Gramatika a jazyk

já jsem ko au

jejich latou

my dva jsme ko māua duál excl., on a já • ko tāua duál incl., ty a já

my jsme ko mātou excl., my všichni bez tebe, tj. osoby na kterou se obrací mluvčí • ko tātou incl. my všichni

on je ko ia

ona je ko ia

oni latou • oni jsou ko lātou • ko lāua duál, oni dva

ony latou • ony jsou ko lātou • ko lāua duál, ony dvě

to je on ko ia

to je ona ko ia

to jsem já ko au

to jsi ty ko koe

to jsme my ko mātou

to jsou oni ko lātou

to jsou ony ko lātou

to jste vy ko koutou

ty jsi ko koe

vy jste ko koulua duál, vy dva • ko koutou vy všichni

Čas

až po moka Ex.: Přijdu jakmile skončím svou práci. ~ Koi kau natu moka oki laku ga'oi.

brzy ise tasi a temi • vave

čas temi • čas od času tasitasiga

často tu'umau

červánky mafo'ata

den 'aso • aso ole vasa'a týdne

dlouho fualoa

dnes ailanei • 'ile aso nei

doba temi

dovolená 'aso malolo

epocha fetu'u • temi

hodina ola

chvíle lakaga

jednoho dne ile tasi aso v budoucnu

kalendář kaletalio

kdy? 'afea? pro bud. č. • nafea v minulosti

když mokā Ex.: Pepř pálí, když ho dáme do jídla příliš mnoho. ~ E fifiti le puavolo moka lasi lona tu ki se ne'akai.

měsíc masina

měsíční fakamasina frekvence a pod.

minuta minuta

moment lakaga • temi

náhle fakafokifa • fokifa

následně tī

někdy ile tasi aso v budoucnu

noc āpō následující • po'uli

nyní 'i le temi leinei

občas tasitasiga

pak tia

později ki muli

pozítří aso oki o apogipogi

prázdniny 'aso malolo

před chvíli nailanei v minulosti

předevčírem aso i mua atu o nanafi

příliš pozdě tausala

půlnoc ma'upo

ráno usu

rok fetu'u

rozbřesk mafoata

sekunda sekonita

století sēkulō

svítání mafoata • mafo'ata • usu

temnota po'uli

trvání temi

včera nānafi

večer afiafi • 'apo • nāpō minulý

volno 'aso malolo

vždycky tu'uma'u Ex.: Ten má vždycky zpoždění. ~ E tausala tu'umau fai aia.

z ničeho nic fokifa

za chvíli ailanei • ise tasi a temi

zatímco kae • lolotoga • pekā když Ex.: Prase dělá hluk, když žere maniok. ~ E logo'a le puaka peka kai manioka.

zítra apogipogi • apogipogi usu ráno Ex.: Malia přijde opět zítra ráno. ~ E toe liliu mai a Malia i apogipogi usu.

Dny týdne

čtvrtek felialima

neděle 'asotapu

pátek feliaono

pondělí monitē

sobota moeaki

středa feliafa

týden vasa'a

úterý feliatolu

Měsíce

březen malesio

červen sunio

červenec sulio

duben apelili

květen maio

leden sanualio

listopad novepeli

prosinec tesepeli

říjen oketopeli

srpen akusito

únor fepualio

září sepetepeli

Kultura

Barvy

bílá sinā • tea

černá uli

červená kula

modrá usi

růžová sasau

zelená sega • sega fakapo'uli tmavá • sega usi do modra

žlutá fefelo

Víra

anděl 'āselo • 'āselo tausi strážný • Anděl Páně fetapa modlitba

andělský faka'aselo

beránek akeno před. v katolických textech

biskup 'epikopo

božský faka'atua

božstvo atua

bratr felela řádový

bůh taula atua

Bůh Atua

církev 'ēkelesia

církevní fakalotu

ďábel temonio

démon temonio

Duch Svatý laumalie ma'oki'oki

dům určený pro různá setkání fale fono

farnost palokia

historka fanaga

hřbitov tanuma • tokalaga zast.

hřích agasala

hříšník tagata agasala

chrám sagatualio

Ježíš Kristus Sesu Kilisito

kantikum katiko

kaple kapela

katolický katolika

katolík katolika

kněz patele • pelepitelo

kostel 'ēkelesia • fale tapu

král aliki sau • sau

kralovat agai

královské sídlo fale sau

královský faka'aliki

království puleaga

křest papitema

křesťan kilisiteano

kříž koluse

legenda fanaga

ministr aliki

místo tu'ulaga ma'uiga čestné

modlit se faikole • ulufaki

modlitba faikole • kole

mše svatá misa

mučedník maletile

náboženský fakalotu

náboženství lotu

náčelník aliki

nádoba na kavu tano'a znak krále

Nanebevstoupení Asesione

nebe selo v náboženství

nebesa selo

oběť failaulau • sakilifisio

očistec pulekatolio

oltář aletale

oslavovat fakakololia Boha

otec patele kněz

pán aliki

panna taupo'ou

peklo 'ifeli

pohádka fanaga

pohřbít tanu

pohřeb tanu

poledne fetapa

posvátná hierarchie fa'asiga tapu

posvátný tapu • taputapu

posvěcený manu'ia

posvětit tapuaki

povídka fanaga

požehnání manu'ia • tapuakina

požehnaný tapuakina

požehnat tapuaki

prorok polofeta

prorokovat fakakikite • kikite

první ministr krále kaifaka'ulu v Sigave • tiafo'i v Alo

přítomnost všech starších aliki'ia na sněmu a pod.

