Tip: Chcete-li vyhledávat ve slovníku, použijte klávesy Ctrl+F.
Gramatika a jazyk
já jsem ko au
jejich latou
my dva jsme ko māua duál excl., on a já • ko tāua duál incl., ty a já
my jsme ko mātou excl., my všichni bez tebe, tj. osoby na kterou se obrací mluvčí • ko tātou incl. my všichni
on je ko ia
ona je ko ia
oni latou • oni jsou ko lātou • ko lāua duál, oni dva
ony latou • ony jsou ko lātou • ko lāua duál, ony dvě
to je on ko ia
to je ona ko ia
to jsem já ko au
to jsi ty ko koe
to jsme my ko mātou
to jsou oni ko lātou
to jsou ony ko lātou
to jste vy ko koutou
ty jsi ko koe
vy jste ko koulua duál, vy dva • ko koutou vy všichni
Čas
až po moka Ex.: Přijdu jakmile skončím svou práci. ~ Koi kau natu moka oki laku ga'oi.
brzy ise tasi a temi • vave
čas temi • čas od času tasitasiga
často tu'umau
červánky mafo'ata
den 'aso • aso ole vasa'a týdne
dlouho fualoa
dnes ailanei • 'ile aso nei
doba temi
dovolená 'aso malolo
epocha fetu'u • temi
hodina ola
chvíle lakaga
jednoho dne ile tasi aso v budoucnu
kalendář kaletalio
kdy? 'afea? pro bud. č. • nafea v minulosti
když mokā Ex.: Pepř pálí, když ho dáme do jídla příliš mnoho. ~ E fifiti le puavolo moka lasi lona tu ki se ne'akai.
měsíc masina
měsíční fakamasina frekvence a pod.
minuta minuta
moment lakaga • temi
náhle fakafokifa • fokifa
následně tī
někdy ile tasi aso v budoucnu
noc āpō následující • po'uli
nyní 'i le temi leinei
občas tasitasiga
pak tia
později ki muli
pozítří aso oki o apogipogi
prázdniny 'aso malolo
před chvíli nailanei v minulosti
předevčírem aso i mua atu o nanafi
příliš pozdě tausala
půlnoc ma'upo
ráno usu
rok fetu'u
rozbřesk mafoata
sekunda sekonita
století sēkulō
svítání mafoata • mafo'ata • usu
temnota po'uli
trvání temi
včera nānafi
večer afiafi • 'apo • nāpō minulý
volno 'aso malolo
vždycky tu'uma'u Ex.: Ten má vždycky zpoždění. ~ E tausala tu'umau fai aia.
z ničeho nic fokifa
za chvíli ailanei • ise tasi a temi
zatímco kae • lolotoga • pekā když Ex.: Prase dělá hluk, když žere maniok. ~ E logo'a le puaka peka kai manioka.
zítra apogipogi • apogipogi usu ráno Ex.: Malia přijde opět zítra ráno. ~ E toe liliu mai a Malia i apogipogi usu.
Dny týdne
čtvrtek felialima
neděle 'asotapu
pátek feliaono
pondělí monitē
sobota moeaki
středa feliafa
týden vasa'a
úterý feliatolu
Měsíce
březen malesio
červen sunio
červenec sulio
duben apelili
květen maio
leden sanualio
listopad novepeli
prosinec tesepeli
říjen oketopeli
srpen akusito
únor fepualio
září sepetepeli
Kultura
Barvy
bílá sinā • tea
černá uli
červená kula
modrá usi
růžová sasau
zelená sega • sega fakapo'uli tmavá • sega usi do modra
žlutá fefelo
Víra
anděl 'āselo • 'āselo tausi strážný • Anděl Páně fetapa modlitba
andělský faka'aselo
beránek akeno před. v katolických textech
biskup 'epikopo
božský faka'atua
božstvo atua
bratr felela řádový
bůh taula atua
Bůh Atua
církev 'ēkelesia
církevní fakalotu
ďábel temonio
démon temonio
Duch Svatý laumalie ma'oki'oki
dům určený pro různá setkání fale fono
farnost palokia
historka fanaga
hřbitov tanuma • tokalaga zast.
hřích agasala
hříšník tagata agasala
chrám sagatualio
Ježíš Kristus Sesu Kilisito
kantikum katiko
kaple kapela
katolický katolika
katolík katolika
kněz patele • pelepitelo
kostel 'ēkelesia • fale tapu
král aliki sau • sau
kralovat agai
královské sídlo fale sau
královský faka'aliki
království puleaga
křest papitema
křesťan kilisiteano
kříž koluse
legenda fanaga
ministr aliki
místo tu'ulaga ma'uiga čestné
modlit se faikole • ulufaki
modlitba faikole • kole
mše svatá misa
mučedník maletile
náboženský fakalotu
náboženství lotu
náčelník aliki
nádoba na kavu tano'a znak krále
Nanebevstoupení Asesione
nebe selo v náboženství
nebesa selo
oběť failaulau • sakilifisio
očistec pulekatolio
oltář aletale
oslavovat fakakololia Boha
otec patele kněz
pán aliki
panna taupo'ou
peklo 'ifeli
pohádka fanaga
pohřbít tanu
pohřeb tanu
poledne fetapa
posvátná hierarchie fa'asiga tapu
posvátný tapu • taputapu
posvěcený manu'ia
posvětit tapuaki
povídka fanaga
požehnání manu'ia • tapuakina
požehnaný tapuakina
požehnat tapuaki
prorok polofeta
prorokovat fakakikite • kikite
první ministr krále kaifaka'ulu v Sigave • tiafo'i v Alo
přítomnost všech starších aliki'ia na sněmu a pod.
