Gramatika a jazyk

Čas

ānai zn. bud. č.

a tak leva

brzy ānai • vave

čas lakaga • lolotoga • temi • čas od času 'i he temi mo he temi

červánky māfoatā

den 'aho

dlouho fualoa

dnes 'i te 'aho nei

dopoledne pogipogi

dovolená 'aho mālōlō

epocha ta'u • temi

hodina hola

chvíle temi

kalendář kaletalio

každý den 'i te 'aho fuli

kdy 'afea pro bud. č. • 'anafea v minulosti

kdysi 'i 'ona 'aho

když mokā

měsíc māhina

měsíční fakamahina

mezitím než 'i te lolotoga 'o

minuta minuta

moment lakaga

náhle fokifā

najednou fokifā

některý den 'i he 'aho

než manu

noc 'anapō minulá • po

nyní 'i te temi nei

občas i'ihi temi

od talu mai doby

okamžik lakaga

pak ki muli • leva • leva

po hili časově • po čas 'i te lolotoga 'o

poledne fetapā • ho'atā

polední fakaho'ata

pozdě tauhala příliš

později ki muli

pozítří anoiha

prázdniny 'aho mālōlō

před chvílí 'ananai

předevčírem 'anaheafi

předvečer moeaki

půlnoc mā'upō

ráno māfoatā časné • pogipogi • uhu

rok ta'u

sekunda sekonite

stále aipe

století sēkulō

svátek 'aho mālōlō

svítání māfoatā

tedy leva

temnota pō'uli

trvání lolotoga

v poledne fakaho'ata

včera 'anāfi

večer afiafi • 'apō nadcházející

víkend faka'osi vaha'a

z ničeho nic fokifā

zatímco manu • mokā

zítra apogipogi • zítra ráno apogipogi 'uhu

Dny týdne

čtvrtek felianima

neděle 'ahotapu • tominika

pátek feliaono

pondělí mōnite

sobota moeaki

středa feliafā

týden vāha'a

úterý feliatolu

Měsíce

březen malesio

červen sūnio

červenec sūlio

duben apelili

květen maio

leden sanualio

listopad novepeli

prosinec tesepeli

říjen oketopeli

srpen 'aukusito

únor fepualio

září sepetepeli

Kultura

Barvy

bílá hina

černá 'uli

červená kula

modrá 'u'ui

růžová hahau

světlá 'aho'aho barva

tmavá 'uhi téměř černá barva

zelená lanumata

zelenomodrá 'ui

žlutá legalega

Politika, organizace, právo

Afganistan Afekanisitā

Afrika Afelika

Albánie Alepania

Alžírsko Aleselia

ambasador fakafofoga

Amerika Amelika

Andorra Anetola

Anglie Pilitania

Angola Agola

Argentina Alasatine

armáda fo 'i solia • fo 'i tau

Asie Asia

Austrálie 'Ositalalia

bitva tau

Československo Sekosolovakia

čestné místo 'apa'apa při obřadu kava

Čína Siaina

diplomat fakafofoga

důstojnost 'afio resp.

Egypt Esipito

Etiopie Etiopia

Evropa Eulopa

Filipíny Filipine

Francie Falani

Francouz Falani

Futuna Nuku fig.

Havaj Vaihi

hranice vaelua

Indie Initia

Indonésie Ītonesia

Island Aisilani

Izrael Iselaele

Japonsko Saponia

Jihoafrická republika Afelika 'i Saute

Judsko Sutea

Kanada Kanata

koruna kolona

král 'aliki hau • hau

kralovat 'afioi

královská linie hakō hau

královské sídlo fale hau

královský rod hakō hau

království 'afio'aga • pule'aga

Madagaskar Matakasika

náčelník pule • pulekolo vesnice

nádoba na kavu tāno'a symbol království

národ pule'aga

Nizozemí Holani

Noumea Niumea hl. město N. Kaledonie

Nová Kaledonie Niu Kaletonia

Nový Zéland Niusila

Oceánie Oseania

opasek ta'ovala druh širokého opasku z přírodních vláken, který se nosí při různých příležitostech jako vyjádření respektu, např. při mších, návštěvě krále a pod.