respekt faka'apa'apa

růženec losalio

Seslání Ducha Svatého Penikosite

sestra taupo'ou řádová

spasit fakapuna

spasitel fakama'uli

starší kau'aliki skupina starších vesnice nebo království • pule • pule kolo představený vesnice

stařešina aliki

svatá sagata žena • Svatá Trojice Tasitolu Tapu

svátek s rozdělováním potravin katoaga každá vesnice organizuje jednou ročně velký svátek spojený s rozdáváním potravin, např. vesnice Toloke slaví svátek na Nanebevzetí Panny Marie a na tento den připravují katoaga

svatostánek Tapenakulo

svatý sagato muž

svatyně sagatualio

tetování tātatau

titul starších na Futuně tu'ulaga faka'aliki 11 titulů starších tvořících radu krále - Kaifaka'ulu, Manafa, Sa'agogo, Sa'akafu, Sa'atula, Safeisau, Safeitoga, Tiafo'i, Tu'i Sa'avaka, Tu'i Asoa, Vakalasi

tradice aga • agaifenua

tradiční zákon agaifenua

trůn agai'aga

trůnit agai

učedník tisipulo

ukřižovat kolusifiko'i

umučení Krista pasio

urozenost aliki'aga

urozený aliki • tama aliki

utrpení pasio Kristovo

Vánoce Potapu

Velikonoce Pasikate

věřící kaulotu

víra tui

vládnout agai

voda vai tapu svěcená

vykupitel fakama'uli

výsost sau královská

vzdávat chválu fakakololia Bohu

vznešenost aliki'aga

zakázaný tapu

zasvěcený fakatapu

zázrak milakulo

zmrtvýchvstání tu'uake

zpěv katiko

zpověď kofesio

zpovídat se kofesio • vevete Ex.: vyzpovídat se ze svých hříchů ~ vevete ona agasala

žalm pesalemo

Lidé

Rodina a vztahy

babička meme • tupuna fafine

batole toe

bratr taina • tu'uga'ane

člověk tagata

dcera ta'ine

dědeček tupuna tagata

děti tamaliki plur.

dítě fanau • mokopuna • pepe • toe Ex.: To je jeho dítě. ~ Ko lona ga toe. • toe vavae adoptivní

drahoušek alofaina

drahý alofa'aga člověk • alofaina být, člověk

chlapec tama

chodit feau'aki s někým

manžel avaga

manželka avaga

manželství fakatapu 'avaga

matka tinana • tinatina

miláček alofaina

milovaný alofa'aga • alofaina být

milovat alofa i jako láska k rodičům, sourozencům a pod.

milý aga'alofa člověk

muž tagata • tupulaga mladý

nejmilejší alofaina člověk Ex.: To je jeho nejmilejší syn. ~ Ko lona tama alofaina lena.

neteř fakafotu

odloučit vavae dítě od rodičů

otec tamana

oženit se avaga

prvorozený 'uluaki Ex.: Támhleten, to je prvorozený rodiny. ~ Ko le uluaki leia o le tasi famili.

příbuzní kaiga

příjemný aga'alofa člověk

přítel kaune'a • kautagata

rodiče matu'a

rodina fāmili • kaiga

sestra taina • tu'uga'ane

starý matu'a člověk

stařena filimatu'a

strýc tu'utinana

svatba 'avaga

syn alo • tama ve vztahu k matce • toe lasi prvorozený Ex.: To je prvorozený syn této rodiny. ~ Ko le toe lasi o lena taumatu'a. • vosa • vosa ulu'aki prvorozený

synovec fakafotu

švagr ma'ā

švagrová mā'ā

těhotná tina'e

teta māsaki z otcovy strany

vdát se avaga

vdova lokonui

velkorysý aga'alofa

vlídný aga'alofa

vnučka toe fafine

vnuk toe tagata

žena fafine • fafine avaga vdaná • filimatu'a

Tělo

biceps ate 'i lima

bok ivi

břicho manava

čelo la'e

dlaň alofi'i lima

duch laumalie • loto

duše laumalie • loto

hlava 'ulu

hltan fatakia

hrdlo fatakia

hruď fatafata

chodidlo va'e

játra atemaka

jazyk alelo

koleno tuli

kořen tāfito'i nifo zubu

kost ivi

krev ta'ata'a • toto

lebka 'ulu poko

ledviny ifiifi

maso tino

nehet matininia

nerv ivi

noha va'e

nos isu

obézní tino lasi

oko mata

páteř ivi tu'u

paže lima

plíce kete

pokožka kili

postava fofoga • mata

pozadí muli

prst ma'ikao

prsty kau'i va'e na nohou

rameno tua'uma

rty laugutu

ruka lima

slinivka atepili

srdce mafu

stehno tega

stolička gao zub

sval ate 'i lima pažní

šlacha ivi

tělo tino

tlustý tino lasi člověk

tvář fofoga • kala'afau • mata

ucho taliga

varlata fui

vlasy fulu'i ulu • lau'ulu

vřed ate • 'aukava • fufula

vzhled mata

zadek muli

zub nifo

žaludek kete

Zdraví

bolest mamae • bolest žaludku fialulua na zvracení Ex.: je mi na zvracení ~ e fialulua