respekt faka'apa'apa
růženec losalio
Seslání Ducha Svatého Penikosite
sestra taupo'ou řádová
spasit fakapuna
spasitel fakama'uli
starší kau'aliki skupina starších vesnice nebo království • pule • pule kolo představený vesnice
stařešina aliki
svatá sagata žena • Svatá Trojice Tasitolu Tapu
svátek s rozdělováním potravin katoaga každá vesnice organizuje jednou ročně velký svátek spojený s rozdáváním potravin, např. vesnice Toloke slaví svátek na Nanebevzetí Panny Marie a na tento den připravují katoaga
svatostánek Tapenakulo
svatý sagato muž
svatyně sagatualio
tetování tātatau
titul starších na Futuně tu'ulaga faka'aliki 11 titulů starších tvořících radu krále - Kaifaka'ulu, Manafa, Sa'agogo, Sa'akafu, Sa'atula, Safeisau, Safeitoga, Tiafo'i, Tu'i Sa'avaka, Tu'i Asoa, Vakalasi
tradice aga • agaifenua
tradiční zákon agaifenua
trůn agai'aga
trůnit agai
učedník tisipulo
ukřižovat kolusifiko'i
umučení Krista pasio
urozenost aliki'aga
urozený aliki • tama aliki
utrpení pasio Kristovo
Vánoce Potapu
Velikonoce Pasikate
věřící kaulotu
víra tui
vládnout agai
voda vai tapu svěcená
vykupitel fakama'uli
výsost sau královská
vzdávat chválu fakakololia Bohu
vznešenost aliki'aga
zakázaný tapu
zasvěcený fakatapu
zázrak milakulo
zmrtvýchvstání tu'uake
zpěv katiko
zpověď kofesio
zpovídat se kofesio • vevete Ex.: vyzpovídat se ze svých hříchů ~ vevete ona agasala
žalm pesalemo
Lidé
Rodina a vztahy
babička meme • tupuna fafine
batole toe
bratr taina • tu'uga'ane
člověk tagata
dcera ta'ine
dědeček tupuna tagata
děti tamaliki plur.
dítě fanau • mokopuna • pepe • toe Ex.: To je jeho dítě. ~ Ko lona ga toe. • toe vavae adoptivní
drahoušek alofaina
drahý alofa'aga člověk • alofaina být, člověk
chlapec tama
chodit feau'aki s někým
manžel avaga
manželka avaga
manželství fakatapu 'avaga
matka tinana • tinatina
miláček alofaina
milovaný alofa'aga • alofaina být
milovat alofa i jako láska k rodičům, sourozencům a pod.
milý aga'alofa člověk
muž tagata • tupulaga mladý
nejmilejší alofaina člověk Ex.: To je jeho nejmilejší syn. ~ Ko lona tama alofaina lena.
neteř fakafotu
odloučit vavae dítě od rodičů
otec tamana
oženit se avaga
prvorozený 'uluaki Ex.: Támhleten, to je prvorozený rodiny. ~ Ko le uluaki leia o le tasi famili.
příbuzní kaiga
příjemný aga'alofa člověk
přítel kaune'a • kautagata
rodiče matu'a
rodina fāmili • kaiga
sestra taina • tu'uga'ane
starý matu'a člověk
stařena filimatu'a
strýc tu'utinana
svatba 'avaga
syn alo • tama ve vztahu k matce • toe lasi prvorozený Ex.: To je prvorozený syn této rodiny. ~ Ko le toe lasi o lena taumatu'a. • vosa • vosa ulu'aki prvorozený
synovec fakafotu
švagr ma'ā
švagrová mā'ā
těhotná tina'e
teta māsaki z otcovy strany
vdát se avaga
vdova lokonui
velkorysý aga'alofa
vlídný aga'alofa
vnučka toe fafine
vnuk toe tagata
žena fafine • fafine avaga vdaná • filimatu'a
Tělo
biceps ate 'i lima
bok ivi
břicho manava
čelo la'e
dlaň alofi'i lima
duch laumalie • loto
duše laumalie • loto
hlava 'ulu
hltan fatakia
hrdlo fatakia
hruď fatafata
chodidlo va'e
játra atemaka
jazyk alelo
koleno tuli
kořen tāfito'i nifo zubu
kost ivi
krev ta'ata'a • toto
lebka 'ulu poko
ledviny ifiifi
maso tino
nehet matininia
nerv ivi
noha va'e
nos isu
obézní tino lasi
oko mata
páteř ivi tu'u
paže lima
plíce kete
pokožka kili
postava fofoga • mata
pozadí muli
prst ma'ikao
prsty kau'i va'e na nohou
rameno tua'uma
rty laugutu
ruka lima
slinivka atepili
srdce mafu
stehno tega
stolička gao zub
sval ate 'i lima pažní
šlacha ivi
tělo tino
tlustý tino lasi člověk
tvář fofoga • kala'afau • mata
ucho taliga
varlata fui
vlasy fulu'i ulu • lau'ulu
vřed ate • 'aukava • fufula
vzhled mata
zadek muli
zub nifo
žaludek kete
Zdraví
bolest mamae • bolest žaludku fialulua na zvracení Ex.: je mi na zvracení ~ e fialulua
bolet mamae
churavý masamasaki
lékař tagata faifaito'o
nemoc masaki
nemocnice falemasaki
nemocný ga'ega'e • masaki • masamasaki často
neštěstí mamae
ošetřovatel tagata faifaito'o v nemocnici
působit utrpení mamae
trpět mamae
utrpení mamae
Život
Jídlo
alkohol kava
bonbón lole
cukr suka
čaj tī • vai mafana bylinkový
dezert ne'a malie
drobky momo'i pane chleba
hořčice mutate
chleba pane
jídlo magiti • ne'a kai • pā • toega kai velké, slavnostní
jíst kai • 'ota syrové jídlo
kava kava
káva kafe
koláč keke
kuchyně falekuka • kuka • ma'umu místo pro tradiční kuchyni na Futuně
kuřecí maso moa
máslo vali
maso kanofi • kano'i manu
mléko su'a pipi
mouka falina
ocet vinika
odvar vai mafana
olej lolo
omáčka sōsā
péct fakapaku Ex.: Jdi upéct kuře. ~ Ano o fakapaku mai ale ga moa. • ta'o v umu
pít inu
pivo piele • su'a piele
polévka supa
