostlý vousy, vousatý

kaukovi nepřátelé, bandité

kaulotu křesťané, věřící v Boha

kaume'a přítel

kaupepa sešit

kausu guma, kaučuk

kautagata přítel chlapec

kautau armáda, vojsko

kaute ibišek, čínská růže

kauvaka námořníci, plavčíci

kauveliveli tenký, hubený

kava alkohol • kava rostlina a stejnojmenný nápoj důležitý v kultuře Pacifiku • vousy

kavele přeháňka

kavelevele pavouk velký

ke ať Ex.: ke fai tou finegalo ~ buď vůle tvá • hádat se • hádka • proč • ty sing. nepřízv.

kehe jinak • jiný, rozdílný, zvláštní, podivný

kei ještě

keke koláč

kele země, pozemek, půda země

kelekele svět, země

kelenui žába

keleti dluh

keletupu štěrk

keli hloubit, kopat do země

kesi bedna, krabice

kete žaludek, břicho

ketuketu kulhat

ki part. 3. p. • zn. pohybu k místu nebo osobě Ex.: alu ki Sofala ~ jít do Sofala • ki loto dovnitř • ki mu'a nejdříve, před • později, pak • ki muli za • ki 'oluga nahoru, vysoko, na výsostech • ki tafa vedle, mimo, ven

kia zn. 3. p. osob a vlastních jmen Ex.: kia te koe ~ tobě • krk, hrdlo

kie látka na šaty a pod., manu mužské oblečení nahrazující kalhoty, paréo, tkanina • kie kafu povlečení na postel

kifea kam ve smyslu pohybu

kihi zakrslý, malý vzrůstem

ki'i malý

kikite předpovědět, prorokovat

kili kůže, slupka, skořápka • kili 'i teka pneumatika, kolo vozidla

kilia lepra, malomocenství • malomocný

kilisitiano křesťan • křesťanský

kina ježovka

kinakina monotónní, nudný, obtěžující • obtěžovaný být • obtíž, únava fyzická

kinau odporovat, popírat

kini udeřit klackem a pod.

kita já pokorná forma

kiu bekasina

Kivalu první ministr krále na Wallisu

kivi slepý

ko to je • ko ai kdo je to • ko 'e proč • ko te 'uhi kvůli • protože

koe ty sing. přízv.

koē ano resp.

ko'ena tenhle, podívej sem expr.

ko'eni tento

kofe bambus

kōfesiō zpověď

kofu košile, oblečení, halena • oblékat • kofu mafana svetr • kofu sino úplet • kofu tagata košile mužská • kofu tuhi rukavice

kofu'i oblékat se

kofukofu balíček • zabalit balíček a pod.

koga kousek, část • koga fale pokoj domu, sál, místnost • koga fale huaga vstup domu • koga fale moe ložnice • koga me'a místo, pozemek • koga puaka část prasete

kohu kouř, dým • kouřit se z něčeho

kole modlitba, žádost • žádat

kolesio škola fr. collège

kolo pevnost, vesnice, město

koloā blahobyt, bohatství, zboží

koloa'ia bohatý, zámožný

kolona koruna

kolua vy dual nepřízv., vy dva

koluse kříž

kolusifiko ukřižovat

kona jed • otrávený jedem

konahia opilý

koteā co

kotou vy plur. nepřízv., vy všichni

koulua vy dual přízv., vy dva

koutou vy plur. přízv., vy všichni

kovana vláda, vládce

kovi špatný, zlý • zlo

kua zn. dokončené akce, minulý čas, píše se před slovesem • kua fai a je to • hotovo, uděláno • kua osi minulý, skončený

kui fafine babička

kui tagata dědeček

kuka kuchyň, kuchař

kukumi obejmout, držet pevně

kula červená

kulī pes

kulo hrnec, kastrol

kulukulu vlaštovka, hrdlička

kumā krysa

kumāfafine myš

kumala sladký brambor

kumete mísa

kumi hledat, prohledávat • kumi logo zpravodaj, reportér

kupega lovit ryby, se sítí • síť rybářská

kupu slovo, verš • kupu hiva píseň text

kutu veš, blecha

L

la plachta lodi • tedy

la'ā slunce

la'e čelo

lafi tapa

laga konstruovat, stavět

lagā plést košík, rohož a pod.