bolet mamae

churavý masamasaki

lékař tagata faifaito'o

nemoc masaki

nemocnice falemasaki

nemocný ga'ega'e • masaki • masamasaki často

neštěstí mamae

ošetřovatel tagata faifaito'o v nemocnici

působit utrpení mamae

trpět mamae

utrpení mamae

Život

Jídlo

alkohol kava

bonbón lole

cukr suka

čaj tī • vai mafana bylinkový

dezert ne'a malie

drobky momo'i pane chleba

hořčice mutate

chleba pane

jídlo magiti • ne'a kai • pā • toega kai velké, slavnostní

jíst kai • 'ota syrové jídlo

kava kava

káva kafe

koláč keke

kuchyně falekuka • kuka • ma'umu místo pro tradiční kuchyni na Futuně

kuřecí maso moa

máslo vali

maso kanofi • kano'i manu

mléko su'a pipi

mouka falina

ocet vinika

odvar vai mafana

olej lolo

omáčka sōsā

péct fakapaku Ex.: Jdi upéct kuře. ~ Ano o fakapaku mai ale ga moa. • ta'o v umu

pít inu

pivo piele • su'a piele

polévka supa

potraviny magiti • ne'a kai

smažit fakamoso

snídaně kai usu

strouhanka momo'i pane

sůl pa'atai

sušenky keke

šunka alaga'i puaka

talíř pā

upečený paku velmi

vařit fakamoso • moso • saka ve vodě

víno vino

voda vai • vai me'a

whisky uasiki

zákusek ne'a malie

žvýkačka kamu

Příroda

noc tu'u masina měsíčná

oheň afi

písek 'one

vzduch 'aele

zahrada 'oloto

zemětřesení mafuike

Krajina

břeh matafenua • mātātai

džungle vao • vao matu'a primární

hlína kele

hlubina moana oceánu • takele'i tai

hora ma'ūga

jeskyně 'ana

jih saute

kopec ma'ūga • utu

les vao

místo koga ne'a

moře tai

náměstí mala'e

návrší utu

oceán moana • takele'i tai otevřený

odliv tai mamasa

ostrov motu obvykle malé korálové ostrůvky obklopující hlavní ostrov

parcela koga kele

planina ga ne'a tokamalie

pláž lau'one • tu'uga one

pobřeží matafenua • mātātai mořské

pole mouku

poušť toafa

pozemek koga kele • koga ne'a

prales vao matu'a

pramen matapuna vody • tufu vody

příliv tai loloto

přílivová oblast tu'ākau

pustina toafa

rostliny vao

řeka vai tafe

sever noleto

skála 'utu

souostroví 'atu fenua • 'atu motu týká se malých ostrůvků okolo hlavního ostrova

studna matapuna

svět fenua • lalolagi

štěrk kele

úbočí 'alo'alo týká se částí kopců na Futuně přikloněných k moři

údolí ga ne'a tokamalie

veřejné prostranství mala'e

východ 'esite

západ potumuli • uesite světová strana

země fenua • kele • lalolagi

Počasí

blesk fatuliki

bouře āfā

cyklon āfā

déšť 'ua

duha nuanua

hrom mana

mrak 'ao

nebe lagi

oblačný 'ao'aoa

oblak 'ao

přeháňka 'afu'afu • 'ua

stín 'ata

vítr matagi

zatažený 'ao'aoa

Rostliny

bambus kofe

banán futi

brambory putete

cibule aniani

citronela mugalō (Cymbopogon citratus) tráva sloužící k výrobě čaje s příchutí citrónu • tī (Cymbopogon citratus)

cukrová třtina tolo

dužnina kanofi

gardénie tiale (Gardenia sp.)

ibišek kaute

ignam 'ufi (Dioscorea alata)

jádro tega

keř la'akau 'iki'iki

kořen aka

kukuřice tulina

list lau • lautī dračenky, Cordyline

maniok manioka

meloun timo

ovoce fua'i la'akau

paprika puavolo

pecka tega

pole vūsiga před. taro

rajče tomato

rákos kaso

rostlina mutie

rýže lāisi

sladké brambory kumala

svazek taro fui talo

tabák tapaka

taro talo (Colocasia esculents) • talo samoa (Colocasia esculents) ze Samoa • umaga (Colocasia esculents) sušený

tiaré tiale (Gardenia sp.)

trávník mutie

trn tala

trs banánů kau futi

vinice vite

vinná réva vite

voňatka citronová mugalō (Cymbopogon citratus)

Květiny

kvést mātāla

květina manogi • sē

Stromy

Aglaia psilopetala malamea na Wallisu známá jako lagakali, strom s vonnými květy

banánovník fui futi

bavlna vavae

Canaga odorata mosokoi na Wallisu nazývané mohokoi, strom s vonnými květy

citrón tipolo

dřevo la'akau

fík fiki

fíkovník fui fiki

chlebovník fui mei (Artocarpus altilis) • mei jeho plod

jablko pomo

kapok vavae

kokos niu • niu matu'u suchý, většinou slouží jako potrava pro prasata

kokosovník fui niu

kokosový ořech niu

list lau la'akau stromu • lau memei chlebovníku • laufala pandánu

mango mago

pandan fala paogo

pandán fala

papája kālā'afiti

plumerie pua strom s vonnými květy • pua fefelo žlutá • pua kula červená • pua tea bílá