potraviny magiti • ne'a kai
smažit fakamoso
snídaně kai usu
strouhanka momo'i pane
sůl pa'atai
sušenky keke
šunka alaga'i puaka
talíř pā
upečený paku velmi
vařit fakamoso • moso • saka ve vodě
víno vino
voda vai • vai me'a
whisky uasiki
zákusek ne'a malie
žvýkačka kamu
Příroda
noc tu'u masina měsíčná
oheň afi
písek 'one
vzduch 'aele
zahrada 'oloto
zemětřesení mafuike
Krajina
břeh matafenua • mātātai
džungle vao • vao matu'a primární
hlína kele
hlubina moana oceánu • takele'i tai
hora ma'ūga
jeskyně 'ana
jih saute
kopec ma'ūga • utu
les vao
místo koga ne'a
moře tai
náměstí mala'e
návrší utu
oceán moana • takele'i tai otevřený
odliv tai mamasa
ostrov motu obvykle malé korálové ostrůvky obklopující hlavní ostrov
parcela koga kele
planina ga ne'a tokamalie
pláž lau'one • tu'uga one
pobřeží matafenua • mātātai mořské
pole mouku
poušť toafa
pozemek koga kele • koga ne'a
prales vao matu'a
pramen matapuna vody • tufu vody
příliv tai loloto
přílivová oblast tu'ākau
pustina toafa
rostliny vao
řeka vai tafe
sever noleto
skála 'utu
souostroví 'atu fenua • 'atu motu týká se malých ostrůvků okolo hlavního ostrova
studna matapuna
svět fenua • lalolagi
štěrk kele
úbočí 'alo'alo týká se částí kopců na Futuně přikloněných k moři
údolí ga ne'a tokamalie
veřejné prostranství mala'e
východ 'esite
západ potumuli • uesite světová strana
země fenua • kele • lalolagi
Počasí
blesk fatuliki
bouře āfā
cyklon āfā
déšť 'ua
duha nuanua
hrom mana
mrak 'ao
nebe lagi
oblačný 'ao'aoa
oblak 'ao
přeháňka 'afu'afu • 'ua
stín 'ata
vítr matagi
zatažený 'ao'aoa
Rostliny
bambus kofe
banán futi
brambory putete
cibule aniani
citronela mugalō (Cymbopogon citratus) tráva sloužící k výrobě čaje s příchutí citrónu • tī (Cymbopogon citratus)
cukrová třtina tolo
dužnina kanofi
gardénie tiale (Gardenia sp.)
ibišek kaute
ignam 'ufi (Dioscorea alata)
jádro tega
keř la'akau 'iki'iki
kořen aka
kukuřice tulina
list lau • lautī dračenky, Cordyline
maniok manioka
meloun timo
ovoce fua'i la'akau
paprika puavolo
pecka tega
pole vūsiga před. taro
rajče tomato
rákos kaso
rostlina mutie
rýže lāisi
sladké brambory kumala
svazek taro fui talo
tabák tapaka
taro talo (Colocasia esculents) • talo samoa (Colocasia esculents) ze Samoa • umaga (Colocasia esculents) sušený
tiaré tiale (Gardenia sp.)
trávník mutie
trn tala
trs banánů kau futi
vinice vite
vinná réva vite
voňatka citronová mugalō (Cymbopogon citratus)
Květiny
kvést mātāla
květina manogi • sē
Stromy
Aglaia psilopetala malamea na Wallisu známá jako lagakali, strom s vonnými květy
banánovník fui futi
bavlna vavae
Canaga odorata mosokoi na Wallisu nazývané mohokoi, strom s vonnými květy
citrón tipolo
dřevo la'akau
fík fiki
fíkovník fui fiki
chlebovník fui mei (Artocarpus altilis) • mei jeho plod
jablko pomo
kapok vavae
kokos niu • niu matu'u suchý, většinou slouží jako potrava pro prasata
kokosovník fui niu
kokosový ořech niu
list lau la'akau stromu • lau memei chlebovníku • laufala pandánu
mango mago
pandan fala paogo
pandán fala
papája kālā'afiti
plumerie pua strom s vonnými květy • pua fefelo žlutá • pua kula červená • pua tea bílá
pomeranč moli
rostlina la'akau
strom fui la'akau • la'akau
svazek kokosových ořechů fui niu
větev kuaga'i la'akau
Vesmír
hvězda fetu'u
Měsíc masina • masina fo'ou nový • masina katoa plný
novoluní masina fo'ou
slunce la'a
svět atulaulau • malamanei
úplněk masina katoa
vesmír atulaulau • malamanei
Zvířata
červ unukele
zvíře manu
Hmyz
cikáda elekisi
hmyz manu liliki
motýl pepe
moucha lago • lago usi modrá
mravenec lomimi
pavouk kaleveleve druh velkého pavouka
šváb sugesuge
včela lago meli
vosa pī
Plazi
had gata
ještěrka pili
Ptáci
bekasína tuli
hejno mui lupe holubů
hnízdo ofaga
holub lupe
kačer pato
kachna pato fafine
kohout moa tagata
kuře moa • uviki moa
papoušek sega
peří fulu'i manu
pták manulele
sova lulu
sýček lulu
vajíčko fua'i moa
veka veka (Rallus pectoralis) pták
vlaštovka pekapeka
Savci
býk pipi
hejno mui peka kaloňů
kaloň peka
kočka pūsi
koza ovi fafine
kozel ovi tagata
kráva pipi
krysa kimoa
kůň osi
myš kimoa fafine
opice geli
osel asino
ovce ovi
pes kuli
podsvinče uviki
prase puaka
sele uviki
velbloud kamelo
Vodní
hejno mui ika ryb
chobotnice feke
ježovka uluso
korál feo
krab paka • tupa • tupa kele suchozemský • krab poustevník 'uga
langusta ula'ula
mušle figota
rejnok fai
ryba ika
řasy limu mořské
slimák 'uga
škeble figota
úhoř tuna
ústřice vasu'a
útes uluulu
zéva vasu'a
žába kelenui
želva fonu
žralok 'aga
Věda a škola
studovat ako
učit ako • ako'i • faka'ako někoho • učit se ako
učitel pule faiako
vyučovat ako • faka'ako
Fráze
Buď zticha! Tapono lou gutu!