lagakali Aglaia psilopetala strom se žlutými květy příjemné vůně sloužící k výrobě květinových náhrdelníků

lagavaka mstít se

lagi nebe, obloha • zdát se

lagiaki vést, řídit, rozkazovat

lago moucha

lahi hodně, velmi, mnoho • velký, rozměrný

laisi rýže

lakaga moment, čas, okamžik

laku hodit • laku ki tu'a hodit ven, vyhodit

laliki rozdrtit

lalo spodek • spodní

lalolagi svět, země celá

lama číhat, sledovat

lamataki hlídat, střežit

lanu máchat ve sladké vodě • rasa • světlý být, průsvitný být, průhledný být

lanumata zelená

lao zákon, právo zákon

lapalasi místo

latio rádio

lau list rostliny • počítat

la'u pinzeta, kleštičky

lau 'i akau list stromu

lau'atea vyklizený

laugutu rty

lauhakau útes korálový

lau'ia známý něčím

laulahi šířka

lāulelei hezký den, počasí

laumālie duše, duch • žít • laumālie ma'oni'oni Duch Svatý

launima dlaň

laupapa deska, stůl

lautohi číst

lava zn. moci nebo schopnosti něco udělat • také

lavakī opuštěný být, prázdný být, dům a pod. • samota, osamělost

lavaki'i zklamat, zradit

lave pochopit, porozumět něčemu • překvapení dobré

lavea zranění

lea jazyk, řeč, mluva • mluvit • lea fakafalani francouzština • lea fakafutuna futunština • lea fakatātā podobenství • lea faka'uvea wallisština

lefulefu popel

legalega žlutá

leka zakrslý, trpaslík

lele běh, let • běžet sing., letět sing.

lelei dobrý, krásný • dobrý být • krása, klid • lelei 'aupito skvělý, vynikající, krásný velmi • lelei osi vynikající

le'o hlas • strážit, hlídat

leosi papája

lepupilika republika

leta rozházený být, rozprostřený být

leva pak • tedy, a tak, pak

lī hodit, vrhnout hodit

liakī odmítnout, opustit

liligi lít pomalu, nalévat po kapkách

liliu přeložit jazyk • změnit, vrátit něco, vrátit se, obrátit

lilo schovaný, tajný, skrytý • ukrýt, schovat

limu řasy mořské

liuga náklad • opakování

līvai moč resp. • močit resp.

lō krát Ex.: pětkrát • mravenec

loa délka • dlouhý

logo slyšet, poslouchat • zpráva, novina, výkaz

logope navzdory, i když, i přes

lohi lež • lhát

lo'imata slzy

loku zvednout, pozdvihnout

lolo olej

lolomi represe, tlak na někoho, pronásledování • zabránit

loloto hloubka • hluboký

lolotoga právě něco dělat • trvání, čas

lolue kolo bicykl

lōsalio růženec

loto duše, srdce, duch • střed, vnitřek • vůle

lotokovi zlý člověk, špatný

lotolahi domýšlivý

lotolotolua nejistý, nerozhodný, překvapený

lotomālohi odvážný, kurážný

lotomamahi smutný

lotomātala chytrý, moudrý

lotu náboženství

lua 2 • zvracet • lua afe 2'000 • lua geau 200

lulu sova, sýček

luluku kropení

luna tráva, trávník

luo děrovat, dělat díry • dutina, jáma, díra

lupe holub

Lusia Rusko

M

ma a pro čísla Ex.: uafulu ma tahi ~ dvacet jedna • my dual excl. nepřízv., on a já

ma- préf. zn. možnost u sloves Ex.: fai - mafai ~ dělat - moci udělat

ma'a čistý

ma'ā švagr ve vztahu k muži, švagrová ve vztahu k ženě

ma'ama'a lehký

ma'anu koupel, mytí • mýt se, koupat se, plavat

maea provaz, lano • maea 'ukamea řetěz

mafao růst, roztáhnout

mafatua kýchat

māfimāfi všemocný, všemohoucí

mafoa jiskra • rozbitý, zlomený

māfoatā červánky, svítání, ráno časné

mafola rozšířený být, ex. zpráva

mafu srdce

mafuike zemětřesení

mafuli změnit stranu, názor, obrátit se, otočit se

magisi jídlo, potraviny

mago mango

magoni vonět • vůně, parfém

mahaki nemoc, nemocný • nemocný • mahaki fakafafine měsíčky, menstruace • mahaki fatafata vaivai tuberkulóza • mahaki mafola nemoc nakažlivá • mahaki moa epilepsie • mahaki 'ulu bolest hlavy

mahalo možná

mahamahaki slabý zdraví, nemocný často

māhani obvykle, obyčejně • přizpůsobit se, zvyknout si • zvyk

maheka chuť na něco, závist • žárlivý

mahiki zvednout se

māhina měsíc • Měsíc • māhina fo'ou Měsíc nový • māhina lafalafa úplněk, Měsíc plný

mahino pochopitelný být, chápat, pochopit

mahua rozlitý být, přelévat se, rozšířený být

māhūhū vlhký

mai zn. vztahu s mluvčím n. první osobou • dej mi Ex.: mai te hina ~ dej mi tu láhev • z Ex.: 'Eke ha'u maifea? ~ Odkud přicházíš?