pomeranč moli

rostlina la'akau

strom fui la'akau • la'akau

svazek kokosových ořechů fui niu

větev kuaga'i la'akau

Vesmír

hvězda fetu'u

Měsíc masina • masina fo'ou nový • masina katoa plný

novoluní masina fo'ou

slunce la'a

svět atulaulau • malamanei

úplněk masina katoa

vesmír atulaulau • malamanei

Zvířata

červ unukele

zvíře manu

Hmyz

cikáda elekisi

hmyz manu liliki

motýl pepe

moucha lago • lago usi modrá

mravenec lomimi

pavouk kaleveleve druh velkého pavouka

šváb sugesuge

včela lago meli

vosa pī

Plazi

had gata

ještěrka pili

Ptáci

bekasína tuli

hejno mui lupe holubů

hnízdo ofaga

holub lupe

kačer pato

kachna pato fafine

kohout moa tagata

kuře moa • uviki moa

papoušek sega

peří fulu'i manu

pták manulele

sova lulu

sýček lulu

vajíčko fua'i moa

veka veka (Rallus pectoralis) pták

vlaštovka pekapeka

Savci

býk pipi

hejno mui peka kaloňů

kaloň peka

kočka pūsi

koza ovi fafine

kozel ovi tagata

kráva pipi

krysa kimoa

kůň osi

myš kimoa fafine

opice geli

osel asino

ovce ovi

pes kuli

podsvinče uviki

prase puaka

sele uviki

velbloud kamelo

Vodní

hejno mui ika ryb

chobotnice feke

ježovka uluso

korál feo

krab paka • tupa • tupa kele suchozemský • krab poustevník 'uga

langusta ula'ula

mušle figota

rejnok fai

ryba ika

řasy limu mořské

slimák 'uga

škeble figota

úhoř tuna

ústřice vasu'a

útes uluulu

zéva vasu'a

žába kelenui

želva fonu

žralok 'aga

Věda a škola

studovat ako

učit ako • ako'i • faka'ako někoho • učit se ako

učitel pule faiako

vyučovat ako • faka'ako

Fráze

Buď zticha! Tapono lou gutu!

Co hledáš? Kolea leia e afa e koe?

Co je to? Kolea leia?

Co jsi to řekl? Na pati koe kolea?

Dítě zakoplo o kámen a upadlo. Na tu'ususumu le toe i le fatu o siga.

Družstvo z Vaisei prohrálo. Kua lava le fa pale a Vaisei.

Chce se mi spát. Kua kau fia moe.

Je třeba, aby ... E tonu ke ….

Je tu prázdno. E lavaki.

Je zvyklý sedět rovně. E tonatona fakasako tu'umau fai a ia.

Kdo to řekl? Koai leia na pati la?

Křídla vážky bzučí. E logo'a a kapakau ole mumu.

Mají nějaké tajemství. E i ai ale ne'a e fūfū e latou.

Mám pro tebe dobrou zprávu. Ei ai lau logo malie.

Obracet pomalu stránky novin. Fulifuli mamalie a pepa ole sulunale.

Pochybuji o tom co jsi mi právě řekl. E le'ese kau fakama'oki ki le ne'a e ke pati ki ai.

Pokládám svůj počítač na stůl. E teki e au a laku masini i aluga ole laupapa.

Proměnil se v rybu. Kua liliu aia o ika.

Přestaň mě tahat za vlasy, bolí to. Ke tuku e koe le toso o loku fulu'i ulu nae mamae.

Přesunul svou židli blíže ke dveřím. Na aga aia o soasoaki mai lona keke'aga kile matapa.

Rozpletla jsem si vlasy. Na vete e au loku la'ulu.

Splést si vlasy. Nono'a ale lau'ulu.

Střílel po psu ze své pušky. Na fana'i e ia le kuli ki lana fana.

Tady je na dlaždicích skvrna. Ko leia ale ga kele ile kalo.

Tancují tanec mako s holemi. E mako latou mo la'akau.

Tisknout něco v rukou. Kukumi se ne'a i ona lima.

Tleská rukama. E pasipasi ona lima.

To je konec příběhu. Ko le gato fai leinei ole isitolia.

To nic není. E se iai se ne'a.

Tominiko je větší, než já. E lasi ake a Tominiko aia i teau.

Tuhle košili si oblékl včera. Na kofu'i eia lena kofu i nanafi.

Tvé manu je mokré. E susu lou ga kie.

Ty knížky jsou staré. Ko tosi 'afea ana.

V moři plave láhev. E 'ope ale fa fagu i le tai.

Via mi poslala balíček. Na aumai e Via laku pake.

Vloupali se do obchodu. Na ulufī e latou ale koloa.

Vypni ten ventilátor. Mate'i atu le pepeka.

Vytrhává si obočí. E futi e ia ona fulufulumata.

Vzpomíná si na všechno. Koi manatu fai e ia a ne'a fuli.

Zavři pusu! Tapono lou gutu!

Zvědavost není dobrá vlastnost. Ko le fia'ilo ese ko se ne'a malie.

Gramatika a jazyk

Čas

Brzy přijde. Kua vave fa'i lona'au.

Celou noc. Po'uli katoa.

Co jsi dělal minulý týden? Kolea leia na fai e koe ile vasa'a kua oki?

Je čtvrt na šest. Kua ola lima oki kuata.

Je pět hodin. Kua ola lima.

Je půl šesté. Kua ola lima vae lua.

Je tři čtvrtě na šest. Kua toe kuata kile ola lima.

Ještě nic neposlal. Lekiaise aumai e ia se ne'a.

Kdy přijdeš? E 'au a koe i 'afea?

Kolik je hodin? Kua ola fia?

Malia přijde opět zítra ráno. E toe liliu mai a Malia i apogipogi usu.

Na jeho záležitosti se podíváme později. Kau tio'i ki muli mai ana ne'a.

Právě jsem šel ze schodů, když mě zavolal. Na lolotoga ifo au ile kākega kae kalaga mai a ia.

Přijde zase příští týden. E toe au aia i leia ale vasa'a.

Ten muž byl před léty chudý, ale nyní je velmi bohatý. Ko le tagata lena na mativa a ia i la atu a fetu'u kua oki kae ko le temi nei kua liliu a ia kose tagata pa'aga.

Už jsme ti dali peníze. Kua oki lau fafala ile soli atu.

V pátky chodí často do baru. E ano tu'umau aia ki fale otele i felia ono fuli.

Kultura

Politika, organizace, právo

Když vešel do vězení, strážný mu rozvázal ruce. I lana ulu ki le fale pilisoni, na aga le tagata le'o o tala'i ona lima.