Co hledáš? Kolea leia e afa e koe?
Co je to? Kolea leia?
Co jsi to řekl? Na pati koe kolea?
Dítě zakoplo o kámen a upadlo. Na tu'ususumu le toe i le fatu o siga.
Družstvo z Vaisei prohrálo. Kua lava le fa pale a Vaisei.
Chce se mi spát. Kua kau fia moe.
Je třeba, aby ... E tonu ke ….
Je tu prázdno. E lavaki.
Je zvyklý sedět rovně. E tonatona fakasako tu'umau fai a ia.
Kdo to řekl? Koai leia na pati la?
Křídla vážky bzučí. E logo'a a kapakau ole mumu.
Mají nějaké tajemství. E i ai ale ne'a e fūfū e latou.
Mám pro tebe dobrou zprávu. Ei ai lau logo malie.
Obracet pomalu stránky novin. Fulifuli mamalie a pepa ole sulunale.
Pochybuji o tom co jsi mi právě řekl. E le'ese kau fakama'oki ki le ne'a e ke pati ki ai.
Pokládám svůj počítač na stůl. E teki e au a laku masini i aluga ole laupapa.
Proměnil se v rybu. Kua liliu aia o ika.
Přestaň mě tahat za vlasy, bolí to. Ke tuku e koe le toso o loku fulu'i ulu nae mamae.
Přesunul svou židli blíže ke dveřím. Na aga aia o soasoaki mai lona keke'aga kile matapa.
Rozpletla jsem si vlasy. Na vete e au loku la'ulu.
Splést si vlasy. Nono'a ale lau'ulu.
Střílel po psu ze své pušky. Na fana'i e ia le kuli ki lana fana.
Tady je na dlaždicích skvrna. Ko leia ale ga kele ile kalo.
Tancují tanec mako s holemi. E mako latou mo la'akau.
Tisknout něco v rukou. Kukumi se ne'a i ona lima.
Tleská rukama. E pasipasi ona lima.
To je konec příběhu. Ko le gato fai leinei ole isitolia.
To nic není. E se iai se ne'a.
Tominiko je větší, než já. E lasi ake a Tominiko aia i teau.
Tuhle košili si oblékl včera. Na kofu'i eia lena kofu i nanafi.
Tvé manu je mokré. E susu lou ga kie.
Ty knížky jsou staré. Ko tosi 'afea ana.
V moři plave láhev. E 'ope ale fa fagu i le tai.
Via mi poslala balíček. Na aumai e Via laku pake.
Vloupali se do obchodu. Na ulufī e latou ale koloa.
Vypni ten ventilátor. Mate'i atu le pepeka.
Vytrhává si obočí. E futi e ia ona fulufulumata.
Vzpomíná si na všechno. Koi manatu fai e ia a ne'a fuli.
Zavři pusu! Tapono lou gutu!
Zvědavost není dobrá vlastnost. Ko le fia'ilo ese ko se ne'a malie.
Gramatika a jazyk
Čas
Brzy přijde. Kua vave fa'i lona'au.
Celou noc. Po'uli katoa.
Co jsi dělal minulý týden? Kolea leia na fai e koe ile vasa'a kua oki?
Je čtvrt na šest. Kua ola lima oki kuata.
Je pět hodin. Kua ola lima.
Je půl šesté. Kua ola lima vae lua.
Je tři čtvrtě na šest. Kua toe kuata kile ola lima.
Ještě nic neposlal. Lekiaise aumai e ia se ne'a.
Kdy přijdeš? E 'au a koe i 'afea?
Kolik je hodin? Kua ola fia?
Malia přijde opět zítra ráno. E toe liliu mai a Malia i apogipogi usu.
Na jeho záležitosti se podíváme později. Kau tio'i ki muli mai ana ne'a.
Právě jsem šel ze schodů, když mě zavolal. Na lolotoga ifo au ile kākega kae kalaga mai a ia.
Přijde zase příští týden. E toe au aia i leia ale vasa'a.
Ten muž byl před léty chudý, ale nyní je velmi bohatý. Ko le tagata lena na mativa a ia i la atu a fetu'u kua oki kae ko le temi nei kua liliu a ia kose tagata pa'aga.
Už jsme ti dali peníze. Kua oki lau fafala ile soli atu.
V pátky chodí často do baru. E ano tu'umau aia ki fale otele i felia ono fuli.
Kultura
Politika, organizace, právo
Když vešel do vězení, strážný mu rozvázal ruce. I lana ulu ki le fale pilisoni, na aga le tagata le'o o tala'i ona lima.