palác fale hau sídlo krále

pán 'aliki urozený • pule něčeho

Papua-Nová Guinea Papua Niu Kini

Paříž Palesi

první ministr Kivalu krále na Wallisu

představený 'aliki

připravovat faikava kavu

republika lepupilika

respekt 'apa'apa

rodina fa'ahiga hau královská linie

Rusko Lusia

Řecko Heleni

Samoa Ha'amoa

Saúdská Arábie Alapia Sautite

sesadit fakahifo např. krále

Spojené arabské emiráty 'Atu Emilate Alapia

Spojené státy americké 'Atu Fenua 'o Amelika

starší faipule představený jednoho ze tří okresů na Wallisu - Hahake, Hihifo a Mu'a • kau 'aliki představení vesnice nebo království • pule vesnice • pulekolo vesnice

stařešina 'aliki

Šalomounovy ostrovy Salomo

Tahiti Tahisi

Tokelau Tokelau

Tonga Toga

trůn 'afio'aga

Tuvalu Tuvalu

urozený 'aliki

válka tau

Vanuatu Vanuatu

Vatikán Vatikane

Veličenstvo 'afio resp. Ex.: Vaše Veličenstvo ~ Tau 'Afio

vláda pule • pule'aga

vládnout 'afioi • hau

vojsko fo 'i solia • fo 'i tau

vznešenost 'afio resp.

Wallis Fenua fig. • 'Uvea původní jméno ostrova

země fenua

Víra

anděl 'aselo • Anděl Páně fetapā modlitba

andělský faka'aselo

apoštol tisipulo

Bible Tohi tapu

biskup 'ēpikopō

božský faka'atua

božstvo 'atua tradiční božstva před příchodem křesťanství • tu'i

bratr felela řádový

bůh tu'i

Bůh 'Atua

ceremonie to'oto'oga

církev 'ēkelesia

ďábel temonio

ďábelský fakatemonio

démon temonio

duch temonio před. zlý • Duch Svatý laumālie ma'oni'oni

heretický heletiko

heretik heletiko

hřbitov faitoka

hřešit agahala Ex.: zhřešil jsem proti Bohu ~ kua 'au agahala ki te 'Atua

hřích agahala

hříšník tagata agahala

chvalozpěv katiko

Ježíš Kristus Sesu Kilisito

kadidlo iseso

kalich ipu tapu ke mši

katecheta tagata akonaki

katechismus katekismo

kněz patele • pelepitelo

kostel fale tapu

křest papitema

křesťan kilisitiano

křesťané kaulotu

křesťanský kilisitiano

kříž koluse

Letnice Penikosite

liturgie misa

milost kalasia

mnich felela

modlit se faikole • hūfaki za někoho, něco • hufia za někoho, něco

modlitba faikole

mše misa

mučedník maletile

náboženský fakalotu

náboženství katekismo výuka • lotu • tauhi

Nanebevzetí 'Asesione svátek

nebe selo v náboženství

nejvyšší božstvo Tagaloa jméno starého polynéského božstva

nést fakaha'ele Nejsv. Svátost, v procesí resp.

nevěřící pagani

oběť failaulau pohanská • sakilifisio

obrátit fakafo'ou te loto na víru

očistec pulekatolio

odpadlík heletiko od víry

oltář 'aletale

orodovat hūfaki za někoho, něco

oslava to'oto'oga

oslavovat fakakololia

otec patele kněz

papež tu'i tapu

páter patele

peklo 'ifeli

podobenství folafola fakatātā • lea fakatātā

pohan pagani

pohanství fakatemonio

pohřbít avaifo člověka

pohřeb avaifo

Popeleční středa 'Aho Sinele

posvátná hierarchie fa'ahiga tapu v církvi

posvátný tapu

posvěcený fakatapu

posvětit fakatapu

požehnaný manu'ia

požehnat tapuaki • tapuakina

právo tu'tu'uni kanonické

prorok fakakikite • polofeta

prorokovat fakakikite

prosit hūfaki za někoho, něco

přikázání pelesepeto

půst sesunio

růženec lōsalio

řád 'ōloto v církvi

Seslání Ducha Svatého Penikosite

sestra taupo'ou řádová

slavení to'oto'oga

Slovo Boží folafola o te 'Atua

svatá sagata žena • Svatá Trojice Tahitolu Tapu

svátek kātoaga zvláštní slavnost spojená s rozdáváním jídla

svatostánek tapenakulo

svatý sagato muž • Svatý Otec tu'i tapu

svatyně sagatualio

svěcená voda vai tapu

škapulíř sikapulalio

učedník tisipulo

ukřižovat kolusifiko

umučení pasio Krista

Vánoce Po tapu

Velikonoce Pāsikate

věřící haha'i lotu katolíci a pod. • kaulotu v Boha

víra tui

Vykupitel fakama'uli

vysvětit fakanofo kněze

vzdávat slávu fakakololia

zákoník sekelipa člověk

zasvěcený fakatapu

zasvětit fakatapu

zázrak milakulo

zmrtvýchvstání tu'uake

zpověď kōfesiō

žalm pesalemo

Lidé

Rodina a vztahy

babička kui fafine

bratr tehina ve vztahu k muži • tokolua ve vztahu k sestře • tuaga'ane ve vztahu k sestře