Petelo byl zadržen policií. Na to'o Petelo ele polisi.

Přiznal pravdu. Na fakasa eia a le ma'oki.

Pozdravy a děkování

Dobré dopoledne. Mālō le mauli.

Dobré odpoledne. Mālō le kataki.

Dobrou noc! Moe la!

Dobrý den. Mālō.

Dobře. E malie.

Jak se ti dnes daří? E ke malie fai i leinei a aso?

Jde to dobře? E malie fai?

Jmenuji se Dominik. Ko loku igoa ko Tominiko.

Jmenuji se Losalia. E igoa au ko Losalia.

Spěte dobře! Momoe la!

Tančíte dobře. Malo le mako.

Ten film, na který jsem se díval, se mi velmi líbil. Na malie oki le fa'ata na kau tio ki ai.

Tím líp. E malie.

To je dobře. E malie.

Voní to dobře. E sauga malie.

Zpíváte velmi dobře. Malo le sua malie.

Víra

Každou neděli lidé dávají knězi své dary. I aso tapu fuli, e aga le fenua o soli se ne'a alofa ma patele.

Maria, přednes mé modlitby svému synu Ježíši. Fakasoko laku kole ei Malia ki lou alo ko Sesu.

Můj anděli strážný, opatruj dnes v noci mou rodinu. Ko loku aselo tausi, keke saufaki a loku ga famili i leinei 'apo.

Lidé

Rodina a vztahy

Dítě spí. E moe le toe.

Já jsem nejstarší dítě rodiny. Koau ko le uluaki o loku famili.

Jdi se posadit vedle svých rodičů. Ano o tonatona i tafa o 'ou matu'a.

Je surový. E papatu a ia.

Je to dva roky, co je vdovou. E talu fetu'u e lua mo lana nofo lokonui.

Je to hezký chlapec. E tupulaga a ia.

Je to milý člověk. E agamalie a ia.

Je to osoba, která reptá, protože není spokojena s rozhodnutím starších. Ko se tasi e togu talie ese kau aia mole tonu ale kau aliki.

Je to támhleten. Ko lena loa.

Je to tenhle. Ko leinei.

Je velmi krásná. E fulumalie 'oki a ia.

Jeho jméno je známé. E logona lona igoa.

Jsem na toho člověka velmi rozzlobený. E loto 'ita'ita a kita o tupu ko leia a ne'a.

Jsi opravdu nepříjemný. E ua sosa'a ai a koe.

Jsou rozhněvaní. Kua ita'ita latou.

Kdo je tahle žena? Koai le fafine lenā?

Kdo je tam? Ko ai?

Kdo je to? Ko ai?

Kolik jich je? E tokofia latou?

Lidé pomlouvají tohoto člověka. E fakamatalaloi latou ki lena kilisiteano.

Lidé spí. E momoe le fenua.

Má starší sestra má kudrnaté vlasy. E migi a le lau'ulu o loku taina lasi.

Má vzhled své matky. E 'aga'aga aia pe lona tinana.

Malia nosí své dítě aby usnulo. E aga a Malia o luluku lona toe ke moe.

Mám dojem, že na mě někdo myslí. E kau sakinake ia e manatu mai ase tasi mei mama'o kia teau.

Mám jednoho bratra. Ko loku ga tu'ugaane e tasi.

Mám tě rád. E kau alofa atu.

Manželský pár se rozvedl. Kua mavete le taumatu'a.

Máš pravdu. E tonu a koe.

Matka se vždycky chlubí svými dětmi. E laupisi tu'umau le tinana ki ona toe.

Miluji tě. E kau alofa atu.

Můj bratr běhá rychleji než jeho kamarád. E manavā vave a loku tu'uga'ane i lona kaune'a.

Muž dal ženě květ ibišku. Na soli ele tagata ale fa se kaute ki le taine.

Myslel jsem si, že je laskavý, ale spletl jsem se. E pati au e agamalie aia kae na kau faisala.

Mysli na budoucnost tvého dítěte! Manatu'i le apogipogi o lou fānau!

Nakaola chránila svého syna před svým manželem. Na aga a nakaola o lago lona tama mei lona avaga.

Není dobré s ním žertovat, protože se snadno nechá unést. E se aoga a ia ile fakamānogi'i nae 'ita'ita vave.

Není tu nikdo. E lavaki.

Nesmíš probudit dítě, protože už spí. Auase fafagu le toe na kua moe.

Obtěžujše mě. E kinakinau 'oki au ia tekoe.

Podívej na to milé dítě támhle! Tio atu mua kile ga toe lena e nofo mai la.

Poslední vůle někoho, kdo nás brzy opustí. Mose kilisiteano kua teuteu lona mate.

Poslouchej své rodiče. Fakalogo ki ou matu'a.

Pošleme ti ho až bude velký. Kao avatu a ia peka lasi.

Sosefo poslal své matce k Vánocům balíček. Na momoli e Sosefo ale pake o lona tinana mo fakapotapu.

Strýc, to je bratr mé matky. Ko le tu'utinana ko le tu'ugaane o loku tinana.

Šeptat něco kamarádovi. Fakamusumusu eia ale ne'a ki lona kaune'a.

Ta záležitost mě trápí. E tu'ania e au lena isitolia.

Támhleten, to je prvorozený jiné rodiny. Ko le uluaki leia o le tasi famili.

Tato dívka se líbí Petelovi. E fiafai a Petelo kile ta'ine lena.

To je jeho dítě. Ko lona ga toe.

To je jeho nejmilejší syn. Ko lona tama alofaina lena.

To je lež. Ko le loi.

To je on. Ko ia. • Ko leinei.

To je prvorozený syn této rodiny. Ko le toe lasi o lena taumatu'a.