Petelo byl zadržen policií. Na to'o Petelo ele polisi.
Přiznal pravdu. Na fakasa eia a le ma'oki.
Pozdravy a děkování
Dobré dopoledne. Mālō le mauli.
Dobré odpoledne. Mālō le kataki.
Dobrou noc! Moe la!
Dobrý den. Mālō.
Dobře. E malie.
Jak se ti dnes daří? E ke malie fai i leinei a aso?
Jde to dobře? E malie fai?
Jmenuji se Dominik. Ko loku igoa ko Tominiko.
Jmenuji se Losalia. E igoa au ko Losalia.
Spěte dobře! Momoe la!
Tančíte dobře. Malo le mako.
Ten film, na který jsem se díval, se mi velmi líbil. Na malie oki le fa'ata na kau tio ki ai.
Tím líp. E malie.
To je dobře. E malie.
Voní to dobře. E sauga malie.
Zpíváte velmi dobře. Malo le sua malie.
Víra
Každou neděli lidé dávají knězi své dary. I aso tapu fuli, e aga le fenua o soli se ne'a alofa ma patele.
Maria, přednes mé modlitby svému synu Ježíši. Fakasoko laku kole ei Malia ki lou alo ko Sesu.
Můj anděli strážný, opatruj dnes v noci mou rodinu. Ko loku aselo tausi, keke saufaki a loku ga famili i leinei 'apo.
Lidé
Rodina a vztahy
Dítě spí. E moe le toe.
Já jsem nejstarší dítě rodiny. Koau ko le uluaki o loku famili.
Jdi se posadit vedle svých rodičů. Ano o tonatona i tafa o 'ou matu'a.
Je surový. E papatu a ia.
Je to dva roky, co je vdovou. E talu fetu'u e lua mo lana nofo lokonui.
Je to hezký chlapec. E tupulaga a ia.
Je to milý člověk. E agamalie a ia.
Je to osoba, která reptá, protože není spokojena s rozhodnutím starších. Ko se tasi e togu talie ese kau aia mole tonu ale kau aliki.
Je to támhleten. Ko lena loa.
Je to tenhle. Ko leinei.
Je velmi krásná. E fulumalie 'oki a ia.
Jeho jméno je známé. E logona lona igoa.
Jsem na toho člověka velmi rozzlobený. E loto 'ita'ita a kita o tupu ko leia a ne'a.
Jsi opravdu nepříjemný. E ua sosa'a ai a koe.
Jsou rozhněvaní. Kua ita'ita latou.
Kdo je tahle žena? Koai le fafine lenā?
Kdo je tam? Ko ai?
Kdo je to? Ko ai?
Kolik jich je? E tokofia latou?
Lidé pomlouvají tohoto člověka. E fakamatalaloi latou ki lena kilisiteano.
Lidé spí. E momoe le fenua.
Má starší sestra má kudrnaté vlasy. E migi a le lau'ulu o loku taina lasi.
Má vzhled své matky. E 'aga'aga aia pe lona tinana.
Malia nosí své dítě aby usnulo. E aga a Malia o luluku lona toe ke moe.
Mám dojem, že na mě někdo myslí. E kau sakinake ia e manatu mai ase tasi mei mama'o kia teau.
Mám jednoho bratra. Ko loku ga tu'ugaane e tasi.
Mám tě rád. E kau alofa atu.
Manželský pár se rozvedl. Kua mavete le taumatu'a.
Máš pravdu. E tonu a koe.
Matka se vždycky chlubí svými dětmi. E laupisi tu'umau le tinana ki ona toe.
Miluji tě. E kau alofa atu.
Můj bratr běhá rychleji než jeho kamarád. E manavā vave a loku tu'uga'ane i lona kaune'a.
Muž dal ženě květ ibišku. Na soli ele tagata ale fa se kaute ki le taine.
Myslel jsem si, že je laskavý, ale spletl jsem se. E pati au e agamalie aia kae na kau faisala.
Mysli na budoucnost tvého dítěte! Manatu'i le apogipogi o lou fānau!
Nakaola chránila svého syna před svým manželem. Na aga a nakaola o lago lona tama mei lona avaga.
Není dobré s ním žertovat, protože se snadno nechá unést. E se aoga a ia ile fakamānogi'i nae 'ita'ita vave.
Není tu nikdo. E lavaki.
Nesmíš probudit dítě, protože už spí. Auase fafagu le toe na kua moe.
Obtěžujše mě. E kinakinau 'oki au ia tekoe.
Podívej na to milé dítě támhle! Tio atu mua kile ga toe lena e nofo mai la.
Poslední vůle někoho, kdo nás brzy opustí. Mose kilisiteano kua teuteu lona mate.
Poslouchej své rodiče. Fakalogo ki ou matu'a.
Pošleme ti ho až bude velký. Kao avatu a ia peka lasi.
Sosefo poslal své matce k Vánocům balíček. Na momoli e Sosefo ale pake o lona tinana mo fakapotapu.
Strýc, to je bratr mé matky. Ko le tu'utinana ko le tu'ugaane o loku tinana.
Šeptat něco kamarádovi. Fakamusumusu eia ale ne'a ki lona kaune'a.
Ta záležitost mě trápí. E tu'ania e au lena isitolia.
Támhleten, to je prvorozený jiné rodiny. Ko le uluaki leia o le tasi famili.
Tato dívka se líbí Petelovi. E fiafai a Petelo kile ta'ine lena.
To je jeho dítě. Ko lona ga toe.
To je jeho nejmilejší syn. Ko lona tama alofaina lena.
To je lež. Ko le loi.
To je on. Ko ia. • Ko leinei.