člověk tagata

dcera 'alo resp. • 'ofafine ve vztahu k otci • ta'ahine ve vztahu k matce

dědeček kui tagata

děťátko tamasi'i sing.

děti tamaliki plur.

dítě fānau • pepe • pikinini • tamasi'i sing. • tamasi'i vavae adoptivní • toe malé

dívka finemui před. krásná

chlapec tama • tūpulaga velký

manžel 'ohoana • tagata

manželka 'ohoana

manželství fakatapu 'ohoana

matka fa'e • finetaka svobodná

muž tagata • tūpulaga mladý

nejmladší muli sourozenec

nejstarší ta'okete dítě

neteř fakafotu

oddělit vavae dítě od rodičů

otec tāmai

panna taupo'ou

pěstoun tautama

porodit fa'ele'i první dítě

prvorozený ta'okete • 'uluaki

příbuzenstvo kāiga

příbuzný kāiga

přítel kaume'a • kautagata chlapec

přítelkyně kaufafine

rodiče matu'ā

rodina famili v evropském smyslu • kāiga širší

sestra tehina ve vztahu k ženě • tokolua ve vztahu k bratrovi

sirotek fānau siakina • pa'ea

starý matu'ā člověk

stařena finematu'a

strýc fa'etagata z matčiny strany

stýkat se fai 'akau s někým Ex.: Petelo a Soana se scházejí (chodí spolu). ~ 'E fai 'akau Petelo mo Soana.

svatba 'ohoana

svátost manželství fakatapu 'ohoana

syn 'alo resp. • alopo'ou prvorozený • foha ve vztahu k otci • tama ve vztahu k matce

synovec fakafotu

švagr ma'ā ve vztahu k muži

švagrová ma'ā ve vztahu k ženě

těhotenství faitama

těhotná faitama být

teta fa'e z matčiny strany

vdova finetaka • vitua

vnuk mokopuna

žárlivost fua'ā

žena fafine • fafine 'ohoana vdaná • fafine takape svobodná • finematu'a starší • finemui mladá, před. krásná • 'ohoana vdaná

ženský fakafafine

živitel tautama

Tělo

biceps 'ate 'i nima

břicho 'alo resp. • fatu • kete • manava

čelo la'e

dlaň 'alofi 'i nima • launima

duch laumālie • loto

duše laumālie • loto

hlava fofoga resp. • 'ulu

hnis 'aukau

hrdlo kia

hruď fatafata • pule

hubený sino kovi člověk

chodidlo 'alofi 'i va'e • va'e

játra 'atemaka

jazyk 'alelo

jizva patu

koleno fo 'i tuli • tuli

končetiny takafalu ruce, nohy resp.

kost hui

krev ta'ata'a resp. • toto

krk kia

lebka 'ulu poko

ledviny tu'a

líce kau'ahe

lýtko 'ate 'i va'e

nehet paninia

nerv ivi • ua

noha va'e

nos ihu

obézní sino lahi člověk • sino puta člověk

oko mata

páteř tu'a ivi

paže nima

pěst fo 'i tuke

plíce 'atefēfē

postava mata

prso fo 'i huhu

prst tuhi

prsty kau 'i nima • kau 'i va'e na noze

pusa gutu

rameno fuga 'uma • uma

rty laugutu

ruka nima • nima hema levá • nima mata'u pravá

řasa fulu 'i mata oční

slinivka 'atepili

slzy lo'imata

srdce loto • mafu

stehno alaga

stolička gao zub

stoličky kaugao zuby

střeva gakāu

šlacha ivi

tělo sino

tepna ua

tlustý sino lahi člověk • sino puta člověk

tvář fofoga resp. • mata

ucho taliga

ústa gutu

varle tega

vlasy fulu 'i ulu

vnitřnosti gakāu

vřed 'aukau • polo

vzhled fofoga resp.