To jsou mí rodiče. Ko 'oku a la matu'a.

Toto je dědictví, které nám zanechal náš dědeček. Ko lo matou leinei a tofiga na tuku mai e lo matou a tupuna tagata.

Ty děti jsou opravdu neposlušné. E patigata'a oki a nei a toe.

Uklidnit někoho. Fakalelu se tasi.

Zdraví

Balón jej udeřil do hrudi. Na tau le fitipolo ki lona fatafata.

Bolí ho zadek. E mamae lona potumuli.

Jdou navštívit Lina do nemocnice. Ka ano latou o fakatiotio kia Lino i lopitali.

Je příliš tlustý. E ūa peti a ia.

Je třeba mít silnou vůli, aby člověk přestal kouřit. E tonu keke lotomakēke kile tuku o le suluka.

Je třeba nejdříve zajít k lékaři. E tonu ke pase a koe ile tōketā.

Jeho tvář zbělela. Kua fakalautetea a ona fofoga.

Každý večer dává doktor Sakaliovi injekci. I afiafi fuli, e 'aga le tōketā o suki'i le lima o Sakalia.

Má průjem. E liligi a ia.

Má v noze křeče. E migi lona va'e.

Musíš se vyspat, jinak budeš nemocný. E tonu keke moe nake masaki mai.

Oběť měla tělo černé od podlitin. Koi nofo fai ale fafine mo ona kafo uli.

Odvezli nemocného do nemocnice. Na ave e matou a le masaki ki lopitali.

Ubili ho k smrti. Na aga latou o tamate a ia.

Život

Bydlení a dům

Ve zdi je několik děr. E ma'uke a pu ile pa'a.

Zbořili staré domy. Kua solo'i e latou a fale 'afea.

Doprava a cesty

Běžel z Tavai až do Leava. Na makape aia mei Tavai ki Leava.

Bušil jsem na dveře, ale nikdo neotevřel. Na kau tegetege ki le matapa kae nase tasi na fakamava'a mai.

Bydlí (žije) támhle. E nofo a ia i kola.

Bydlí hned vedle Tamiana a Solonefy. E nofo fua a ia i tafa o Tamiano mo Solonefa.

Byl jsem velmi zasažen zprávou o jeho odchodu. E kau lotomamae ai i le logo kua ano a ia la.

Fotografie je pověšená na zdi obývacího pokoje. E tau le pa'aki i le pa'a i le salo.

Chystá se k odchodu. Ia teuteu ano a ia.

Jde rychle. Kae ka pati a kita e va'e vave.

Jdu na oslavu. Ka ano au o lafeti.

Jdu se koupat. Ka ano au o ma'anu.

Jdu spát. Ka ano au o moe.

Je schopen pokračovat. E mafai lana soko atu.

Je z Futuny. E au aia mei Futuna.

Jeho dům zůstal neporušený. E saosaoa fai lona fale.

Jeho příchod byl ohlášen. E logona lona taumai.

Jeho staré auto skřípe. E kololi lana motokā afea.

Jel jsem na Wallis. Na ano au o mamata ki 'Uvea.

Kam jdeš? Ka ke 'au ki fea?

Kampak jdeš? Ka ano a koe ki fea?

Kde je Malia Ana? Kofea a Malia Ana?

Kde je ten dům? Kofea ale fale?

Letadlo už vzlétlo. Kua mavae le vakalele.

Lita se ztratila. Kua puli a Lita.

Loď připluje zítra. E taumai le vaka i apogipogi.

Mám několik domů, některé jsou velké, jiné malé. Ko oku fale e ma'uke, ko 'iki e lalasi, ko 'iki e liliki.

Máte toho příliš moc, je třeba některé věci tady nechat. E mauke veli a koutou ne'a e ave, e tonu ke tuku ni'iki.

Následuj mě! Muli mai!

Následujte mě! Mulimuli mai!

Občas se jdu se psy procházet na pláž. E kau tau ano o faka'eva aku kuli i le lau'one.

Obléká se, protože půjde na mši. E teuteu aia talie ka ano o misa.

Od té doby, co se vrátil z Francie, úplně změnil své způsoby. Talu lana au mei Falani, mole fetogi o ana aga.

Odcestujeme zítra. E tou folau i apogipogi.

Opustil jsem loď. Na ti'aki e au le vaka.

Pojď sem. Au ki leinei.

Proč jsem tady? Ka natu au o'a?

Proč odešel? Kolea ku ano a ia?

Půjčil si ode mne 20 000 XPF na lístek. Na kole mai eia kia teau ase kaulua afe.

Setefano odjíždí zítra. E ano a Setefano i apogipogi.

Tahle krajina mi připomíná můj ostrov. E tatau lena matafenua pe loku motu.

Tak už pojď. Ke au e.

Tam, kde bydlíme, tam i spíme. E kita moe fa'i i le kaiga na kita nofo i ai.

Ten dům je plný much. E lagoa ale fale.

Ten má vždycky zpoždění. E tausala tu'umau fai aia.

To je místo, kde bydlím. Ko lo'oku leinei ga ne'a nofo.

Tuláci, kteří nemají ani práci, ani bydlení, žijí na ulici. Ko tagata mativa mo ga'oi, ese lotou fale, e mauli latou ile ala.

Ty odjíždíš také. E ano foki a koe.

Usadil se hned vedle nás. E nofo fua a ia i tafa o matou la.

Už jsem dal své zavazadlo do auta. Kua oki lau pasikete i le fafa'o ki le motokā.

Vida, už přicházejí. Ko lena a ai kua 'au.

Vrátil se k sobě domů. Na toe liliu aia kio ona la.

Všichni odešli. Kua ano fuli latou.