To je prvorozený syn této rodiny. Ko le toe lasi o lena taumatu'a.
To jsou mí rodiče. Ko 'oku a la matu'a.
Toto je dědictví, které nám zanechal náš dědeček. Ko lo matou leinei a tofiga na tuku mai e lo matou a tupuna tagata.
Ty děti jsou opravdu neposlušné. E patigata'a oki a nei a toe.
Uklidnit někoho. Fakalelu se tasi.
Zdraví
Balón jej udeřil do hrudi. Na tau le fitipolo ki lona fatafata.
Bolí ho zadek. E mamae lona potumuli.
Jdou navštívit Lina do nemocnice. Ka ano latou o fakatiotio kia Lino i lopitali.
Je příliš tlustý. E ūa peti a ia.
Je třeba mít silnou vůli, aby člověk přestal kouřit. E tonu keke lotomakēke kile tuku o le suluka.
Je třeba nejdříve zajít k lékaři. E tonu ke pase a koe ile tōketā.
Jeho tvář zbělela. Kua fakalautetea a ona fofoga.
Každý večer dává doktor Sakaliovi injekci. I afiafi fuli, e 'aga le tōketā o suki'i le lima o Sakalia.
Má průjem. E liligi a ia.
Má v noze křeče. E migi lona va'e.
Musíš se vyspat, jinak budeš nemocný. E tonu keke moe nake masaki mai.
Oběť měla tělo černé od podlitin. Koi nofo fai ale fafine mo ona kafo uli.
Odvezli nemocného do nemocnice. Na ave e matou a le masaki ki lopitali.
Ubili ho k smrti. Na aga latou o tamate a ia.
Život
Bydlení a dům
Ve zdi je několik děr. E ma'uke a pu ile pa'a.
Zbořili staré domy. Kua solo'i e latou a fale 'afea.
Doprava a cesty
Běžel z Tavai až do Leava. Na makape aia mei Tavai ki Leava.
Bušil jsem na dveře, ale nikdo neotevřel. Na kau tegetege ki le matapa kae nase tasi na fakamava'a mai.
Bydlí (žije) támhle. E nofo a ia i kola.
Bydlí hned vedle Tamiana a Solonefy. E nofo fua a ia i tafa o Tamiano mo Solonefa.
Byl jsem velmi zasažen zprávou o jeho odchodu. E kau lotomamae ai i le logo kua ano a ia la.
Fotografie je pověšená na zdi obývacího pokoje. E tau le pa'aki i le pa'a i le salo.
Chystá se k odchodu. Ia teuteu ano a ia.
Jde rychle. Kae ka pati a kita e va'e vave.
Jdu na oslavu. Ka ano au o lafeti.
Jdu se koupat. Ka ano au o ma'anu.
Jdu spát. Ka ano au o moe.
Je schopen pokračovat. E mafai lana soko atu.
Je z Futuny. E au aia mei Futuna.
Jeho dům zůstal neporušený. E saosaoa fai lona fale.
Jeho příchod byl ohlášen. E logona lona taumai.
Jeho staré auto skřípe. E kololi lana motokā afea.
Jel jsem na Wallis. Na ano au o mamata ki 'Uvea.
Kam jdeš? Ka ke 'au ki fea?
Kampak jdeš? Ka ano a koe ki fea?
Kde je Malia Ana? Kofea a Malia Ana?
Kde je ten dům? Kofea ale fale?
Letadlo už vzlétlo. Kua mavae le vakalele.
Lita se ztratila. Kua puli a Lita.
Loď připluje zítra. E taumai le vaka i apogipogi.
Mám několik domů, některé jsou velké, jiné malé. Ko oku fale e ma'uke, ko 'iki e lalasi, ko 'iki e liliki.
Máte toho příliš moc, je třeba některé věci tady nechat. E mauke veli a koutou ne'a e ave, e tonu ke tuku ni'iki.
Následuj mě! Muli mai!
Následujte mě! Mulimuli mai!
Občas se jdu se psy procházet na pláž. E kau tau ano o faka'eva aku kuli i le lau'one.
Obléká se, protože půjde na mši. E teuteu aia talie ka ano o misa.
Od té doby, co se vrátil z Francie, úplně změnil své způsoby. Talu lana au mei Falani, mole fetogi o ana aga.
Odcestujeme zítra. E tou folau i apogipogi.
Opustil jsem loď. Na ti'aki e au le vaka.
Pojď sem. Au ki leinei.
Proč jsem tady? Ka natu au o'a?
Proč odešel? Kolea ku ano a ia?
Půjčil si ode mne 20 000 XPF na lístek. Na kole mai eia kia teau ase kaulua afe.
Setefano odjíždí zítra. E ano a Setefano i apogipogi.
Tahle krajina mi připomíná můj ostrov. E tatau lena matafenua pe loku motu.
Tak už pojď. Ke au e.
Tam, kde bydlíme, tam i spíme. E kita moe fa'i i le kaiga na kita nofo i ai.
Ten dům je plný much. E lagoa ale fale.
Ten má vždycky zpoždění. E tausala tu'umau fai aia.
To je místo, kde bydlím. Ko lo'oku leinei ga ne'a nofo.
Tuláci, kteří nemají ani práci, ani bydlení, žijí na ulici. Ko tagata mativa mo ga'oi, ese lotou fale, e mauli latou ile ala.
Ty odjíždíš také. E ano foki a koe.
Usadil se hned vedle nás. E nofo fua a ia i tafa o matou la.
Už jsem dal své zavazadlo do auta. Kua oki lau pasikete i le fafa'o ki le motokā.
Vida, už přicházejí. Ko lena a ai kua 'au.
Vrátil se k sobě domů. Na toe liliu aia kio ona la.
Všichni odešli. Kua ano fuli latou.