záda tu'a

zadek muli • 'ufa

zánět polo

zub nifo

žaludek kete • manava

žíla ua

žláza tega

Zdraví

atak puke nemoci

bolest mamahi • bolest břicha anaukolo • bolest hlavy mahaki 'ulu

bolestivý mamahi

bolet manavā

nemoc mahaki • mahaki mafola nakažlivá

nemocnice fale mahaki

nemocný mahaki • mahaki • mahamahaki často • vaivai vážně

neštěstí mamahi

ošetřovat faito'o

ošetřovna fale mahaki

slabý mahamahaki zdraví

starat se faimahaki o nemocného • faito'o o nemocného

tuberkulóza mahaki fatafata vaivai

utrpení mamahi

záchvat puke nemoci

Život

Jídlo

faikai wallisské jídlo připravované v umu z kokosového mléka a maniokové mouky, případně taro nebo papáje

alkohol alikole

aperitiv apeletife

cibule onioni

cukr suka

čaj tī • vai mafana z bylin

část prasete koga puaka

dezert me'a malie

drobek eve 'i pane chleba

hořčice mutate

chleba pane

jídlo magisi • me'a kai • 'umu připravené v umu

jíst taumafa resp.

kava kava rostlina a stejnojmenný nápoj důležitý v kultuře Pacifiku

káva kafē

kokosová voda hu'a niu tekutina uvnitř kokosu

koláč keke

kyselý anokona

máslo gako 'i pipi • potilo • tipea

maso kano

mléko hu'a pipi

mouka falaoa • falena

ocet vinika

olej lolo

pít taumafa resp.

pivo hu'a piele • piele

polévka supa

potraviny magisi • me'a kai • 'umu připravené v umu a rozdělované při svátcích

převařený 'afū

připálený 'afū

salám sōsiso

sklizeň ta'ukai

snídaně kai 'uhu

solit masima'i

spálený 'afū

strouhanka eve 'i pane

sůl māsima

svačina taugā

šunka alaga 'i puaka

úroda ta'ukai

víno vino

voda vai malie sladká

vyvrhnout fakagakau vnitřnosti

zákusek me'a malie

zapálit umu 'afu

zásoby taugā jídla

zbytky jídla toega kai

Příroda

oheň afi

stoupat fānake o přílivu

trn tala

vzduch 'aele

zahrada 'ōloto

zrnko fisi 'i 'one písku

Krajina

bahnisko puvai

břeh mata vai • matafenua

džungle vao

hlubina moana oceánu • takele 'i tai moře

hora mo'uga

jeskyně 'ana

jih saute • toga

kopec mo'uga

les vao

močál puvai

moře tai

mys matakomo

návrší sia

oceán moana

odliv tai mamaha

ostrov motu

ostrůvek motu

pahorek sia

písčina 'afua v moři • toafa

písek 'one

pláž toafa

pobřeží matafenua • matatai

potok tafe • vai tafe

poušť toafa

pozemek kele

prales vao mātu'a

pramen matapuna vody • puna vai vody • vai puna sladké vody • vai tufu sladké vody na břehu moře

proud tafe vody, i mořský

příliv tai loloto

půda kele země

rovina potu tokalelei

řeka vai tafe

sever noleto • tokelau

skaliska 'utu v moři

studna matapuna • puna vai

svět kelekele • lalolagi

údolí potu tokalelei

útes lauhakau korálový

útesy 'utu

vlna galu • peau na moři

východ mata la'a strana

západ potumuli ostrova Wallisu • uesite

zarostlý vaoa být, rostlinami

země kele • kelekele • lalolagi celá

Počasí

blesk fatuliki • hila

bouře afā

bríza havili

cyklon afā

červánky 'ata

déšť afuafu slabý

duha nuanua

foukat agi vítr

hrom fatuliki • mana

mrak 'ao

mrholení afuafu

nebe lagi

obloha lagi

stín 'ata

vánek havili

vítr havili slabý • matagi

zamračeno 'ao'aoa obloha

Rostliny

Alocasia macrorhiza kape rostlina vytvářející velké jedlé hlízy

ananas nāpolo

bambus kofe

brambor putete

citronela moega lō

cukrová třtina fu'u to • to

čínská růže kaute

gardenia siale keř s bílými vonnými květy používanými pro výrobu květinových náhrdelníků