maifea odkud

maiheni odtud

mā'imoa postižený tělesně, invalidní

maio květen

maka kámen, oblázek

makalūlū měkký, jemný, hebký

makamaka kamenitý

make podepsat • podpis

makiki skřípat, ozývat se

makivakiva špičatý být

mako tančit • tanec

mākona nabitý puška • naplněný být, najedený být

mala'e náměstí místo schůzí a pod. • mala'e vakalele letiště

mala'eto trávník

mala'ia nešťastný • neštěstí, nehoda, katastrofa

mālalo dole • nízký, spodní

mālama svět, vesmír • světlo • světlý, jasný

malamanei svět, vesmír

malemo topit se

malesio březen

maletile mučedník

malie sladký

maliē dobře, skvěle!

malimali smát se, usmívat se

malō díky • dobrý den • odvahu, skvěle, dobrá práce • malō si'i kātaki dobré odpoledne • malō si'i 'ofa děkuji pěkně • malō te ma'uli dobré ráno, dobré dopoledne

mālohi síla • silně • silný, mocný, pevný, tvrdý

malolō prázdniny • zdraví dobré

malu poslouchat rozkaz a pod., respektovaný být • stín

malu'i hájit, chránit

mama prsten • žvýkat

mamafa těžký • váha

mamahi bolest, neštěstí, utrpení • bolestivý • trpět

mama'o daleko být, vzdálený být

mana hrom • mimořádný • znamení

manatu vzpomínat, myslet na • vzpomínka, myšlenka

manava břicho, žaludek

manavā bolet • popadnout dech, dýchat

manava'ofa dobrosrdečnost, laskavost, milosrdenství, soucit • milosrdný, laskavý

manavasi'i bát se, obávat se • strach

mānifi tenký, štíhlý

mānioka maniok, kasava

manu zatímco, než • zvíře • manu kai niu nosorožík (Oryctes rhinoceros) druh napadající kokosovou palmu • manu liliki hmyz • manu veliveli hmyz

manu'ia na zdraví • požehnaný • šťastný • štěstí

manuki opovržení • pohrdat

manulele pták

mā'oluga nahoře • vysoký

ma'oni'oni svatý, správný, pravdivý, spravedlivý

māpunu zazátkovaný být, ucpaný být, zavřený být

māsila špičatý, bodavý, ostrý

māsima sůl

masima'i solit

masini stroj, motor

māsisiva chudý

masiva chudoba

mata nezralý, zelený nedozrálý • tvář, postava, oko • vzhled • mata gafua pověst dobrá, jméno dobré • mata 'i tohi písmeno • mata la'a východ strana • mata sio'ata brýle • mata vai břeh

matafenua pobřeží, břeh

matagi vítr

Matakasika Madagaskar

matakomo mys

mataku bát se, strach mít, obávat se • strach

matalā kvést, rozkvétat • květ rozvitý

matalelei krásný, hezký

matapā brána, dveře, vstup domu a pod. • matapā sio 'ata okno

matāpule cizí

matapuna pramen vody, studna

matatai pobřeží

mata'u pravý

mate mrtvý • vypnutý proud a pod., zhaslý světlo a pod. • zemřít

matehi zastavit motor, zhasnout světlo, oheň, apod., zabít

mate'i zabít sing.

mātolu hustý

matou my plur. excl. nepřízv., já a oni

mātou my plur. excl. přízv., já a oni

matu'ā rodiče, starý člověk

mātu'aki mnoho, hodně, především

mau chytrý, inteligentní

ma'u mít, držet, získat, vlastnit

ma'ua dluh

māua my dual excl. přízv., on a já

ma'ugata'a vzácný

ma'uli bytí, život • žít • živý

maumau'i rozbít, poškodit, zničit

mā'upō půlnoc

mavae odejít, rozejít se, opustit

mavete rozvázat, rozdělit, rozebrat stroj a pod.

maveu nepořádek, revoluce, zkouška životní a pod.

me'a věc • me'a faipāki fotoaparát • me'a kai jídlo, potraviny • me'a malie dezert, zákusek • me'a ofa dárek, dar • me'a 'ofa dar, dárek

mea'i dělat

me'e tancovat • tanec

mei chlebovník plod

meimei téměř, skoro

mele skvrna, kaz, vada

meli pošta

meo nespokojený být, stěžovat si

milakulo zázrak

mimi močit

minuta minuta

misa mše, liturgie

misi snít sen

mo s, a

mō kousek malý, drobek, kus • tučný být, tlustý být • mō 'i akau klacek, dřevo kus

moa slepice • moa tagata kohout

moamoa suchý, usušený

moana oceán, hlubina oceánu

moe spánek • spát, odpočívat

moe'aga lůžko, postel