Zdejší život je monotónní. E fakakaekae 'oki leinei ma'uli.
Ztratil jsem své klíče. Kua puli laku kalavi.
Zvedni se. Tu'u la ki aluga.
Jídlo
Co je k jídlu? Kolea le ne'a kai?
Copak to jím? E kau kai le a?
Dávej pozor na obrácení jídla, aby se nepřipálilo. Tokaga o fuli lau ne'a kai na paku.
Dej mi napít. Aumai kau inu.
Donesl jim láhve s vodou, aby se napili. Na avake e ia a fafagu vai ke inu ai latou.
Dužnina dobře zralého melounu je velmi šťavnatá. Ko le kanofi ole fa timo e su'umalie moka leu.
Hledám nějakou sklenici vody. E afa eau ase ga ipu vai.
Hledám tu sklenici vody. E afa eau ale ipu vai.
Jdi upéct kuře. Ano o fakapaku mai ale ga moa.
Je zvyklý jíst maso. E masani fai a ia i le kai o le kano'i manu.
Jeho dluh za potraviny se zvedl na 100 000 XPF. Ko lona ma'ua kai e kaulelau afe.
Ještě zbývá tvá svačina. Koi toe lau kasukutu la.
Když zatřeseš pivem, bude pěnit. Ka ke lu lau fa piele, tie e i ai a le piau e sa.
Kolik stojí chleba? E fia le totogi ole fa pane?
Kolik stojí ta termoska? E fia le totogi o le telemosi?
Které prase zabili? Ko le puaka fea na tamate?
Láhev je naplněná. Kua apele le fagu.
Láhev je prázdná. Kua masa ale fafagu.
Má rodina připravila velkou hostinu na oslavu mé maturity. Na teuteu'i e loku famili a le toega kai ki le mau'a o loku pakelolea.
Mám naspěch, protože (doma) není nikdo, kdo by navařil mým rodičům. E kau fakavilivili talie ese tasi ke aga o fa'iale ne'a kai o oku matu'a.
Mám sklenici vody. Ko loku ipu vai.
Máš něco k jídlu? E iai sau ne'a kai?
Máš sklenici vody? E iai sou ipu vai?
Něco se připálilo. Kose ne'a kua paku.
Než si půjdeš hrát, nejdříve musíš pojíst. E tonu mua keke kai tio ke ano o manogi.
Obsluhuji u jídla své rodiče. E kau aga o selevisi a le ne'a kai o 'oku matu'a.
Pepř pálí, když ho dáme do jídla příliš mnoho. E fifiti le puavolo moka lasi lona tu ki se ne'akai.
Petelo odešel donést umu do Tavai. Na ano a Petelo o ave lana umu ki Tavai.
Podej mi máslo. Aumai ale fa vali.
Podej mi sůl. Aumai ale pa'atai.
Podej mi trochu chleba. Aumai saku ga potu'i pane.
Podej mi tu láhev sirupu. Aumai ale fa fagu silo.
Pojď se najíst! Au o kai!
Pojď si dát kávu! Au o inu kafe!
Polovina chleba. Ko le vae lua ole fa pane.
Položit něco na stůl. Teki se ne'a kile laupapa.
Pořádně láhev protřepat před otevřením. E tonu ke lulu fakamalielie ale fa fagu i mua o lona selevisi.
Prase žere maniok a dělá při tom hluk. E logo'a le puaka peka kai manioka.
Převrhl jsem svou kávu. Kua maligi loku kafe.
Půjčit si sůl od sousedů. Kole ale pa'a tai kile vasa'a fale.
Ráno piji svou sklenku vody. E inu e au a loku ipu vai ile usu.
Sebrat něco ze stolu. Sa'u se ne'a ile laupepa.
Škrábu brambory. E visi eau a fa putete.
Tamiano poslal svého syna do obchodu pro chleba. Na kakau e Tamiano a lona vosa ke ano ki koloa o to'o mai ase fa pane.
Ten meloun je dobrý k jídlu. Ko le fa timo lena kua malie kile kai.
To je ale nešikovnost, opět jsi rozbil další sklenici. E le'ese tokaga a koe ki ne'a la, ko lena kua mafa'a mai le tasi a ipu.
To je moje pivo. Ko laku fa piele.
To mango je už zralé. Kua leu le fa mago.
Tominiko zazátkoval láhev s olejem. Na umoti e Tominiko a lona fagu lolo.
Úroda taro je dobrá. E malie a talo na ta'aki mai.
Vzal chleba. Na ina aga o to'o le pane.
Zdalipak už je jídlo uvařené? Kua moso ale ne'a kai?
Práce, peníze, vlastnictví
Bráníš mi v práci. E fakavisi a koe ki laku ga'oi.
Byl na toto místo přijat, protože má všechny požadované schopnosti. Na to'o fai a ia la kile pilo lena talie e puani malilie.
Dal jsem se do zametání. E kau 'aga o seu a penu.
Dej mi tvůj náhrdelník, ať ho můžu nosit. Aumai mua a lou kasoa la ke tau au.
Jakpak Muni vyrobil svůj člun? Na fefe'aki le ta o le vaka e Muni?
Jdi vyprat prádlo. Ano o polosi a le fo.
Jdu na ryby. Ka ano au o mata'u.
Je bez peněz. Ese i ai sa'ana fafala.
Je to on, kdo velí. Ko ia leia e lagi'aki.
Jeho stůl byl zavalený papíry, proto je odstranil. E fakavisi a pepa i lona pilo koia leia na aga a ia o sa'u.
Kusito zapírá, že by vzal ty peníze. E loi a Kusito nase to'o e ia a le fafala.
Lidé čekají, až bude obchod otevřený. E tatali a fenua kile mava'a ole koloa.