hroznové víno fo 'i vite

ibišek kaute

ignam 'ufi

jam 'ufi

kasava mānioka

kořen akasi rostliny • tuke

kurkuma ago (Curcuma domestica) z kořene se vyrábí lega, oranžový prášek

list lau rostliny

maniok mānioka

meloun ipu

ovoce fua i v přen. smyslu

paprika puavolo

rajče tomato

rákos kaho

rýže laisi

sladký brambor kumala

sláma pai

tabák pata

taro talo (Colocasia esculents)

tráva luna

trávník luna

trs banánů kau hopa

větev va'a

vinice vite

Květiny

květ fisi • matalā rozvitý

květina fisi • kakala příjemně vonící

Stromy

fu'u klasifikátor pro stromy

Aglaia psilopetala lagakali strom se žlutými květy příjemné vůně sloužící k výrobě květinových náhrdelníků

banán fusi

banánovník fu'u fusi

bavlna vavae

Canaga odorata mohokoi strom s vonnými květy, ze kterých se dělají květinové náhrdelníky

citrón moli

dřevo 'akau • fafie suché, na spálení

fík fiku

fíkovník fu'u fiku

flamboyant 'ohai (Delonix regia)

frangipanier pua strom s vonnými květy • pua hina s květy bílé barvy • pua kula s květy červené barvy • pua legalega s květy žluté barvy

guava vi (Spondias cytherea)

chlebovník aveloloa (Artocarpus altilis) druh sloužící k výrobě pekepeke • fu'u mei (Artocarpus altilis) • mei plod

jablko 'apo

kapok vavae

keř 'akau

kokos niu • niu matu'u suchý, slouží především ke krmení prasat nebo přípravě kokosového mléka

kokosová palma fu'u niu • niu

kokosový ořech fo 'i niu

list lau 'i akau stromu

mango mago

pandán fā • faha • fahola • paogo

papája leosi

Parinarum insularum hea strom s ovocem používaným pro svou vůni v náhrdelnících a pod.

pomeranč alani • fo 'i moli • moli

rostlina 'akau

strom 'akau • fu'u akau

Vesmír

hvězda fetu'u

kosmos 'atulaulau

Měsíc māhina • māhina fo'ou nový • māhina lafalafa plný • vakai e temonio nový

planeta fetu'u

slunce la'ā

svět 'atulaulau • malamanei

úplněk māhina lafalafa

vesmír malamanei

Zvířata

červ 'ugaga

samice fafine

zvíře manu

žížala unukele

Hmyz

blecha kutu

cikáda 'elekihi

cvrček 'elekihi

hmyz manu liliki • manu veliveli

kobylka he'e

motýl pepe

moucha lago

mravenec lō

nosorožík manu kai niu (Oryctes rhinoceros) druh napadající kokosovou palmu

pavouk kavelevele velký

šváb 'elelū

vážka pupū

veš kutu

vosa ugogo

Plazi

gekon východní moko (Hemidactylus frenatus)

had gata

ještěrka moko (Hemidactylus frenatus) • pili • pili 'uli druh černého scinka žijící na Wallisu a Futuně

Ptáci

bekasina kiu

hnízdo fāta'i ptačí • punuga ptačí

holub lupe

hrdlička kulukulu

chřástal veka (Rallus pectoralis) pták vydávající písklavý zvuk, podle kterého dostal jméno

kačena pato fafine

kačer pato

kohout moa tagata

kuřátko 'uhi 'i moa

papoušek hega

peří fulu 'i manu

pták akapeau • manulele

slepice moa

sova lulu

sýček lulu

vejce fo 'i moa slepičí

vlaštovka kulukulu

Savci

beránek akeno

býk pipi

divočák puaka vao

kaloň peka

kočka pusi

koza tao

kozel tao tagata

kráva pipi

krysa kumā

kůň hōsi

myš kumāfafine

netopýr peka

opice geli

osel asino

ovce ōvi

pes kulī

prase puaka

tygr taika

velbloud kamelo

vepř puaka

vepřové puaka maso

Vodní

houba kana mořská

chobotnice feke

ježovka kina • vana

korál feo • puga

korýš 'uga

krab paka • tupa • krab palmovýn 'ū'ū (Birgus latro) • krab poustevník 'uga

langusta 'uo

medúza pakipaki

mušle figota

rejnok fai

ryba ika

řasy limu mořské

úhoř tuna

ulita figota

ústřice hōpū

zéva ga'ega'e

žába kelenui

želva fonu

žralok 'aga

Věda a škola

profesor faiako

studovat ako

učit faiako • faka'ako • učit se ako

učitel faiako

vyučovat faiako • faka'ako

Fráze

Co je to? Koteā?