Zdejší život je monotónní. E fakakaekae 'oki leinei ma'uli.

Ztratil jsem své klíče. Kua puli laku kalavi.

Zvedni se. Tu'u la ki aluga.

Jídlo

Co je k jídlu? Kolea le ne'a kai?

Copak to jím? E kau kai le a?

Dávej pozor na obrácení jídla, aby se nepřipálilo. Tokaga o fuli lau ne'a kai na paku.

Dej mi napít. Aumai kau inu.

Donesl jim láhve s vodou, aby se napili. Na avake e ia a fafagu vai ke inu ai latou.

Dužnina dobře zralého melounu je velmi šťavnatá. Ko le kanofi ole fa timo e su'umalie moka leu.

Hledám nějakou sklenici vody. E afa eau ase ga ipu vai.

Hledám tu sklenici vody. E afa eau ale ipu vai.

Jdi upéct kuře. Ano o fakapaku mai ale ga moa.

Je zvyklý jíst maso. E masani fai a ia i le kai o le kano'i manu.

Jeho dluh za potraviny se zvedl na 100 000 XPF. Ko lona ma'ua kai e kaulelau afe.

Ještě zbývá tvá svačina. Koi toe lau kasukutu la.

Když zatřeseš pivem, bude pěnit. Ka ke lu lau fa piele, tie e i ai a le piau e sa.

Kolik stojí chleba? E fia le totogi ole fa pane?

Kolik stojí ta termoska? E fia le totogi o le telemosi?

Které prase zabili? Ko le puaka fea na tamate?

Láhev je naplněná. Kua apele le fagu.

Láhev je prázdná. Kua masa ale fafagu.

Má rodina připravila velkou hostinu na oslavu mé maturity. Na teuteu'i e loku famili a le toega kai ki le mau'a o loku pakelolea.

Mám naspěch, protože (doma) není nikdo, kdo by navařil mým rodičům. E kau fakavilivili talie ese tasi ke aga o fa'iale ne'a kai o oku matu'a.

Mám sklenici vody. Ko loku ipu vai.

Máš něco k jídlu? E iai sau ne'a kai?

Máš sklenici vody? E iai sou ipu vai?

Něco se připálilo. Kose ne'a kua paku.

Než si půjdeš hrát, nejdříve musíš pojíst. E tonu mua keke kai tio ke ano o manogi.

Obsluhuji u jídla své rodiče. E kau aga o selevisi a le ne'a kai o 'oku matu'a.

Pepř pálí, když ho dáme do jídla příliš mnoho. E fifiti le puavolo moka lasi lona tu ki se ne'akai.

Petelo odešel donést umu do Tavai. Na ano a Petelo o ave lana umu ki Tavai.

Podej mi máslo. Aumai ale fa vali.

Podej mi sůl. Aumai ale pa'atai.

Podej mi trochu chleba. Aumai saku ga potu'i pane.

Podej mi tu láhev sirupu. Aumai ale fa fagu silo.

Pojď se najíst! Au o kai!

Pojď si dát kávu! Au o inu kafe!

Polovina chleba. Ko le vae lua ole fa pane.

Položit něco na stůl. Teki se ne'a kile laupapa.

Pořádně láhev protřepat před otevřením. E tonu ke lulu fakamalielie ale fa fagu i mua o lona selevisi.

Prase žere maniok a dělá při tom hluk. E logo'a le puaka peka kai manioka.

Převrhl jsem svou kávu. Kua maligi loku kafe.

Půjčit si sůl od sousedů. Kole ale pa'a tai kile vasa'a fale.

Ráno piji svou sklenku vody. E inu e au a loku ipu vai ile usu.

Sebrat něco ze stolu. Sa'u se ne'a ile laupepa.

Škrábu brambory. E visi eau a fa putete.

Tamiano poslal svého syna do obchodu pro chleba. Na kakau e Tamiano a lona vosa ke ano ki koloa o to'o mai ase fa pane.

Ten meloun je dobrý k jídlu. Ko le fa timo lena kua malie kile kai.

To je ale nešikovnost, opět jsi rozbil další sklenici. E le'ese tokaga a koe ki ne'a la, ko lena kua mafa'a mai le tasi a ipu.

To je moje pivo. Ko laku fa piele.

To mango je už zralé. Kua leu le fa mago.

Tominiko zazátkoval láhev s olejem. Na umoti e Tominiko a lona fagu lolo.

Úroda taro je dobrá. E malie a talo na ta'aki mai.

Vzal chleba. Na ina aga o to'o le pane.

Zdalipak už je jídlo uvařené? Kua moso ale ne'a kai?

Práce, peníze, vlastnictví

Bráníš mi v práci. E fakavisi a koe ki laku ga'oi.

Byl na toto místo přijat, protože má všechny požadované schopnosti. Na to'o fai a ia la kile pilo lena talie e puani malilie.

Dal jsem se do zametání. E kau 'aga o seu a penu.

Dej mi tvůj náhrdelník, ať ho můžu nosit. Aumai mua a lou kasoa la ke tau au.

Jakpak Muni vyrobil svůj člun? Na fefe'aki le ta o le vaka e Muni?

Jdi vyprat prádlo. Ano o polosi a le fo.

Jdu na ryby. Ka ano au o mata'u.

Je bez peněz. Ese i ai sa'ana fafala.

Je to on, kdo velí. Ko ia leia e lagi'aki.

Jeho stůl byl zavalený papíry, proto je odstranil. E fakavisi a pepa i lona pilo koia leia na aga a ia o sa'u.

Kusito zapírá, že by vzal ty peníze. E loi a Kusito nase to'o e ia a le fafala.

Lidé čekají, až bude obchod otevřený. E tatali a fenua kile mava'a ole koloa.