Máchám své prádlo v lavoru. E kau lomi laku fo ki le topu.
Můj otec chodí každé ráno na pole. E ano loku tamana i aso fuli o tio'i lana vūsiga.
Můj otec má hodně prasat. E mauke a puaka a loku tamana.
Musím jít brzy spát, protože zítra pracuji. E tonu ke kau moe tautonu talie e kau ga'oi i apogipogi.
Myje nádobí. E fufulu eia ana ne'a kelekele.
Napsat dopis na počítači. Tā e koe ale tosi kile masini.
Něco tady chybí. E puli le ne'a i leinei.
Nejdříve půjdu něco zařídit. Ka ano mua au o fai mai ale kauga.
Nese kýbl s vodou. E taki e ia le pākete vai.
Oběžník pro námořní dopravní společnosti o zvýšení ceny zásilek. Tosi kile atu sosiete vaka kile pale o totogi o kavega.
Oni mají poradu. E fono latou.
Opravuje praskliny na domě. E mono eia a pu ole fale.
Píšu na počítači. E ta au ile masini.
Píšu pravou rukou. E faitosi au ki le lima atamai.
Pořád ještě pracuje. E ga'oi tu'umau fai aia.
Použil svůj luk, aby ulovil nějaké zvíře. Na fakaaoga'i e ia le agasau ke tamate ai le manu.
Při rybolovu našel želvu. Na mau'a e ia a le fonu mei lana fai feua.
Přijdu jakmile skončím svou práci. Koi kau natu moka oki laku ga'oi.
Ráda bych měla tyto šaty. E kau fiafai ki le kofu lena.
Sosefo podepírá své auto kusem dřeva aby vyměnil kolo. E lago e Sosefo lana motokā kile la'akau kae fetogi lona fa teka.
Sosefo seká trávník svou sekačkou. E tele e sosefo ale mutie ki lana masini.
Spolehnout se, že tato osoba splní svůj úkol. E fanaki a ia e 'aga a lena le kilisiteano o fai lana kauga la.
Teritorium mu dalo stipendium jako pomoc, aby mohl pokračovat svá studia v zámoří. Na soli e le telituale ale fala ke tokoi ai kile soko atu o lana sekola i tai.
To je moje. Ko ne'a a aku.
To je můj pár bot. Ko loku sā taka.
To jsi vypral rychle. E vave 'oki lau fo.
To jsou mé boty. Ko oku sataka.
To jsou moje peníze. Ko laku fā falā.
To manu, které jsi koupil, je příliš hrubé. E matotolu veli le kie na to'o mai e koe.
Tominiko vymáchal svou košili ve vodě. Na fakasusu e tominiko lona kofu kile vai.
Tu'i Sa'avaka nařizuje lidem, aby vyčistili okolí. E lagi'aki le fenua e Tu'i Sa'avaka ke fakame'a le fenua.
Uhnětl si nádobu na vodu. Fa'u eia ase fa fagu mo tanaki ole vai.
Umývá stůl houbou. E solo e ia le laupapa kile ga unu.
Už našli to prase. Kua mau'a e latou a le puaka.
Už skoro dokončil svou práci. Kua vave fai le oki o lana gaoi.
Včera na poradě Mateo skočil do řeči Mikaelovi. Ile fono i nanafi na aga a Mateo o tu'uti le palalau a Mikaele.
Večer půjdou rybařit. E ano latou o lamaga i 'apo.
Vrátili jsme termosky do obchodu, protože byly poškozené. Na fakaliliu ale telemosi ki koloa nae veli.
Vstávám brzy ráno, abych šel pracovat na pole taro. E kau 'ala'ala o usuusu ki vusiga.
Všechny tyhle věci jsou moje. Ko a kita a ia a ne'a.
Vždycky si ukládám peníze do peněženky. E tuku e au a aku fafala ki laku kete.
Zloděj na cestě vytrhl ženě tašku. Na aga le tagata kai'a o sa'u le kete a le fafine i le ala.
Příroda
Počasí
Hladina vody v Tavai se silně zvedla. Na lasi a le pale ole vai i Tavai.
Hodně prší. E ua lasi.
Jdi do stínu, protože slunce svítí příliš. Ano ki le malu nae vevela le la'a.
Je hezké počasí. E la'ofie.
Je chladno. E mokomoko.
Je mi horko. E kau vela'ia.
Je mi zima. E kau mokoia.
Je odliv? E tai mamasa?
Ne, je odliv. E ai, ko le tai loloto.
Támhle je had. Ko lenā ko le gata.
Vlasy mi rozfoukal vítr. Kua maveu loku lau'ulu ile matagi.
Zachytil se o strom, aby jej neodvál vítr. Na piki a ia ki le la'akau na fa'i atu kua ave e le matagi.
Země je zaplavená. Kua lofia le fenua.
Věda a škola
Dal se do psaní. Kua kamata faitosi a ia.
Hledá svůj sešit v brašně. E sufe e ia lana kaupepa i loto o lana kete.
Je hrdý, že složil maturitu. Kua fiafia a ia i le ma'ua o lona pake.
Když zazvoní, je to znamení pro děti že je čas jít si hrát. Ka ta le pele, ko le fakama'iloga a ia o le temi manogi o toe.
Šla učit náboženství na druhý stupeň základní školy. Kua ano aia o fai ale kapite i kolesio.
Ta kniha je moje. Ko le tosi lena a aku.
Tato kniha je červená. E kula leinei a tosi.
Učíme se wallisštinu. E ako e matou le masau faka'uvea.
Umím mluvit francouzsky. E kau poto i le masau fakafalani.
Zvládá všechno. E faigaofie ki teia a ne'a fuli.