Je to tohle. Ko eni.

Je třeba, aby ... 'E tonu ke ...

Kdo to řekl? Ne'e ui 'e ia?

Kouření zakázáno. 'E tapu te suluka.

Pojď sem. Ha'u ki heni.

Tak pojď. Pe'i ke ha'u koe.

Tančíte hezky. Malō te me'e.

To je lež. Ko te loi.

To nic není. 'E noa.

Zpíváte velmi dobře. Malō te hiva maliē.

Gramatika a jazyk

Čas

Celou noc. Po katoa.

Co jsi dělal minulý týden? Koteā aē ne'e ke fai ite vaha'a kua hili?

Je čtvrt na šest. Kua hola nima osi kuata.

Je pět hodin. Hola nima.

Je půl šesté. Kua hola nima vae lua.

Je tři čtvrtě na šest. Kua toe kuata kite hola nima.

Kolik je hodin? Kua hola fia?

Kultura

Pozdravy a děkování

Brzy na shledanou! Felāve'i 'anai!

Co hledáš? Koteā aē 'e ke kumi?

Daří se mi dobře, děkuji. 'E lelei osi.

Daří se ti dobře? 'E lelei pe?

Dobrou noc! Moe la! • Momoe la!

Jde to dobře? 'E lelei pe?

Je to tamten. Ko ia.

Jmenuji se Dominik. Ko toku higoa ko Tominiko.

Kdo je tato žena? Ko ai te fafine 'aē?

Kdo je to? Ia ai? • Ko ai?

Tím líp. 'E lelei.

To je dobré. 'E lelei.

To je on. Ko 'e.

Lidé

Rodina a vztahy

Chlapec dal děvčeti květ ibišku. Ne'e foaki e te tagata te fisi 'i kaute ki te finemui.

Jsem nejstarší dítě naší rodiny. Ko 'au ko 'uluaki fānau o toku famili.

Kde je Malia Ana? 'E 'ifea ia Malia Ana?

Mám jednoho bratra. Ko taku tehina e tahi.

Mám tě rád. 'E 'au 'ofa atu.

Miluji tě. 'E 'au 'ofa atu.

Navštívit rodinu. 'A'ahi te kāiga.

Život

Bydlení a dům

Je to prázdné. 'E lavakī.

Nikdo tam není. 'E lavakī.

Doprava a cesty

Jel jsem na Wallis. Ne'e 'au alu o mamata ia 'Uvea.

Kde je ten dům? 'E 'ifea te fale?

Následuj mě! Mulimuli mai!

Učíme se (on a já) wallisštinu. 'E ma 'ako te faka'uvea.

Jídlo

Co je k jídlu? Koteā te me'a kai?

Dej mi napít. Au mai kau inu.

Hledám (tu) sklenici vody. 'E 'au kumi te ipu vai.

Hledám nějakou sklenici vody. 'E 'au kumi he ipu vai.

Mám sklenici vody. Ko taku ipu vai.

Máš tu něco k jídlu? 'E 'i ai he me'a kai?

Máš tu sklenici vody? 'E 'i ai he ipu vai?

Podej mi kousek chleba. Mai haku mō 'i pane.

Podej mi máslo. Mai te fo'i potilo.

Podej mi sůl. Au mai masima.

Podej mi tu láhev sirupu. Mai te hina silo.

Pojď jíst! Ha'u o kai!

Pojď si dát kávu. Ha'u o inu kafe!

Polovina chleba. Te vae lua o te foi pane.

To jídlo už je uvařené? Kua moho te kuka?

Už je to jídlo hotové? Kua moho te me'a kai?

Práce, peníze, vlastnictví

Píši na počítači. 'E 'au ta masini.

Pořád pracuje. 'E gaue aipe.

Šla učit náboženství do školy. Ne'e alu o fai kāpite 'i te kolesio.

Umí všechno. 'E ina 'aofi te me'a fuape.

Příroda

Počasí

Je chladno. 'E mokomoko.

Je mi zima. 'E 'au mokosia.

Je odliv? 'E tai mamaha?

Ne, je příliv. 'E noa. E loloto te tai.

Silně prší. 'E ua lahi.