Máchám své prádlo v lavoru. E kau lomi laku fo ki le topu.

Můj otec chodí každé ráno na pole. E ano loku tamana i aso fuli o tio'i lana vūsiga.

Můj otec má hodně prasat. E mauke a puaka a loku tamana.

Musím jít brzy spát, protože zítra pracuji. E tonu ke kau moe tautonu talie e kau ga'oi i apogipogi.

Myje nádobí. E fufulu eia ana ne'a kelekele.

Napsat dopis na počítači. Tā e koe ale tosi kile masini.

Něco tady chybí. E puli le ne'a i leinei.

Nejdříve půjdu něco zařídit. Ka ano mua au o fai mai ale kauga.

Nese kýbl s vodou. E taki e ia le pākete vai.

Oběžník pro námořní dopravní společnosti o zvýšení ceny zásilek. Tosi kile atu sosiete vaka kile pale o totogi o kavega.

Oni mají poradu. E fono latou.

Opravuje praskliny na domě. E mono eia a pu ole fale.

Píšu na počítači. E ta au ile masini.

Píšu pravou rukou. E faitosi au ki le lima atamai.

Pořád ještě pracuje. E ga'oi tu'umau fai aia.

Použil svůj luk, aby ulovil nějaké zvíře. Na fakaaoga'i e ia le agasau ke tamate ai le manu.

Při rybolovu našel želvu. Na mau'a e ia a le fonu mei lana fai feua.

Přijdu jakmile skončím svou práci. Koi kau natu moka oki laku ga'oi.

Ráda bych měla tyto šaty. E kau fiafai ki le kofu lena.

Sosefo podepírá své auto kusem dřeva aby vyměnil kolo. E lago e Sosefo lana motokā kile la'akau kae fetogi lona fa teka.

Sosefo seká trávník svou sekačkou. E tele e sosefo ale mutie ki lana masini.

Spolehnout se, že tato osoba splní svůj úkol. E fanaki a ia e 'aga a lena le kilisiteano o fai lana kauga la.

Teritorium mu dalo stipendium jako pomoc, aby mohl pokračovat svá studia v zámoří. Na soli e le telituale ale fala ke tokoi ai kile soko atu o lana sekola i tai.

To je moje. Ko ne'a a aku.

To je můj pár bot. Ko loku sā taka.

To jsi vypral rychle. E vave 'oki lau fo.

To jsou mé boty. Ko oku sataka.

To jsou moje peníze. Ko laku fā falā.

To manu, které jsi koupil, je příliš hrubé. E matotolu veli le kie na to'o mai e koe.

Tominiko vymáchal svou košili ve vodě. Na fakasusu e tominiko lona kofu kile vai.

Tu'i Sa'avaka nařizuje lidem, aby vyčistili okolí. E lagi'aki le fenua e Tu'i Sa'avaka ke fakame'a le fenua.

Uhnětl si nádobu na vodu. Fa'u eia ase fa fagu mo tanaki ole vai.

Umývá stůl houbou. E solo e ia le laupapa kile ga unu.

Už našli to prase. Kua mau'a e latou a le puaka.

Už skoro dokončil svou práci. Kua vave fai le oki o lana gaoi.

Včera na poradě Mateo skočil do řeči Mikaelovi. Ile fono i nanafi na aga a Mateo o tu'uti le palalau a Mikaele.

Večer půjdou rybařit. E ano latou o lamaga i 'apo.

Vrátili jsme termosky do obchodu, protože byly poškozené. Na fakaliliu ale telemosi ki koloa nae veli.

Vstávám brzy ráno, abych šel pracovat na pole taro. E kau 'ala'ala o usuusu ki vusiga.

Všechny tyhle věci jsou moje. Ko a kita a ia a ne'a.

Vždycky si ukládám peníze do peněženky. E tuku e au a aku fafala ki laku kete.

Zloděj na cestě vytrhl ženě tašku. Na aga le tagata kai'a o sa'u le kete a le fafine i le ala.

Příroda

Počasí

Hladina vody v Tavai se silně zvedla. Na lasi a le pale ole vai i Tavai.

Hodně prší. E ua lasi.

Jdi do stínu, protože slunce svítí příliš. Ano ki le malu nae vevela le la'a.

Je hezké počasí. E la'ofie.

Je chladno. E mokomoko.

Je mi horko. E kau vela'ia.

Je mi zima. E kau mokoia.

Je odliv? E tai mamasa?

Ne, je odliv. E ai, ko le tai loloto.

Támhle je had. Ko lenā ko le gata.

Vlasy mi rozfoukal vítr. Kua maveu loku lau'ulu ile matagi.

Zachytil se o strom, aby jej neodvál vítr. Na piki a ia ki le la'akau na fa'i atu kua ave e le matagi.

Země je zaplavená. Kua lofia le fenua.

Věda a škola

Dal se do psaní. Kua kamata faitosi a ia.

Hledá svůj sešit v brašně. E sufe e ia lana kaupepa i loto o lana kete.

Je hrdý, že složil maturitu. Kua fiafia a ia i le ma'ua o lona pake.

Když zazvoní, je to znamení pro děti že je čas jít si hrát. Ka ta le pele, ko le fakama'iloga a ia o le temi manogi o toe.

Šla učit náboženství na druhý stupeň základní školy. Kua ano aia o fai ale kapite i kolesio.

Ta kniha je moje. Ko le tosi lena a aku.

Tato kniha je červená. E kula leinei a tosi.

Učíme se wallisštinu. E ako e matou le masau faka'uvea.

Umím mluvit francouzsky. E kau poto i le masau fakafalani.

Zvládá všechno. E faigaofie ki teia a ne'a fuli.